Co si ale odnese od vody člověk, který překoná své lovecké a sběračské pudy a vrátí úlovku svobodu? Pokud mu zdolaná ryba na rozloučenou neprokousne ruku, zbude mu jen prchavá vzpomínka. Jsou mezi námi takoví, kterým i tohle úplně stačí. Pro ty ostatní nabízí dnešní rozvoj digitální fotografie další možnost - odnášet si od vody obrazy ryb, scén a situací zmrazené ve zlomku sekundy buňkami digitálního snímače.
Mě osobně snímky přírody vždy magicky přitahovaly. Knihy s fotografiemi Slávy Štochla a dalších našich lovců živé krásy hromadím doma už od dětství. Ale teprve s přístrojem, který mi dovoluje za relativně zanedbatelnou cenu zkoušet, experimentovat, riskovat a zároveň bezprostředně vidět výsledky svého snažení, jsem se sám začal pokoušet zachytit svět kolem vody tak, jak ho vidím. Nejdřív pro vlastní potěšení, později i jako doprovod svých článků. Dnes už si rybářskou vycházku bez fotoaparátu téměř neumím představit. Kromě lovu ryb se snažím „lovit" i zajímavé záběry a v podstatě si tím znásobuji zážitky spojené s rybařinou. Pokud se mi podaří pořídit pěkný snímek třeba i tuctového úlovku, hned je spokojenost s výsledkem vycházky podstatně větší. K profesionalitě mají mé fotografie ještě hodně daleko, ale právě vědomí vlastní nedokonalosti mě motivuje k neustálé snaze se zlepšovat. V následujích řádcích se pokusím předat zájemcům pár drobných postřehů získaných při fotografování ryb a proložit je několika zajímavými příhodami, které se mi za objektivem stačily přihodit.
Půlmetrová kudla právě vyráží vzhůru a voda se propadá do místa uvolněného jejím tělem
Krátce se zmíním o vybavení. Pro profesionální výsledky je ideálním přístrojem zrcadlovka (na ryby určitě digitální) doplněná sadou objektivů. Velice rychle jsem však zjistil, že pokud bych začal k vodě tahat kvalitní drahé vybavení mající navíc nezanedbatelný objem a hmotnost, budu buď chytat anebo fotit. Lovit ryby je pro mě zatím zajímavější činnost a tak jsem si pořídil kvalitní kompakt, který zatím pro moje potřeby i občasné otištění nějakého toho snímku stačí. Přestože ve finálním výsledku mohou kompakty zrcadlovkám jen těžko konkurovat, lze říct, že v rukou rybáře má kompakt před zrcadlovkou místy i navrch. První výhodou je mobilita. Kompaktík snadno odkudsi vytáhnete už během zdolávání ryby a nemáte zdaleka takový strach se s ním naklánět, klouzat po kamenech či brodit vodou ve snaze získat zajímavý úhel pohledu, pozadí nebo určitý typ osvětlení. Výhodou je i komponování záběru pomocí LCD panelu (čím větší, tím lepší). Klasickou ukázkou je situace, kdy přepnete foťák na makro, natáhnete ruku a můžete vrazit objektiv zdolávané rybě málem až do tlamy. Se zrcadlovkami, kde je obvykle třeba přitisknout oko k hledáčku, lze jen těžko provádět takovéhle kousky. Jsou konstruovány pro vážnou práci a ne pro šílence, který každou chvíli jednou rukou krotí skákající rybu a druhou se pokouší zachytit zubatou tlamu trčí z vody v záplavě zářících kapek.
Ve zmíněném režimu makro pořizuji poměrně hodně snímků. Detailní záběry z bezprostřední blízkosti dokážou zvěčnit i půlmetrové štíhle takovým způsobem, že se k nim budete za dlouhých zimních večerů často a rádi vracet. A možná se díky takovým fotkám naučíte vnímat krásu každé ryby daleko intenzivněji než dosud.
Výbuch nespoutané síly a divokosti...
