Mezi těmito typy vod je ale podstatný rozdíl. Pokud je začínající MP pásmo pod říčkou, která má své prameny ve vyšší nadmořské výšce a protéká navíc lesy, tak jejich vody nebývají z kraje sezóny tolik prohřáté, jako v říčkách pomalu plynoucích nížinou. To má za následek rozdílné časové období, kdy se tloušti vytírají. To je samozřejmě cítit v aktivitě ryb. Tření tloušťů je vždy obdobím, kdy je jejich braní poměrně nepravidelné.

Nížinná říčka

Rok tloušťů na malých podhorských říčkách

Tato pásma se nejčastěji nacházejí na hranici mimopstruhového a pstruhového revíru. Tloušti se větší míře začínají vyskytovat už na konci pstruhovek. Někteří pstruhaři je tu nevidí rádi, ale podle mě sem tyto ryby patří. Ryby přece žádné hranice neznají a tloušti v těchto vodách byli odnepaměti. Často se na svých toulkách kolem pstruhovek setkávám s dobře promíchanou obsádkou a tato druhová pestrost se mi líbí. Zatím jsem nikde nepoznal úbytek určitého druhu. V místech, kde běžně lovím tlouště, jsou vidět trdliště pstruhů a na jaře je zde spousta vykulených malých potočáčků. Naopak na jaře se zde třou tloušti a vše probíhá ke vzájemné spokojenosti všech ryb. Je jasné, že určitá ztrátovost na obou stranách je, ale zatím to nijak výrazně populaci neovlivňuje. Takové říčky vyhledávám po celou vláčecí sezónu a v každém období mě zde něco zujme, překvapí a nebo i potěší.

Podhorský potok

V zimních a jarních měsících

Ryby se většinou drží v hejnech v hlubších tůních nebo jsou v místech, kde se mohou rychle ukrýt před případným nebezpečím. Voda v těchto měsících bývá často průzračná, takže rybářova přítomnost bývá rybou rychle odhalena. Zvýšená obezřetnost při lovu je proto namístě. Do hloučků tloušťů se často připojují proudníci, jeseni, plotice, ale i třeba okouni. Nebývá nic výjimečného, když se poblíž hejna drží i menší štika. Poslední dobou rovněž sleduji, že se zde nacházejí i početné davy hrouzků. Ti dokáží být občas velmi draví a nejednou skončí na konci udice. Ulovení hrouzka na mikrorotačku není dnes nic výjimečného. Pstruzi se takovým hejnům vyhýbají a stále si hlídají svá tradiční stanoviště.

V tuto dobu velmi rád používám k lovu marmyšky a malé twistery, později už jenom umělé mušky. V takto čisté vodě bývá někdy velký problém se k rybám neslyšně dostat a ještě větším problémem bývá dostat k nim nástrahu. Na místě je používání opravdu těch nejslabších vlasců 0,08 - 0,12mm. V posledních letech dosti často používám i fluocarbonový „neviditelný" návazec. Tem má výhodu ve zvláště křišťálové vodě. Pokud ryby nedobírají nástrahu, nebo se jen přijedou podívat, tak neváhám a fluocarbon nasazuji ihned. Před samotným lovem je třeba uvažovat, jak se k rybám přiblížit. Nejraději brodím po proudu při mělčím břehu a prochytávám hlubší protilehlou vodu. Brození musí být opravdu velmi pomalé, aby si ryby na mě zvykly. Pak se může stát, že je lovím skoro u nohou. Voda bývá studená, takže je důležité kvalitní oblečení, jinak rybolov můžeme odstonat.

