Vázací technika, kterou představím, není na rozdíl od ostatních příliš jednoduchá. V průběhu vázání křidélek je několik kroků, které je potřeba udělat s maximální přesností a grifem. Pokud si ovšem techniku osvojíte, garantuji vám, že po otevření muškařské krabičky sklouzne většina očí právě na tyto typy mušek. 

 

 

Křidélka, která si uvážeme, se nejčastěji používají při vázání suchých mušek. Je to dáno především jejich tvarem a přesnou siluetou, která u mokrých mušek nemusí být tak výrazná jako u těch suchých. Tvar křidélek je dán typickým prohnutím pírka. Po odtržení krajních částí pírka jsou křidélka pěkně vztyčená směrem nahoru. V průběhu vázání tohoto typu mušek jsem přišel na to, že více než samotný grif při přetažení větviček směrem dozadu je mnohem důležitější správná velikost a tvar pírka. Pírko, které vybírám na tento typ křidélek, by mělo být co možná největší. Ideální stav je, když vlastníte skalp z kačera, potom si dle potřeby můžete pohodlně vybrat velikost a správný tvar pírka. Jestliže máte oškubané peří volně v sáčku, které vám věnoval nějaký myslivec, tak si také nemusíte zoufat. Napřed ale musíte vybrat nejlepší pírka a roztřídit je na malé a větší. Ty největší právě využijete na křidélka. 

Zatím jsem se zmínil jen o správné velikosti pírka, ale jaké další parametry a tvar by mělo mít? Pírko by mělo být co možná nejdelší s širokými větvičkami. 

 

 

Čím jsou větvičky delší, tím lépe se potom přetahují dozadu. Pírko by mělo být, co se týče tvaru, maximálně pravidelné. Není dobré používat pírka, která jsou například stočená na jednu stranu, nebo různě pokroucená, tím se křidélka se po odtržení zkroutí a velice obtížně se narovnávají. Před tím, než pírko z kačera navážete, tak se dobře podívejte na obrázky a pokuste se zachovat poměry a správné proporce. 

Při vázání se obvykle používá jen nejkvalitnější části peří. To znamená jemné konce různých pírek a srstí. U této techniky je tomu trošku jinak. Z celého velkého pírka se použije pouze prostřední část. Důvod je jednoduchý, při odtrhávání jednotlivých křidélek od velkého silného stvolu se od určité části pírka křidélko sloupnout nedá. Pokud začnete křidélka odtrhávat příliš blízko špičky pírka, tak vám větvičky zůstanou v ruce. Toto je jedna z obtížnějších částí, kdy musíte odhadnout tu správnou prostřední část pírka. Pírko se navazuje bez spodního prachového peří, po navázání by mělo být prohnuté zhruba tak, jak je tomu na obrázku. 

Co se týče vázacího postupu, možností je spousta. Osobně navážu napřed štěty, potom křidélka. Kroužkovací materiál a tělíčko se navážou až po navázání křidélek. Při odstřižení přebytečných částí pírka vznikne za křidélky celkem robustní schodek. Ten se zamaskuje právě po navázání tělíčka. Opačný způsob by byl obtížnější, protože by se schodek špatně maskoval a muška by nevypadala zrovna moc esteticky. Dalším kritickým krokem je přetažení snopečku větviček směrem dozadu a jejich následné zafixování vázací nití. Postup je takový, že si na každé straně oddělíte stejnou část větviček a mírně je stáhnete, aby byl kolmo na stvol. Potom pírko uchopíte do jedné ruky za špičku a napnete jej. Druhou rukou opatrně, ale s maximální přesností přetáhnete všechny oddělené větvičky směrem dozadu. Při přetažení se nesmí větvičky pokroutit nebo poničit. Křidélko by potom bylo poškozené. Po tom co jste zafixovali přetažené větvičky, tak další krok je ten, že je ostřihnete hned u křidélek. Vznikne již zmíněný schodek. Posledním krokem bude přetažení křidélek dozadu a jejich zafixování nití do svislé polohy. Potom už jen oddělíte krajní větvičky a opatrně je od dříku sloupnete. Pokud jdou křidélka sloupnout dobře tak máte vyhráno. Pokud se vám větvičky odtrhávají sami bez křidélek, tak jste posunuli konec křídel příliš blízko špičce pírka. 

