Pilský rybník v Bohdanči pro mě má jisté kouzlo. Pamětníci Chytej.cz určitě rádi vzpomenou na první sraz, který se konal právě zde, u místní palírny. Ryb jsme tehdy nachytali „tuny" a sraz si užili se vším všudy. Pozvání na tradiční závody, které pořádá kamarád Láďa Zelenka (ZERP) jsem nemohl odmítnout. S kamerou a maličkými ledovými proutky jsme se 17.1. v 7:00 vydali směr Bohdaneč. Po příjezdu jsem se od pana Čermáka (správce) dozvěděl, že bylo do rybníka nasazeno ve čtvrtek a v pátek cca 1500 ryb. A že berou. Při pátečních testech jich někdo ulovil za 4 hodiny přes 60 ks.

Tak tomu říkám motivace!

Jelikož celý závod hodláme dokumentovat naší rybářskou kamerou CHYTEJ.TV, pospíchám k autu, abych divákům do neosobního pohledu objektivu sdělil, jak budu chytat a prozrazuji ruský způsob navazování marmyšky, který mě vloni naučil Sergej Mezentcev - Rus, který má marmyšky opravdu zmáknuté. Zvládáme to s mým bratrem „na první jetí". Boňác, který se měl původně chopit režie, bohužel ze zdravotních důvodů jet nemohl a tak jsem rejžou sám. „Ještě tenhle detail, natoč lidi, jak přicházejí, makej, jde se zahajovat...". Zhruba tak nějak „buzeruju" svého milého brášku Ráďu s kamerou a jdeme lovit. Moje strategie je jasná. Budu lovit na marmyšku jigovitého typu s nastraženým mikrosmáčkem oranžové barvy. Bráškovi do kamery vysvětluji, že jsou to nasazené ryby a tuhle barvičku mají rády. Na druhý prut dávám marmyšku ve tvaru ploštice a na ní dvě velké patentky. Pevně ale doufám, že budu chytat pouze na smáčky. Kdyby bylo úplně nejhůř, mám i jedovatě zelené smrduté pstruhové těsto. To by ale muselo být opravdu zle. Lov si totiž chci aktivně užít.

Pravidla jsou zahajovací řečí Vládi Zelenky vyřčena a jde se k předvrtaným otvorům. Je striktně zakázané jakékoliv krmení, povoleny jsou pouze umělé nástrahy a případně těsta. Ten, kdo poruší zákaz krmení, se vystavuje riziku zákazu rybolovu na Pilském rybníce po dobu jednoho roku. Ten kdo si chce rybu ponechat, má oproti předchozím ročníkům nově možnost tak za příplatek učinit.

Hlasitý hvizd a zvuk dopadající naběračky na kovový hrnec ohlašuje začátek závodu. Spouštím smáčka do dírky a pomalu jej nechávám propadat ke dnu za mírného poškubávání špičkou.

Úchvatně se pohybující nástraha mi mizí z dohledu a špička prutu se ukloní. Nevěřícně zasekávám a opravdu je to ryba! Možná jedna z úplně prvních ryb celé akce. Vždyť záběr přišel zhruba pět vteřin po zahájení! A není úplně nejmenší! Bojuje totiž srdnatě.

Během zhruba tříminutového souboje si uvědomuji svou chybu. Ze zvyku jsem nechal na navijácích vlasec 0,12 mm a souboje budou zbytečně dlouhé. Ne že by mi to tak vadilo z hlediska efektivity lovu, spíše mi je líto zdolávaných ryb, které zbytečně vysiluji. Během těchto filosofických úvah pstruha zdolávám. Krásná, vysoká ryba, 37 cm dlouhá. Tak tomu říkám začátek!

Během další půlhodinky zdolávám ještě dva, tentokráte menší, pstroužky. Smáček boduje a já jsem nadšen, že nemusím sahat po marmyšce nebo dokonce po těstu. Podle informací od pořadatelů se loví opravdu hodně ryb, odhadem více než sto se jich už podívalo na své přemožitele. Krátce před koncem prvního ze tří kol, ulovím na smáčka ve sloupci ještě jednu duhovou rybičku a je tu přesun. Zjišťuji, že na tom nejsem úplně nejhůře. Nejvíce ryb se údajně loví na těsto, malé twistříky a Radek mě nabádá k lovu s marmyškou, neboť všichni pstruzi nad 40 cm, které viděl ulovit, braly právě marmyšku s bílým umělým červem.

V druhém kole nepolevuji ze svého předsevzetí lovit výhradně na smáčka a strategie se vyplácí. Zdolávám další čtyři pstruhy. Na bůhvíjaké umístění to není, ale hlavně že si to užívám po svém. O polední pauze polknu grilovanou klobásku, horký čaj a vyměňuji zkušenosti z lovu s ostatními. Jako další úspěšná nástraha se ukázaly být olomoucké tvarůžky. O smáčcích ani slechu. Zůstanu jim tedy věrný až do konce. Minimálně jsou neokoukané a šance je slušná. A navíc pohled na svůdně se pohybující nástrahu mě prostě baví...