Při tomto chytání je důležitý správný výběr prutu. V tuto dobu jednoznačně vítězí pruty s chvějivou špičkou v různých délkách. Osobně preferuji pruty 1,8 - 3,0m. Záleží ale na způsobu prochytávání. S kratším prutem většinou lovím tak, že se zdržuji víc v jednom místě a nepotřebuji držet nástrahu dál od těla. S delším prutem se dobře drží nástraha v proudech, do kterých nechci vlézt a rybu si vyplašit. Většinou totiž trvá poměrně dlouho, než se uklidní a začne opět přijímat potravu. Pro tento lov není vhodné nahazování proti vodě, protože ryby ještě nevykazují takovou ochotu rychleji se pohybovat. Dobře vědí, že to je pro ně ztráta energie, která se v období nedostatku potravy špatně dohání. Pak tedy nezbývá nic jiného, než nahazování po vodě a napříč proudem. Při lovu po vodě ryby někdy chtějí pohyb nástrahy, někdy nástrahu úplně zastavenou a někdy pomalu a přímočaře přitahovanou. Vše je dobré zkusit. V tuto dobu platí, že vlastně nic neplatí! Je pouze na rybářově intuici, jak se zachová. Při lovu přes proud máme dost velkou možnost více pracovat s nástrahou. Špičkou prutu dokážeme nástrahu kontrolovaně pouštět s proudem a občas ji lehce pozastavit. I to ryby dokáže vydráždit. Nakonec se s nástrahou dostaneme pod sebe a na délku prutu s ní pracujeme tak, jak potřebujeme. Jemnost špičky je velmi důležitá. Musí v ní být cítit jakýkoliv jemný dotek. Určitě budeme mít spoustu, jen jemných, drcnutí. Ale i v tomto období dokáží ryby poctivě zabrat, což velmi krásně ukáže právě špička prutu. Je to skoro jako při lovu na feeder. Tady je aspoň vidět, jak jsou všechny disciplíny sportovního rybolovu úzce provázány. Ve studeném ročním období je namístě používání malých háčků. Pokud ryby padají, tak je nutné velikost háčků ještě zmenšit. Při zdolávání ryb zbytečně nerozplašte loviště. Další vhodné místo může být i dost daleko. Chvějivá špička skloněná k vodě v kombinaci s jemně seřízenou brzdou navijáku nám určitě od nechtěného rozplašení výrazně pomůže.

Čas milostných her

Po zimním období přichází oteplování vody a nastupuje tlouští tření. Najednou je tady čas, kdy tloušti nejeví zájem téměř o nic. Najednou jsou vidět hejna tloušťů ve velikostech, o kterých jste snad ani netušili. Vzácně ale záběr může přijít. Často mi ale přijde, že třoucí se tloušť zaútočí na nástrahu spíše jako na vetřelce, než kvůli uchopení potravy. Při zdolávání pak dokáže upoutat pozornost i dalších členů hejna, kteří ho pak doprovázejí až k našim nohám. Po vyproštění se ryba vrací na své místo, aby splnila svou každoroční povinnost. Na určitých tocích sleduji, že se tloušti třou ve dvou etapách. Po té první přichází krátká doba slušného braní a o týden až dva je tady další milostný tanec a zas je po braní. V našich podmínkách to bývá od poloviny května do začátku června. Vždy však záleží na místních podmínkách.

Pravá sezóna tloušťů

Se zahájením přívlače na mimopstruhových vodách vypukne tloušťová sezóna v plné kráse. Vody bývá v korytech ještě dostatek, což nám o hodně ulehčí přístup k říčce. Rostoucí teplota však dokáže velmi rychle průtoky snížit. V tento čas se ryby často vyskytují v mělčinách a rybářova přítomnost bývá mnohdy prozrazena. Pro tento moment je dobré zvládnout techniku dalekých a přesných hodů s menšími nástrahami. Délka prutu je individuální. Já radši volím v tomto období pruty krátké a dobrou odhozovou akcí o délce 1,8-2,4 m. Na úspěchu se projeví přesnost hodů a následné rychlé srovnání vlasce s okamžitou prací s nástrahou. Je vcelku jedno jakým směrem jdeme, ale pravidlo přesnosti platí stále. Po záběru musíme rybu zdolávat s velkou opatrností, abychom nepoplašili všechny ostatní ryby z hejna. Někdy to ovšem bývá dost těžké. Pokud si naši nástrahu ihned po náhozu vyhlédne velký kus, bývá o zábavu postaráno. Po záseku se velmi často hlasitě vyvalí na hladinu a to bývá předzvěst tvrdého boje pro následující chvíle. Po návratu ryby zpět ke dnu bývá ještě hůř. Jeho těžkým výpadům se dá jen ztuha bránit. Vždyť zkuste zastavit rozjetý vlak...

