Vítězky národních kol krátce pře finálovou částí. Zleva: Lucie Somolová, Slávka Hrubá, Petra Nekolná, Simona Lacková a Klára Osmančíková.

 

1. část finálové soutěže a odborná porota.

 

Lucie Somolová se "prala" i o absolutní vítězku...

 

O vítězce vedlejší soutěže MISS SYMPATIE ČESKO-SLOVENSKÁ RYBÁŘKA 2015 rozhodovala od 2.11. do 26.11. veřejnost, která hlasovala na těchto stránkách výstavy - http://www.ceskoslovenskyrybar.cz/miss-rybarka-hlasovani/#1. Do soutěže bylo celkem zasláno 3177 hlasů. Vítězkou se stala Lucie Somolová z Hostouně, která obdržela 1620 hlasů. Druhá Petra Nekolná získala 587 hlasů, třetí Klára Osmančíková 214 hlasů. 

 

Zástupce společnosti GUMOTEX Tomá Gala blahopřeje Lucii k získání titulu MISS SYMPATIE ČESKOSLOVENSKA

 

David měl tu čest a výhru - kajak HALIBUT Lucii předal :-)

 

Kajak jí sluší :-)

 

Krátká zpověď vítězky: 

 

Jmenuji se Lucie Somolová. Narodila jsem se 23. 11. 1984 v Berouně a znamení Střelce se mnou lomcuje celý život. :-)

V současnosti bydlím a pracuji v Praze. Práce v rádiu Beat mě velmi baví, protože hudba je (hned po rybaření) mou další vášní. Přesto při každé vhodné příležitosti utíkám z velkoměsta na ryby, nebo za rodinou. 

Mám úžasnou rodinu, rybaří v ní snad úplně všichni! Snad jen s výjimkou mámy a babičky, které zase umí naše úlovky skvěle připravit k obědu (pokud tedy nějaké úlovky jsou). 

Nejčastěji a nejraději vyrážím k vodě se svými bratry Tomášem a Petrem a sousedem Jeníkem. S kluky vedu neustále boje, při nichž se předháníme, kdo toho nachytá víc. Zkrátka taková zdravá rybářská rivalita...

 

 

Kdo Vás přihlásil do soutěže Miss Česko-slovenská rybářka 2015?

Přihlásila jsem se sama, ale až na neustálý nátlak mých kolegů. :-) Byla to pro mě neuvěřitelná zkušenost, díky které jsem se seznámila se spoustou zajímavých lidí. Za tu zkušenost jsem opravdu moc ráda. 

 

Co Vás vedlo stát se rybářkou?

K tomuto rozhodnutí jsem dospěla v podstatě sama. Žila jsem pár let se „skrytým“ rybářem. Až po několika letech z něj vypadlo, že vlastnil rybářský lístek. Najednou si ho zase obnovil, začal jezdit na ryby a mě náramně zajímalo, co na tom jeho vysedávání je. Tak jsem jednoho krásného dne jela s ním. No, a už jsem potom musela jezdit pořád. Rok nato jsem si udělala papíry i já.

 

Kdy jste poprvé držela prut v ruce?

To mi bylo asi 10 let. Strejda mi půjčil prut se splávkem a já chytila svou první čudlu.

 

Která rybolovná technika je pro Vás nejoblíbenější a proč?

Těžko rozhodnout… Mám ráda přívlač, ale i třeba chytání na těžko. U mě záleží hlavně na ročním období. V zimě se mi kaprařina moc nelíbí, většinou mrznu dřív, než zapíchnu první vidličku.

 

Jaký úlovek pro Vás měl největší cenu a proč?

Každý úlovek pro mě má svou cenu. Záleží jen na tom, jestli jdu některé druhy chytat cíleně nebo ne. Ale za pochlubení asi stojí můj amur v délce 76 cm. Ten mi dal! Nechal se dotáhnout až ke břehu jakoby nic, najednou ohnul prut a následovala daleká „zdrhačka“ přes brzdu. Tahala jsem ho zpátky dobrých deset minut.

 

Jaké jsou reakce mužů – rybářů, když vedle nich chytá žena?

Převážně vtipné, zatím jsem se nesetkala s žádnými negativy. Většinou kolegové mají potřebu se mnou prohodit pár slov a vysondovat na co chytám.:-) Porybní se mě snaží vždycky na něčem nachytat, nakonec se vždy zasmějeme a jdeme každý svou cestou. Jediná rivalita, ale přátelská, panuje mezi mnou, mými bratry a sousedem. To se pak občas dějí u vody věci! 

 

Máte nějaký nesplněný rybářský sen?

A kdo by neměl?:-) Zatím jsem nechytila žádnou štiku, která by mě svou velikostí naprosto ohromila. Chtěla bych se v příštích letech zaměřit i na sumcařinu. Ráda bych se také podívala do Norska, ale nesmím tam hned při první příležitosti zmrznout. Jinak nejsem moc náročná…:-)

 

Co Vám nejvíce vadí u vody?

Když nemůžu v pět ráno zapíchnout vidličky a mít nahozeno jako první ze všech. To mě dokáže pořádně nadzvednout z křesílka! :-)

Jo, a loni mi porybný omylem během kontroly pustil vezírek se dvěma kapry. Málem mi uplaval oběd a z toho jsem tedy také neskákala radostí.:-)

 

Co byste změnila v rybářském řádu?

První mě napadnou povolené časy chytání. A také, proč nemá míru okoun? Taková krásná, dokonalá ryba. Někteří „takylovci“ ji kosí hlava nehlava, i když nedorostla ani 20 čísel! To mi asi vadí víc, než cokoliv jiného.

 

 

Jíte ráda své úlovky?

Ryby jím celý život. Když jsem ale začala chytat, tak jsem v prvních letech razila heslo „Chyť a pusť“. A pak v zimě stála jako idiot u kádí ve frontě na kapra.:-) Po čase jsem to vzdala a některé úlovky si začala ponechávat. Nejsem hamoun, beru jen to, co brzy zpracuji. Rozhodně neživím celé okolí. :-) Ale pokrytecky uznávám, že nejsem schopná zabít ani ouklej. Týká se mě pouze proces „před a po“ – tedy chytání a vaření. Ty nepříjemné kroky mezi tím (mordování, škrabání, kuchání), mají na starosti bráchové a hlavně soused. Tímto bych jim moc poděkovala. Díky nim jím čerstvou rybinu a ne rybí prsty kapitána Igla. 

 

 

Na jaký zážitek u vody ráda vzpomínáte?

Těch je! Kde ale jen začít? Nejvíc mě u vody baví „neštěstí“ ostatních.:-)

Například brácha skákající robinzonádu za prutem, který mu při záběru sjel ze stojanu. Přežil i přesto, že po skoku zjistil, že u břehu je vody jen po kolena…:-)

Dále soused, který si plete zimní bobování po zadku s rybařením. Každý rok má minimálně jeden sjezd po zadku až ke kraji břehu. Na jeho udivené a překvapené pohledy se nedá zapomenout…:-) 

 

Co byste vzkázala kolegům rybářům? 

Petrův zdar! :-)

 

Redakce Chytej.cz děkuje za rozhovor

 

PS: Milá Lucie, za redakci CHYTEJ.cz přeji Petrův zdar a v kajaku HALIBUT, od společnosti GUMOTEX, mnoho příjemných chvil na vodní hladině.

 

text: Tomáš Rozsypal, David Havlíček

foto: Radek Havlíček, archiv Lucie Somolové