"Zdenku, jak jsi se dostal k rybářskému cestovnímu ruchu?"

Zdeněk Edelmann V sedmi letech jsem začal rybařit na Stropnici nedaleko Českých Budějovic a s přestávkou studia na univerzitě rybařím pořád. Rybaření se u nás v rodině nikterak nedědí. Kam až sahá paměť našeho rodu, jsem jediný rybář. K rybaření mne vlastně dostali kamarádi. Po vysoké škole jsem se k rybaření vrátil díky výpravám do Skandinávie a díky tchánovi, který je náruživý rybář. To bylo v době, kdy jsem provozoval cestovní kancelář PEPA, kterou jsem založil v roce 1992. Tehdy tvořily více než 50% klientely mojí cestovní kanceláře studentky – dívky a ženy ve věku do 20 let. Uznejte sami, že jako ženatý člověk jsem takhle dál nemohl pokračovat. Tchán do mne pořád hučel, abych udělal nějaký zájezd pro rybáře. Tak jsem ho poslechl, zorganizoval jsem první rybářský zájezd, další rok už to bylo 5 zájezdů, no a dnes už tvoří rybářská turistika 95% činnosti mé firmy, která je jednou z největších rybářských cestovek ve střední Evropě.

"Chytáš taky ryby?"

Hlavně vláčím a muškařím. Občas se věnuji mořskému rybolovu. Nejraději mám suché muškaření a jemnou přívlač.

"Jaká zem a její revíry jsou pro Tebe nejzajímavější?"

Zamiloval jsem si Kamčatku – lov pstruhu, sivenů a lososů. Často a velmi rád jezdím do Švédska a do Norska. Neodmítnu ani výpravu na Mauritius nebo do Kazachstánu. V podstatě jezdím rád do všech míst, kde je zachovalá příroda a zajímaví lidé. Za nejdůležitější faktor každé rybářské výpravy považuji partu lidí, se kterou cestuji. Jednoduše řečeno, raději budu chytat plotičky s přáteli a zajímavými lidmi na Lipně, než abych jel lovit lososy do Kanady s nějakým nafoukaným blbem.

"Co nejvíce vyhledávají čeští rybáři?"

Mezi neprodávanější destinace patří Švédsko a Norsko. Dobří rybáři, kteří se zaměřují na muškaření a přívlač jezdí převážně do Švédska. Do Norska jezdí dobří rybáři také, ale přeci jen tam míří množství svátečních rybářů, rodinek s dětmi... Kapraři, příznivci položené a plavačky přirozeně inklinují spíše k jižním zemím, z naší nabídky je to Španělsko – rybolov na řece Ebro. Mezi populární exotické destinace současné doby patří především Kamčatka a nově se nám v centru zájmu objevil i lov obřích sivenů v kanadské provincii Yukon.

Svou roli hraje přirozeně i finanční náročnost rybářských vyprav. Rybaření v tomto ohledu zaručeně není právě laciným koníčkem.

Oblíbenost Norska a Švédska souvisí logicky s relativní finanční dostupností těchto lokalit, i když rybolov na exkluzivních vodách není nikterak levný ani ve Skandinávii.

„Více než 10 let, v podstatě od studií na vysoké škole děláš stále stejnou práci. Nenapadlo Tě někdy zkusit něco jiného?”

Práce, kterou dělám je velice pestrá, byť se z 90% skládá z úmorného papírování, telefonování a jednání s lidmi, což je někdy horší než i ta nejtěžší fyzická práce. Trvalo přes 5 let, než jsem firmu dostal do stadia, kdy začala prosperovat a rozvíjet se kupředu. Dost často si říkám, že by to chtělo změnu, abych z neustálých rozhovorů o rybaření nezblbnul, ale na druhou stranu už jsem asi příliš líný, abych rozjížděl něco úplně nového. V zimě, když rezervujeme každý den pobyty pro 10–30 lidí a nezřídka sedím u počítače do půlnoci i o víkendech si říkám, ze tohle zapotřebí opravdu nemám. Ale pak přijde jaro, s ním občas nějaká ta výprava k vodě a vše se v dobré obrací.

„Máš často možnost rybařit v zahraničí a tedy i srovnávat chování našich rybářů s cizinci. Jaký je Tvůj názor na rybaření v Čechách a na české rybáře?”

Rozhodně nepatřím mezi masaře, ani mezi skalní příznivce rybolovu metodou "chyť a pusť". Na některých vodách ulovené ryby pouštím, jinde si rád nějakou tu rybu nechám k večeři nebo domů manželce. Co mne dokáže rozžhavit do běla, je očividné porušování rybářských předpisů i základních etických norem některými rybáři. Zastávám názor, že lidé, kteří se neumí v přírodě a u vody slušně chovat by vůbec neměli mít nárok na rybářský lístek (a už vůbec ne na cestovní pas). Sám jsem byl nejednou v pokušení nechat formou placené inzerce zveřejnit jména a adresy některých rybářů, kteří nám v zahraničí dělali ostudu, ale při současné právní ochraně každého, ať je to slušný člověk nebo neřád, je takový postup příliš riskantní. Na druhou stranu se domnívám, že chování a schopnosti našich rybářů jsou na obvyklé auro–americké úrovni. V každé zemi je spousta slušných a poctivých rybářů, kteří si ryb a okolní přírody dovedou vážit, ale všude najdete i rybáře, kteří svou činností škodí rybám, životnímu prostředí i ostatním rybářům. Vše je otázkou výchovy, zákonných norem, právního povědomí a v neposlední řadě i problémem důsledné kontroly a příslušných sankcí.

Pevně věřím, že do budoucna bude mezi rybáři přibývat lidí, kteří se u vody chovají tak, aby po nich v přírodě zůstalo co nejméně stop. Koneckonců je i na nás všech, aby nevhodné a nezákonné chování některých rybářů nezůstalo nepotrestáno. A nemám tím na mysli jen zdlouhavé a mnohdy neúčinné řešení přestupků a trestné činnosti soudní cestou...

Úspěšnou rybářskou sezónu 2004 přeje
Zdeněk Edelmann
majitel cestovní kanceláře PEPA
info@rybolov.com

Díky za rozhovor a přeji Ti hodně zákazníků–slušných rybářů

David Havlíček