popisek fotky

 

Říční hladina

Sledování říční hladiny muže mnohé napovědět o hloubce a profilu dna. Plochá a rovná hladina bez velké rychlosti tahu značí čisté a rovné dno. Zvlněná nebo i zpěněná hladina indikuje, že jsou pod ní překážky nebo nerovné a členité dno.

Lze také na hladině najít místa, která vypadají jakoby byla „zmačkaná“. Jsou to lokality, kde se rychle tekoucí voda stýká s pomalejším proudem, třeba v místech, kde do hlavního toku ústí přítoky.

Vířivá voda nebo zpětné proudy jsou zase tvořeny překážkami, nebo vodou kypící mezi nimi a odrážející se od břehů.

Konečně jsou zde i malé rovné a nepravidelné skvrny na hladině. Tyto klidné plochy značí poměrně stojatou vodu, která se nachází v ohybech nebo hlubších místech, která nejsou propojena s hlavním proudem.

 

Nejhůř čitelné jsou líně tekoucí vody nad proudy a v nadjezí.

 

Jezy

Pod jezy můžete najít všechny druhy vodních podmínek. Jsou to oblíbená stanoviště snad všech druhů ryb. Pro toho, kdo ví, kde a kam nahazovat, mohou být odměnou bohaté úlovky.

Voda bezprostředně pod přepadem vypadá, že se žene neuvěřitelně zběsile. Tato rychlá zpěněná voda bohatá na kyslík je ideálním místem pro ryby zvláště v parných letních měsících. Přitahuje všechny druhy! V létě je navíc její tah mnohem pomalejší než v časném jaru a na podzim, kdy se hladina zvedá po tání sněhu nebo po deštích.

Nenechejte se zmást zdánlivě silným proudem valícím se z jezu dolů. Je to jen zrychlený povrch hladiny, ale pod ním, pod „vřící“ vodou, jsou obvykle vymleté bazény a tůně, kde se proud hrne jen líně a má opačný směr. Někdy je spodek „bubnu“ ve vývařišti neuvěřitelně pomalý a má spíše charakter stojaté vody. V těchto jámách se určitě zdržují parmy, cejni, kapři, tloušti, plotice, okouni, mníci a úhoři, kteří čekají na potravu unášenou vířivým proudem dolů ke dnu. V těchto místech také bývá největší koncentrace drobných rybek, takže je tam bohatá spižírna i pro typické vodní predátory – boleny, candáty a štiky. Větší hloubka vymletých jam pod splavy vyhovuje k životu i lovu také sumcům. 

Níž po jezem dále po proudu se už voda žene jako splašená. To proto, že je zde mělčeji než v bubnu pod splavem a proud je silnější v celém sloupci. V těchto podmínkách se udrží jen zdatnější plavci – proudomilné ryby jako jsou parmy, ostroretky, jelci, pstruzi a lipani. 

Na obou stranách břehů pod jezy se dají najít tišiny se zpětnými proudy. Jsou tvořené klesající vodou přitékající shora. V těchto vracácích se opět dají najít všechny druhy ryb, které hledají útočiště v klidnější vodě stranou od hlavního proudu.

 

Jez neláká jen ryby a rybáře...

 

Rozhraní

Chcete-li chytat tlouště, plotice nebo okouny na plavačku. hledejte rozhraní – neboli místa, kde se rychlý proud setkává s pomalu tekoucí vodou. Na rozhraní se tvoří vlnky – vodní hladina je jakoby zmačkaná a plná „vrásek“. Tato tzv. „vrkoč“ je ideální zónou pro nejrůznější druhy říčních ryb. Ryby se pohybují v klidnější vodě a odtud občas vyrazí do rychlejšího proudu za potravou. Vaše stanoviště by mělo být proti proudu, vnaďte před sebe do stejné vzdálenosti kde se nachází rozhraní. Tím si zajistíte, že krmení bude klesat přesně do míst, kde se sytí ryby. Pokud budete dostatečně opatrní, záběry na sebe nenechají dlouho čekat.

 

Rozhraní tišiny a proudu milují všechny říční ryby.

 

Říční ohyb

Na neregulovaných tocích se koryto točí různě do zatáček a oblouků. Na vnější straně ohybů se často žene silný proud podél břehu a přitom obtéká tišiny, kterou tak odděluje od souše. V tišině se voda pohybuje velmi pomalu, až se zdá, že skoro stojí. V závislosti na těchto podmínkách se v obou místech nachází různé druhy ryb. Parmy, tloušti a ostroretky se zdržují v hlubší tažné vodě, zvlášť když proud podemílá břeh a vyplavuje z něj něco k snědku. Často jsou tyto druhy ryb přímo v „kapsách“ pod převisem. 

