Milan Ryba se narodil 15. února 1958. Rodiče bydleli jen několik málo metrů od řeky Lužnice a tak už jako malý kluk ve svých pěti letechpo vzoru svého otce a děda rybařil. Začínal s plavanou, později s otcem sedával na pramici a na těžko lovil kapry, úhoře, nebo candáty a štiky na rybičku. Postupem času se začal více a více věnovat lovu přívlačí a pošilhávat po muškařském vybavení. V současnosti výhradně vláčí a muškaří na mimopstruhových a pstruhových vodách. Oblíbenými českými revíry jsou: Lužnice nebo Vltava pod Lipenskou přehradou. Často rybaří v zahraničí - mnohokrát navštívil Švédsko s cílem ulovit lososy a mořské pstruhy. Několikrát byl v Mongolsku lovit fascinující tajmeny. Mimo jiné rybařil i v Norsku a také v Egyptě. Nepatří k rybářům, kteří vše, co chytí, odnesou od vody. Většinu ryb, které uloví, pouští. Před několika lety začal spolupracovat s knižním nakladatelstvím Fraus a Fox. V minulosti pracoval jako externí dopisovatel rybářského časopisu Kajman a v současné je esterním redaktorem časopisu Český rybář. Více jak 20 let spolupracuje s firmou Rapala při testování jejich nových výrobků. Od letošního spolupracuje prostřednictvím firmy Mavep s s polskou firmou SALMO a německým výrobcem vynikajících prutů SPORTEX
V roce 1995 vyhrál na prvním mistrovství České republiky v lovu ryb přívlačí a stal se tak historicky prvním vítězem v jednotlivcích. V letech 1997 a 1998 získal stříbro a v roce 1999 svůj triumf zopakoval a stal se podruhé mistrem ČR v přívlači, stejně jako v roce 1995 . V posledních letech se z časových důvodů přestal závodní přívlači věnovat.

1. Vím, že tvůj nejoblíbenější způsob lovu je přívlač, tak se chci zeptat, jakou techniku přívlače a jakou rybu máš nejraději?
Ano, je to tak. Mou nejoblíbenější metodou lovu je přívlač a také muškaření. Přívlači se věnuji od dětských let a mohu říct, že se člověk stále něco učí. V posledních letech nejvíce lovím s wobblery. Mezi mé stálé favority patří výrobky Rapala. V posledních dvou letech se k nim zařadily wobblery Salmo. To ale neznamená, že bych nechytal s jinými nástrahami. Rád lovím všechny druhy dravců. Pokud bych však měl vybrat rybu, která mě nejvíce vzrušuje, je to losos a mořský pstruh. Obě ryby jsou si velice blízké a vyznačují se velikou bojovností a rychlostí. Výskok zdolávaného lososa je nezapomenutelným zážitkem. V našich podmínkách je to pak sumec.

2. Jaká ryba z těch, které Ti utekly, Tě mrzí nejvíc?
Nejvíc mě mrzí to, když jsem rybu, která mi utekla vůbec neviděl. To, že občas nějaká ryba uteče je zcela normální a je třeba s tím počítat. Znáte to, většinou ta, co uteče je ta největší.
Zatím asi nejvíce mě mrzí ztráta cca 15 kg těžkého lososa, který mi několikrát vyskočil nad hladinu a když už jsem ho měl kousek od břehu, tak se mi vypnul. Stalo se to před pár lety ve Švédsku na řece Mörrum. Kdo někdy vyrazil na lososy, ví, o čem mluvím. Záběrů bývá málo a ne vždy to končí úspěchem v podobě úlovku.

3. Chodíš na ryby raději sám, nebo s přáteli?
Na ryby jedu rád s partou přátel, ale okolo vody raději chodím sám nebo tak na dohled s některým z kamarádů. Ne proto, že bych chtěl něco tajit, ale užívám si tak určité volnosti. Při lovu na některých místech se zdržím tak dlouho, jak chci sám. Přívlač je o hledání ryb a zkoušení nástrah, mnohdy o brodění a experimentování.

4. Co říkáš na horní hranici míry ryb (i dravců) a celkově „chyť a pusť“?
Co se týče míry dravců, můj osobní názor je takový, že bych ji zvedl. Například štika 60 cm, candát 50 cm, sumec 90 cm (v JČ je u sumce výjimka a má 90 cm) a omezil bych denní úlovek na 1 ks ušlechtilé ryby. Nepatřím ani do jedné skupiny vyznavačů. To znamená, že čas od času si vezmu nějakou pěknou rybu, kterou si, nejraději hned čerstvou, s rodinou uděláme. Neznamená to tedy, že úplně vše pouštím, ale na druhou stranu neberu vše, co chytím. Výhoda přívlače spočívá v tom, že dravec má nástrahu zaseknutou na kraji tak ho mohu opatrně vypnout (nejlépe ve vodě) a pustit. U lovu na rybičku je to spíš opačně. Tento způsob lovu bývá pro menší candáty a štiky „konečná“.

