Bolen – "dravá plotice"

• Bolen se vyskytuje v téměř každé přehradní nádrži
• Dorůstá více než slušných velikostí
• Vyskytuje se v daleko větším množství než ostatní dravci, někde bývá dokonce silně přemnožen
• Jeho ulovení na nádrži, na rozdíl od řeky je daleko obtížnější
• Každý lovící bolen prozradí své stanoviště a pokud jim budete věnovat trochu více času, odhalíte i jeho trasu a časové intervaly, ve kterých loví

Takto bych charakterizoval výhody i nevýhody tohoto stříbrného dravce. Hlavní složkou potravy přehradních bolenů, jedinců větších než 50 cm jsou malé rybky – oukleje, plotice, okouni. Mými nejoblíbenějšími měsíci jsou červen a červenec. Voda je už u hladiny dostatečně prohřátá a na většině přehrad ještě nezačala kvést. K lovu bolenů používám pouze hladinové woblery (popy, "skajtry", všech velikostí a značek). Záběr bolena na různé druhy popů bych zařadil mezi nejlepší zážitky, o které se s námi vodní hladina může podělit. Přirovnal bych to asi k suchému muškaření, akorát trochu drsnějšímu.

K lovu bolenů používám vláčecí prut (7-10 stop) s vrhací zátěží okolo (10-40 g). Délka prutu je stejně jako vrhací zátěž velmi individuální. Někdo má rád krátké jemné proutky a někdo si potrpí na třímetrová tvrdá bidla. Já osobně používám osmistopý prut s vrhací zátěží 10-40 g. Bolen má docela kostnatou tlamu a proto sahám k větší vrhací zátěži, kvůli silnějšímu záseku. Na navijáku moc nezáleží, postačí jakýkoliv smekací naviják ve velikosti 20-40, který se hned nerozpadne. Je úplně jedno s jakou brzdou. Já při lovu bolenů brzdu vůbec nepoužívám. Mám ji maximálně dotaženou a bolenovi povoluji pouze zpětným chodem navijáku. Bolen není moc velký bojovník a proto si s ním boj vychutnávám tímto docela neobvyklým způsobem. Většina bolenů se vysílí do tří minut po záběru. Potom už jen krouží a nechávají se pomalu zdolávat, občas udělají menší výpad, na který reaguji zpětným otočením kličky, ale to je tak asi vše.

Bolení lov by se dal rozdělit do těchto typů lovišť:

• lov na plážích
• lov u přítoků
• lov na skalnatých březích
• lov z vyvýšenin (různých typů skal)
• lov u pontonů a různých druhů mol

Mezi mé nejoblíbenější loviště patří lov na skalnatých březích a z různých skal a skalek, kterých je na každé větší přehradní nádrži dostatek. Způsoby lovu jsou téměř totožné a tak se je pokusím spojit a seznámit vás s technikou, kterou používám.

Každému rybáři bych nejdříve doporučil projít se kolem vody bez prutů. Pouze si vezměte kvalitní boty a oblečení už nechám na vás. Doporučuji něco s dlouhými rukávy a nohavicemi, proti poškrábání od různých stromů a keřů, i když v parném létě je to někdy dosti vysilující. Vhodný repelent je zde samozřejmostí. Poté co objevíte proplouvající nebo lovící boleny, (najděte si raději více různých ryb) můžete se těšit na zítřejší lov, který bude už s prutem.

Příští den se u vody chovejte velmi tiše a snažte se neshazovat kamínky do vody. Většina těchto lovišť má velmi strmé břehy. Po příchodu na místo, kde jste včera viděli lovit nebo proplouvat bolena se posaďte co nejvíce vysoko nad úroveň hladiny jak je to jen možné, aby jste přesně a rychle nahodili za proplouvající rybu. V krvi se vám zvyšuje hladina adrenalinu, když vidíte v poklidu proplouvat prvního bolena nedaleko břehu.

Boleni mají několik druhů chování. Já bych si je opět dovolil shrnout:

• Bolen kopíruje břeh ve vzdálenosti 0,5-3 metry. Tyto ryby jsou velmi agresivní a dají se celkem dobře chytat, jelikož plavou pomalu.
• Bolen plave ve větší vzdálenosti od břehu. Někdy plavou v hejnu i dva, tři – stejně jako tloušti. Ryby často směřují na volnou vodu. Ryby jsou velmi náladové, někdy po popu zaútočí neuvěřitelnou rychlostí, ale někdy se leknou a co nejrychleji se ztratí v hloubce.
• Bolen se v určitých intervalech zvedá z hloubky a objevuje se pod hladinou, kterou někdy rozvíří. Boleni najíždějí do hejn potěru ode dna a tlačí ho k hladině. Ryby jsou zase velmi agresivní, ale je dosti obtížné je chytat, neboť se velmi rychle přemisťují.
• Boleni číhají (téměř jako štiky) zaparkovaní nedaleko břehu, někdy je to jen několik cm od velkých kamenů nebo skal. Tito boleni jsou také agresivní, protože zde číhají na hejna rybek, do kterých najíždějí. Ale ulovení bývá velmi obtížné, protože bolen, který číhá kousek od břehu se nedá lehce vydráždit "skajtrem", který nemá dostatek času, aby svým pohybem bolena vydráždil. Na většině těchto míst se totiž nedá házet kolem břehu, ale pouze kolmo s břehem, kvůli keřům a stromům, u kterých stojíme.
• Lov bolenů na volné vodě, aniž bychom bolena viděli. Lov je velmi nevyzpytatelný. Někdy máme to štěstí, kdy se do lovících bolenů trefíme. Jindy jsme dlouhé hodiny bez záběru.

