Rozlišujeme také různé typy břehů a zátok, kde boleni loví velmi daleko od břehu. Někdy se může jednat přímo o samotný prostředek zátoky. Na tato místa se většinou nedá dohodit ani „devítkou” popem, a proto musíme sáhnout po těžkých železných nebo olověných nástrahách. Tyto těžké nástrahy nám umožní dosáhnout na daleko lovící kusy.

Mezi mé zbraně dalekého dosahu patří malé pilkříky (převážně značky Halco) a bolení olůvka (vrtulky – obrázek č. 1). Většina mi dá jistě za pravdu, že mnoho velkých vychytralých predátorů, ať už štik či velkých bolenů, skončí na nejednom přitahovaném olůvku či krmítku lovců na položenou. Tento fakt přikládám tomu, že v teritoriu ryby je najednou dezorientovaná rybka (přitahované olůvko či krmítko), která je snadnou kořistí a dravec po ní zaútočí. Velkou roli zde může hrát také moment překvapení. Dalším faktem bude to, že barva olůvka, ať už je lesklé či matné, svým zabarvením dostatečně imituje rybku.

obrázek č. 1

Mé seznámení s touto neobvyklou nástrahou bylo velmi zajímavé. K seznámení s „bolenovým” olůvkem se váže velmi pěkná příhoda. Při jednom vláčecím výletu na nížinné říčce jsem potkával skupinku rybářů, která chodila vláčet na jedno z „hot” míst. Při lovu jsem jen koukal, kolik z vody vytáhnou ryb. Ze zvědavosti jsem se šel podívat blíže, na co to vlastně vláčejí. Při pohledu na to, že vláčejí s malými průběžnými olůvky a trojháčkem jsem si pomyslel: „Hnusní podsekávači, toto nemá s pravou rybařinou pranic společného!”. A ejhle, omyl! Rybář prudce zaseknul, prut ohnutý do oblouku, pištící brzda a po pětiminutovém souboji, kdy neznámá ryba kopala u dna, byla u břehu 75 cm velká parma chycená regulérně za tlamu! V duchu jsem se rybářům omluvil. Po necelých pěti minutách druhý kolega zdolal téměř stejně velkého bolena. Po krátkém rozhovoru mě úspěšní rybáři obdarovali několika kusy malých olůvek. Další dny, které jsem chtěl věnovat pouze „gumování”, jsem zkoušel chytat s touto pro mě dosud neznámou nástrahou. Nebyl jsem tak úspěšný jako kolegové, za to jsem však dostal mimo středně velké parmy, spousty bolínků a také jednoho slušného candáta. Tento úlovek na prapodivnou nástrahu mne velmi překvapil. Po několika zkouškách mohu konstatovat, že to je dobrá nástraha nejen pro říční lov, ale hodí se i pro klidné přehradní plochy.

Technika lovu

Lov pomocí těžkých nástrah nepatří mezi technicky náročné způsoby lovu. Musíme si pouze ujasnit, že pokud chytáme s těžkými nástrahami, někdy i cca 30 gramů, je nutné je vodit pod hladinou, abychom měli alespoň nějakou šanci bolena vydráždit. Základem je rychlejší vláčení nástrahy, aby nešla příliš hluboko pod hladinou, kde by bolenovu pozornost neupoutala.

