Není divu. Staré pořekadlo „mnoho psů – zajícova smrt” hovoří jasně. Za posledních 15 let došlo k enormnímu nárůstu členské základny, zdokonalily se praktiky, um a technické vybavení rybářů.

Co však zůstalo na stejném bodě mrazu jako v minulosti?

  • vidina ryby jako kusu masa
  • výtěžnost revírů
  • a stále benevolentnější pravidla lovu ryb

Ilustrační foto: DaH Zákon a vyhláška z května t.r. jsou toho důkazem. Další aspekty zhoršování stavu rybaření na našich vodách jako je pytláctví a vliv přirozených predátorů již jen dokreslují nevalnou situaci. Nejsem z těch urputných moralistů, kteří tvrdošíjně prosazují C& R způsob lovu, a rád si občas ulovenou rybu ponechám. Ale cítím, že stávající přístup rybářské základny a hospodaření na revírech ČRS mohou zapříčinit to, že už se v budoucnu s pěknou rybou v našich svazových vodách nepotkám. Možná s výjimkou několika českých privátních revírů, kde se loví podle jiných pravidel, za jiné ceny povolenek a kde není taková benevolence v ponechání ulovených ryb. A jak jsem velký patriot, tak mě netěší ani možnost krásných úlovků za hranicemi naší republiky. Vždyť žijeme v zemi, která má všechny předpoklady pro to, aby její sportovní revíry byly chloubou Evropy.

Kam tím vším vlastně mířím?

Stále více se mluví o dalších změnách letošního zákona o rybářství a vyhlášky, dalších úpravách...Zda budou k lepšímu či naopak ví málokdo a kdo se podílí na jejich škrtech a doplňcích jakbysmet.Většinou se bude asi jednat o direktivu shora. V mnoha případech možná odlišnou od mínění rybářů, kterým není současná situace lhostejná. Jak ale takové věci změnit ?

Myslím, že v našich řadách je dost schopných rybářů a členů výborů MO ČRS. Pokusme se navrhnout některé změny a prosadit je na té nejnižší úrovni – MO jako např. místní úpravy, omezení...

Mám na mysli především tyto oblasti

  • snížení počtu ponechaných ušlechtilých ryb v kalendářním týdnu na P i MP vodách
  • zvýšení (úpravy) lovné míry ušlechtilých i některých ostatních ryb na P i MP vodách
  • vyhrazení vhodných revírů pro lov pouze na umělé nástrahy
  • omezení lovu na živou, mrtvou rybičku v závislosti na její délce (např. pouze větší než 15cm)
  • důslednější prosazení doby hájení na revírech po vysazování
  • atd...

Nebude jednoduché se domluvit na některých kompromisech a ještě těžší tyto návrhy prosadit. Není to však v moci pouze několika jednotlivců – takové pokusy jsou odsouzeny k neúspěchu. Proto tímto způsobem hledám spojence, kteří mají podobný náhled na věc a jsou ochotni se podílet na konstrukci takovýchto změn.

Co se týká lovu ryb, byla doposud většina výhod a privilegií na straně lovců – rybářů. Na život ryb samotných, možnost jejich vzrůstu a rozmnožování se jaksi pozapomnělo. Zda účelově či shodou náhod zde nebudu dále rozebírat. Jedno však vím zcela jistě – je třeba s tím už konečně něco dělat ! I za cenu vlastního omezování v provozování našeho nádherného koníčka. Někteří možná pochopí o co mi jde a třeba se s mým názorem ztotožní. Určitě však bude velká většina takyrybářů, jež to bude chápat jako újmu, diskriminaci, omezování apod. Ekonomické argumenty těchto „rybářů” nemohu uznat a vlastně je tímto příspěvkem ani neoslovuji. Hledám společenství těch, kteří chtějí posunout současný stav ve sportovním rybářství někam dál.

Chystám se začít prosazovat některé změny u vlastní MO ČRS v Táboře, jinde mi to ani nepřísluší. Pokud se najdou v lokalitě spřízněné duše, prosím je, aby se ozvali.

Díky!
Lerak, Karel Melena