Samotný lov

Nachystáte si prut a navážete popa. Používám všechny velikosti u nás prodávaných popů. Velké – když boleni loví v hejnech odrostlých ouklejí, malé když loví v hejnech potěru. Na barvách moc nezáleží, někdy jsou úspěšné přírodní barvy jindy zase agresivně zbarvené vzory. Větší popy pukají hlasitěji, protože mají větší placičku v přední části těla a menší popy pukají méně. Různé druhy pukání budou mít určitý vliv na agresivitu lovících bolenů. Nyní se usadíte někam na kámen a čekáte až bude bolen proplouvat. Až bolena uvidíte, začnou se vám třást ruce. Napočítejte si do pěti, zkontrolujte rolničku a prostor za vámi a pošlete popa asi 4-7 metrů za místo, kudy bude ryba proplouvat. Nyní začnete s popem pukat, až se "skajtr" dostane do zorného pole bolena, bolen zbystří. V tomto okamžiku se ryba může leknout a zmizí v hloubce nebo začne "skajtříka" pronásledovat. Někdy bolen za "skajtrem" plave až k samotnému břehu, kde o něj ztratí pozornost. Teď přijde velmi důležitá informace: na těchto vyvýšených místech po dotáhnutí "skajtra" ke břehu, švihem prutu nástrahu vymrštíme až na břeh (chce to cvik a trénink). Někdy se nám "skajtr" zachytí mezi kameny nebo větve a máme po lovu. Musíme slézt k vodě a tím si většinou místo vyplašíme. Poté se přesuneme na druhé místo, které jsme si včera našli a takto je můžeme střídat do nekonečna. Nesmí vás však odradit to, že váš "skajtr" bude mít otlučené tělíčko. Bolenům to nevadí, o tom jsem přesvědčený. Hlavně si nezapomeňte brousek na háčky. Mezitím co na našem stanovišti neproplouvá žádný bolen, můžeme si brousit háčky na "skajtru. Bohudík je častější tento konec, že na popotahovaného skajtra skočí bolen takovou rychlostí, že mnohdy vyletí celý nad hladinu a udělá salto. Mnohokrát se stane, že bolen za "skajtrem" jede a útočí na něj, ale netrefí se. Je to docela časté, protože rychle přitahovaný pop, dává bolenovi málo času na přesný útok. Už několikrát se mi stalo, že bolen přitahovaného "skajtra" vymrštil až na břeh! "Skajtříka" musíme přitahovat co nejblíže k břehu, mnohdy až u něj se bolen rozhodne a zaútočí. Po úspěšném útoku bolena zasekneme a zdárně zdoláme. Jak už jsem psal bolen není moc velký bojovník, ale větší jedinec nám může zajistit nejednu peprnou chvilku zdolávání. Zvláště v závěrečné fázi vylovování.

Záměrně jsem nepsal o době lovu a hladině. Lze chytat téměř po celý den od rozednění až po soumrak. Podmínkou však je, aby byli boleni ve vodě vidět. Nelze to praktikovat v kalných vodách nebo ve vodách, kde se vyskytuje nadměrné množství zelených řas. Pokud je slunečné počasí. Vhodné je použít kvalitní polarizační brýle, které jsou mnohými dosti opovrhovány. Na hladině tolik nezáleží, měl jsem dobré výsledky jak ve velkých vlnách (ryby jsou hůře vidět, ale za to "skajtr" není tak nápadný), tak i na hladině, které byla úplně klidná.

Uloveného bolena můžete pustit nebo zabít, každý se rozhodněte podle svého. Ještě bych chtěl dodat, že na svých "skajtrech" zamačkávám protihroty, protože záběr bývá často velmi brutální a ryba se může nešťastně o nástrahu poranit. Někdy se bolen může chytit i za oko volným háčkem. Takovým bolenem bych např. obohatil svůj jídelníček. Nechtěné poranění ryb už k námi obdivované rybařině patří.

Tento článek jsem psal pro ty, kteří už delší dobu usilují o to, aby se dostali velkým bolenům na kobylku.