V letním čase je moji nejpoužívanější nástrahou rotačka a wobler. Nevýhodou woblerů je kratší odhozová vzdálenost, která je daná hmotností a tvarem nástrahy. V mělkých vodách je to ještě těžší. Pokud je wobler malý a lehký, tak nikam nedolétne. Pokud ho zatížíme, tak ihned nabírá všudypřítomné řasy. Proto ho na malých tocích využiji je při protahování hlubších jamek nebo podemletých břehů. V tento moment je rotačka, případně malá plandavka asi nejvhodnější nástrahou. Během léta je potřeba sledovat velikost potravy tloušťů. V určitý okamžik nastane změna. Tloušti najednou nechtějí námi nabízené malé nástrahy a naopak chtějí ty větší. Na vině je přírodní faktor. Vytřený potěr postupně roste a najednou je ve velikosti, kterou už každý tloušť neloví. Takže ti menší tloušti nám berou stále naše mini nástrahy, kdežto větší jedinci o ně přestanou jevit zájem. Začátkem léta lovím většinou s nástrahami velikosti 00 a menšími, a postupem času a na větší ryby bez problému nasadím velikost 0 až 2. Také barevná škále je podstatně rozmanitější. Rybám už nevadí ani reflexní barvy. Také je namístě použití woblerů kolem 5-7 cm. Toto
zvýšení apetitu na větší nástrahy je náznakem blížícího se podzimu.

Podzimní říčka

Jednoho dne se dostavíme k oblíbenému místu a najednou nic. Kam se všichni tloušti poděli? Začali se stahovat do hlubších míst a hledat optimální místo pro přezimování. V tuto dobu jsou tloušti plni síly a energie a snad proto jejich záběry už nejsou tak pravidelné. Aktivitu dokáže trochu zvednout jen závan babího léta. Rybolov postupně ztěžuje listí spadlé na hladinu, ale i tak se mezi ním dají ulovit poměrně slušné ryby. Často se vyplatí použití menších twisterů nebo woblerů, vedených pod příkrovem listí. V tomto období už je vhodné kombinovat pruty s jemnou špičkou a pruty s relativně větší gramáží a délkou pro udržení větších nástrah v chodu. Radost z lovu nám kromě plovoucího listí může pokazit i nízký stav vody, který v tuto dobu není žádnou výjimkou.

S prvními mrazíky se blíží zima a nám zbývá opět návrat k nejjemnější přívlači.

Rok tloušťů na nížinných potocích

Zima a časné jaro

Přiznám se upřímně, že je v zimě navštěvuji nerad. Většinou se totiž jedná o částečně nebo úplně zregulovaná potoky a výskyt ryb zde bývá jasně určen jakýmkoliv hlubším místem, přepadem nebo vymletým břehem. Pokud je kolem toku stromový porost, tak to ještě jde. Porost totiž pro tlouště zaručuje určitý přírodní ukryt, ovšem po opadání listí taková místa bývají většinou bez ryb. Hladina bývá desítky metrů klidná a jakýkoliv rybářův pohyb bývá patrný na ohromnou vzdálenost. Při brození ryby doslova tlačím před sebou a nejsem schopný se k nim optimálně přiblížit. Často nepomáhají ani daleké hody. Vylepšit situaci lovu pomůže jen lehce podkalená voda nebo blížící se změna v proudění vody pod nějakým přepadem nebo kamenným valem. Ale i v těchto místech se ryby nakonec ulovit dají. Nejčastěji lovím ze břehu s pruty o délce 2,4-3,0 m s chvějivou špicí. Naviják musí být opět velmi dobře připravený s namotaným slabým vlascem.

Pozdní jaro a čas tření

Období před třením a vlastní výtěr bývá na těchto vodách v úlovcích velmi slabé. Jak říká kamarád Jirka Škeřík: „je to doba tak na křesílko, feeder nebo plavačku, a nebo nechat tlouště plavat a chytat něco jiného!" Pro rybáře tření ryb skýtá stresující pohled na spousty krásných ryb, které ho mají doslova a do písmene „na háku".

