Stojím na hrázi jednoho zapomenutého rybníčku. V ruce svírám 4,20 metrů dlouhý grafitový "zázrak" ze země vycházejícího slunce. V sedle pro naviják mám upevněný spolehlivý matchový navijáček černé barvy. Na vlasci mám dvougramový pevný splávek, který je vyvážen 3 bročky a na konci vlasce je navázán menší háček...

 

Při pohlednu na zhruba půl hektarový rybníček, jenž je z veliké části zarostlý vegetací,začnu vzpomínat. Vzpomínám, jak se rybníček poprvé otvíral, jak jsem zde na rybách schovaný pod keřem přečkal několik bouřek, jak jsem utíkal dříve ze základní školy, abych mohl trávit volné chvíle právě zde. No a nakonec vzpomínám, jak jsem zde rybařil se svým dědou, který už chytá jen v nebeských vodách.

Při pohledu na hladinu rybníčku je mi smutno. Proč se toto muselo stát? Je to snad rozmar přírody nebo chyba místní organizace, která má tuto lokalitu na starosti? Nechám nářků, které to určitě nezmění a rybníčku nijak nepomohou.

Co si můžete představit pod názvem „Zapomenuté lokality“? Jsou to právě ty lokality, jako je již zmiňovaný rybníček na začátku článku. Dále bych k nim přidal nejrůznější návesní rybníčky a požární nádrže. Určitě jste se s některou zapomenutou lokalitou setkali. Tyto lokality většinou bývají na dně bahnité a zarostlé vodní vegetací. To samé je také nad hladinou. Tedy na březích. Bývají zarostlé kopřivami, vysokou travou, někde lze vidět i stromy a keře.V letním období je hladina těchto nádrží z větší části pokryta „žabincem“.

Proč vlastně chodím chytat na tyto, pro mnoho rybářů, nezajímavé lokality? Mám pro to tři důvody. V prvé řadě to bude kvůli vzpomínkám. U některých těchto lokalit pamatuji jejich vznik. Dále je to kvůli nulovému rybářskému tlaku. Nejsem žádný nelida, ale lokality typu Orlík moc nemusím z důvodu velkého množství rybářů a obrovského hluku na hladině, který vzniká vlivem všelijakých plavidel, které ve většině případů mívají místo obyčejných vesel silné elektromotory. Posledním důvodem je, že vlivem nulového rybářského tlaku se v některých těchto nádrží pohybují ryby, co se mohou pochlubit zajímavou velikostí. Jejich zdolávaní je nesnadné, ale i souboj s těmito rybami lze dotáhnout do vítězného konce.

Náčiní    

Nejefektivnějším způsobem lovu ve těchto lokalitách je bezpochyby plavaná. Pro mne je jasným favoritem 4,20 metrů dlouhý matchový prut, jehož vrhací zátěž je kolem 20 gramů. Lze použít i „bolonězku“ nebo bič. Ale zde vyvstává problém v manipulaci, protože ve většině případů kolem sebe moc místa nemáte. Pokud se Vám podaří najít dostatečný prostor, tak Vám nic nebrání použít bič spolu z „boloňkou“. Já jsem však pro použití tohoto náčiní spíše skeptický.

U „boloňky“ mi nejvíce vadí, jak se na ni po třeba i krátké dešťové přeháňce lepí vlasec. Doslova jsem z toho vždy šílel. To byl asi i hlavní důvod, proč jsem po několika letech používaní svou „boloňku“ prodal.

U biče nejsou problémy s lepením vlasce na blank prutu. Na chytání menších karásků, plotiček, perlínů a jiných rybek, co se v zapomenutých lokalitách vyskytují, je bič jasná jednička. Já se ale snažím o chycení těch top ryb, které se zde vyskytují a u biče je vlivem nepoužíváním navijáku problém se zdoláváním. Ve většině případů celé zdolávání úlovku na bič končí utržením nebo vypnutím ryby. Určitě tento problém lze trochu omezit tím, že do několika dílů biče umístíme amortizér. Použitím této gumy nám určitě procento úspěšnosti při zdolávání top ryb rapidně stoupne. Abych se ale přiznal, je mi to dost proti srsti, prznit si drahý, lehoučký bič nějakou gumou ve špičce.


