Zatímco velké vody vyžadují vesměs důkladnou přípravu, dlouhodobé vnadění atd., můžeme na relativně velké řece nebo stojaté vodě vypátrat ryby velmi rychle dobrým pozorováním. Alternativou k boilí na vlásku je lov se splávkem. Je zajímavý nejen pro mimořádné napětí, nýbrž především proto, že nás naučí velmi mnoho o chování ryb. Jak se prozradí krmící se ryba? Nač musíme dbát? Kde můžeme kapry, tlouště, karasi a jiné ryby očekávat? Jsou to znalosti, které nám budou později při prolovování větších vod pomáhat.

Pásma rákosu, převislé keře a stromy, ostrovy, mosty, propustě v hrázích atd. nacházíme rovněž u rybníků, příkopů, kanálu a slepých ramen. Jestliže tam budeme lovit, zjistíme brzy, že např. kapr je ryba pobřežního pásma, která při cestách za potravou dává této oblasti přednost. Ale nejen kapři. Jsou to i jelci, okouni, karasi a spousta bílých ryb, které hledají potravu v blízkosti břehů a pokud je u břehu i nějaká překážka, je to doslova "horké místo" a hojnost ryb někdy nezná meze.

Když jsem byl jednou lovit na Labi na šoulačku s kamarádem, tak jsme 3-5 m od břehu na jednom krásném přelivu ulovili ve dvou lidech za zhruba čtyři hodiny dobrou stovku ryb. Vesměs to byl tloušť, jesen a cejnek. Převážná většina ryb byla velikostí spíše nadprůměrnou a několik kusů jelců dokonce trofejních. Na takových místech můžeme předpokládat, že tam větší kusy ryb najdeme především pozdě večer, v noci, nebo časně ráno. Já osobně jsem měl úspěchy většinou brzy ráno a večer, kdy najížděli okouni a jelci, ale také pěkní kapři či amuři.


Já a 50-ti centimetrový krasavec

Ryby většinou prozradí vyskakující, nebo převalující se živočichové, vzdouvající se voda, obláčky bláta, mlaskavé zvuky, nebo náhle rozhýbaný rákos. To vše signalizuje, že ryba shání potravu. Při jednoznačné lokalizaci volíme velmi aktivní metodu se splávkem tzv. "šoulačku". Při "šoulačce" se splávkem je vzdálenost mezi rybářem a rybou velmi malá. Nenápadné oblečení a tichý pohyb rybáře kolem vody s využíváním přírodních krytů jsou samozřejmostí. Ke krmící se rybě se opatrně přiblížíme třeba i po kolenou. Tím získáme velkou šanci, že naši nástrahu důvěřivě přijme. Když lovím šoulačkou na řece, nechávám splávek splavávat pomalu těsně při břehu až několik desítek metru a v případě záběru ihned sekám a snažím se rybu dostat do středu řeky, aby mi nezajela do vázky. Touto splavávající metodou se dají velice úspěšně lovit např. tloušti, jeseni či třeba okouni.

Na malých rybnících je šoulačka velice úspěšná tam, kde břehy lemují rákosy a voda je pokryta stulíky a lekníny. Angličtí rybáři používají speciální zelené plovoucí tmely, jimiž obalí třeba paví brk a ten pak nahazují poměrně daleko, jako s olovem na položenou. Od splávku mají potom krátké návazce, pouze několik cm a na vlas navlečenou kukuřici nebo jiný partikl. Házejí ho přímo do porostu a s napjatým vlascem sledují rozjezd tmelového splávku. K tomu je zapotřebí kvalitní vlasec, nebo šňůru, neboť při vytahování dvoukilového kapříka máme ještě další dvě až tři kila porostu na vlasci s rybou a tudíš by mělo být vybavení pevnější.


Kapřík a moje zbraň na něj

Na háček můžeme nastražovat téměř cokoliv - od buryzonu přes hnojáčky až po boilí. Určitě je dobré a osvědčené nastražovat partikly a pevnou nástrahu mimo háček, na vlas. Tloušti mají velice rádi kukuřici a pokud je ještě obarvena na červeno, tak je to skvělá zbraň. Necháme vlas delší a díky tomu, i když jí tloušť nasaje velmi hluboko, se háček zapíchne jen na kraj a my pak rybu ušetříme zbytečného trápení na břehu a lovení jí háčku s tlamy. Koncem jara se mi velice osvědčily hodně červené třešně, samozřejmě bez pecky. Nahazuji je do rychlého proudu a záběry bývají velice rychlé a razantní. Na třešně mám jedny ze svých největších jesenů.

Roční období

Na šoulačku se dá lovit prakticky po celý rok. Nejlepší je jaro, kdy jsou ryby před a po tření velice hladové a podnikají toulky za potravou do těsné blízkosti břehu. V létě je dobré lovit ryby v přelivech na řekách, nebo v lehce zarostlých stojatých vodách v blízkosti padlých stromů, stulíkových partií, či rákosů. Podzim je výborný pro lov kaprů na pískovnách.V tuto dobu jsem plno kaprů ulovil pod větvemi stromu táhnoucí se nad vodu. Co se týče zimy, tak i v mrazivém období se dá dobře a úspěšně při šoulačce lovit.
 