Focení z bezprostřední blízkosti ale přináší jedno riziko - pokud svou snahu přeženete, kapky vody zasahují přístroj, objektiv, zatékají do tlačítek a v extrémním případě může být právě pořízený snímek tím posledním v krátkém životě vašeho aparátu. Snažím se zbytečně neriskovat, ale v zápalu boje se stejně občas zapomenu a čištění objektivu už považuji za pomalu rutinní činnost. Dvakrát mi kapky vody zkratovaly tlačítka přístroje a nezbylo mi než bleskově vyndat baterii a s nadějí dva tři dny počkat až kouzelná krabička vyschne. Zatím vždycky naběhla...
Tohle bylo opravdu hodně zblízka...
Famózní situaci jsem řešil v okamžiku, kdy jsem se pokoušel vyfotit tlamu bezmála třičtvrtěmetrové ryby svírající čtrnácticentimetrového Husky Jerka, zatímco mezi impozantními zuby protékaly pramínky vody. Soustředěn na panel přístroje jsem přehlédl, že se zelený válec přede mnou roluje do předpisového „účka" a když hlava ryby tlačící vlnu tříště vyrazila vpřed, nacházel se fotoaparát nějakého čtvrt metru před ní. Spíš z leknutí než z čeho jiného jsem stačil zmáčknout spoušť a uhnout čelistem prolétajícím místy, kde se ještě před chvílí leskla čočka mého objektivu. Ten den jsem dofotil, ale vzniklý záběr je přes technickou nedokonalost poměrně zajímavý - ostatně to můžete posoudit.
Sledovat obraty bojující ryby v čisté vodě je vždycky úchvatná podívaná
O něco vážnější situaci jsem zažil při fotografování nevelké štiky v zajímavém podvečerním osvětlení. Zabrodil jsem lehce na kolena, abych využil nažloutlé ploché světlo a pohrál si s odrazy na vodní hladině. Skutečně jsem udělal pár fotek a shledal je nevalnými. To, co se tak líbilo mým očím, nedokázala technika uspokojivě zachytit. Znechuceně jsem vypnul foťák, nechal ho viset na krku a sehnul se ke štičce, abych ji odháčkoval. Ta se mi ale vysmekla a vyrazila na volnou vodu. Lovecký instinkt byl silnější než zdravý rozum, takže jsem se hbitě natáhl, popadl rybu v týle, ale současně si uvědomil, že koupu fotoaparát v řece. Následovalo bleskové narovnání, vyjmutí baterek a standardní vysoušecí procedura, po jejímž absolvování foťák... naběhl jako zatím vždycky.
Tady mě zaujal můj autoportrét zrcadlící se v bublině u hlavy ryby
Není divu, že při mém láskyplném zacházení začíná moje camera obscura připomínat přístroj válečného reportéra, který strávil dva roky v Afgánistánu. S nepříliš velkou hrdostí snad mohu dát k lepšímu i to, že zatím největší škrábanec přímo na tubusu objektivu mají na svědomí zuby rozzuřené metrové užovky, kterou jsem loni zahnal do kouta mostní konstrukce a tam se ji stočenou ve výhružném postavení pokusil neuváženě portrétovat...
Tenhle snímek v protisvětle patří k mým oblíbeným
Co se týče vlastností přístroje pro fotografování ryb, pak musím říci, že pro soukromé účely v pohodě stačí kompakt střední či vyšší třídy. Objektiv nemusí mít žádnou úžasnou ohniskovou vzdálenost. Delší „ohnisko" než 100 mm používám jen málokdy, spíš se při zoomování pohybuji na „širokoúhlém" konci. Za velmi podstatné ale považuji následující dvě věci. V první řadě je to vyšší rozlišení snímače, protože neposedné rybky vám nedají mnoho času pro vyladění kompozice a většinu snímků je třeba ořezávat. Prakticky stejně důležitá je minimální prodleva spouště. U zrcadlovek tato věc prakticky nepředstavuje problém, ale můj první kompakt měl zpoždění spouště 0,8 s. Několikrát jsem zažil situaci, kdy mi půl metru před objektivem stála štika na ocase, já drtil palcem spoušť a krabička mlčela a mlčela. Skvrnitý zelenobílý sloup se pomalu propadal pod hladinu a já se modlil ke všem svatým, ať už ten krám cvakne, dokud z vody trčí alespoň hlava. Obvykle jsem si vypil kalich hořkosti až do dna a mašinka exponovala přesně v okamžiku, kdy celá štika zmizela ve vlnách. Svůj druhý fotoaparát jsem proto vybíral především s ohledem na rychlost expozice a musím říct, že na výsledcích je to znát.
