smartCHYTEJ

CANDÁT KLEPETNATÝ - latinsky Stizostedion rakius necteno

16.4.2008 | mihy.san | Povídky od vody | Candát obecný | 13.551× zobrazeno | hodnocení: vynikající | diskuze: 4

CANDÁT KLEPETNATÝ - latinsky Stizostedion rakiusJednoho letního dne jsme se s kamarádem vypravili na naši oblíbenou přehradu, abychom se pokusili ve večerních a nočních hodinách ulovit opatrného candáta. Počasí vcelku přálo, přes den velké horko, k večeru se ale začalo částečně zatahovat a vypadat na bouřku. Měsíc stál v úplňku, zkrátka podmínky takřka ideální. Místo, kde jsme "rozbili tábor" mi navíc doporučil jiný kolega, s tím, že si zde candáty výborně zachytal. Je zde relativní mělčina, kde se v noci zdržují menší rybky a právě za nimi prý candáti vyjíždějí na lov...

Nainstalujte si plugin Adobe Flash Player

Nejprve nahazujeme každý jen jeden prut na plavanou s wagglerem, ve snaze pobavit se i s kapry, kteří se neustále ukazují u hladiny. Petr po chvilce kapra skutečně zasekává a tak dostáváme výbornou náladu, spojenou s příjemným vzrušením v očekávání následujícího. Kolem osmé hodiny nastražujeme i pruty na candáty. Já plavačkový prut stále nechávám v akci, jen splávek doplňuji červenou "lámačkou". Druhou udici nahazuji s mrtvou plotičkou na položenou asi 30 m od břehu. Petr oba pruty přezbrojuje na mrtvou rybku, jeden na položenou, druhý se splávkem. V obou případech mu ale rybičky leží na dně. Na rozdíl ode mě nahazuje mnohem blíže ke břehu, asi na 20ti a 15ti metrovou vzdálenost. Konečně je vše připraveno.

Kapři i ostatní bílé ryby už přestaly brát, jen zvolna přichází soumrak a nastává absolutní "klid před bouřkou". V nastalém tichu šeptem probíráme některé problémy světového významu a čekáme, kdy se začne něco dít. Mihotavý plamen svíčky slabě osvětluje naše pruty, nad kopci na druhé straně jezera září kulatý měsíc, jehož odraz se třpytí ve vodě. Hovor zcela ustává. Přesto, že jsem naprosto realistický typ, atmosféra je tak sugestivní, že jen očekávám, kdy se stane něco nadpřirozeného.

Vtom se ozve od Petrových prutů slabé ťuknutí, jak polystyrénová kulička na uvolněném vlasci spadla na hladinu. Spadla a velmi pomalu se rozjíždí dál do jezera. Poklidná atmosféra je rázem pryč a nával adrenalinu se nám rozlévá po celém těle. Petr zblízka svítí baterkou na cívku a sleduje délku vysoukaného vlasce. Pomalu se odvinuly asi 2 metry, pak se vše zastavuje. Zkušeně ihned odhadujeme záhadnou rybu na kapitálního candáta, který je tak velký, že (cituji) "se už rychleji ani pohybovat nemůže". Chvilku se nic neděje, pak se ale zase kulička i vlasec rozjíždí. Petr překlápí oblouk navijáku, čeká až se vlasec napne a mohutně zasekává. Podle odporu ale okamžitě poznává, že zasekl doprázdna a na háčku nic není! Nastává obrovské zklamání, které již každý z rybářů zažil. Po vytažení rybičky zjišťujeme, že má čistě ukousnutou hlavu a spekulujeme o velikosti tlamy dravce.

Prut je znovu nahozen a nastává opět několik minut klidu. Pak se ale začíná chvět signalizační kulička na mém prutu. Vlasec se sice neuvolní, chvění ale trvá několik minut a pak přestává. Po přestávce asi 10ti minut, kdy se už nic neděje, prut kvůli kontrole stahuji. A jaké je moje překvapení! Rybička má nyní vykousnutou část břicha i s prsními ploutvemi.

Stále nám ještě nic nedochází, rychle roztřesenýma rukama napichuji novou rybičku a nahazuji. A Petr má zase záběr, který se odehrává přesně podle předchozího scénáře. Po vytažení je rybka opět bez hlavy! Navíc se zlehka začíná kymácet a popojíždět i jeho svítící splávek. Po neúspěšném záseku vytahuje jen prázdný háček. To už začínáme mít jisté tušení.

Použitá tělíčka ryb pokládáme do vody asi 1 m od břehu a pečlivě je sledujeme. Do několika minut jsou u rybek tři raci velcí jako dlaň, krásně vybarvení, kteří rybičky svižně pozpátku odtahují do hloubky. Teď už je jasné, kdo byl zdrojem našich záběrů. Jen se smějeme našim erudovaným odhadům o zkušeném maxicandátovi ...

Raci nám dělají záběry celý zbytek lovu. Zkoušíme do rybek injektovat stříkačkou vzduch, vkládáme jim do tlamek kousky korku, aby plavaly nade dnem. Přesto se k nim raci pořád dostávají. Jen se splávkem, při radikálním zmenšení ponoru, nechají raci nástrahu na pokoji. Bohužel ale i všechny dravé ryby.

Nakonec lov ukončujeme už půl hodiny před půlnocí, opravdu to nemá cenu a navíc nám došly nástražní rybičky. Přesto, že jsme si užili příznivého počasí i nádherné scenérie a jsme o další zkušenost bohatší, jednoznačně se shodujeme, že to nebylo ono. Ulovení candáta se prostě nedá ničím nahradit. Ale není všem dnům konec a my se už těšíme na další candátí vycházku. Ovšem na zcela jiné místo než sem, kde se tak výborně daří rakům.

Nashledanou!

Tomáš MIHULA

Chci sdílet tento článek na Facebooku

Jak se Vám článek líbil?

Diskuze k článku

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Přispívám anonymně

Jsem registrován


Váš komentář

Čtvrtek 27. srpna 2009 v 15:10® jirstav
jirstav

Článek je supr máme úplně stejné zážitky. s pozdravem zlom prut.

Pátek 18. dubna 2008 ve 13:10@ 

Ale bylo to fakt super, ty Tvé zážitky… Už se těším na Tvé nové příspěvky…

Čtvrtek 17. dubna 2008 v 1:08® mihy.san
mihy.san

Díky. Můj „starý“ osobní web jsem z důvodu nedostatku času už před lety přestal aktualizovat a tak pomalu zemřel. Teď připravuji nový, který bude obsahovat i rybářskou sekci včetně tradičního blogu, který se tenkrát v roce 2000 jmenoval ještě naprosto nesvětově „rybářský deník“. ;)

Středa 16. dubna 2008 ve 22:03® Feeeedr

Pěkné, mám totožné zážitky ze Slezské Harty. Tomáše Mihulu jsem už dlouho neslyšel… Kdysi jsem pravidelně navštěvoval Tvůj web, věnovaný Tvých vycházkám k vodě a lovu. Ale pak na něm přestaly příspěvky přibývat. A až nyní jsem opět na Tvůj příspěvek narazil Díky za něj…