Mělký stoják plný vodní vegetace - království línů a štik.

 

Čeho si všímat

Stojáky jsou nejhůře čitelnými typy vod. Zvláště pak v pozdním podzimu a v zimě, kdy jsou rákosí a pobřežní vegetace odumřelé. Potom je třeba důkladně sledovat každou viditelnou stopu – první z nich jsou samotné okraje břehů. 

Na všech vodách se ryby zdržují především v blízkosti břehů (za předpokladu, že zde nejsou příliš rušené). Nejlepší místa jsou ta, která mají vhodnou hloubku, potřebný klid a poskytují rybám dostatečné úkryty - to znamená různé druhy vegetace, ponořené stromy (pařezy, keře), pobřežní lavice či zlomové terasy. 

 

Velký karas ze staré říční tůně ulovený nedaleko břehu.

 

Zarybnění pobřeží výrazně ovlivňuje vítr. Žene po hladině různou potravu, jako je hmyz, části rostlin a také zbytky plovoucích nástrah od rybářů. Tyto poživatelné složky jsou zanášené k okrajům návětrných břehů. Ryby samozřejmě nebudou daleko od této volné a snadno dostupné potravy. Proto je správné (zvlášť v teplém období roku), když vítr vane přímo proti rybáři. Pokud navíc fouká vítr stejným směrem po několik dnů, tím lépe! Z tohoto důvodu lze očekávat, že v pobřežní zóně budou slídit po potravě kapři, líni, cejni a bílé ryby, ale i dravci, kteří „býložravce“ následují.

Dobré také je, pokud se pobřeží vlivem vln kalí, případně se tam nachází nějaké rybí úkryty (popadané stromy, pásy vodních travin, podvodní lavice). Jen je nutné se chovat při rybolovu velmi obezřetně, protože ryby se mohou pohybovat hned pod špičkami prutů. Není proto správné přistupovat až těsně k vodě, zejména když je čistá. Důležité je rovněž hlídat si polohu slunce, aby rybář zbytečně na vodu nevrhal vlastní stín. Ryby jsou v pobřežní zóně víc ostražité a mohou při každém náznaku podezření urychleně odplavat na volnou vodu dál od břehu. Není proto do věci nahazovat ze sedu, z pokleku nebo z dřepu. Vždy začněte chytat kousek od břehu a pokud nepřijde záběr, pak náhozy prodlužujte.

 

Pařezy v samém kraji vody bývají typickými útočišti okounů, štik a úhořů.

 

Na revírech, kde je nedostatek přirozených úkrytů, vezmou ryby za vděk čímkoli. Budou se držet poblíž mol, kotvišť, hlubších dolíků a rýh ve dně.

 

Výskyt ryb pod molem nebo pod mostem.

 

Ostrovy

Když byla řeč o pobřeží, je potřeba zmínit ostrovy. To co platí o lovu u břehu, platí u ostrovů dvojnásobně! Ryby v jejich blízkosti nacházejí potravu, ale i větší klid. Zvláště pak, pokud se z ostrovů nesmí chytat. Zde se pak ryby cítí naprosto v bezpečí a na jejich návětrné straně se dá dosáhnout zajímavých úlovků. Chce to jen mít tu „správnou mušku“ při náhozech.

Za chladnějších podmínek na počátku jara a na podzim je naopak vhodné lovit na závětrné straně, zvláště pak, když do těchto míst dopadá delší sluneční svit. Voda zde může být i stupeň či dva teplejší než v okolí a to rozhoduje.

 

Těžko dostupný ostrov podemletými břehy a překážkami ve vodě - tady se cítí ryby v naprostém bezpečí!

 

Monitoring hladiny

Při příchodu k vodě věnujte pár minut pozorování hladiny. Zrána můžete spatřit pohyb bílých ryb (plotic, perlínů) na povrchu. Tyto ryby protahují určitými úseky. Jak slunce stoupá výše, droboť se začne živit u dna právě v místech, kde se zpočátku ukazovala na hladině. Zde pak můžete lovit nejen rybky, ale i dravce, kteří se za nimi stahují.

 

Chytejte tam, Kde se u hladiny ukazují drobné rybky.