Narozdíl od candáta září štičí oči ve světle blesku žlutou barvou
Přestože jsem se o to pokoušel už hodněkrát, opravdu pěknou fotku skákající štiky jsem zatím pořídit nedokázal. Vyžaduje to jednak příznivé podmínky, zejména světelné, aby bylo možné použít čas 1/500 s nebo kratší a mimoto musí fotoaparát rychle zaostřit pohybující se objekt na nevýrazném pozadí a to není pro automatiku zas tak snadné. Mezi obrázkovým doprovodem článku si můžete prohlédnout skromné „úspěchy" dvouletého úsilí, které bych ohodnotil výrazem „upřímná snaha nadšeného amatéra".
Hrátky s perspektivou
Z těch, které máte možnost vidět, mě trochu mrzí obrázek, na němž rozmazaná štika předvádí stojku. Tenkrát jsem bohužel stál až příliš blízko. Spoušť jsem zmačkl, když zdolávaná pětašedesátka nasazovala ke skoku a expozice proběhla přesně uprostřed bleskového salta, jehož průběh mé oči prakticky nedokázaly sledovat. Ruka už v té chvíli uhýbala z cesty letící rybě a to, co je vidět na snímku, není žádný výřez. Štika vyplňuje celou plochu snímače, přestože objektiv je nastaven na nejkratší ohniskovou vzdálenost. Stát o kousek dál, byla by to možná podstatně lepší fotka.
Divoké salto focené z bezprostřední blízkosti
Kromě atraktivních snímků skákajích štik jsem se pokoušel o záběry v protisvětle, různé hry světel a stínů, zrcadlení na hladině, podnikal jsem občasné experimenty s perspektivou a podobně. Nějaké výsledky tohoto snažení si můžete na okolních stránkách také prohlédnout.
Na závěr bych rád shrnul pár rad a poznatků, které mohou být snaživému nadšenci pokoušejícímu se pořídit během lovu štik zajímavé záběry užitečné.
1) Neskončete jen u obrázků typu „ryba na trávě ležící". Prohlédněte si dobře jakékoli snímky, které považujete za zdařilé nebo zajímavé a zamyslete se, čím na vás působí a jak bylo tohoto efektu dosaženo. Tohle je často citovaná rada zkušených fotografů a považuji ji za velmi moudrou.
2) Naučte se ovládat svůj přístroj (přinejmenším práci s clonou a časem) a seznamte se se základními pravidly fotografie (kompozice, hloubka ostrosti,...). Není to tak těžké a rázem budete mít obrázky o třídu lepší.
3) Vždy pořizujte víc snímků, protože někdy i drobný detail má na jejich kvalitu obrovský vliv. Na druhou stranu ale netrapte rybu dlouhým fotografováním, zejména ne na souši.
4) Fotky ryby pohybující se ve vodě navozují atmosféru lovu a jsou obzvlášť přitažlivé. Je ale lepší zkoušet to na menších kusech. U velkých ryb neriskujte, už hodně štik se mi vypnulo přímo před objektivem.
5) Vyplatí se fotit hodně zblízka - snímky jsou daleko prokreslenější a je na nich opravdu ryba a ne celé okolí. Počítejte ale s tím, že pro kolemjdoucí může být vaše počínání při pořizování detailních záběrů velmi zábavné.
6) Pokud si chcete úlovek ponechat, zkuste si vyhrát s naaranžováním pěkného záběru přímo u vody a hlavně dřív než se na těle ryby objeví nekrotické skvrny.
7) Dávejte si pozor na přepálená místa. Bílé štičí břicho zářící v ostrém slunci mi zkazilo už nejednu fotku.
