Okamžitě jsme začali co nejrychleji vykládat vybavení z našich vozů s cílem co nejrychleji nahodit a čekat na vytoužené sténaní našich signalizátorů. V hlavní a zároveň jediné budově v okolí vodního díla jsme si zakoupili povolenky a poté nás baštýř Petr zavezl lodí na určené místo. Dal nám také pár moudrých rad, jak zde lovit. Protože jsme zde nebyli poprvé, využili jsme zkušenosti z minulé výpravy a zvolili pro zakrmení a následný lov jiné místo. Minule jsme chytali v místě, kde byla značná hloubka a spousta vázek, které nám dělaly velké problémy při zdolávání ryb. Proto jsme vybrali místo úplně s jiným charakterem dna - bylo zde mělko a dno bylo úplně holé s písčitým základem.

Náš tým se rozdělil na dvě části. Jedna část nafoukala naše plavidlo a následně se vydala ukotvit tyčovou bójku na zvolené místo. V okolí bójky jsme zakrmili boilies velikostí 16mm a přihodili jsme několik hrstí vařené kukuřice. Druhá skupina stavěla náš tábor a chystala věci pro lov. Připravili jsme naše montáže s koulemi a odvezli je na zakrmené místo. Teď už nezbývalo nic jiného než čekat.

Čekání na vytoužený záběr jsme si krátili naším oblíbeným lovem na feeder a plavanou. Na přehradě je i velké množství bílých ryb a menších kaprů a proto o záběry nebyla nouze. Po několika hodinách byla první jízda na nakrmeném místě.

 Můj kolega všeho okamžitě zanechá a zběsile utíká ke svému nádobíčku. Zasekává, ale po několika minutách boje prut zapruží a první větší ryba souboj vyhrává. Po prohraném souboji můj kamarád Martin nic nevzdává a znovu nahazuje. Po chvíli slyším ječet moje hlásiče. Zasekávám a následně zdolávám prvního a zároveň největšího kapříka výpravy. Po změření a zvážení jsme zjistili, že tento krasavec měří 75cm a váží 9 kg. Ani mí kolegové nezůstávají pozadu a hravě mě dohánějí. Říkáme si, že nám tam konečně najeli a také je to znát. Já a mí kolegové do večera zdoláváme několik dalších větších krásných ryb.

 Večer však tato jízda ustává a naše hlásiče ani neceknou. Zato feeder a jemný proutek s lehkou montáží na těžko nezahálí. Naše židličky se tedy přesouvají k těmto prutům. Vytahujeme pár velkých bělic a několik menších kaprů. Protože se dělá celkem chladno, tak rozděláváme malý táborák. Kolem 23. hodiny slyšíme hrčet brzdu na Martinově feederu. Martin hbitě prut bere do ruky, ale ani si neškrtá. Naviják stále hrčí a ryba se ne a ne zastavit. Po chvíli ryba z háčku spadává. To samé se za okamžik děje i mě, ale s tím rozdílem, že se mi zlomí háček připevněný k montáži. Všichni si v duchu říkáme, jaké to tady mají velryby, které se s námi ani nebaví. Po této nemilé události už žádné záběry nepřicházejí, a tak po úspěšném lovu uléháme s vidinou ještě lepšího nadcházejícího dne.

 Probouzíme se do krásného rána a hned začínáme s lovem. Kolem 6. hodiny přicházejí první nedočkavci a pak už to jde ráz na ráz. Taháme jednoho za druhým. Převážně ty menší, ale objevují se i ti větší kolem 70 cm. Toto tempo si ryby udrží po zbytek našeho pobytu.

Nakonec se nám povedlo zdolat několik pěkných úlovků. Mezi největší patří kapři: 75 cm - 9 kg, 73 cm - 8,8 kg, 72 cm - 8.5kg,...

 Tato voda je opravdu krásná, ale také velice těžká. Přehrada je vlastně přehrazené údolí, rozlohou 16 ha a množstvím zátok, mělčin i hlubokých míst (max. hloubka 9 m). Je ideálním místem k rybaření a odpočinku, a to i v zimním období. Voda přitéká z lesa, a proto je celkem kyselá a studená. Kapři jsou tu překrásní, ale trochu nízcí.

Všem bych chtěl doporučit, aby se na tuto vodu jeli podívat a věřím, že se vám tu bude líbit tak, jako nám.

Petrův Zdar přeje Karel Babák, Martin Merunka a zbytek carpteamu na háčku.