 

V létě za parných dnů je patrný pohyb kaprů a amurů nehluboko pod hladinou. Líně se vyhřívají dál od břehu, ale při tom jsou ochotní sebrat nějaké to sousto. Tehdy je správný čas „nabít“ na háček kus pečiva, zajistit ho několika oviny nenápadné pletenky a poslat ho do dáli. Máloco se vyrovná hlasitému srknutí a následnému ostrému zavrčení brzdy…

 

Vodní traviny v mělké vodě jsou rájem kaprovitých ryb. Jenže přes den se nedá chytat z hladiny, protože pečivo by se stalo kořistí vodních ptáků.

 

Voda nabízí i další úkazy. Pokud třeba uvidíte stoupat řetízky malých bublinek na hladinu, je to neklamné znamení, že tam ryby ryjí ve dně a hledají v něm něco k snědku – patentky, červy, měkkýše a jinou potravu. Není od věci nastražit hnojáčka nebo rousnici a nahodit ji do inkriminovaných míst. 

Pozor! Pokud uvidíte velké bubliny – nepocházejí většinou od ryb, ale jedná se spíše o plyny uvolňující se z bahna při hnilobných procesech. Pokud si je zaměníte, pak nahodíte nástrahy do „mrtvé zóny“, které se ryby obloukem vyhýbají.

 

Prozradil se bublinkami při rytí!

 

Spolehlivým znakem přítomnosti ryb jsou také vodní ptáci. S jejich pomocí můžete najít místa, kde se ryby budou vyskytovat. Když se třeba uprostřed nějakého stojáku zdržují na jednom místě labutě nebo lysky a krmí se, určitě se tam nachází nějaká mělčina porostlá rostlinami, které ptáci oždibují. Labuť se celá nepotápí, ale využívá při krmení délky svého krku – když je napřímený může měřit okolo jednoho metru. Lyska při hledání potravy je schopná ponořit se asi do dvou metrů. Z toho lze odvodit hloubku vodního sloupce na konkrétním místě. 

 

Kde se krmí vodní ptáci, tam se krmí i ryby.

 

Rybář, který vyrazí na štiky nebo okouny, by měl pro změnu věnovat pozornost rybožravým ptákům (roháčům, rybákům a rackům). Tito opeřenci se živí drobnými rybkami, a když operují opakovaně na jednom místě, určitě se tam nachází větší koncentrace potravy. Vodní dravci jim budou také určitě „na dostřel“.

 

Okouni rádi operují pod na rybky nalétající rácky a rybáky.

 

Vítr

Jak bylo výše uvedeno: vítr má na stojácích velmi důležitou roli. Nejen tím, že posunuje potravu po hladině, tlačí ji ke břehu a ke dnu, ale významným způsobem ovlivňuje i teplotu vody. 

Klidné a jasné dny jsou pro rybáře problematické, protože se ryby schovávají před ostrým světlem do úkrytů. Když ale začne vát vítr a zčeří hladinu, odráží se většina světla zpět a méně ho proniká do vody. Rybám zhoršené světelné podmínky dávají víc důvěry, proto vyjedou z krytů a začnou slídit po potravě. Kromě toho vlny prokysličují vodu a zvyšují rybám aktivitu. Vlny tříštící se o pobřeží způsobují spodní proudění opačným směrem než odkud vane vítr, tím dochází k víření sedimentů dna, které odkrývá uloženou potravu. Tady a teď bude nejvíc ryb! Při stálém a déletrvajícím větru nesou tyto spodní proudy aróma potravy daleko od břehu a vytvářejí pásy potravních stop, které ryby sledují a přitahují. 

Obecně platí, že jižní a západní vítr je k lovu nejvhodnější. Naopak severák a východní vítr přinášejí drsnější podmínky, které umí ochladit vodu a zaženou ryby do větších hloubek či teplejších partií revíru (do závětří). 

Každopádně sledujte směry větru a porovnávejte je s dosaženými záběry. Potom snadno můžete posoudit, jak ovlivňují rybolov v dané lokalitě. Záhy zjistíte, který směr větru je pro chytání příznivý a který směr naopak naznačuje, že bude lepší zůstat doma.