Další pruty, které často používám, jsou pruty feederové. Tady lze efektivně využívat všechny kategorie. Dokonce i pickery. Tedy snad kromě jejich nejjemnějších variant. Zdolávat ve třičtvrtě hektarovém rybníčku, kde dno je zarostlé vegetací, čtyřkilogramového kapra na třímetrovém pickeru, jehož odhozová zátěž je maximálně 12 gramů, mi nepřipadá jako vhodný nápad. Ale netvrdím, že to nelze. Určitě volte pruty, aby bylo co nejvíce reálné dostat rybu do podběráku.

K prutu neodmyslitelně patří i naviják. Tady se zmíním jen krátce, protože tento lov nevyžaduje žádné speciální navijáky. Je úplně jedno, zda použijete naviják s přední brzdou či zadní brzdou a tu v kombinaci i s brzdou bojovou. Velikost bych volil mezi 20 a 40. Určitě bych se ale obloukem vyhnul těm nejmenším navijákům. Většinou se tyto maličké navijáčky používají pro lov na dírkách. Na jejich výdrž bych při souboji s kapry nad 50 cm moc nevsázel. Píšu to proto, že jsem mnohokrát viděl u rybářů na feederových a plavačkových prutech tyto „pidi“ navijáčky.  Převod navijáku by měl být něco kolem  5.0:1 ale může být i vyšší. Nebránil bych se použít i některé plavačkářské speciály s převodem 6.0:1. Určitě je velikým přínosem, když má naviják jednu cívku navíc.

Vlasce používám od  průměru 0,14 mm do průměru 0,20 mm. Záleží na tom, jak je budoucí loviště zarostlé vegetací. Další vliv na sílu vlasce má také roční doba. Pokud někdy  v zimě „vyčmuchám“, že nějaká z těchto opomenutých lokalit není zamrzlá, tak se na ni s prutem zajdu ve volné chvíli podívat. V této době usiluji o ulovení alespoň nějaké ryby, takže by použití vlasce o průměru 0,20 bylo nepříliš vhodné. V dnešní době je na trhu nepřeberné množství vlasců. Jaký si vyberete záleží jenom a jenom na Vás. Znám mnoho případů, kdy rybář jednu značku vlasce do nebe vychvaloval a druhý použil tentýž vlasec a hrozivě na něj nadával. Při výběru to chce jenom hledat a zkoušet, než narazíte na ten vlasec, který bude vyhovovat vašim nárokům. Určitě se nesnažte na vlasci šetřit. Můžete při souboji zlomit prut, může se Vám rozbít naviják, ale pokud bude vlasec držet, máte pořád reálnou šanci zdolat rybu. Vlasec bude při lovu dost namáhám. Dost často bude docházet při zdolávání k odření několika metrů vlasce. Pokud to zjistíte, tak ihned těch několik odřených metrů ostřihněte a navažte montáž znovu. Zde se lenost nevyplácí.

Určitě by se dala použít místo vlasce pletená šňůra. Ale já jí při tomto lovu používám jenom na tvorbu návazců. Myslím si, že je celkem zbytečné mít na navijáku místo vlasce pletenou šňůru, když lovím jen několik metrů od břehu.

 

Montáže

Při tvorbě montáží se držím přísloví, že v jednoduchosti je síla. Nekomplikuji si život příliš složitými montážemi i když by třeba ve stejnou dobu nalovili podstatně více ryb, a to protože je riziko utrhnutí montáže poměrně vysoké. Může dojít k utržení ryby při zdolávání, anebo se prostě montáže zachytí na dně o nějakou rostlinu či zatopený strom.

U plavané používám nejčastěji pevné splávky, protože lovím poměrně blízko u břehu. Jenom pokud hloubka u břehu překračuje délku prutu, tak použiji splávky průběžné („angličáky“). Vyvažovací hmotnost u splávků, které používám, je maximálně do 4 gramů. Použití těžších splávků mi připadá zbytečné, když lovím jen pár metrů od břehu. Mnohé závodníky v plavané by při pohledu na mojí montáž na plavanou doslova trefil šlak, ale mě to tak vyhovuje, proto nevidím důvod, proč něco měnit.