8) Pro odstranění odlesků na hladině používají profíci polarizační filtr. S trochou štěstí v mnoha případech objevíte úhel, kdy ho nebudete potřebovat.
9) Každé digitální fotografii prospějí drobnější úpravy v editoru na počítači - přinejmenším citlivé a promyšlené oříznutí.
A jsme u konce. Obětuji tentokrát část textu, aby se do místa, které je mi tu vyhrazeno, vešla jedna nebo dvě fotečky navíc. Snažil jsem se vybrat spíše neobvyklé záběry, občas i na úkor technické kvality a snad se mi povedlo alespoň pro někoho navodit atmosféru okamžiků, kdy vlasec zvoní, prut se ohýbá a na háčcích nástrahy se zuřivě zmítá žíhaný trup některé z obyvatelek zubatého světa.
Pro získání podobného portrétu zapnete režim „makro" a strčíte aparát štice až pod nos
Hodně inspirující a poučnej článek. Většinu těchto rad si vezmu k srdci a budu se snažit zlepšit svojí dokumentaci ryb, jsem ale amatér v tomto směru, takže je co se učit. I přes to jsem rád, co vyfocený mám. Tvé foto se mi zdá hodně dobrý. Oproti vyfocené ležící rybě na souši např. na trávě jsou tyto fotky opravdu o pár levelů výše, výborný oživení fotografie…palec na horu, moc se mi to líbilo.
Mates: Napsat to takhle, nehádal bych se. Fotka se ti líbit nemusí. Reagoval jsem na tvrzení, že nadměrně trápím ryby.
Máš pravdu, že nemá cenu to dál řešit. Uzavřeme příměří a někdy o tom dáme řeč u vody.
osprey: to by jsme se taky mohli přít do nekonečna.Napíšu to asi takhle: je tu celkem 10 fotek vyloženě se mi příčí, bráno od shora,č.5,6,8,10. Velice jsi mě oslovil a stále oslovuješ svými články,jsou výjmečné, ale co se týče focení, to už tady všechno bylo a Ty potřebuješ k výjmečnému článku vyjmečné fotky.Nepíšu články ani nefotím, jen říkám co se mi líbí a co ne.
osprey: nemáš zač:-). Dostal si osobku? nějak se mi tu kouslo PC a nejsem si jistej jestli to odešlo… zdar
ospery> děkovat není za co je to čistě můj osobní názor a podle mě je rozdíl mezi tím jestli se ta fotka někomu líbí či ne…nebo je z ní vidět utrpení ryb to se mi zdá dost přehnané ty odkazy snad mluví za vše bohužel :-(
Fugas: Díky. Fakt jsi mi udělal radost. Mimochodem – napiš časem starému trapičovi ryb, jak se vede:-))
Salmo: Děkuju i tobě, ale upozorňuju tě, že občas se kvůli mě cpeš mezi mlýnské kameny…
Mates: Nemusí se ti líbit moje fotky a můžeš je kritizovat, protože je tady vidíš. I ZN mi může otlouct o hlavu něco, co jsem napsal černé na bílém. Ale zacházet s rybami jsi mě neviděl a docela mě to tvoje odsouzení zklamalo. Ne proto, že mi někdo něco vytknul, ale proto, že jsi to byl ty, člověk podle mého docela soudný. Mat
Fugas: Dobrá věřím, když to říkáš ty. Osprey: Nezlob se, ale jen jsem prostě napsal své pocity.
Fugas> to ti celkem závidím
A ty štiky nevypadají vubec špatně jen se podívejte jakou tady mají lidi úctu k rybě......:(
www.chytej.cz
www.chytej.cz
www.chytej.cz
www.chytej.cz
www.chytej.cz
tak tady jsem se trochu zahledal a tohle jsem nešel tak si myslím že je osprey hodně šetrný v porovnání s těmito rybáři nebo snad ne ??
Mates: Musím se ospreye zastat, pár hodin jsem s ním u vody byl a potvrzuju, že k rybám se chová velice slušně a to i při focení. Zdar FF
ZN::-D Jako nášlapná mina.To se mi líbí.