Takováto křidélka nejenže vypadají velice hezky a zajímavě, ale navíc i dobře fungují. Kromě májovek je můžete použít při výrobě suchých broučků na jelce nebo při vázání menších vzorů jepic. Na začátek je ale lepší trénovat s většími pírky, protože čím jsou křidélka menší, tím obtížněji se vážou. Další výhodou je životnost. Nemusíte mít strach, že se vám křidélka rozpadnou po první rybě. Pokud je dobře navážete, tvarově zafixujete lakem a nití, tak vydrží poměrně dlouho. 

Jednou z nevýhod je horší dostupnost správně velkých pírek. I na skalpu kačera jich zas tolik není, proto pokud se někde dostanete k peří divokého kačera, vyberte si kromě malých pírek i ta největší. Kromě vázání křidélek suchých mušek se dají používat i na streamery a další typy mušek.

 

 

Jak jsem již uvedl, nejčastěji používám kačeří křídélka na májovky. V dnešním vázání si ji vyrobíme. Májovky používám z jara a začátkem léta při chytání na řekách. Tento typ mušky si můžete navázat i v dalších verzích. Dobře funguje i verze s nožičkami z CDC peří nebo s příměsí koroptve. Nožičky se dají i u těchto křidélek vázat i jako parašut. Doporučuji ale jako základnu pro natočení srpku použít kousek polycelonu, podobně jako tomu bylo při vázání jepice Iron Blue Dun (představené dříve). 

 

 

Vázací materiály 

Háček suchý vel. 8, žlutá tělíčková nit, krémově zelený syntetický dubing, pírko z kačera, ocasní peří z bažanta na štěty, dva srpky na nožičky.

 

 

Postup vázání

1) Suchý háček vel. 8 upnu pevně do svěráčku.


 

2) Navážu vázací nit a odstřihnu její volný konec. 


 

3) Vázací nití navážu tři paprsky z pera bažanta. 


 

4) Paprsky navážu až k obloučku na úroveň pomyslného protihrotu a podvážu je vázací nití. 


 

5) Odstřihnu tuhé konce větviček. Štěty navážu tak, aby bylo před očkem volné místo zhruba 3 mm. 


 

6) Navažu pírko z kačera. Pro jistotu jej mohu v místě navázání zalakovat lakem Head Lacquer.


 

7) Na pírku oddělím na obou stranách stejné množství větviček. 


 

8) Vázací nití přejdu co nejtěsněji ke křidélkům. Napnu pírko a druhou rukou přetáhnu větvičky směrem dozadu.


 

9) Snopeček větviček pořádně zafixuji a potom odstřihnu celý snopeček co nejtěsněji u křidélek.


 

10) Křidélka překlopím dozadu a podvažu je nití. Měly by si zachovat svislou polohu.


 

11) Na každé straně oddělím jednu krajní větvičku a druhou rukou si přidržím napnutý stvol. Pomalu začnu sloupávat křidélka jedno po druhém.


 

12) Po obou stranách by měla vzniknout pěkná a pravidelná křidélka. 


 

13) Odstřihnu stvol a krajní větvičky na křidélkách. Křidélka můžu ještě zafixovat křížovými oviny. Navážu kroužkovací materiál.


 

14) Na nit nadubuji syntetický dubing a utáhnu jej. 


 

15) Bobinu odložím na držák a začnu otáčet rotačním ramenem. Tělíčko se postupně nadubuje. Vázání tělíčka ukončím zhruba na úrovni schodku u křidélek.


 

16) Bobinu odložím na držák a stejně jako jsem nadaboval tělíčko, tak pomocí rotačního ramene budu mušku kroužkovat. 


 

17) Odstřihnu volný konec nitě a křidélka naposledy upravím do požadovaného tvaru ještě před navázáním nožiček.


 

18) Postupně navážu dvě pírka na nožičky. Pokud chci mít nožičky jednobarevné, tak mohu použít dvě stejná pírka nebo jedno dlouhé. 


 

19) Uchopím do skřipce první srpek a natočím jej vždy dva oviny před a dva za nožičkami.


 

20) Stejným způsobem natočím i druhé pírko. Pírka je lepší natáčet postupně jedno po druhém.


 

21) Nožičky přetáhnu dozadu a zafixuji je vázací nití. 


 

22) Mušku zakončím ztraceným uzlem a nit ustřihneme. Májovka je hotová!


 

23) Pohled shora. 


 

24) Pohled zespodu.


 

Text a fota: Tomáš Vítek