Možná si řeknete, nic nového pod sluncem, takto se už loví léta. Máte pravdu, jenže většinou se ryby napichují a tento postrojek je našívací, díky čemuž máme více volných hrotů (celkem 8) a nastražená rybka není tak poškozená!!! Dva trojháčky jsou upevněny prošitím a jen jeden je zapíchnut v nástražní rybě. Velmi dlouho jsem si takovýmto způsobem nastražení lámal hlavu a během sezóny 2003 se mi podařilo takovýto návazec zkonstruovat. Poškození nástražní ryby je prakticky stejné jako u dvouháčkových systémů, ale efektivnost záběr versus zdařilý zásek rapidně stoupla – nejméně 50-90%.

A jak se vlastně návazec připravuje?

Postup výroby:

Potřebný materiál: k výrobě návazce dlouhého cca 70 cm potřebujeme asi 150 cm návazcové šňůry 60-100kg, tři trojháčky vel. 3/0-5/0, kobercovou pásku, sumcařskou bužírku o průměru 1,5 – 2,0 mm, provlékací strunu a cca 1 m pletené šňůry.

1. na koncích šňůry zhotovíme stejně jako u ostatních návazců jednoduché, event. dvojité pojišťovací uzlíky, volné konce šňůry přiložíme k sobě a uděláme dva jednoduché uzly nebo jeden dvojitý

2. silným tahem spojení utáhneme až se zarazí o pojišťovací uzlíky

3. uzel posuneme tak, aby byl cca 15 od konce a navlékneme trojháček (pro větší nástražní ryby zvětšíme tuto vzdálenost a i délku celého návazce) a trojháček upevníme jednoduchým uzlem, který úplně neutáhneme (necháme si cca 2 cm očko). V místech kde se šňůra kříží provedeme cca 5 ovinů 0,5-1 cm širokou kobercovou páskou

4. tahem uzel přes pásku utáhneme a trojháček je upevněn

5. na šňůru navlékneme za pomoci provlékací struny a slabé pevné šňůry sumcařskou bužírku tak, aby zůstalo na kratším konci cca 3 cm volné šňůry a na druhý konec navlékneme cca 15 cm bužírky

6. těsně u bužírky upevníme předchozím způsobem další trojháček

7. na zbytek návazce navlékneme bužírku opět tak, aby jí zůstalo cca 1 cm volné pro upevnění do našívací jehly a následné upnutí do karabiny

8. hotový návazec

Postup našívání:

1. do obou konců návazce upevníme prošívací jehly (abychom celý proces našívání zjednodušili a urychlili

2. delší konec návazce pomocí jehly prošijeme nad řitní ploutví a následně pod hřbetem a upneme do karabiny

3. konec návazce upevníme prošitím svalu prsní ploutvičky, po prošití ponecháme jehlu na návazci, sejmeme ji až po protažení očkem trojháčku a pak ho uchytíme převléknutím

4. zbývající prostřední trojháček umístníme pod hřbetní ploutvičku a je hotovo

Pokud visí trojháček pod prsní ploutví příliš volně, stabilizujeme ho několikerým provléknutím přes šňůru.

Tento způsob nastražení je vhodný do stojaté a mírně proudící vody, či pro lov na vyvěšenou. V silnějších proudech je možno obdobně obráceným postupem rybku našít tak, aby stála hlavou proti proudu.

Pokud nastražujeme větší rybu, prošíváme pouze mělce, aby mohlo dojít při záseku k vytržení. Např. ve Španělsku se mi stalo, že jsem ulovil krásného karase okolo 40 cm a prošil jej u ocasu svalovinou. Záběr na sebe nenachal dlouho čekat, ale zásek nesedla vytáhle jsem karase pevně visícího na montáži. Po debatě s Ondrou (Hrouzek) a Láďou (Láďa-vydra) jsem přišel na důvod – nastražená ryba držela na montáži moc pevně a háčky ji směrem do sumčí tlamy neopustil. Našil jsem karase tedy méně pevně a znovu jej zavezl. Během půl hodiny se záběr opakoval a sumec byl uloven. Sice žádný obr, ale lepší než nezaseklá ryba.


karas, který držel příliš pevně


"divoký" sumec ulovený na karase po "přepíchnutí"

Princip konstrukce prošívacích návazců jsem myslím tímto a předešlým článkem dostatečně objasnil a je už jen na vás, jestli je použijete, či je budete ještě nějak modifikovat. Mě už přinesl celou řadu pěkných ryb. Použití bužírek samozřejmě není bezpodmínečně nutné u žádného typu návazců, je tak jen sníženo riziko zamotávání (např. při případném „vyražení“ jednoho z trojháčků při útoku sumce, kdy jsme nezasekávali a rybu nekontrolovali) a riziko předření je výrazně minimalizováno.

S pozdravem Petrův zdar!
David Havlíček alias HaD