První na kmenový vlasec navleču pevný splávek a na jeho dřík natáhnu zhruba tři gumičky, aby se i při zdolávání samovolně nepohyboval po vlasci. Poté na konec vlasce navážu háček. Asi pět až deset centimetrů od háčku namáčknu maličký broček, který bude ležet na dně. Mezi splávek a tento broček umístím ještě několik bročků, čímž vyvážím splávek tak, že z vody bude vidět pouze anténka. A to je celé.
U plavané návazce moc nepoužívám, protože je celá montáže zase oslabena několika uzly navíc. Návazce vytvořené ze slabšího vlasce, nežli je kmenový vlasec, používám jen v zimě, brzy na jaře, nebo v pozdním podzimu, kdy mi jde o to, abych měl alespoň nějaký záběr od byť i sebemenší rybičky.

U feederu je montáž tvořena z lehoučkého průběžného olůvka, zarážky a háčku. Protože chytám poměrně blízko u břehu, tak moc nepoužívám krmítka, jelikož hrozí, že se krmítko zamotá o rostliny na dně a já utrhnu rybu i s celou montáží.

Skoro ve všech případech používám montáže průběžné, protože při záběru ryby, kdyby se olůvko čirou náhodou zachytilo na dně, je ještě reálná šance rybu zdolat. Zatímco u montáže typu paternoster by ryba celou montáž po záběru utrhla.

Při lovu na feeder čas od času použiji i návazce. Ale ne z vlasce, nýbrž s pletené šňůry, pokud chci nástrahu nastražit „na vlas“ a tím se snažím eliminovat záběry od malých ryb. Návazec nemusí být nějak přehnaně dlouhý. Stačí cca 15-20 cm.

Háčky pro lov na plavanou a na feeder používám ve velikostech 18-4. Velikost háčku se odvíjí do velikosti nástrahy a roční doby. Bylo by asi pošetilé na háček velikosti 18 dávat pořádnou rousnici,  anebo se snažit na háček velikosti 4 ulovit rybu v prosinci či lednu, kdy venkovní teploty zřídkakdy překročí 5 stupňů celsia. Pokud bych měl uvést nejpoužívanější háčky při lovu v zapomenutých lokalitách, tak by to byly háčky od firmy Sasame typ Koaji Douchi, které jsou v místě, kde je oblouček nejvíce namáhán, zpevněny zploštěným drátu, čímž velmi získají na pevnosti. Můžete použít i jiné háčky, ale dbejte na to, aby byli ze silnějšího drátku a jejich rozevření šlo jen velmi z tuha. Současně musí být i velmi ostré. Jestli použijete háčky s protihrotem nebo bez, to už záleží jen a jen na vás. Moje zkušenosti s těmito háčky jsou velmi rozporuplné. Při lovu na plavanou bylo používání těchto háčku bezproblémové, ale pokud jsem je navázal na feeder, tak se mi stávalo, že se mi ryba velmi rychle po záběru vypnula.


Nástrahy a návnady 

Jako základ pro návnadu používám komerční krmení. Nejčastěji to bývá  kaprové, které zředím kukuřičným šrotem,strouhankou či často plavačkáři užívanou TTX. Nemá smysl dělat ostré krmení, protože konkurence ostatních rybářů je na těchto typech vod minimální. Snad jen v zimě či na jaře, nebo v pozdním podzimu někdy použiji ostré krmení, tentokrát však ploticové černé barvy a to z toho důvodu, abych ulovil alespoň nějakou rybu. Do sypkého krmení občas přidávám kostní červy,  anebo několik dní předem namočené kukly, aby mi neplavaly, protože bych na svoje krmné místo přivábil místo kaprů či obrovských línů maximálně hejna perlínů. Vedle sypkého krmení dále vnadím uvařeným partiklem. Je celkem jedno jestli použijete pšenici, kukuřici, konopí atd. Záleží jenom na Vás, jak si chcete své krmení vylepšit, aby jste dosáhli co možná největšího úspěchu.

