Lipani za svůj život musí přežít nespočet nástrah a úkladů!

 

Uvědomil jsem si to při hledání starých dokladů a našel dopisy z redakce Rybářství a Českého rybářského svazu. Pro mladší ročníky připomínám, že sportovní rybolov v Jihomoravském kraji spadal v té době pod centrální ČRS. 

O co vlastně šlo? S kamarády - muškaři jsme odpočátku kritizovali neetické chytání lipanů na kroupy (popřípadě na těstoviny). Slovo „chytání“ je přitom pojem hodně nevystižný, neboť v té době bylo běžné, že šikovný plavačkář byl schopen během krátké chvíle vylovit a zlikvidovat celé hejno krásných lipanů. 

Mnohý z nás, dříve narozených, kteří jezdili muškařit na Slovensko si určitě vzpomenou na obdobu zvanou lov „na tarhoňu“. Pro neznalé šlo o na oranžovo obarvenou těstovinu, napodobující snad pstruží jikry. Výsledek byl podobně likvidační jako u nás…   

Když už mi jak se říká „došly nervy“, sedl jsem a napsal do redakce rybářství. Dopis byl koncipován kriticky k tomuto způsobu chytání lipanů. Chtěl jsem vysvětlení, zda tento způsob je povolen, nebo je protizákonný. Z tehdejšího rybářského řádu to nebylo bohužel zcela jasné.

Z redakce časopisu Rybářství mi 14. 4. 1982 došel dopis oznamující zamítnutí zveřejnění mého článku v časopise. V závěru však byla informace, že „mám možnost navštívit sekretariát KV ČRS (Solniční 8)“ a svůj názor vyjádřit tam. 

 

Odpověď ČRS

 

Jako dnes vidím, jak jsem vstoupil do kanceláře Ing. Krčála. Po výše uvedených faktech praktikovaných na pstruhových vodách jsem se bohužel setkal s nesouhlasem. Bylo mi slušnou formou vysvětleno, že „ono je to takové neurčité“. Funkcionář se mi zmínil, že on sám má velmi dobré osobní zkušenosti s „kroupováním“ a že takto nachytal pěkné lipany na Loučce... 

Co dodat? Legislativa naštěstí pokročila a lipan se dnes smí chytat jenom na umělou mušku. To je skvělé. Bohužel „kroupaře“ pro změnu nahradili kormoráni, volavky a vydry. 

Jak dlouho asi bude trvat, kdy společnost pochopí, že i predátoři se musí v naší přírodě udržovat v únosném počtu, aby nedocházelo k likvidaci této krásné ryby?

 

Pavel Neruda