smartCHYTEJ

Lov cejnů na listopadových přehradách necteno

10.11.2002 | Mgr. Filip Jadrný | Položená | Cejn velký | 9.672× zobrazeno | hodnocení: velmi dobrý | diskuze: 1 | upravit

Lov cejnů na listopadových přehradáchV listopadu máme coby milovníci přehradního lovu cejnů jednu jistotu – jejich hejna už se nepotulují v příbřežních zónách, jako tomu bylo od května až do poloviny října. Zdržují se teď v hlubších místech (podle charakteru revíru v hloubkách od 3 do 10 metrů), kde bychom je měli chytat.

Nainstalujte si plugin Adobe Flash Player

štika pronásleduje zdolávaného cejna Tento unikátní záběr nafotil pro internetový rybářský server Chytej.cz Václav Fikar. Původně se mělo jednat jen o snímek zdolávaného cejna (35–40 cm) při lovu na plavanou. Blesk fotoaparátu však dokázal prosvítit i "neprůhlednou" vodní hladinu, takže po vyvolání filmu a následně i fotografie se ukázalo něco, co zřejmě mělo zůstat skryto před očima přítomných rybářů i samotného fotografa. Totiž zdolávaného cejna doprovází v těsném závěsu až ke břehu krásná štika (odhadem kolem 90 cm). Kdyby byl břeh jen o pouhých pár metrů dál, pravděpodobně by na něj zaútočila a úspěšnému lovci by rybu sebrala z háčku doslova před očima...

Pokud budeme lovit z lodi, můžeme využít při vyhledávání zimoviště cejnů echolot. Ten nám ukáže profil dna, změří hloubku a odhalí přítomnost ryb. V tomto směru je velkým pomocníkem, i když ty ryby za nás nenachytá (jak si občas někteří myslí...). Jestliže echolot nevlastníme, a takových rybářů je většina, musíme se jako vždy řídit informacemi tzv. domorodců, nebo se spolehnout na vlastní instinkt.

Má zkušenost je následující. Přehradní cejny v listopadu vyhledávám obvykle v hloubkách 4,5 až 6 metrů, kde bývají k zastižení na většině našich údolních nádrží. Za vhodná místa považuji jámy či prohlubně ve dně, které jsou relativně blízko původnímu korytu, ústí do středních a větších zátok či pařezovky pod zónou přechodu tišiny na hloubku. Na tato místa se při lovu z pramice zaměřuji a v drtivé většině případů to vychází. Jsem–li pak se zvoleným místem spokojen (někdy ho vybírám celé dopoledne i na víc pokusů), označím si ho bójkou (pokud se to zde smí), a nebo si musím na březích nalézt a zafixovat záchytné body (např. výrazný strom, chatu, stožár...).

I v tuto chladnou dobu, kdy již pomalu můžeme hovořit o zimním čase, je důležité na přehradách vnadit. Ale... Přiměřeně, přiměřeně. Velmi účinná jako „zimní” návnada na cejny je vařená rýže (ta dokáže přitáhnout i pěkné plotice), kterou po ukotvení loďky rozhodím několika hrstmi na ploše cca 2–4 m2. O málo větší plochu krmného koberce volím tehdy, když na tomto místě chytám poprvé či podruhé, později – jakmile už naváži kontakt s rybou – tento koberec srazím, abych rybu koncentroval na menší prostor.

Hned na začátku lovu hodím do vody společně s rýží 2–3 koule zakoupené speciální vnadící směsi (Sensas, Van den Eynde), kterou naředím strouhankou. Velmi rád používám levnější Benfish (červený sáček) od firmy JSA, který rovněž smíchám se strouhankou a mletým lněným semínkem (50% Benfish, 40% strouhanka a 10% mletý len), nebo v poměru 1:1 s rozmočeným chlebem.

Během lovu už přikrmuji málo, zhruba po hodině přihodím dvě koule velikosti mandarinky a hrst rýže. Další krmení provedu ve stejné intenzitě až po 90 minutách, abych ryby, jejichž apetit je pomalejší, nenasytil dříve, než se potkají s vlastní nástrahou.

Pokud teplota vody neklesá přes den pod +5°C, dají se ještě docela dobře používat tzv. bílé červy (larvy masařek). Velmi dobrý je pařený rohlík, slušné výsledky mám i s žížalami. Ostatní tradiční nástrahy už se mi tolik v listopadu neosvědčily, i když třeba na kukuřici jsem tu a tam nějakého cejna ulovil.

Mělo by být samozřejmostí, že z pramice chytáme s průběžnými anglickými splávky s gramáží 3 až 6 gramů. Průměr vlasce 0,14 – 0,18 mm, to podle místních podmínek. V pařezovce, kde víme i o kaprech, určitě použijeme oděruvzdornou osmnáctku. Pro změnu na otevřené vodě, kde se potkáváme jen s cejny a ploticemi, nám bude bohatě stačit čtrnáctka. Prut volíme s parabolickou akcí o délce 4 až 5 metrů (max. do 40 gramů). S ním si opravdu vychutnáme souboj s každou rybou nad 30 dkg, a to nemluvím o „lopatách” přes dva kilogramy, kteří se touto dobou dají ulovit. Nemusím snad zdůrazňovat, že háček s nástrahou musí ležet na dně.

Při lovu cejnů ze břehu si vybíráme, pokud nám to podmínky dovolí, podobná místa jako při lovu z lodi. V lokalitách s příkřejším svahem nebo pod strmými břehy nedám dopustit na plavanou s anglickým splávkem, na větší vzdálenosti se do budoucna jako velmi perspektivní jeví ultralehká položená – tedy lov feederem.

Chci sdílet tento článek na Facebooku

Jak se Vám článek líbil?

Diskuze k článku

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Přispívám anonymně

Jsem registrován


Váš komentář

Středa 26. ledna 2005 v 9:17

Všichni rybáři odborníci (třeba pan Tychler) šíří, že kostní červi jsou larvy masařek. Masařky jsou mouchy parazitické a je zhola nemožné larvy ve velkém chovat. Jedná se o larvy bzučivek, které kladou na maso a kosti. Pokud chci poučovat veřejnost, je dobré o tom něco vědět a věc si nejprve pořádně zjistit. Ovšem na atraktivitě nástrahy to nic neměmí. Cyrda, Prostějov.