Při jednodenním rybolovu žížaly přenáším ve vhodné nádobě (kyblíku, speciální krabičce) nebo ještě lépe v plátěném pytlíku vystlaném navlhčeným mechem, listím či novinami. Absolutně nevhodná výstelka je hutná hlína, ve které se rousnice často umačkají, následně zapaří a brzy uhynou (obzvláště v letních horkách). Dešťovky určené k dlouhodobému rybolovu, např. na týdenní dovolenou, nejspolehlivěji uchovám v polystyrenových termoboxech ve směsi rašeliny, mechu, listí a vlhkého papíru. Důležitou zásadou je mít vždy žížaly na chladném, větraném a tmavém (zastíněném) místě.

 

Rousnice k vodě přenášejte v navlhčeném mechu, předejdete jejich pomačkání a zapaření.

 

Nastražování rousnic

Napichování dešťovek na háček má spoustu variant a není ani zdaleka tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Dostat slizkou čilou potvůrku na háček je pro mnohé kolegy těžkým hlavolamem. Dost rybářů rovněž dělá chybu, že rousnici na háček nasoukají „hlava – nehlava“ a potom místo lákavé nástrahy visí na konci vlasce neforemná balík masa bez známek života. Následně nabídnu několik známých i méně známých variant nastražování rousnic.

 

 

A) „Balík“ – je způsob asi nejčastěji používaný, ale přitom by se dal nazvat spíš amatérským. Rozhodně není nejlepší! Na takto nastraženou žížalu sice ryba zabere, ale sousto je natolik objemné, že značná část záseků jde do prázdna. Absolutně se nehodí pro menší druhy ryb, které mají tendenci nástrahu oždibovat. Tato varianta je použitelná (s hodně přimhouřeným okem) pouze pro „velkohubé“ druhy, jako je sumec, okoun, mník a kapr.   

 

Balík

  

Nastražení na balík dobře uchopí jen velkohubé druhy, např. mník.

 

B) „Kalhotky“ – naprosto univerzální nastražení rousnice při lovu na plavanou (při chytání na těžko má žížala naopak snahu zahrabávat se do podkladu nebo slézat z háčku). Při tomto způsobu je dešťovka minimálně poškozená a volnými pohyblivými konci láká ryby k ochutnávce. Nevýhodou bývají plané záseky u menších ryb tahajících za konečky. Při záběru je také nutné déle čekat se zásekem, ryba musí nástrahu dobrat. Kalhotky jsou vhodné především na kapry, tlouště, okouny, líny a plotice.

 

Kalhotky

  

Kalhotky lahodí i kaprům.

 

C) „Na vlasec“ – na rozdíl od předchozího nastražení je takto presentovaná dešťovka určená právě k lovu na položenou. Žížala je sice málo pohyblivá, ale nemá snahu zahrabávat se do dna. Při nastražování se dá využít „navlékací trubička“. Takto naservírovaná rousnice je určena především na parmy, úhoře a cejna. Nepohrnou jí však ani další druhy.

 

Na vlasec

 

 

Nastražování přes trubičku

 

D) „Půlená rousnice“ – Snad nejlepší nastražení rousnice při lovu menších a středních druhů ryb na plavanou (okoun, lín, karas, cejn, plotice…). K nastražení je vhodnější přední část červa s opaskem, ze kterého vyčnívá špička háčku.

 

Půlená rousnice

 

 

Karasi stříbřití milují dešťovky na všechny způsoby!

 

E) „Obrácené kalhoty“ – volné konce nástrahy nevisí dolů, ale vznáší se vzhůru. Hrot háčku je obvykle obnažený. Žížala sice nepůsobí tak přirozeně, jako klasické kalhotky, tato varianta se používá tehdy, když hladové výborně reagují na červy a nechceme se zbytečně zdržovat složitějším nastražováním. Při variantě vhodné ke zvedání a spouštění je rousnice propíchnutá skrz v prostředku těla. Ve vodě se tak přirozeně rozvine, a proto jsou na ni záběry od ryb hodně upřímné. Kromě okounů si dají na takto prezentovanou žížalu ulovit i další druhy, výjimkou nejsou ani útoky štik. Zátěž musí být těsně u háčku, popř. lze přicvaknout větší brok i přímo na něj.

