Bohužel je ale docela škoda, že v České Republice je tento styl rybolovu zakázán. Přesto se však najdou výjimky v podobě soukromých revírů, kam právě já s oblibou chodím. Nevýhodou soukromých revírů je sice to, že se lov musí zaplatit (v ceně povolenky jsou vždy nějaké ryby, které si můžete nechat), ale to určitě vyvažuje slušná zarybněnost a tím i četnost úlovků.

Příznivců lovu na dírkách je stále více... (foto: HaD)

Pojďme si něco říct o samotném rybolovu.

Lov
Na dírkách jde lovit dvěma způsoby a to:

  • „aktivně” – váš proutek držíte neustále v ruce a s nástrahou v dírce „pocukáváme” ve vodním sloupci
  • „pasivně” – váš proutek je ve stojanu a čekáte na záběr. Nástrahu necháváte tak okolo 30 centimetrů nad dnem, kde se ryby nejvíce zdržují.

Je výhodné tyto techniky střídat. Já to osobně řeším tak, že když mi berou, preferuji především „pasivní” lov a když mají ryby pauzičku, tak zkouším „aktivní” dírkaření. Kdybych měl porovnat tyto techniky, pak podle mě i podle ostatních dírkařů praktikuje většina rybářů spíše ten „pasivní” způsob. Na úlovcích to ale znát není, protože ty trofejní kusy raději „lapnou” po něčem hýbajícím se.

Výbava
Hlavní je mít teplé oblečení, rukavice, teplou obuv a nějakou termosku s čajem (to proto, aby jste neumrzli). Úplně nejdůležitější jsou ale věci k lovu. Hlavním článkem této sestavy je prut. Dírkové speciály lze koupit, anebo si můžete proutek vyrobit sami (viz Články–Archiv–Prosinec 2004–Vyrábíme ledový prut). Důležitou součástí je taky nějaký naviják. Postačí malinkatý smekací navijáček nebo multiplikátorek s navinutým vlascem s co nejmenším průměrem. Já nejraději používám vlasec o průměru 0,12, ale na revíru, kam chodím dírkovat, je toto pravidlo: vlasec s průměrem minimálně 0,16. Já to respektuji a tak mám na jedné cívce „dvanáctku” a na druhé "šestnáctku”. Velmi důležitý je také indikátor záběru, který se dává před poslední očko prutu.

Nástrahy a návnady
Při aktivním dírkaření jsou potřeba nějaké malé twistříky a banja velikosti 1” nastražené na jiggové hlavičce nebo na háčku, před kterým je brok. Možné je taky použít marmyšku s jakoukoliv nástrahou (sýr, těsta, červi atd.). Při „pasivním” dírkaření je zase potřeba stojan, židlička a nástraha (výše zmíněná) – buďto na normálním háčku nebo na marmyšce. Já nejraději používám červy a žížaly (tam kde je to povoleno), hotová těsta Berkley, a nebo tavený sýr. Jako návnadu nejčastěji používám pstruhové granule, které se dají sehnat ve všech rybářských potřebách. Případně je možné v dírce rozdrolit tavený sýr, který vytvoří „oblak”, který je pro pstruhy neodolatelný.

Pár slov na konec.....
Doufám, že se vám bude po přečtení těchto řádků na dírkách dařit lépe a že se tomuto nádhernému lovu začne věnovat více lidí.

Denis Groeger alias denyg