Stručný rybářský životopis:

Ryby jsem začal chytat už od svých 3 let, kdy jsme chodili spolu s mým bratrem a naším tátou na místní řeky a rybníky. Asi jako každý malý kluk, který má touhu strávit co nejvíce času u vody jsem také pytlačil a proto jsem se přihlásil v 8 letech do rybářského kroužku. Na rybách jsme s bratrem trávili hodně času. Hned jak jsme přišli ze školy, vzali jsme pruty a šli na ně. Tenkrát musel být ještě tzv. dozor tak jsme "otravovali" rybáře kolem vody. Dnes to mají ti mladí rybáři o moc lehčí. Postupem času jsme se zdokonalovali ve všech způsobech rybolovu, které byly dostupné. Jednou jsem si koupil nový prut na plavačku. Doma jsem si ho začal pořádně prohlížet. Byl to můj první "grafiťák", byl krásný, ale byl na něm nápis "Spinn". A tak začala moje vláčkařská kariéra. Bratr měl ve vláčce 2 roky náskok, tak jsem musel pořádně zabrat a začal jsem okoukávat, jak se co dělá. Propadli jsme přívlači natolik, že jsme toužili v této disciplíně závodit. Nevěděli jsme jak a kam se přihlásit až jednou nám k tomu pomohla úplná náhoda. Bratr byl na Seči, kde se právě konaly závody a slovo dalo slovo a my za půl roku stáli v závodním poli také. Hned první rok jsme se probojovali z druhé ligy do první. Nyní závodíme za Team Slatiňany, za Východočeský kraj, ale i za Českou Republiku. Ryby se mi staly životním osudem, protože jsem v nich našel nejen lásku k přírodě a životu samotnému, ale potkal jsem tam báječnou ženskou, která se stala mou manželkou a nyní máme spolu krásnou holčičku. Za moji závodnickou kariéru jsem dosáhl několikrát na stupně nejvyšší v naší republice - mistr Republiky, mistr ligy, absolutní vítěz, nejlepší sportovec roku ale stal jsem se také Mistrem světa v přívlači v roce 2004. Za tyto výsledky vděčím hlavně své rodině. Každému přeji si vychutnat ten pocit, kdy stojíte na stupni nejvyšším, hraje na Vaši počest Státní Hymna a za zády Vám stoupá Státní vlajka. Právě v tento okamžik si vzpomenete na své nejbližší a uvědomíte si smysl a podstatu života, proč žijeme.

Vím, že tvůj nejoblíbenější způsob lovu je přívlač, tak se chci zeptat, jakou techniku přívlače, nástrahu a jakou rybu máš nejraději?

Co se týče techniky, tak je to lov na twistery a woblery, protože se s těmito nástrahami dají dělat nevídané věci. Není to jen táhnout vodou a čekat, až mi na to něco skočí, ale musím přemýšlet jak a proč to táhnu. Musím myslet jako ryba. Mojí nejoblíbenější rybou je okoun a candát.

Jaká ryba z těch, které Ti utekly, Tě mrzí nejvíc?

Když jsem byl malý kluk, tak mě mrzela každá ryba, která mě utekla, protože jsem se chtěl doma pochlubit. Nyní, když mi ryba uteče, ne že bych si z toho nic nedělal, ale beru to nějak jinak. Pokud to není při závodech, kde nadávám jako ..., nijak zvlášť mi to nevadí. Myslím si, že člověk zapomene dřív na rybu kterou chytil, než na tu, která mu utekla. Tu pak vidí i když večer usínám.

Chodíš na ryby raději sám, nebo s přáteli?

Já mám strašně rád ty procházky kolem vody krásnou přírodou, kdy kosák zpívá na větvi, nad vodou přelítne ledňáček a vodní hladina se třpytí jako nejkrásnější briliant. Tak právě tehdy jsem na rybách rád sám, ale naopak výlety s přáteli přinášejí mnohdy velice humorné situace.

Co říkáš na horní hranici míry ryb (i dravců) a celkově "chyť a pusť"?