Léto a časný podzim

Těšte! Období tření skončilo a konečně se dostavil čas hojnosti. Tloušti jsou opět při chuti a my si konečně zchladíme žáhu četnými záběry. Ale nebude to zase úplně jednoduché. Tloušti jsou sice v žravé náladě, ale dostat se k nim je opět dost těžké. Nikdy například neprochytávám souvisle vodou, ale většinou si vytipuji vhodná místa a co nejopatrněji se snažím dostat nad ně nebo po ně. Nikdy nelezu přímo „do ryb". Začínám prochytávat vodu už ze břehu a snažím se ulovit prvně ryby nacházející se pod mým břehem. Postupně se dostávám blíž k vodě až nakonec do říčky zabrodím. Pak začnu postupně prochytávat obě strany. Základem je vždy začít chytal ve svém nejbližším okolí a následně hody prodlužovat. Pokud to lze, tak i několik metrů vodou popojdu, ale je to vždy s rizikem vytvoření vlnek, které brzy na naši přítomnost ryby upozorní. V tento moment je potřeba zapojit více hlavu a včas si rozmyslet další postup. Ryby berou vždy jen určitou dobu, pak se jim nástraha okouká a je potřeba ji změnit. Pokud ani po výměně nemáme úspěchy, tak opatrně místo opustíme a pokračujeme stejně na dalším úseku. V těchto klidných a pomalých tocích nás občas dokáží překvapit kapitální tloušti. Je nutné být připravený na úplně vše a nenechat se zaskočit záběrem velké ryby. V těchto místech se velmi často vyskytují i štičky. Pokud o nich víme, tak neváhejte s použitím slabého lanka. Tloušťům, dle mých zkušeností, lanko až tolik nevadí. Nesmí být ovšem křišťálově čistá voda. To však na nížinných říčkách bývá málokdy. V létě se takové vody velmi rychle prohřívají, takže výskyt řas bývá dosti značný. Někdy se stane, že řasy zvítězí i nad trpělivostí rybáře. Čistit po každém náhozu nástrahu vydrží jen málokdo. Přiznám se, že i já mám svou hranici trpělivosti a radši se přesunu na pohodovější místa.

Podzim

Rybolov s blížícím se podzimem je všude stejný. Tloušti někdy berou a jindy ne. Výběr nástrahy začíná být složitý. Jeden den platí to a druhý ono. Je zkrátka vhodné mít z čeho vybírat a experimentovat. Plné krabičky všelijakých „nesmyslů" jsou teď výhodou.

Resumé

Představení lovu tloušťů na malých říčkách bych ukončil krátkým shrnutím. Na tlouště jsou důležité tři věci, a ty platí a budou platit i nadále.

Na prvním místě je vždy přístup rybáře k vodě a k rybám. Ten kdo je zvyklý se kolem vody prohnat, ten bude úspěšný minimálně. Naopak ten, kdo si s přístupem „vyhraje", dostane brzy opatrnost do sebe, bude ji provádět automaticky a úspěchy mu budou odměnou.

Za druhé je důležité vyladit rybářské vybavení. Zbytečně se netahat s více pruty. Pozor na přílišnou tuhost prutu, která nás o spoustu ryb připraví hned po záběru a o další část i při zdolávání. Správný prut a naviják s jemnou brzdou jsou mocné zbraně na tlouště. Patří k nim i tenký, ale pevný vlasec, který zaručí daleké hody i s lehkými nástrahami a zdolání ryb všech velikostí.

Třetím bodem jsou vhodné nástrahy. Netahejte jich sebou tuny, ale jen ty osvědčené v rozumném množství. Těch experimentálních nástrah vezměte jenom pár. Při lovu tloušťů dostávají záda, nohy i ruce pěkně zabrat, takže čím bude vaše rybářská vesta lehčí, tím se vám bude chytat více v pohodě. Rybolov je přece o pohodě.

Přeji vám spoustu krásných chvil strávených na malých říčkách a opět připomenu, že tloušť je krásná ryba a určitě ji potěší, když po jejím ulovení dostane šanci dál žít. Pro nás tak je zaručena další možnost se s ním setkat na dalších vycházkách.

Příště: Lov tloušťů v parmových pásmech řek

Text a fota: David Maixner (dam)