Rozhraní se vytváří uprostřed ohybu, kde se vnější rychlý tah vody střetává s klidnou vodou. Tady určitě budou plotice, okouni, ale také kapři a úhoři. Během zvýšeného stavu vody se ryby stahují do středu tišiny, aby unikly síle proudu.

 

Říční oblouky a meandry jsou pro ryby skvělými stanovišti.

 

Turbulentní, vířivá voda

Oblast, kde se vyskytuje turbulentní voda napovídá, že dole u dna budou určité překážky, které jsou dostatečně objemné, aby ovlivnili tok vody. Mohou to být například velké balvany, potopené stromy, vyvýšeniny dna, apod. Bez ohledu na původ těchto překážek je pravděpodobné, že za nimi budou ryby. Když proud narazí na překážku je vychýlen ostře nahoru k hladině a způsobuje na ní turbulenci. Po dosažení hladiny se zase odkloní a klesá zpět ke dnu. Přímo za překážkou vzniká zóna se stojatou vodou (proudový stín), kde se dají najít ryby, které se sem uchýlily z hlavního proudu. Tato místa mají rády především parmy, tloušti, okouni a candáti, ale i říční kapři, kteří sem „zakotví“, aby ušetřili energii před dalším přesunem za potravou.

 

 

Překážky v toku

Pokud nemůžete najít rozhraní, víry a turbulentní vodu, věnujte vyšší pozornost nejrůznějším překážkám v toku. Patří k nim popadané stromy, větve visící do vody, ostrůvky vodních rostlin, náspy zasahující do řeky, mostní pilíře, mola a kotviště. Za nimi se často zdržují všechny druhy říčních ryb, ale především a hlavně dravci – štiky a okouni. 

Navíc překážka rozbíjející hladinu zachytává při zvednuté vodě větve i další plovoucí předměty a vytváří naplaveniny, které zpomalují tok a vytváří ideální kryt pro ryby. V jeho přítmí mají domovinu úhoři, mníci a sumci. Pokud je spleť překážek dostatečně prostorná, aby vytvořila větší plochu stojaté vody, může se v ní zabydlet početné hejno okounů nebo kapitální štika.

 

Každá překážka v toku přitahuje ryby jako magnet hřebíky!

 

Povodně

V době povodní, které se převážně vyskytují na jaře při tání sněhu, v létě po přívalových bouřkách a na podzim po dlouhodobých deštích, je obtížnější najít místa, kde se ryby zdržují a berou. Tehdy je výhodou znalost toku, kterou jste získali při předchozích výpravách za běžného stavu. Klíčovými lovišti v době záplav budou místa s co nejklidnější vodou. Pouze silné parmy mohou vzdorovat silnému tahu, ale i ony si rády odpočinou v „závětří“ za překážkami a všude tam, kde voda plyne pomaleji a přitom nabízí dostatečnou hloubku.

 

Ve vysoké vodě je třeba nástrahy poslat do klidnější vody poblíž břehu.

 

Regulované toky

Většina regulovaných řek nemá žádná charakteristická místa podle nichž by se mohlo usuzovat, kde se zdržují ryby. Zvláště se to týká menších řek, která protékají obcemi a jejich koryta jsou ohraničená kamenitými nebo betonovými stěnami. Zde je potřeba sledovat vodu mnohem pozorněji. Jen delší a důvěrnější seznámení s touto lokalitou umožní vytipovat správná místa k lovu. Obecně platí, že vše co vybočuje z normálu, co narušuje plynulý tok vody muže být signálem, že se v místě budou zdržovat ryby.

 

Bolen z regulačky.

 

Pontony a lodě 

Mola, kotviště i samostatně zaparkované lodě budou pod sebou určitě hostit okouny, plotice, kapry a štiky. Rybolov těsně za zádi loďky nebo hausbótu bývá nejúčinnější, protože tady se budou ryby určitě shlukovat v hejnech. Zvlášť okouni je milují nade vše!

 

Spousta rybích druhů se drží pod loděmi a pontony.

 

Výpusti a kanály

Dalšími místy, kde se ryby rády zdržují, jsou různé výpusti, svodnice a kanály z továren, čističek, jatek, mlékáren a jiných podobných podniků. Zvláště pak, pokud z nich vytéká teplejší voda. V tomto případě patří k nejlepším lovištím v okolí! Rybí druhy jako jsou kapři, parmy, tloušti, cejni, plotice a líni intuitivně vyhledají teplejší vodu, protože v ní je vždy hojnost různorodé potravy. Nezřídka se zde dá narazit i na sumce a úhoře. Ryby se nacházejí směrem po proudu a vždy se drží v pásu teplejší vody. Tam je potřeba nahazovat.

