Vše začalo úplně nevinně. Lovili jsme společně s bratrem a otcem na Labi na houpačku, ale ryby nám vůbec nebraly. Jeden ze svých prutů jsem tedy převázal na 2g splávek na plavanou a vydal se za šupinatými obyvateli řeky po proudu řeky. Na háček jsem nastražil pařenou housku, nahodil a začal pronásledovat splávek podél břehu řeky.
Netrvalo dlouho a byl tu první záběr – plotice cca 30cm. Pouštím ji a v lovu pokračuji. Strategie je stejná. Nastavím hloubku asi 25cm a splávek nechávám splavávat v těsné blízkosti kamenů, které zasahují do vody. Je to opravdu zábava, protože každou chvíli mám záběr a zdolávám. Jednou je to cejn, podruhé perlín, ale záběry pomalu přestávají. Asi jsem si ryby u kamenů již vyplašil. Na háček tedy nastražím půlku rousnice, hloubku zvednu tak na 2m a udici nahodím dále od břehu do silného proudu. Sleduji odjíždějící splávek, kam mé oko dohlédne, což je asi 60m, poté jej stáhnu zpět a celý proces opakuji, ale ryby nějak nereagují. Až teď. Splávek nestačil poodjet ani 5 metrů a prudce zmizel pod hladinou. Instinktivně přisekávám a nestačím se divit. Prut je ohnutý jak luk a výpady ryby musím tlumit brzdou navijáku, aby nedošlo k přetržení vlasce. Boj trvá už celých 6 minut a já začínám mít převahu. Je to parma! Z vody ji dostávám hlavovým hmatem a už ji měřím. Má bez dvou centimetrů 60 a s velkou radostí pěkného souboje ji vracím do rodného živlu. Ten den jsem ulovil ještě pár ryb a doma mě pak napadlo, se na tento typ lovu „specializovat”.
Postupem času jsem si pořídil jemný plavačkový prut Shimano (vrhací zátěž 5–10g) a na něj malý stříbrný naviják Okuma Tamoka 530 s vlascem Byron Ghost 0,165 mm. Během dvou let jsme celou taktiku lovu vypilovali společně s mým bratrem a otcem a odměnou nám byli a jsou již skutečně pěkné úlovky v podobě trofejních perlínů (36–42cm), plotic (38–42cm), cejnů (50–60cm), jesenů (45–51cm) a tloušťů (45–50cm) a samozřejmě ostatní rybí obsádky.
Jako nástraha se nejvíce osvědčili v pořadí od nejlepších – bílí červi, hnojní červi, pařená houska, burisony a kukuřice. Sezóní záležitostí je ovoce–třešně, meruňky, švestky,mirabelky, borůvky, jahody a maliny. Ovoce líčíme hlavně na tlouště, které přitahuje stejně dobře jako boilies kapry.
Abych ještě lépe vysvětli taktiku lovu. Nejdůležitější je, aby byl rybář stále v kontaktu se splávkem, ale snažte se jej navádět co možná nejméně. Nejlepší je splávek nahodit, nechat jej splavat asi 20 metrů a poté došponovat vlasec a s malou rezervou splávek pronásledovat (pokud to lze). Vyvarujte se jakéhokoliv škubání se splávkem – ryby, tedy hlavně jeseni a tloušti, jsou velice opatrné a musí se jim zdát, že naše nástraha jen pluje vodním sloupcem a je naprosto volná, že jim nehrozí žádné nebezpečí. Myslím si, že tento způsob lovu je rybám asi vůbec nejpřirozenější. A jak je to se zásekem? Zasekávám podle toho, co mám nastraženého. Většinou hned, ale při lovu na třešně a rousnice si vždy po potopení splávku napočítám do tří a teprve potom zaseknu.
Kde jsou jaké ryby? V těsné blízkosti kamenů (někdy se mi zdá, že je to už skoro břeh) číhají na svou kořist všudypřítomní tloušti a plotice. Kousek dál (směrem od břehu se nachází jeseni, cejni, perlíni, cejnci, ostroretky a podoustve). A v tom nejsilnějším proudu, tedy většinou nejdále od břehu, hledají svou potravu parmy, perlíni, boleni (i ty občas ulovíte na housku) a opět tloušti.
Co říci závěrem? Snad jen to, že na každé řece jsou jiné podmínky a s náladou ryb je to také pokaždé jiné, a tak nevěšte hlavu, pokud na své první výpravě na jemnou plavanou neulovíte zrovna rybu svých snů. Příště to může být jiné.
Za Hampejs team Teplice 2004 Tomáš Hampejs