Mates: Těžko říct. Snažím se při focení nepřekročit čas cca 30 s. Za tu dobu většina lidí štiku s bídou odháčkuje. Do skoků je nenutím, ta hlava povytažená z vody je výjimka. Většinou jsou na fotkách zdolané ryby ležící ve vodě těsně před tím než si nechám foťák sklouznout přes rameno a v té vodě je vyháčkuju. Na břeh beru ryby, pro které se do vody neohnu.
Je možné, že na tebe ty štiky působí tak, jak píšeš a sotva s tím něco nadělám, ale skutečnost asi nebude tak strašná, jak si myslíš – i když ti to samozřejmě nemůžu vyvrátit. Nevím, co si představuješ, že tam s tou rybou dělám, ale protože do jisté míry uvažuju podobně jako ty, snažím se to nepřehánět.
Andrea: je mi jedno, jestli můj názor sdílíš či ne. Je mi taky jedno, co se ti líbí či nelíbí. O tom rozhodně naše debata s ospreyem nebyla. Byla o jiných věcech. Když si někdo zaslouží poklepat po ramenou, tak prosím. Za rady o focení v tomto článku si to prostě osprey nezaslouží. A není to o tom, co se komu líbí či ne, je to o obecných faktech.
ZN: Jak jsi došel k tomu, že si vzal osprey tvou kritiku osobně? Zdá se mi, že se k tvému komentáři pouze vyjádřil. Já tvůj názor nesdílím, bavilo mě číst článek a fotky se mi také líbily. osprey: Nepovažuji „chytej“ za místo, kde najde odbornou radu pokročilý a zkušený fotograf. Proto sem asi nikdo nechodí. Pohodový článek a vydařené fotky. Obojí se mi líbí.
Já to nechápu hodnocení vinikající a v komentářích samá kritika já si nemyslím že by to bylo zas až tak hrozný ale pro odborníka to asi mít přínos nebude.Jak už bylo napsáno v předchozích článcích zubatý svět je tento seriál určen spíše pro „začátečníky“ a ne pro ostřílené borce to samé platí o focení nějakej maník se zrcadlovkou a spoustou hodin stávených s okem u hledáčku se nad těmito radami asi jen pousměje a nechá to plavat ale 13-ti letej kluk jako já kterej dostal k vánocům foťák(Panasonic FZ 18) si to rád přečte a přinese mu to poučení o tom to je..........
Viděl jsem spoustu fotek ryb, ale musím napsat, že výše uvedené fotogrfie jsou o ničem, vyloženě si to ty štiky užívají., je jistě parádní zapřáhnout rybu zdolat jí a pustit, o tom to je, ale z fotek čiší markýrování a utrpení.Ospreyi je mi tě docela líto, vrať se ke psaní jde ti to lépe něž focení.Vážím si tě jako pisatele, ale jako fotograf máš ještě dost času.Místo dvou foťáků nos dva pruty nebo dvě pera!
ZN: to máš pravdu, ale u některých fotek to problém je. Např. ležící ryba focená od hlavy k ocasu. Ostrou potřebuješ hlavu a oko, ale je to mimo střed. Jistě, že při troše cviku se to trefit dá, ale pořád je to tak trochu na náhodu. Možná mám ten názor, protože nemám dost cviku :-))) Mimochodem, v řece foťák tahám na zádech, pokud tedy chci fotit. Člověk je alespoň opatrnější :-)
takže chlapi já fotím mobilem :D :D možná se to někomu bude zdát směšné ale… je mi teprve 13 let a mamka mi prostě foťák k vodě nedá,mám Sonny Ericsson K750i z 2 Megovým foťákem (to neberte jako chlubení nebo něco podobného) a fotím taky akorát to má strašně pomalou závěrku :( ale když rybu utahám tak je to v pohodě všechny fotky co mám ve fotoalbu Přívlač 07 jsem fotil zmiňovaným mobilem a nemyslím si že to je tak strašný ale uvědomuji si že je to pro odborníka hnus :(
HaD: jen bych dodal, že si nedovedu představit, tahat zrcadlovku někde v řece :-)
HaD: já myslím, že až tak o velkou náhodu nejde. Jde jen o trochu cviku. Proto jsem uvedl jako objektiv záklaďák, na kterém je při uřčité mnou nastavené cloně jasně daná hloubka ostrosti. Pak vím, že mám všechno od y do x ostré. Samozřejmě, jednodušší by to bylo se širokáčem, ale tam je to zkreslení reality mnohdy až moc na škodu.
