Třeba síla a směr větru přenesené na hladinu (= vlny) jsou otupeny potopeným vlascem. Anglický splávek, uchycený dole, se tak spíš udrží v přehlednější vertikální poloze. Pomůžeme mu tím, že použijeme potápivý vlasec. Další výhodou „angličáků” je možnost dalekých hodů. Při optimálním vybavení (min. 4 m plavačkový speciál, vlasec 0,12 až 0,15 mm a anglický splávek s nosností 3,5 až 5 gramů) není problém nahazovat přes 20 metrů daleko. A to v místech, kde se táhnou mělčiny i několik desítek metrů od břehu, může být pro konečný úspěch rozhodující.
Další nespornou výhodou anglických splávků je použití ve velkých hloubkách. Chceme–li na jaře hledat okouny například 10 metrů od břehu v třímetrové či větší hloubce, bez angličáku jsme téměř bez šance. Sotva totiž dokážeme u splávku s pevným uchycením nastavit tak velkou hloubku a ještě s ní bez problémů nahodit.
Pro lov okounů s anglickými splávky potřebujeme lehký odhozový prut v délce 3,9 až 6 metrů, menší naviják s kapacitou cívky 150 m vlasce 0,18 mm a monofilní vlasec o průměru 0,12 až 0,18 mm – při lovu na žížalu používám nejčastěji zlatou střední cestu – vlasce 0,15 mm.
Samotné angličáky volíme podle momentální situace. V zásadě se ale jedná o splávky s nosností 2,5 (brzy na jaře) až 5 gramů. V létě a na podzim okouni nemají problém tyto „dalekonosné” splávky, které se na rozvlněné hladině vyznačují velkou stabilitou, potopit, takže se jich nemusíme bát.