 

Obrácené kalhotky

 

Čím víc pohyblivých konečků, tím líp pro okouna!

 

F) „Na volno“ – špička háčku je skryta v pevnější hlavové části. Červ je po celé volný – ideální kombinace na opatrné tlouště, jeseny a velké okouny. Sousto je pro ně velmi lákavé. Nevýhoda – delší čekání se zásekem než ryba dosáhne na háček.

 

Na volno 

 

Na úhoře platí málo objemné sestavy - kalhotky, na volno, na vlasec... U nich nehrozí, že žížaly z háčku budou oškubávat.

 

G) „Stewardova metoda“ – rousnice je zavěšena na dvou menších háčcích navázaných nad sebou (3-5 cm). Protože je žížala nastražena jen pod „kůží“ (mimo životně důležitá centra), zůstává dlouho čilá a působí pod hladinou naprosto přirozeně. Variantu lze použít na plavanou, položenou i na splavávanou po proudu (bez splávku i olůvka). Záporem metody je, že zdolaná ryba bývá často hluboko zaseknutá.

 

Stewardova montáž

  

Při splavávané budete na Stewarda tahat tlouště za tlouštěm.

 

H) „Sekaná“ – dešťovka se natrhá (nastříhá) na malé kousky a ty se postupně navlékají na háček jako korálky. Při nastražení tímto způsobem je pohyblivost žížaly naprosto zničena na úkor zvýrazněného pachtu tělních tekutin. Proto je tato varianta určena rybám vyhledávajících potravu čichem (sumec, úhoř, mník, ale i kapr, parma a lín). Nevýhodou je ozobávání nástrahy drobnou rybou.

 

Sekaná 

 

Sekanou z žížal ocení hlavně lín.

 

I) „Chomáč“ – sumčí specialita. Podle velikosti zvoleného háčku se nastražuje 5 – 20 rousnic. Účelem je, aby měly dešťovky co nejvíce pohyblivých konců a há(če)k byl celý skrytý v „mase“ žížal.

 

Chomáč

 

Sumci mají rádi objemná sousta - nastražení dešťovek na chomáč je to správné!

 

J) „Fousy“ – v podstatě se jedná o zmenšeninu sumcového chomáče, určenou pro střední a menší druhy ryb. Nenastražují se celé dešťovky, ale jen hlavičky a ocásky (střední části žížal můžete použít k vnadění). Vhodná varianta na plavanou, položenou, ale i na zvedání a spouštění při chytání okounů.

 

Fousy 

 

Na fousy si troufnou i drobnější ryby.

 

Tip I.: Kombinované nastražování rousnic

Nejznámější kombinací je pravděpodobně spojení žížaly (nebo její části) s marmyškou. Dešťovky se však dají velmi vhodně doplňovat rostlinnými nástrahami. Některé ze známých „sendvičů“ jsou znázorněné na doprovodných ilustracích. 

 

 

Tip II.: Nadlehčování dešťovek vzduchem

Pokud budete lovit v místech, kde je dno zarostlé vodní vegetací, je dobré nástrahu pro ryby „zviditelnit“. V případě rousnic je lze dofouknout vzduchem pomocí injekční stříkačky s jehlou. Žížaly tím sice znehybníte, ale alespoň tím nebudou mít spády zavrtávat se do rostlin. 

 

 

Ať si již vyberete jakoukoli variantu nastražování, mějte na paměti, že když háčkem porušíte zhuštěný opasek u hlavy, kde se nachází důležité životní orgány, tak červ brzy ztratí pohyblivost a uhyne!

 

Text, fota a ilustrace: Tomáš Rozsypal