HaD: Já vím. Znamená to, že ve spoustě případů budu nosit foťáky dva:-( Trochu se toho děsím. Mimochodem – mám pocit, že se něco schopného fotit přes displej možná objevilo. Ono se ostatně pořád něco objevuje…
Osprey: se zrcadlovkou v jednom člověku je to velmi náročné, někdy až skoro nemožné. Já třeba takový fotky skoro nedělám, protože jsem línej :-)) Třeba Milan Rozsypal si dá tu práci a pak mu takový nádherný snímky vznikají. Ale je to fakt mnohdy náročný a dlouho to trvá. Díky tomu, že nefotíš přes display, ale klasicky musíš koukat hledáčkem, tak je to hodně těžký. Lze fotit i bez koukání „mířením od boku“ – i to se dá naučit, ale už třeba určit místo, kam se bude ostřit, to v podstatě ne a fotí se na náhodu.
článek nehodnotím…, ta poslední fotka je fakt super (Ani Rosťa Stach by se za ní nemusel stydět), rozlišení snímače, kompakt x zrcadlovka, to je otázka jiná. Buďto jdu ryby chytat, a nebo fotit.Oboje nezvládám…
osprey: naše debata se dostává do příliš nezáživné roviny, která sem asi nepatří.
Použil bych asi záklaďák, nebo něco mezi 40–80. Tato ohn.vzdálenost nezkresluje realitu, dobře můžu nastavit hloubku ostrosti, umožní mi to poměrně jednoduše ostřit, nemusím jít nezdravě blízko. Focení na Macro je pravým opakem mnou uvedeného. Je to v podstatě hra na náhodu neboli Ruská ruleta.
V každém případě ti taky přeji pěkné svátky.
ZN: Jestli to není tím, jak má ta moje hajtra udělané makro. Bere od 10 cm (spíš víc) – rozhodně jsem si ho kvůli makrorežimu nebral, ale naučil jsem se s tím fotit na nějakých 20 – 30 cm a vyhovuje mi to. Po zkušenostech s asi 2000 fotek mi to dává hlavně u menších ryb nejlepší výsledky, což je prostě fakt.
Potíž je v tom, že jsem asi příliš ovlivněný zkušenostmi s jedním modelem (i když to není můj první digitál). Ale on ten makro režim u kompaktů zas až takové makro není.
Když už tě tu mám – jaký objektiv bys použil na zrcadlovce, kdybys s tím měl vyvádět to, co já?
Takže to skončíme. Řekl bych, že takhle dopadne každý, kdo se pokusí vulgarizovat a jedinou větou vyřešit nějaký složitější problém.
Svým způsobem ti jsem za tuhle diskuzi vděčný. Takže nezbývá než popřát hezké svátky a zmizet. Možná se tu objevím ještě zítra, ale pak 14 dní prostě nebudu.
osprey: OK, rozumíme si:-) PS: rada o polarizáku, mě fakt rozesmála. A to hledání toho úhlu ještě víc. Ale ta rada s tím focením zblízka, makro a ohnisková vzdálenost co nejkratší, to jsem nevydýchal.
ZN: Já znovu musím napsat, že s tebou v podstatě souhlasím a vím, co se mi snažíš sdělit. Vůbec se neurážím a ta věta, že jsem tvou reakci očekával, není míněna ve zlém. Právě proto, že znám a respektuji tvou osobnost, věděl jsem, že tenhle článek nepřejdeš. Prostě jsem jen věděl, že u tvé osoby mi to neprojde:-)) Přemýšlel jsem, jestli to psát a protože pro mě se focení ryb stalo součástí jejich lovu, tak jsem tenhle díl prostě udělat musel. Ten seriál má i jiná slabší místa, která – ač mi to třeba nikdo nevytknul – negativně vnímám přímo já sám. Ale líp jsem to v danou chvíli neuměl nebo třeba jen bylo málo času.
