Naše těšení na zážitky bylo obrovské.

 

Po komplikovaném naložení všech našich věcí z důvodu nedostatku místa v autě jsme konečně vyrazili. Byli jsme plní očekávání, co se nám povede ulovit. Po příjezdu jsme si obhlédli naše lovné místo, které jsme měli pro výpravu zarezervováno. „Flek“ je to poměrně obtížný, protože se všude vůkol nacházejí kořeny stromů, jak já říkám „kulíky“, ponořené kmeny, ale i stojící stromy. Místo jsme ihned nazvali džungle, protože tak opravdu vypadalo. Měl jsem z přemíry dřevěných vázek trochu obavy, ale můj kamarád Jumbo se naopak na výzvu moc těšil a byl odhodlaný zdolat jednoho z místních mohykánů. Začali jsme vybalovat věci, stavět bivaky atd. Na zemi bylo hodně bahna, kvůli předešlým propršeným dnům, z čehož jsem moc nadšený nebyl. Už jsem se těšil, až budeme mít všechny montáže zavezené a zasedneme ke kafíčku. Po rozbalení bivaků, prutů a všeho možného, co nám u vody nesmělo chybět, jsme začali připravovat krmení a montáže. Já jsem si připravoval krmnou směs z několika druhů krmení. Jako základní složky jsem si vybral dva druhy pelet, které jsem doplnil o půlené i celé kuličky boilie a tuto směs jsem zasypal method mixem a zalil dipem. Směs jsem ještě navíc obohatil o boilie mix a o tygří ořechy. Tomáš si připravil podobnou krmnou směs, akorát do ní přidával spařenou řepku a konopné semínko. Jako nástrahu jsme si oba vybrali na jeden prut předem nadipované chytací boilie v krillextractu. Na druhou montáž jsem umístil sladké boilie z několika druhů ovoce a Jumbo použil kuličky s příchutí kokosu. Vše jsme si nachystali a hned vyrazili vyvážet a krmit.

 

Kapři, máte se na co těšit!

 

Oba jsme se rozhodli vyvézt jednu z našich udic až mezi „kulíky“ - spadané stromy k protějšímu břehu. Druhou montáž jsem umístil mezi tři stojící stromy. Každé z míst jsem zakrmil asi třemi kilogramy krmné směsi a ke každé montáži jsem navíc rozházel odhadem čtyři až pět hrstí boilie. Podobný zákrm jsem později opakoval po každém záběru. Používal jsem své oblíbené montáže, které se mi osvědčily po celou sezónu. Montáže se skládají ze ztužené šňůrky a háčků velikosti 6 doplněné o rovnátko. Dále jsem je vylepšil o PVA punčochy z důvodu, aby se při náhozu nebo během vyvážky nezamotávaly. 

Po vyvezení všech montáží jsme se konečně dočkali vytoužené odměny v podobě kávy, která nám velice chutnala. U ní jsme probrali taktiku na následujících 48 hodin nepřetržitého rybolovu. 

 

Konečně jsme se dočkali vytoužené odměny v podobě lahodné kávy.

 

Přišel večer a za ním se připlížila i tma. Byli jsme stále bez záběru, ale nechávalo nás to v klidu. Trpělivě jsme čekali, co přinese první noc. A dočkali jsme se! První záběr přišel Tomovi. Bohužel se mu kapra z vázek nepodařilo vypáčit, a tak jsme zklamaně šli zalehnout do bivaků. Druhý záběr přišel opět Jumbovi, když bylo něco málo po páté hodině ranní. Kapr nám, stejně jako ten předešlý, zajel do vázky, ale podařilo se nám ho vyprostit a za pár minut už si hověl na podložce. Následovalo vážení. Ručička váhy se zastavila na krásných čtrnácti kilogramech živé váhy! Naše výprava tak započala krásným „šupíkem“, který byl po vyfocení vrácen zpět do vody. 

 

Jumbova čtrnáctka.

 

Netrvalo dlouho a dočkal jsem se záběru i já, jednalo se o jednoho z menších amurů. Do oběda se mi podařilo zužitkovat několik záběrů, během nichž jsem vytáhl dalšího amurka a pár kaprů. Hmotnost kaprů se pohybovala okolo sedmi až osmi kilogramů. Mé cíle byly ale vyšší a díky tomu jsem se snažil chytat trochu selektivněji. Začal jsem krmit pouze celými kuličkami boilie a do PVA punčochy jsem místo method mixu a drceného boilie dával taktéž pouze celé kuličky boiliesu. Tímto se sice aktivita záběrů mírně omezila, ale věřil jsem, že až nějaký záběr přijde, mohlo by se jednat konečně o kapra alespoň nad deset kilogramů. Do večera byl klid. 

V noci jsem měl tři záběry, ale bohužel se mi ani jednu rybu nepodařilo dostat na souš. Trochu mě to mrzelo, protože jednoho z kaprů jsem už viděl pod hladinou a zdálo se, že bych mohl konečně na této výpravě dostat víc než desetikiláče. Nakonec se mi ale ryba vyřízla ve vázce. Prut jsem vyvezl znova do stejného místa a bez nálady jsem si šel lehnout. Ráno po probuzení jsme si na snídani uvařili vaječinu, která se nám velice povedla, a náramně jsme si na ní pochutnali. Během této skvělé snídaně jsme se rozhodli, že kolem poledne pojedeme domů, a tak jsme do poslední chvíle čekali, zda ještě nepřijde nějaký záběr. 

Bohužel nepřišel! Ale i tak jsme odjížděli domů relativně spokojeni. Jumbo byl velice rád za tohoto krásného „šupíka“. Já zase, že se mi povedlo udělat celkem dost záběrů. Sice se jednalo o kapří „juniory“, ale i tak jsem si všech vážil, protože zdolat je nebylo vůbec jednoduché. 

 

Taková ryba zdolaná z vázek má cenu zlata!

 

Naše zvolené místo bych přirovnal k velice obtížné svazové vodě, což potvrdil i můj kamarád, který obývá svazové vody téměř dennodenně. Tento revír se nám velice líbí, protože každé lovné místo je skvěle připraveno a jde vidět, že majitel revíru dělá vše pro rybáře a ne pro zisk, jako to bohužel u většiny soukromých revíru funguje. Na tomto rybníce jsme nebyli poprvé a rozhodně ne naposled. Budeme se k němu rádi vracet.

 

Za CZECH DIAMONDBAITS TEAM: HonzaH