Jako nástrahu nejčastěji používám kukuřici z plechovky, co se prodává v potravinách. V některých případech ji pomocí boilie jehly nastražuji i na vlas. Dále chytám na kostní červy, hnojáčky, rousnice, uvařené brambory a jiné. Fantazii se meze nekladou. Jednou ulovil můj kamarád na plavanou kapra kolem 45 cm na velikého slimáka, kterého našel, jak mu leze po batohu.V chladných obdobích roku jsou mí favorité  kostní červy, hnojáčci, pařená houska a oplatek.

Vzpomínám si, jak jsem jako malý kluk chytil v pravé poledne na asi tak čtvrt hektarové požární nádrži dva kapry kolem půl metru na extrudy medové příchutě. Byli to největší ryby co zde byli uloveni. Moc rybářů zde nechytalo, protože skoro celá hladina byla pokryta „žabincem“.

Pokud vám ryby neberou na jeden druh nástrahy, tak můžete vytvořit na háčku jakýsi sendvič z několika druhů nástrah, co máte sebou u vody. Jako nástrahu můžete také použít i ovoce. V současné době mám vyhlédnutou jednu zapomenutou lokalitu blízko mého bydliště, kde se prý pohybují tloušti kolem 50 cm. Jen co ušetřím trochu více volného času, tak se je pokusím přelstít.

A jdeme k vodě

Ještě než jdu chytat na některou zapomenutou lokalitu, tak nejdříve provedu průzkum před bojem. Nejlepší doba je za velmi teplého a slunečného počasí, kdy se část obsádky vyhřívá na hladině a já ji mohu pozorovat za pomoci polarizačních brýlích a udělat si alespoň trochu představu o místní obsádce. Teprve poté vyrazím k vodě. Většinou sebou beru dva pruty. Jeden prut na plavanou a druhý na feeder.

Po příchodu k vodě vyberu to nejnadějnější místo, kde si myslím, že se nacházejí ryby a na něm se usadím. Mohu s klidný svědomím říci, že největší vliv na to, jestli něco chytnu, anebo ne, má výběr správného místa. Můžete mít perfektní nástrahu, krmení na závodní úrovni, bezvadně vyladěnou montáž, ale pokud budete sedět na špatném místě, tak vám tohle vše bude zbytečné. Již několikrát jsem se o tom přesvědčil na vlastní kůži. Toto tvrzení mohu doložit vzpomínku na jeden z prvních jihočeských srazů, který se konal na jedné několika hektarové pískovně. Bylo nás tam kolem 10 rybářů. Většina byla vybavena nejrůznějším komerčním krmením. Mnozí chytali od brzkých ranních hodin. Kolem desáté hodiny dopolední dorazil k pískovně ještě jeden kamarád, který cestoval vlakem, a proto se trochu zdržel. Ve svém futrálu měl dva feedery, jeden naviják a nějakou tu rybářskou bižuterii. Jeho jediná zásoba krmení a návnady zároveň byla jedna plechovka kukuřice. Hned po té co se přivítal ze všemi účastníky vyrazil sám chytat k nedaleké řece. Od řeky se vrátil až v odpoledních hodinách a přisedl si k jednomu rybáři a společnými silami se snažili zdolat něco z místní obsádky kaprů, kteří nás čas od času obšťastňovali svými jemnými záběry. Poté se zvedl vítr a začal naplavovat nepořádek z hladiny do jednoho rohu pískovny. Kolega nelenil a skoro celý svůj obsah kukuřice vysypal do onoho místa, kde začal za malou chvíli chytat kapry v množství. jako většina účastníků, co měli připraveno několik litrů kvalitního komerčního krmení.
A tak by se dalo pokračovat. Myslím že všechny tyto příhody stojí za zamyšlení nad výběrem místa při lovu.


Pokud mi to na zvoleném místě nebere, tak se ihned přesouvám. Nemá cenu zde sedět a doufat v obrat. V letním období snad možná ano, ale v době, kdy jsou teploty vody nižší, je určitě na místě se i několikrát přesunout, než ulovíme svojí první rybu.