Sebemrskačství v tom není – je to o tom samém jako dát či nedát na MRK článek o pstruhových vodách, o kterých toho zas tak moc nevím, dát či nedat do něj fotku pstruha na trojháku (to jen z tvého oboru) – jsou věci, o nichž předem vím, že budou negativní reakce a navíc od lidí, kterých si vážím. To jsou ty pomyslné vidle.
V těch obecných radách na závěr je dost strašná ta o polarizáku. To je fakt.
ZN: bohužel než jsem stihnul odeslat můj komentář, tak si mezitím vložil další osvětlující:) No vidíš a já měl plnej manuál na kompaktu před čtyřmi lety a byl jsem tím okouzlen. Samo že „nižší“ třída to většinou neměla. Tuhle jsem vzal docela slušnej kompakt za šestku a plnej manuál tam k mému údivu nebyl, zato ohromná spousta přednastavených programů. Nebudeme si nic namlouvat, plnej manuál je stejně jen otázka firmwaru a tak si říkám, že výrobci se soustřeďují spíše na jednoduchost a tak je všechno podřízeno automatu a přednastavenejm režimům, aby si kupující nemusel lámat hlavu s tím jak nastavit kterou veličinu, aby vylepšil výsledek. Ale zase tolik kompaktů, abych mohl průměrovat směr vývoje, jsem v ruce neměl:)
DeProfundis: nepochopil jsi, co jsem chtěl ospreyovi říct. Chtěl jsem říct jen tolik, že jím udávaná rady jsou problematické. Btw., fotím docela dost na kompakt z ospreyem udávaných důvodů. To ale nic na věci nemění. Jestli se nepletu, tak v články jsou rady, jak zlepšit či jak fotit v určitých situacích. Neměl jsem tudíž vůbec na mysli něco o závěrce, čase či jiných veličinách, měl jsem jen a jen na mysli tyto rady. PS: opak tvého tvrzení o mačkání a mačkání je pravdou. Čím dál více malých kompakdů má možnost nějakého manuálního zásahu do expozice, nebo dokonce plně manuální volbu. Což je jenom dobře, páč čím dál víc lidí chce nějakým způsobem ovlivnit výslednou fotku. Což automatika neumožní. Tím nechci říct, že automatika je k ničemu. Naopak.
ZN: asi jak už se obhájil osprey:) Ona situace je asi taková, že to co by si od článku očekával ty, by pravděpodobně naopak neuspokojilo drtivou většinu čtenářů ospreyových článků. Předpokládám, že pokora a míra znalostí „fotografování“ zde není až tak důležitá, protože podrobné vysvětlování pojmů typu nastavování závěrky, clony, expozice … za takových či makových světelných podmínek by článek znudilo a většina rybářů-fotografů si stejně vesele užívá dnes již poměrně „funkční“ automatiky kompaktů. Všiml jsem si jak výrobci poslední dobou u kompaktů ponechávají mnohdy třeba jen nastavení expozice, prostě doba je taková – koupit foťák a mačkat mačkat mačkat.
osprey: možná si mohl zvolit přijatelnější název článku, aby ZN neočekával neočekávatelné :) Ikdyž trochu musím souhlasit se ZN – budiž omluvou za (pro pár fanatiků) „kvalitu“ článku několik zdařilých obrázků.
osprey: ano, v tom máš pravdu. Myslím v té osvětě. Jenže doporučené rady musí být takové, aby vedly k výsledku. Fotka vždy zůstane fotkou, ať ji děláš čímkoliv. Má své parametry a kritéria. Stejné je to i s postupem, jak k tomu dojít. Většina lidí to samozřejmě nezná a fotí vlastně jen „jako do zápisníku“. Fotka je pro ně jen jakýsi dokument určitého místa či okamžiku. To je v pořádku. To ale neznamená, že některé rady, jak zlepšit výsledky, by je měly zavádět na slepou kolej. Mrzí mne, že jsi to vzal příliš osobně. Jsi, co se týká článků, velice respektovaná osoba. Do toho respektu řadím i sebe. Nic to však nemění na faktu, že tentokrát jsi na tenkém ledě.