 

Přítoky či výpustě kanálů nabízejí klidnější tah i rozličnou teplotu vody.

 

Splavy a jízky

Každý přepad vody prohlubuje koryto a prokysličuje vodu. Proto se sem stahují všechny ryby žijící v řece. Pod každým jízkem platí rovnice: víc kyslíku = víc potravy = víc ryb! Podjezí je skvělé místo pro provozování všech rybolovných technik.

 

Pod splavy a jízky je dostek kyslíku a tudíž i víc rostlinné i živočišné potravy.

 

Převislé větve a vodní vegetace

Větve stromů sklánějící se nad hladinu, případně jakékoli vodní rostlinstvo rostoucí ve vodě i na břehu bude přitahovat kapry, tlouště, okouny, cejny, líny a štiky. Větve stromů a jejich stín poskytují spolu s vodní vegetací rybám nejen kryt, ale i potravu.

 

Převislé větve nabízejí rybám kryt před rybožravými ptáky a potravu ve formě hmyzu padajícího na hladinu.

 

Mosty 

Mosty jsou dalšími místy, kde mají ryby tendenci se zdržovat. Zastíněná voda jim dává určitý pocit bezpečí před rybožravými ptáky a rybáři. Za mostními pilíři a piloty se ve zpětné vodě drží rády kukleme a vodní dravci na ně opakovaně útočí z přítmí mostu. Okolí mostů tak nejvíce vyhovuje bolenům, štikám, okounům a tloušťům.

 

Okolí mostů stojí vždy za prochytání! O překvapení zde nebývá nouze.

 

Překážky na dně regulaček

Jakákoli překážka na dně vytváří za sebou mírnější proud. Na regulovaných vodách je takových míst minimum a proto si jich ryby považují. Představují pro ně vzácné místo k odpočinku. Překážkou dna může být balvan vypadlý z regulace, pevně usazený strom ve dně, vymletá jáma. Počítá se i každý objemnější civilizační odpad, například odhozená pneumatika nebo ruiny ze stavby. V okolí překážek najdete jak kaprovité, tak i dravé ryby. Úkryty přímo v členitých překážkách vyhledávají úhoři a mníci.

 

Zlomy dna způsobují na hladině turbulence.

 

Zlomy dna

Kde je dno ploché, tvrdé (jílovité nebo oblázkové) a bez překážek je ryb nejméně. Takovými úseky ryby obvykle jen proplouvají. A přece i tady si můžete zachytat. Ryby, i když jsou v neustálém pohybu, se dají najít a chytat u paty regulace – v místech, kde se regulovaný břeh u dna srovnává se dnem. Nenahazujte proto na střed řeky, ale spíš podél vlastního břehu. Tam, těsně pod vámi, budou slídit candáti a okouni, také tam nejspíš zastihnete proplouvající kapry, cejny a bílé ryby. 

O početnosti ryb rozhoduje i stáří regulace, některé dávno napřímené toky se po dlouhých letech nedají odlišit od přírodních řek bez úprav. Podle strmosti a výšky regulace nezapomeňte na dlouhý podběrák, pomůže vám zachránit spoustu úlovků.

 

Candát z regulačky.

 

Kde hledat:

Parmy – v proudu v blízkosti překážek, za trsy vodních rostlin, pod podemletými břehy, u přítoků a ve vymletých jámách. 

Plotice – na rozhraní, ve zpětných proudech a přímo v tišinách.

Tlouště – u výpustí a přítoků, na rozhraní tišiny a proudu, pod podemletými břehy, u překážek a pod převislými větvemi.

Kapry a cejny – v jamách pod splavy, v klidné hlubší vodě, v tišinách se zpětnými proudy, u paty regulace, pod loděmi a kotvišti, u teplejších přítoků. 

Boleny – v proudných úsecích pod jezy a u přítoků.

Štiky – poblíž nejrůznějších překážek, v tišinách s členitým dnem, v místech poskytujících úkryt, pod loděmi v kotvištích, pod mosty.

Candáty – v jámách pod splavy, u přítoků, za překážkami v toku, pod mosty, u paty regulace. 

Okouny – v méně proudné vodě, na rozhraní, pod podemletými břehy, poblíž překážek, v kotvištích, pod mosty, u paty regulace, u přítoků. 

Úhoře – ve zpětných proudech, poblíž překážek, v prohlubních dna, u teplých přítoků, v členitých březích regulace..

Mníky – ve spleti zatopených překážek, v kamenné suti, ve vývařištích jezů.

Sumce – v hlubších místech s dostatkem úkrytů nebo členitým dnem, v jámách pod splavy, u teplejších přítoků, pod mosty.    

 

 

 

Text a ilustrace: ToRo

Fota: autor a archiv redakce Chytej.cz