Za důležité považuji i klid na lovišti. Protože lovím poměrně blízko u břehu, je třeba být co možná nejvíce v tichosti a vyhnout se zbytečnému dupání a pohybování po břehu. Již několikrát se mi stalo, že jsem chytal na plavanou a byl bez záběru. Nechal jsem prut prutem a šel vykonat potřebu k nedalekému keři. Jen co jsem se zvedl a udělal první krok, z mého zakrmeného místa se vytvořilo na hladině několik šípovitých vln od prchajících ryb a v místě, kde se nacházel  krmný flek se hladina pokryla hromadou bublinek.

Když dorazím k vodě, tak ve většině případů začínám chytat na plavanou a to z toho důvodu, že při vyměřování hloubky si perfektně zmapuji místo, kde chci chytat a až poté zakrmím a navážu i feeder.

Báječnou pomůckou při lovu je plavačkářský podběrák s alespoň 3 metry dlouhou teleskopickou rukojetí. I když jeho nevýhoda je trochu menší skladnost, tak je dobrého ho při lovu v zapomenutých lokalitách mít při sobě. To z toho důvodu, protože břehy rybníčků jsou dosti zarostlé a k vodě se bez toho, aby jste nebyli popáleni od kopřiv, moc dobře nedostanete. Když se zdolávaná ryba trochu unaví a vám se podaří ji vysílenou dotáhnou ke břehu, tak se musíte ještě prodírat travní barikádou, aby se podařilo jí podebrat. Během tohoto prodírání může ryba zmobilizovat síly a nekontrolovaně vyrazit na svůj poslední výlet po rybníčku. Při tomto úniku jsem o rybu tak v 70% přišel. Vždy jsem se soustředil na to, jak se dostanu k vodě a rybu podeberu, ale ve většině případů jsem držel prut tak nějak krkolomně a postupně se prodíral k vodě. Když jsem se ale k vodě dostal,tak už jsem byl bez ryby a zbyly mi jen oči pro pláč. Pokud nechcete kupovat dlouhý plavačkový podběrák, tak vám nezbývá, než zde lovit pouze v měsících, kdy je vegetace kolem vody relativně nízká (zima, jaro, podzim) nebo přemluvit nějakého kamaráda, který vám bude sloužit jako prorážeč vegetace, zatímco vy se budete věnovat rybě na prutu. Osobně jsem ještě takového člověka nenašel, a tak mi nezbylo nic jiného, než koupit podběrák.

Pokud chcete provozovat na těchto lokalitách noční rybolov, tak jistě oceníte pomoc kolegy. Mohu říci, že jsem zde nikdy v noci nelovil. Ne že by to nešlo, ale nemám přehled kam jede zaseknutá ryba. Z toho vyplývá, že ztrátovost úlovků v překážkách bude vysoká. Nejlepší doby k lovu jsou jako všude jinde. V létě po ránu a navečer a v chladných měsících se můžete dočkat nejvíce záběrů během poledne.

Závěr

Děkuji všem, co se celým článkem prokousali až na samý závěr. Pokusil jsem se sepsat snad všechny své zkušenosti, které jsem získal na zapomenutých lokalitách. Nemám žádný patent na pravdu, takže pokud máte jiné zkušenosti s lovem, tak je to v naprostém pořádku. Bylo by přeci pošetilé, chtít aby to, co funguje na jedné vodě, fungovalo na všech vodách na světě. Kdyby to tak bylo, tak po určité době by mě na 100% rybolov přestal bavit.

Pokud Vás můj článek nadchnul a jste rozhodnuti, že tento netradiční lov vyzkoušíte, tak vzhůru do toho. Opravdu to stojí za to. Je pravda, že úlovky zde zdaleka nebudou dosahovat velikosti rybám, jako jsou např. na soukromých lokalitách. Pro ulovení větší ryby budete muset vynaložit více sil nežli jinde. O to více si ale úlovku budete cenit.

Pokud se Vám podaří ulovit tu top rybu, tak jí prosím po vyfocení vraťte zpět vodě. Tyto vody jsou poměrně malé a šikovný rybář je dokáže sám s přehledem vychytat. Byla by škoda mít tyto vody bez ryb a navíc by se člověk neměl kam vracet. A nemohl by vzpomínat, jak to vypadalo s lokalitou během jejího největšího rozkvětu, kdy byla krásná, upravená a kolem ní se pohybovala denně parta rybářů jakoby k ní patřila. Včetně mého dědy.