A nakonec, to není o žádných vidlách, o sebemrskačském „sklízení kritiky“, či morálním připravování. Je to o obecně známých a daných faktech a o jejich znalosti. Ješitnost není na místě a je zbytečná.
osprey:Pro mě je poselství článku jasné: Focení ryb je stejné dobrodružství jako jejich zdolávání a lov tak nemusí pro rybu skončit ranou do hlavy. Já to tak cítím a jsem rád, že to někdo dovede zajímavě podat pro ty co ještě váhají.
ZN: Čím to, že jsem tu tvůj komentář v tomto duchu čekal(:-)) Nebráním se tomu, že máš pravdu. Po technické a umělecké stránce nejsem víc než fotografující rybář. Článek je spíš o dobrodružství při focení a o radosti z fotografických úlovků. Je taky součástí mé rozsáhlé přesvědčovací akce, že by se měl přístup lidí k dravcům měnit (lepší fotit než všechno sežrat). Kdybych ho napsal pro Fotolife, neprošel by redakcí a kdyby prošel, zasloužil bych nakopat řiť. Tady to možná navzdory tomu co s jistou dávkou oprávněnosti píšeš, odvede dobrou práci – koukni dolů na toho třináctiletého kluka. V tom vidím smysl. Hodlám si v budoucnu naběhnout ještě na mnohé vidle a sklidím ještě hodně kritiky. Pomalu se na to morálně připravuju. Jinak hodně zdaru.
osprey: je to snad tvůj první článek, který není dobrý. Pustil jsi se do oblasti, kde je potřeba hodně pokory, hodně znalostí a hodně praxe. To ji jindy nechybělo. Z tohoto důvodu si proto myslím, že jsi tentokrát něco napsal proto, aby jsi něco napsal.
taky se mi libi ty fotky a taktes sem za to ze ulovene ryby se maji vracet spet vode a tomy je 13let a snazim se to vnuknout i ostatnim rybarum kolem me
dost dobrý fotky a líbí se mi i článek
No jestli to fotíš sám, tak si ty štiky s tebou asi užijou. Nic ve zlým. Pouze můj názor.
mihy.san: SONY DSC- V3 – asi dva a půl roku starý model. Hlavní důvod koupě – ve své době byl rychlejší než libovolná konkurence. Čip ale neutáhne slabší osvětlení, má pak potíže s ostřením (digitály údajně ostří podle kontrastu na snímači), hodně za šera zrní a špatně podává barvy. Jak je dost světla, nevidím důvod ke stížnostem. Canony krásně kreslí, ale jsou pomalé, Nikona jsem nezkoušel, i když model Coolpix 8400 mě lákal.
Mi se nejvice libi snimek se stikou, ktera je polozena na velkem kameni ve vode (je to ten treti zdola). Primo ukazkova diagonala a zlaty rez. Jestli to neni tajemstvi, o jaky kompakt jde? Zajima me, ze vydrzel ta popisovana namoceni, mi odesel muj „bojovy“ Nikon uz pri druhem :-)
pablo: Při více než 100 rybách za sezónu se ten adrenalin už zdaleka nevyplavuje v takovém množství a od chvíle, kdy držím rybu v ruce anebo udělám první ostrý snímek, ji považuji za ulovenou a pak už se vlastně není o co strachovat. Spoustu štik, hlavně menších, vlastně z vody ani nevyndám. Technicky by těm snímkům pomohlo použití zrcadlovky (je rychlejší ve všech ohledech), ale jednou rukou bych ji asi nezvládal.
osprey- fotky sú perfektné, páči sa mi hlavne ten nieuplne zaostrený detail hlavy s husky jerkom, kde pekne vidieť akčnosť pohybu. Ja si však neviem predstaviť, že by som pri adrenalíne zdolávania vedel vôbec zapnúť foťák
krasnej clanek pekne fotky. Docela me to navnadilo, jen to z meho strany chce to podstatne … mit na udici rybu