 

Vítr a pokles tlaku před bouří je pro ryby pokynem k hektickému shánění potravy.

 

Vodní vegetace

Najdi rostliny - najdeš kapry! Kromě nich i líny, karasy, cejny, plotice, ale také štiky, okouny a úhoře. Zatímco rybí všežravci hodují na měkkých částech vegetace, obírají ze stonků a listů drobné měkkýše, larvy vodního hmyzu, popř. jikry, dravci z povzdálí všechno to hemžení pozorují a číhají na svou příležitost… 

 

Tady budou číhat štiky a okouni.

 

Zkušený rybář mající základní povědomí o vodní flóře si odvodí od konkrétního druhu porostu hloubku vodního sloupce a stav dna. Lekníny například nerostou ve větší hloubce než 1,5 – 2 m, orobinec („rákosí“) zase indikuje mělčiny a bahnité dno – je to pomalu rostoucí rostlina, která dobře prospívá v pobřežních partiích. Vodní rostliny vyčnívající nad hladinu jako je leknín a orobinec jsou dobrými pomocníky zejména pro kapraře. Často je vidět, jak se tyto rostliny chvějí a kývou. Způsobují to hlavně kapři, ale i líni a karasi, kteří obírají larvy vodního hmyzu a plže ze stonků. Přes den poblíž vodní vegetace bude díky fotosyntéze i více kyslíkatá voda. Kde je kyslík – tam je bohatší život!

 

Tady je Línovo!

 

Stromy

Stromy pomáhají rybářům hned několika způsoby.

Zaprvé: Když dorazíte k neznámému stojáku, je dobré vyšplhat na nějaký vyšší strom a podívat se shora přes polarizační brýle do vody. Pokud je alespoň trochu průzračná, tak z výšky zjistíte, kde jsou mělčí místa a místa zarostlá vodním rostlinstvem, kde leží zatopené překážky. Dají se také objevit lavice a zlomy.

Zadruhé: Vyhýbejte se místům, kde jsou hustě zarostlé stromy, a kde je tudíž zastíněná voda. Voda zde bude chladnější, což snižuje šanci na růst vodních rostlin a ryby se budou těmto místům vyhýbat i z důvodu menšího výskytu přirozené potravy. 

 

Pod hustou klenbou porostu bývá chladnější voda, ryby se zde budou vyskytovat méně.

 

Zatřetí: Kmeny stromů spadlých do vody jsou naopak pro ryby (i rybáře) požehnáním. Stávají se luxusními bydlišti nejrůznějších rybích druhů. Poblíž nich se dají lovit všechny kaprovité i dravé ryby.  

 

Stromy padlé do vody jsou luxusními ubytovnami mnoha druhů ryb.

 

Kde hledat:

Kapry – v blízkosti ostrůvků a břehů porostlých rostlinami, poblíž ponořených stromů a na zlomech dna. 

Cejny – na otevřené vodě poblíž zlomů dna, rádi se přehrabují v bahnitých náplavech.

Líny – poblíž vodní vegetace, mají rádi měkké dno.

Plotice + perlíny – na otevřené vodě, mělčinách s dosahem úkrytů, poblíž rákosí a v blízkosti vodních lavic. 

Karasy – na volné vodě a poblíž koberců vodních rostlin.

Štiky – číhají ve vodních rostlinách, u ponořených stromů, v pařezovkách, na hranách mělčin a hloubek – všude tam, kde jsou drobné rybky.

Okouny – najdete poblíž rákosí, na hranách a zlomech dna, u skal a kaskád kamenů, v pařezovkách.

Úhoře – v blízkosti přítoků a nejrůznějších překážek.

 

Druhové rozmístění ryb na stojáku.

 

Samozřejmě, že hned po přečtení tohoto příspěvku se nestanete super-rybářem, ale některé teoretické rady Vám mohou pomoci ojasnit základní přírodní zákonitosti. Když o nich budete přemýšlet u vody, tak jen dobře. Jejich využití pak už záleží jen na Vás… 

      

Text: ToRo

Fota: archiv redakce