obrázek č. 2

Typy nástrah dalekých doletů

  • Pilkříky (obrázek č. 2 – nástraha vpravo) – jedná se o železné, popřípadě olověné uzounké typy plandavých třpytek. Mé nejpoužívanější váží něco mezi 5 – 30 gramy. Nejoblíbenější barvy jsou různé odstíny stříbrné.
  • Bolenová olůvka (vrtulky) – tyto nástrahy si může každý zakoupit ve většině rybářských potřeb. Ti zručnější si mohou zhotovit formu na odlévání těchto nástrah. Já volím tu jednodušší variantu a olůvka si kupuji. Je to velmi levná nástraha. Cena se na rozdíl od jiných typů nástrah pohybuje řádově v korunách. K bolenímu olůvku patří také malý trojháček, který by měl vykazovat známky kvality, neboť bolen je známý svou silou, se kterou dokáže háčky zdeformovat. Alespoň na mých skitterech se mu to několikrát podařilo. Z tvarů boleních olůvek zásadně používám pouze vrtulky ve tvaru, který vidíte na fotografii. Pokud nemají v rybářství tento tvar, lze ho dostat ořezem dvou stran z kosočtvercovitého tvaru. Olůvko navlékám na vlasec užší stranou u trojháčku. Při delších lovech je vhodné nástrahu občas převázat, protože vlasec se při delším lovu odírá při nárazech olůvka na trojháček. A při zdolávání by nás porušený vlasec mohl zklamat a přetrhnout se. Z jinými tvary olůvek (různými druhy kapek a olivek) nemám zkušenosti.
  • Různé typy boleních trubiček a kolíků vlastní výroby. Těmto nástrahám se nevěnuji, vím jen z doslechu, že mohou být místy účinné. Mé zkušenosti s lovem na tyto typy nástrah chybí.
  • Barva – barva olova je pro boleny přímo magická. Při správném počasí se mohou po kovu utlouci. K nejoblíbenějším barvám patří klasické zašlé olovo a lesklé olovo. Obě barvy jsou vhodné – záleží pouze na počasí. Je pravdou, že po delším lovu lesklé olovo, stejně jako twisterová hlavička, ztmavne.

Nejčastější chyby při všech technikách lovu bolenů

  • Hlučné chování na břehu
  • Lov přímo u vody, ryba nás může vidět. Mnohem lepší je stát před překážkou a splývat s pozadím. Někdy je vhodné se za překážku i schovat
  • Příliš rychlé přitahování nástrahy (ryba většinou opakovaně útočí na nástrahu, kterou nemůže dobrat) nebo naopak příliš pomalé (rybu přitahovaná nástraha někdy vůbec nezaujme)

Základní pravidla úspěšného lovu bolenů

  • Člověk musí být téměř „neviditelný” a splynout s okolím
  • Musíme sledovat jak pohyb hejn bílé ryby (ouklejí), tak i jejich velikost
  • Rybář musí mít při lovu těchto zvláštních ryb určitou předvídavost
  • Být pozorný a neustále pozorovat okolí a pohyb ryb
  • Je důležité být ve střehu od samotného dopadu nástrahy na hladinu až po její dotahování ke břehu. V prvním případě se jedná o velmi pravděpodobné okamžiky nečekaných záběrů a v druhém nezřídka popadne projíždějící bolen utíkající nástrahu

obrázek č. 3

Budoucnost bolena

Stavy veškerých dravců v naších revírech se neustále snižují, ať už se jedná o štiku či candáta. Bolen na tom je o něco lépe, protože se mu nevěnuje tolik rybářů jako ostatním dravcům, ale také i proto, že je hůře ulovitelný. Doufám, že Vám mé postřehy z boleních toulek něco přinesli a pomohou při Vašich lovech této nádherné ryby. Jen bych Vás chtěl poprosit a říci, neberte celý tento seriál jako návod k vyplenění této ryby, které je zatím v převážné většině vod dostatek. Dále si neodpustím vyvrátit myšlenku většiny rybářů, že bolen je na mnoha vodách silně přemnožený. Mohou být určité lokality, kde tomu tak je, ale na většině vod je jejich počet v normálním množství. Bolen je charakteristický svým způsobem života. Na rozdíl např. od candáta je jeho pohyb ve vodě vidět. Částečně lze předvídat dané množství v lokalitě. Bolen se projevuje rychlými přesuny a jasným typem lovu. Zde si neznalý rybář může myslet, že na jednom místě loví více ryb, ale je pravděpodobné, že je to jedna a ta samá ryba. Záměrně píši „pravděpodobné”, protože i boleni loví v hejnech.

Veškeré připomínky a dotazy k seriálu posílejte na emailovou adresu jiri.si@centrum.cz

Loučí se s Vámi jiris