Kapr z Bíliny

Náčiní

Ještě bych se zmínil o náčiní, jaké lze použít při lovu na šoulačku. Vzhledem k tomu, že tato metoda není tzv. sedavá a mnohdy rybář nachodí i několik kilometrů, je dobré používat menší pruty. Jak kvůli váze tak i kvůli terénu, který budeme nuceni absolvovat. Nedokáži si představit, že bych se s třímetrovým matchovým prutem prodíral křovím a porostem kolem vody.Na tuto metodu používám vláčecí pruty od 2,10 do 2,70. Určitě doporučuji pořídit si ultra light vláčecí proutek 1,60 až 1,80. S takovým prutem budete velice mobilní a zdolávání s ním je velice adrenalinová záležitost. Samozřejmě pokud budu chtít lovit kapry, použiji tvrdší a pevnější prut.

Naviják je dobrý mít s bojovou brzdou, lehoučký a ne veliký. Velikost 30 je naprosto dostačující. Můžeme použít samozřejmě vláčecí navijáky, nebo navijáky určené pro feeder. Kaprové přehraďáky necháme určitě doma.

Vlasec na šoulačku může být jakýkoliv. Myslím tím pouze kmenový. Vzhledem k tomu, že budu prochytávat místa s četnými vázkam, použiji návazec s háčkem o dvě třídy slabší, než je kmenový. To znamená že při kmenovém vlasci o průměru 0,18 budu mít návazec 0,14 mm. Určitě je lepší přijít o háček za pár korun, než o splávek za několik desítek korun.


Já, jesen a kamarad Honza na Labské šoulačce

Splávky se dají použít jakékoliv. Na rozdíl od lovu houpačkou můžeme použít těžší splávky, splávky ve tvaru slz a různé kačenky. Anglické splávky, tedy splávky předvyvážené, jsou velice úspěšné na stojatých vodách. Splávky by ale neměly být moc dlouhé. Při nahazování, kdy mám nad hlavou a vedle sebe plno větví a houští, jsem nucen nahazovat doslova komickým způsobem - bekendem či forhendem, nebo zespodu. Když jsem použil dlouhý splávek, třeba brko z dikobraza, tak se mi montáž omotala kolem splávku a byl jsem nucen celou montáž stáhnout. A každý pokažený hod znamená díky ruchu na břehu vzdálení ryb od břehu.

Na lov se šoulačkou chodím vybaven velice zlehka. Stejně jako na přívlač si nosím krabičku s drobným materiálem v malém chlebníčku, podběrák mám muškařský na zádech a zbytek ve vestě. Oblečení by mělo být takové, aby splývalo s okolím. Na trhu je mnoho rybářského oblečení, které imituje jak letní porosty, tak i břízové, nebo podzimní listnaté. Při slunných dnech nesmíme doma zapomenout polarizační brýle. Dnes už se bez nich na rybách téměř neobejdu. Pomohou nám lépe vidět porosty ve vodě a samotné ryby.

Lov šoulačkou je tedy v kostce řečeno "splávková přívlač". Stejně jako u přívlače, tak i se šoulačkou se zdržíme na jednom místě krátce a pokračujeme dál na jiná místa, nebo jdeme za krmícím se hejnem ryb.
 
Já a šoulačkový kapřík

Na závěr bych chtěl říci, že i pokud budete po pár vycházkách se šoulačkou neúspěšní, nezavrhujte určitě tuto metodu a sami se sebe zeptejte, co jste udělali špatně. Pamatuji si, že jednou na Labi sedělo asi 8 rybářů a všichni lovili na položenou. Po optání, zda ryby berou, se mi dostalo odpovědi, že je voda snad otrávená a že to nic nedělá. Přehodnotil jsem situaci a vyndal s auta vláčecí prut 2,70 a vyrazil podél břehu na šoulačku. Po několika hodech se na břeh podíval krásný okoun velikosti 35 a zanedlouho i několik tloušťů a cejnů. Lovil jsem jak pod, tak i nad těmi rybáři cca 20 m a tahal jednu rybu za druhou a ne zrovna nějaký mrňousky. Jeden z rybářů to po chvilce nevydržel a šel se zeptat, jak to dělám, že oni nic a já tahám jednu rybu za druhou. Řekl jsem jim, ze není dobré sedět bez záběru dvě nebo tři hodiny a být naštvaný. Chce to pokaždé experimentovat, jak v rybolovné technice, tak i v krmení či nástrahách.

Pamatujme ale na to, že jsme sportovním rybáři a rybařina je náš koníček a ne obživa. Proto nezapomínejte doma fotoaparát a úlovky si zvěčněte.

Petrův zdar, David Soukup-Piranha.