Z tohoto pohledu si musíme uvědomit, že hlavním cílem našich prvních vycházek není a nemůže být ulovení trofejního kusu. Ten pro nás defakto představuje sice radostný, leč velmi nahodilý jev. Zajímá nás především určení pohybu hlavního hejna při intenzivním lovu podle více záběrů v úzkém časovém intervalu.
Jak to udělat?
Na tuto otázku existuje jen jedna odpověď:
„Dle teoreticky získaných poznatků o candátovi, typu vody a charakteru jeho dna si vyber vhodné stanoviště, nástrahu, počasí, stanov si předem dobu lovu a pak stůj na místě a hodiny házej” !
A teď konkrétně, jak to dělám já:
1) Výběr stanoviště x roční období
Každý z nás zná více či méně „svou” vodu, kde plují hejna candátů a tak si je jen třeba ujasnit, kde se přibližně pohybují v tu či onu roční dobu.
Někdy méně znamená více a proto si každý rok stanovuji k detailnímu prozkoumání maximálně 3 místa, kterým se budu věnovat. Dvě z nich jsou již předchozími úspěchy osvědčená a jedno vždy nové, tak, aby přineslo i nové poznatky. Jejich břehová šíře by však neměla být více jak 10m.
Kde by měla být?
Po 16.červnu začínám lovit v místech s hloubkou okolo 2,5 – 3m z přechodem dna do mělčiny, nejlépe pak se štěrkovitým dnem či pařízky, tedy s místy, kde se candát pravděpodobně vytírá. Tento můj záměr vychází, a prakticky byl již vícekrát ověřen, z prostého úsudku, že generační candáti se při pozdním výtěru vlivem chladného jarního počasí často zdržují poblíž „hnízda” i v tomto pozdním období. Na nástrahu pak útočí více méně instinktivně jako na vetřelce. Toto místo je však použitelné jen krátce, maximálně do prvního týdne v červenci se silně klesající periodou záběrů. Do poloviny srpna mám pak tzv. mrtvé období a ani se moc nesnažím.
Další etapa pro výběr a vyzkoušení druhého stanoviště začíná v druhé polovině srpna a končí cca v polovině září.
Výběr stanoviště je přímo odvislý od pohybu hejn potěru bílé ryby a většinou jej situuji na mělčiny s hloubkou okolo 1,5– 2m v blízkosti starého koryta, stínících stromů a pařízků ve dně. V toto období dle mého úsudku začíná candát intenzivně žrát a nabírat zásoby na zimu, přestože jsou ještě velká tepla a plno slunce, které svádí více ke koupání než k lovu dravce, který je dle všeobecného názoru noční. Já bych to opravil spíše na stínomilného dravce.
V říjnu se voda začíná čistit, rybičky ztrácet a tak musíme své poslední stanoviště přesunout opět někam na rozhraní hloubky a mělčiny, nejlépe někam na hranu blízko břehu.
2) Časový interval lovu
Nedělám si patent na rozum, zvláště pak, když jej při lovu candátů a adrenalinovém záběru vesměs úplně ztrácím, ale uvědomme si, že chceme především najít průměrný časový interval našeho stanoviště, nikoliv náhodného záběru. Musíme si tedy obě strany našeho předem vytýčeného časového rozhraní lovu na stanovišti mírně posunout a tzv. nadsadit do hluchého prostoru. Četnost záběrů po celou dobu našeho intervalu nám s jistotou prozradí pravidelný pohyb hejna i na další dny.
A teď moje zkušenost :
| a) červen | 6.00 – 8.30 | 19.00 – 21.30 |
| b) srpen –září | 6.00 – 8.00 | 17.00 – 21.00 |
| c) říjen | 7.00 – 9.00 | 15.30 – 17.00 |
3) Počasí
Není účelem tohoto článku přesně definovat ideální stav tlaku, měsíční fáze, větru, teploty a jiných atmosférických vlivů. Dle mých zkušeností je to však právě vhodné počasí, jenž nám dopomůže k záběru a často je pro nás dost překvapující, vzhledem k teoretickým znalostem.
Opět si jej dovolím přiměřit k námi zvolené roční době a stanovišti:
| Ráno | Večer | |
| a) červen | bude následovat pěkný den před dopadem slunce na hladinu | před bouřkou doprovázenou prudkou změnou tlaku |
| b) srpen – září | chladné ráno s oparem nad hladinou do východu slunce | setrvalý tlak s jasným dnem od západu slunce až po úplnou tmu |
| c) říjen | přízemní mrazík, pošmourný den | zataženo,plískanice,mrholení, od stmívání do tmy |
4) Nástraha,rybářské náčiní
Vláčím výhradně bez lanka na monofilní vlasec průměru 0,18 – 0,19 mm. Pletenka dle mého názoru plaší. Prut – přívlačový speciál Shimano Soltage–Zander, naviják Schimano GT 1010.
| a) červen | Riper, hlava 4–5g | kopyto, kopyto–clon – 5 –7cm barva – krmově bílá s červenými flitry, fluo–zelená žlutá s tmavým hřbetem atd. |
| b) srpen – září | Riper, banjo, – 4–5g | jako předchozí po vyčištění vody přecházím na šoulanou mrtvou rybku vel. 5–10cm |
| c) říjen | vláčená mrtvá rybka – přískoky |
Poznámka:
Riper vedu se zvednutou špičkou prutu přískoky a nechávám padat na dno pro rozvíření kalu. Záběr většinou přichází v okamžiku zvedání ode dna. Nenahazuji dál jak 15 m od břehu, nejlépe na hranu. Pozor na záběry u paty svahu.
úspěšný lov (ilustrační foto HaD)
Závěr
Myslím, že nic z toho, co jsem uvedl Vám nebude nic platné, pokud si nezachováte svůj vlastní rozum, předem si nezhodnotíte charakter Vaší vody a zvláště pak, nevydržíte–li na jednom vytypovaném místě vláčet 2–3 hodiny. Ano, je to zničující, ale jen tak dle mého úsudku dokážete s pravidelností docílit candátího klepnutí a ztěžknutí nástrahy a s cca 10 minutovou přesností odhadnout i zítřejší dobu záběru. Pak už si jen vybíráte a čekáte toho trofejního. Pak možná doceníte mé informace.
Ať Vám to dobře hází!
dobrý článek
budu zkoušet
pekný článok, pred pár rokmi by mi určite vežmi pomohol, keď som začínal so zubáčmi nemal som internet, v knihách bolo málo, tak som na všetko prichádzal sám a musím povedať že v mnohom s tebou súhlasím
Sem začínající „lovec“ dravců, musím konstatovat, že tvoje zkušenosti potvrdili i jíní „blázni“ jako my. Doufám, že mi to pomůže k lovu trofejních kousků. (pár sem už zdolal – ale né trofejní). dík mikei m.mikei@tiscali.cz
Pekne!!! Stejne, tak i ja mam v necem podobne zkusenosti.
super clanek! ty doby lovu mas uplne perfektne sepsany jako kdybys chutyl tam kde ja ( akorat ses asi uspesnejsi )