Mnoho lidí se také domnívá, že štěstí rozhoduje v největší míře o našem úspěchu rybářském. „Sedneš k rybníku, vhodíš nástrahu do vody a pak už jenom čekáš, jestli k ní náhodou něco připlave…“ Když jsem začínal rybařit, měl jsem o chytání taky takové představy a všechny lovecké neúspěchy proto sváděl na nepřízeň Fortuny. Teprve s postupem let jsem si uvědomil, že svatý Petr s námi rozhodně nehraje kostky. Abychom si naklonili jeho přízeň, musíme se setsakramentsky snažit a být stále o krok před našimi soupeři.
Je vůbec s podivem, kolik společného mají dvě tak napohled rozdílné aktivity, jako jsou poker a rybařina. Obě vyžadují naši soustředěnost, píli a schopnost neustále se učit a přizpůsobovat novým trendům. Pokud tak nečiníme, staneme se předvídatelnými a tedy neúspěšnými. Zásadní roli hrají trpělivost a sebekázeň. Pakliže jsme netrpěliví a neudržíme nervy na uzdě, přijdeme o spoustu žetonů i krásných ryb. V rybařině stejně jako v pokeru je také nesmírně důležité umět číst soupeře a signály, které vysílají. Pokud neporozumíme chování ryb, budeme od vody odcházet většinou s prázdnou. V pokeru musíme neustále přizpůsobovat hru stylu a myšlení soupeře. Stejně tak je tomu i v rybařině. Pro úspěch v pokerovém turnaji je také velmi důležité umět zužitkovat výhodu pozice. Najít dobré lovné místo je požehnáním i pro sportovního rybáře a šanci na vydatný úlovek je pak třeba umět bezezbytku využít. A jistě ne v neposlední řadě – v pokeru stejně jako v rybařině je třeba mít úctu a respekt k soupeři. V opačném případě budeme tvrdě vytrestáni.
A co tolik propírané štěstí? Samozřejmě, i ono hraje svoji nezastupitelnou roli. Někdy nám dealer přihrává jako na běžícím pásu prémiové startovní kombinace, ale ani s esy a králi pod rukou žádnou vítěznou bitvu nevybojujeme. Stejně tak se nám mnohokrát stane, že dorazíme s vláčecím prutem k vodě, která se doslova vaří divokými výpady dravých ryb. Dnes nelze prohrát, řekneme si při pohledu na živou vodu, ale pak nám hodiny a hodiny marného snažení postupně ukrajují ze stacku další a další lovecké žetony. Měníme nástrahy i strategie lovu, ale žádnou ze sázek neproměníme byť v skromný úlovek – ryby nás nakonec semelou jako blindy a my skončíme na nule. Doma pak dlouze dumáme, zda jsme tuto partii sehráli špatně nebo jen neměli tolik potřebné štěstí. Zcela běžné jsou ovšem i opačné případy. S dvojkou a sedmičkou lze vyhrát rozhodující handu největšího světového turnaje, a stejně tak i den, který napohled neslibuje žádný rybářský hodokvas, nám může přihrát ten největší životní úlovek.
Nejzajímavější chvíle pak nastává, když se tyto dva světy vzájemně prolnou a ryby s námi začnou hrát poker. To jsou ty okamžiky, kdy na druhém konci vlasce tušíte trofejní rybu, která však zatím kolem nástrahy jen opatrně krouží a nedůvěřivě ochutnává. Začíná velká válka nervů. Chytí se nakonec do námi nastražené pasti, nebo pochopí, že má v ruce slabší karty a z této hry, která ji může připravit o všechny žetony, raději uteče? Výsledek nechme pro tentokrát otevřený…
Každopádně nám všem rybářům přeji do probíhající sezóny ty nejlepší startovní kombinace na ruku a k nim dostatek umu i potřebného štěstí, abychom je proměnili v kýžené úlovky. Ale pokud se to nepovede a ryby nás porazí, nic si z toho nedělejme. Jako nekončí život pokerového hráče vypadnutím z jednoho turnaje, nekončí ani život rybářský jedním neúspěchem. Naopak každá prohra nás může jen motivovat k tomu, abychom v této outdoorové herně, kde jsme místo umělohmotných žetonů odměňováni zlatými a stříbrnými šupinami, zvedli pomyslný pohár pro vítěze již brzy nad hlavu.
Text: Tomáš Lotocki
Foto: archiv redakce