Na některých lokalitách by byla horní hranice míry velice užitečná, někde ovšem zbytečná. Nemyslím si, že problém je v tom, jestli by měla být horní hranice a chyť a pusť, ale problém je úplně někde jinde. Je v rybářích samotných. Nevím proč by si nemohl vzít velkou rybu nějaký rybář, který chytá celý život a nikdy takovou rybu nechytil, aby se mohl pochlubit a naopak jiní rybáři, kteří naprosto úmyslně vybíjejí vody za účelem vydělat a přitom všude vystupují jako zastánci chyť a pust. Alespoň já se s nimi potkávám u vody pravidelně. Myslím si, že by se měl zamyslet každý sám nad sebou. Každý jsme nějak začínali, ale všem nám jde o to samé - ryby chytat a když budeme brát všechny ryby, tak v té vodě nebude nic. Já si rybu občas vezmu, protože mám ryby rád a nestydím se za to, ale musím vědět, že až přijdu k vodě znovu, tak tam ta ryba bude.

Které ryby si ceníš nejvíce a jaký je tvůj nejsilnější zážitek z lovu?

Pokud by jsi se ptal na úlovek, tak je to moje manželka. Ale ryba? Jsem rád za každou rybu, kterou chytím. Někdy to je krásná metrová štika, velký sumec, jindy malý okounek. Zážitků od vody je "nepočítaně". Zažil jsem chvíle, kdy jsem byl vyčerpán zdoláváním ryb, ale také chvíle, kdy mi neuvízla ryba na háčku po celý měsíc rybolovu. Loni jsme byli s bratrem na sumcích a zažil jsem co dokáže takový sumec. Vozil nás s naší lodí po řece, tak jako kdyby jsme měli motorák. To bylo fakt dobrý.

Jaký rozdíl vidíš mezi klasickou a závodní přívlačí?

U klasické přívlače si odpočinu ale u závodní závodím. Proto tam také jsem.

Uvažoval jsi, že někdy pověsíš závodní přívlač na hřebík respektive proč jsi ukončil svou závodní činnost?

Jsou chvíle, kdy by s tím člověk nejraději praštil, ale pak se oklepe a jede se dál.

Jakou rybu by si chtěl chytit nejvíce - tvůj sen?

Mám mnoho rybářských snů, které bych si chtěl splnit a ryby, které bych chtěl chytit, ale snad nejvíc je to výlet do Kanady na lososy a nebo naopak na marliny a žraloky. Uvidíme, třeba se mi to někdy splní.

Máš oblíbený typ prutu a navijáku?

Protože závodění beru opravdu vážně, mám doma asi 20 různých "vláčáků" od 0,5 g do 620 g ve všech různých akcích. Nejradši mám pruty s tužším tělem a navijáky, aby měli bojovou brzdu.

U vody se setkáváš se slušnými nebo neslušnými rybáři?

Jednou jsem si fotil boleny na řece ve tření. Byla tam krásná jikernačka asi 85 cm a kolem ní jezdilo 5 samců kolem 60 cm. Nádherný pohled na to, jak je příroda krásná. V tom jsem slyšel nějaké hlasy a tak jsem se schoval. Vyšli tři chlapy. Jeden měl pytel, druhý šel opodál a ten třetí měl "kalhoťáky" a v ruce vidle. Co se stalo poté, si každý z Vás domyslí. Ti krásní boleni skončili v pytli a mně se chtělo brečet, jací lidé mezi námi chodí. Inu jsou to jenom lidi, protože jen člověk dokáže zabít z potěšení. "Hergot" to jsem se zase rozčílil. K té otázce bych chtěl říci, že jsou i velice slušní rybáři a ty nazývám kamarádi. Starají se o ryby a neptají se kolik je to bude stát času nebo peněz.

Co by si u vody změnil?

Co se týče zákonů, tak bych určitě dal limit, kolik se může vzít ryb na jednu povolenku a to lososovitých, ušlechtilých, ale i těch ostatních. Nepochopím, jak si může někdo odnést 200-300 ks ušlechtilých ryb na jedinou povolenku. Právě tito "rybáři" nejvíce křičí, že ve vodě nejsou ryby. Zákon by se mohl upravit, ale vnímání lidí na problematiku rybáři versus příroda a ryby v ní - to je ten hlavní problém.

Lov na dírkách . . . Jak se na to díváš?

Lov na dírkách beru jako příjemné zpestření zimy a příležitost k setkání kamarádů.

Ptali se: HaD & Jiris

Foto: archiv M. Tichého a HaD