Poslední kolo se prvních dvacet minut nic moc neděje. Jen kolegovi něco většího utrhlo nástrahu. Je zde větší hloubka, okolo tří metrů a já smáčkem pročesávám vodní sloupec. Buch! Lekám se a zbrkle zasekávám. Do prázdna. První promarněná ryba. Ach jo. Zatím jsem měl konto čisté. Buch! Netrvalo to ani deset vteřin a já ještě rozladěn předchozím neúspěchem znovu záběr promarním. „Tak a dost!", pronesu směrem k dírce a je tu třetí záběr. Háček sedí a je tu další z krásných soubojů. Měkký proutek se ohýbá až k navijáku, brzda zpívá, ale pstroužek nemá šanci. V dírce mi však dokazuje, že jsem se mýlil. Z háčku padá. Rychle se sehnu k dírce a jako zázrakem se mi podaří zmatenou rybu vylovit. Tak tomu říkám „majstrštyk" :-) Pak je opět delší dobu klid. Pro klid v duši sahám po druhém proutku. Z marmyšky sundám červenou patentku a nastražím umělého bílého červa. S nadějí na velkého pstruha sestavičku na vlasci 0,10 mm spouštím ke dnu. Asi po patnácti minutách se špička zachvěje a po krátkém souboji je pstroužek necelých 30 cm na ledě. Marmyška se tedy neukazuje jako recept na velké ryby a tak se vracím ke smáčkování. A vyplácí se to. Během chviličky vytahuji jedenáctou rybu dne. Tak to už by nemuselo být tak špatné, říkám si v duchu. Když se špička za chvilku opět zhoupne, jsem na vrcholu blaha. Okolo se totiž moc ryb nechytá a já už zde mám čtvrtou rybu. Po vytažení na led se ale pstruh vyhákne. Okolo dírky je malý vodní rybníček a pstruh si v něm téměř plave. Odložím prut, ale než jej uchopím, zabere a rychlostí sprintera zmizí v díře. Tak tomu tedy říkám pech. To mě bude stát hezkých pár pozic...

„Konééééééc", ozve se od boudy. „Konéééc závodů...". Sbalím si svých pár švestek a jdu odevzdat bodovací lístek. Odcházím s dobrým pocitem. Ověřil jsem si, že smáček je účinný i pod ledem na pstruhy, což pro mě vnáší do dírkování další rozměr této zábavné techniky. Rovněž jsem rád, že se mi dařilo k rybám chovat šetrně a že snad po mě žádné mrtvolky pod ledem nebudou.

Jak se chovat k rybám při lovu na dírkách?Pokud se při lovu na dírkách rozhodnete ryby pouštět, jsou důležitá následující pravidla:

-         na rybu pokud možno nesaháme rukavicí a ani ohřátou suchou rukou. Sice je to nepříjemné, ale optimální je si ochladit a namočit ruku v dírce. Nedojde tak k poškození slizu a k teplotnímu šoku

-         pokud je to možné, rybu vůbec nevytahujte z dírky a odháčkujte ji ještě v ní. Pstruh, siven a okoun, což jsou nejčastěji lovené ryby, se dají velmi dobře uchopit za čelist. Pokud se ryba musí vytáhnout na led a mrzne, je potřeba ji co nejdříve bez zbytečných prodlev pustit, aby nedošlo k omrznutí, čímž by byl poškozen sliz a ryba by zaplísnila a pod ledem uhybula

-         pokud rybu vytáhnete na led, je dobré pod ní dát např. navlhčenou igelitovou tašku. Aby se ryba nemrskala, je dobré ji držet tak, aby jste jí zakrývali oči. Bývá pak klidnější

Technika lovu na smáčky na dírkáchNení to žádná věda. Důležité je zvolit přiměřeně těžkou hlavičku s kratším háčkem a použít opravdu měkkoučkého smáčka, který bude ve vodě hezky pracovat. Já lovil se smáčkem o délce cca 4 cm (oranžová barva) a marmyškou o váze cca 1,5 gramu s prodlouženým háčkem. Většinu záběrů jsem měl ve sloupci nebo těsně nade dnem v okamžiku, kdy jsem se smáčkem pomaličku klesal za současného oživování špičkou prutu. Použitelná by byla i jigová hlavička, případně montáž s koncovou zátěží.

Touto miniinstruktáží jsme vyplnili čas potřebný ke spočítání výsledků a jde se vyhlašovat. Jelikož vůbec nejsem v očekávání nějakého umístnění, fotím si shromáždění okolo boudy. Když zaslechnu jméno Havlíček, jsem opravdu jen náhodou poblíž Ládi, který vyhlašuje. S překvapením přebírám cenu za 7. místo. Tak to jsem opravdu nečekal. Se zájmem poslouchám vyhlášení až do konce a zjišťuji, že nebýt onoho sprintera po ledu, byl bych zřejmě čtvrtý. Co naplat, tak to v životě chodí. Na medaile to však nestačí ani náhodou.

Třetí je pan Šibrava s 15 rybami (484cm), druhý pan Sofroň s 16 rybami (502cm) a vítězem je pan Malý s 18 rybami (605cm), který zároveň ulovil největší rybu závodu - pstruha duhového 51cm. GRATULUJEME!

 

Na závěr ještě malá rekapitulace: Během závodu, kterého se zúčastnilo téměř 80 rybářů, se ulovilo 387 ryb. Dle slov pořadatele V. Zelenky to bylo zatím nejvíce. Nejčastěji se lovili pstruzi duhoví, na led se podívalo i několik menších okounů a sivenů.

 to byl můj recept na úspěšný lov...

A malé překvapení, alespoň pro mne, na závěr: První tři rybáři své umístnění získali díky smáčkům. Takže jsem nebyl sám a úspěch nástrahy nebyl náhodný. Smáčci jsou od včerejška mými šampiony i na dírkách!

A na úplný závěr: Čest a chvála organizátorům a já se moc těším na další ročník!

David Havlíček

PS: během několika dní se můžete těšit na video reportáž ze závodů v naší internetové „televizi":-)