Začínáte poodhalovat oponu krásného vodního tajemství a ta zvědavost nadzvednout tu oponu druhý den zase o něco výš, vás začne táhnout k vodě čím dál častěji a takovým způsobem, který začíná měnit pohled na svět okolo vás.
Život mi nadělil toto krásné poznání, které vykoupil mým zdravím. Narodil jsem se s dětskou obrnou, která se mi zamíchala do života více, než jsem chtěl. Jen u vody jsem zapomínal na to, že jsem jiný než ostatní a o to více jsem začal vodu milovat.
Začínal jsem lovit ryby, tak jak jsem okolo sebe vídával staré chlapy v mém krásném okolí Nedvědicka. U rybníka na těžko či plavačku. V té době jsem si myslel, že to jinak ani nejde a přitom řeku Svratku jsem měl jen pár metrů od sebe. Až jednou, při změně rybářského vedoucího našeho kroužku, jsem objevil nový svět. Vzal nás třpytkovat na řeku, a i přesto, že jsem nic neulovil, byl jsem doslova ztracený!
Každé ráno ve čtyři hodiny ráno jsem si zvolil dobrovolný budíček a před prvním školním zazvoněním jsem již sám plašil řeku Svratku. Po posledním zvonění zas na řeku a tak to šlo celá má školní léta každý den. Vím, že jsem porušoval rybářský řád, že jsem nemohl být u vody bez dozoru a ještě každý den, ale ta rybářská holka mne zkrátka přitahovala a já jsem ji nemohl říci ne.
Třpytkoval jsem a lovil s muškami na bublinu a víc jsem k životu nepotřeboval. Zdravotní stav mne přikoval ke břehu, kde jsem si i tak musel dávat na sebe velký pozor a já jsem se s tím začínal smiřovat. Do té doby, než jsem začínal vídávat muškaře, jak krásně bičují vodu a jak ladné pohyby u toho vytvářejí. Já jsem tu oponu krásného vodního království odhaloval pomaličku ze břehu, ale oni v něm již stáli!
Zatnul jsem zuby a začal na sobě cvičit, jezdíval do nemocnic, lázní, na rehabilitace a bojoval sám se sebou.
Až teprve teď, v 37 letech, se mi podařilo do tohoto království vkročit! Bože, jaká to krása! Stojím ve vodě, lékaři kroutí hlavou, že se tam udržím a já jsem ten nejšťastnější. Nejde o ulovení, jde o to, že jsem si dal životní laťku zase o něco výš a přeskočil ji.
Teď již vedu dilema, jaké mušky, jak dlouhé návazce, jak to navázat a jak to vlastně všechno hodit na vodní plátno tak, aby to mělo nějaký smysl. Tyto věci se učím sám, protože žádného muškaře neznám a ostýchám se ptát profesionálů na nějaké hlouposti, které by byli jistě pro zasmání, ale to učení nových věcí mne nesmírně baví.
Když stojím ve vodě, v tom vodním království, tak tehdy se cítím jako zdravý člověk a nejde o to ulovit nějakou rybu, protože ten úlovek už mám. Stal jsem se součástí světa, který byl pro mne nepřístupný a já ho kouzlem překrásného vodního světa přemohl. To je víc než je odchytání a snaha o rekordní úlovek. Pohled na mnou hozené plovoucí mušky, které se houpají na vodní hladině už bez bubliny, je má životní výhra!!!
Ahoj i ja ti drzim palce a přeji hodně krasných chvil u milovane reky, diky za krasný clanek
poutavy pribeh s dobrym koncem, preju stesti do zivota a uspechy jak na rybach, tak hlavne v zivote
Držím moc palce, ať to dál funguje alespoň jako teď. Moc pěkný článek. Mám kamaráda, teď už rybáře, který při závodech rally přišel o pravou nohu pod kolenem. U vody je skoro stále a přesně jak píšeš, rybařina mu změnila nejen osobní život, ale začal se i jinak chovat ke svému okolí. Začal pro něj nový život. Co je pro nás jednoduché, je pro něj mimořádný výkon. Obdivuji vůli těchto lidí.
Prave v tomto období som sa rozhodol, ze znova zmenim svoj postoj k rybacke a ze od sedenia pri udiciach, cez privlac sa dam na muskarske umenie. Mal som aj vselijake pochybnosti o tom, ci je to spravne rozhodnutie. Rozhodne ma to bude stat dost penazi a casu. Po precitani Tvojho článku som sa pevne rozhodol a dnes si pojdem vybrat muskarku a postupne cele vybavenie. Urcite mas pevnu volu, ked si dokazal prekonat sam seba. Drzim Ti palce, vela krasnych ulovkov. Muchy Ti neposlem, lebo este som ziadnu nenaviazal. Az to raz budem ovladat, potom urcite. Cau!
Muškařů se bát nemusíš.Dle mých zkušeností ti kdykoliv rádi poradí.Většina z nás(muškařů) má určitě ještě v živé paměti své ,,povedené,, začátky a tak o nějakém posmívání nemůže být řeč. P.S.Ohledně mušek-nějak jsem se v poslední době rozvázal, a tak kdyby jsi měl zájem tak bych Ti nějaké mé oblíbené vzory poslal.(samozřejmě gratis)
Shodou okolností (špatných i dobrých) ses dostal dál než my ostatní. Užívej dnů a buď u vody a ve vodě šťasný!
Krásný článek. Díky za něj. Drží Ti palce a přeje mnoho krásných chvil u vody. Čabas
Pěkné,já jsem do 40let prohlašoval, že rybařina je pitomost.Potom mě jednou kamoš přemluvil, ať jedu s ním na kapry.Chtěl jet na celý den, což mi připadalo šílené.Tak jsme jeli dvěma autama, abych mohl kdykoli odjed.Nebudu to natahovat,úplně jsem tomu propad, udělal jsem si zkoušky (potupně s 10-ti letýma klukama,ale poctivě) a teď tahám na ryby já jeho.
Sice alkohol nepiju, ale na srazu Tě zvu na skleničku! Myslím, že ty jsi ten rybář, jaké chci u vody potkávat.
já osobně nemám slov a těžko se dá popsat pocit, jaký jsem po přečtení měl… stejně jako dudu: máš můj hluboký obdiv! držím palce a ať je ještě líp!
Seš borec,máš mou nejhlubší úctu , to bych nikdy nedokázal. Přeji Ti hodně ryb a zážitků
Obdivujem ludi spevnou volou,medzi ktorych určite patríš.Som zdravotník a viem, čo si si musel prestáť. Ja som relatívne zdravý, začal som s muchami tento rok ,a úplne ma to pohltilo. Ešte raz Ti gratulujem a prajem Ti veža muškárskych úspechov.