5. Které ryby si ceníš nejvíce a jaký je tvůj nejsilnější zážitek z lovu?
Těch zážitků bylo víc. Mezi nejsilnější zážitky patří úlovek lososa 12,3 kg (ten byl ale na mušku) a pak dvou tajmenů (122 cm a 125 cm) chycených těsně po sobě. Bylo to na řece Šiškid v Mongolsku. Tehdy jsem tomu nemohl vůbec uvěřit, když v prudké vodě mi zabral první, několikrát vyskočil z vody a padesátka vlasec na mém prutu zvonila jak struna. Myslel jsem si, že mám, jak se říká, vybráno, ale na druhý hod jsem na stejném místě měl další záběr toho většího 125 cm tajmena. Tenkrát jsem byl na místě úplně sám a tak jediná fotka je s prutem na břehu. Po změření jsem obě ryby opatrně pustil zpět do řeky.

6. Jaký rozdíl vidíš mezi klasickou a závodní přívlačí?
Je opravdu velký rozdíl mezi závodní a normální přívlačí. Při závodech musíte lovit pouze ve svém sektoru, který máte vylosovaný, ať se Vám líbí nebo ne. Každý závodník se snaží ulovit co nejvíce spíše menších ryb. Závodům, i přes dosažené úspěchy (2x mistr republiky a 2x stříbro z mistrovství republiky), jsem se přestal věnovat v době, kdy díky neúčasti náhradníků jsme se synem propadli. Ale hlavně se v určitou dobu začalo chytat na extrémně malé nástrahy a takřka minirybičky a to mě úplně otrávilo. Dnes je tomu již jinak. Hodně mi také vadilo, že jsem musel měnit a rušit již předem naplánované dovolené apod. Přesto se rád potkávám s kolegy, kteří vláčí, což jsem na závodech považoval za nejpozitivnější. Hodně tady záleží na štěstí. Mnohem hůř se obhajuje prvenství, než se získává. Přesto myslím že každému závody něco dají. Vždy se dá něco přiučit a poznat nové lokality, kam by se normálně člověk třeba na ryby nepodíval.

7. Uvažoval jsi, že někdy pověsíš závodní přívlač na hřebík?
Již se stalo.

8. Jakou rybu by si chtěl chytit nejvíce - tvůj sen?
Protože mě vždy fascinovaly lososovité ryby a z nich nejvíce losos, tak mým snem je úlovek této vpravdě královské ryby nad 20 kg. Vím, že mám laťku hodně vysoko, ale těší mě každý ulovený losos. Vždy je to důvod k oslavě.

9. Máš oblíbený typ prutu a navijáku?
Vybavení si vybírám opravdu pečlivě a vždy při tom strávím spoustu času. K mým favoritům patří pruty SPORTEX pro střední a těžkou přívlač. Velice spokojen jsem i s pruty Cormoran a Shimano. Pro lehkou přívlač mám jeden na zakázku stavěný prut od firmy Dragon a jsem s ním také maximálně spokojený. V navijácích, kterých mi prošlo rukama celá řada vedou Shimano Stella, PENN Slammer, ABU Suverän a čas od času „proženu“ staré Cardinály 33, 44 a 66, které mám velice rád a patří k legendám v navijácích.

10. U vody se setkáváš se slušnými nebo neslušnými rybáři?
Potkávám obě skupiny. Zatím převažují ti slušní, ale jak se říká, s blbcem se můžete potkat kdekoliv. Své názory se nesnažím nikomu vnucovat a těm problémových rybářům se snažím vyhnout. Vadí mi takové to oslavování „nejlepších rybářů“. Jeden takový, kterého znám, za loňskou sezónu ulovil přes 350 kg ryb, které si vzal. To je opravdu hrdina. Tomu bych už povolenku nedával, protože představuje pro ryby opravdu velké nebezpečí. Myslím, že takové množství ryb se nedá ani vlastní rodinou zkonzumovat. Nejvíc mi vadí ti, co chodí na zimu a brzy z jara podsekávat sumce a pak se s tím ještě chlubí. Při lovu potrhají i další ryby.

11. Co by si u vody změnil?
I sebelépe napsaný rybářský řád, pokud se nebude dodržovat, není moc platný. Přimlouval bych se za důslednější kontrolu zaměřenou na pytláky a masaře, s tvrdými sankcemi. Určitě by stálo za úvahu zvýšit vysazování dravců, především štik a candátů. Zvýšit míru a omezit počet ponechaných si ušlechtilých ryb.

12. Lov na dírkách… Jak se na to díváš?
Lov na dírkách je v našich podmínkách zatím stále ještě v plenkách. Přesto může být vítaným zpestřením a příjemnou relaxací. To platí spíš pro soukromé revíry. V lovu na dírkách jsou pravými mistry Rusové a Skandinávci. Velikou tradici má i v sousedním Polsku. U nás zatím stále, hlavně pro některé funkcionáře svazu, působí spíše exoticky. Osobně jsem pro a lov bych podpořil a rozšířil i na některé vybrané lokality MO ČRS. Dá se při něm zašít spousta zábavy.

Děkujeme za rozhovor a přejeme Ti mnoho úspěchů v osobním životě i u vody.

HaD & jiris
foto: archiv autora