Firma Rousek vyráběla bambusové i štípané pruty už od třicátých let. Zkušenosti získané v Anglii, dokázal nadšený rybář a majitel továrny Josef Rousek velmi dobře zúročit. Během války a v poválečných letech, byl sortiment díky nedostatku bambusu, rozšířen i o pruty kovové. Válka nám totiž zanechala značné zásoby lehkého duralu, jako malou náhradu za množství jinde ztracených surovin. U rybářů získal dural dokonce žertovnou přezdívku „československý bambus“. 

Skládací kovové pruty byly jakýmsi přechodem mezi bambusovými a štípanými pruty po stránce cenové a osvědčily se i svojí kvalitou.Duralový prut stál asi o polovinu méně než prut štípaný.

 

 

Duralové pruty jsou dvoudílné, oba díly jsou spojené praktickým kloubem, zajištěným hliníkovou matkou,takže uvolnění špičky je vyloučeno. Díky tomu jde lehce složit i s navázanou udicí.K tomu vedl poznatek, že většina rybářů jsou věční tuláci. Nezabere-li ryba během pěti minut, přecházejí na další vyhlédnuté místo. Jenže s nesloženým prutem zůstane na konci cesty leda nehorázný vztek ze zacuchaného vlasce a někdy dokonce nalomená či ulomená špička. Příště už každý takhle vytrestaný rybář raději kajícně sundá háček i splávek, navine vlasec a rozebere prut. S překlápěcím kovovým prutem je však rybářovi hej. Sklapne ho se vším ve dvou vteřinách, má-li dva, tak ve čtyřech a může ihned vyrazit na další flek.

obr Gumový knoflík na konci prutu

 

Od roku 1950 převzal výrobu národní podnik Tokoz, který vyráběl dva modely duralových prutů.

 

Prut kovový – 5002

Dvoudílný, přívlačný prut z duralu, barevně smaltovaný nebo bíle leštěný. Oba díly jsou spojeny praktickým kloubem, zajištěným hliníkovou matkou.Korková rukojeť 42 cm dlouhá, bez patentního držáku, se dvěma mosaznými, posuvnými kroužky k upevnění navijáku. Vývodní i koncové očko s achatinovou vložkou, zbylá dvě drátěná, můstková.

Délka: 190 cm

Délka složeného prutu: 110 cm

Váha: 300 g

 

Signace prutu

 

Kloub s hliníkovou matkou

 

Rukojeť se dvěma mosaznými kroužky u modelu 5002

 

Prut kovový – 5202

Parametry i provedení stejné jako u prutu 5002.Liší se pouze šroubovitým držákem na naviják.

 

Bambusové pruty a vzpomínka na zahájení lovu štik

Koncem sedmdesátých let jsem začal jako kluk lovit štiky na horním toku Labe u Josefova. Tenkrátještě dlouhé bambusákypatřily mezi běžnou rybářskou výzbroj při chytánína vyvěšenou.Šestimetrový bič byl dole opatřen kovovým bodcem, který se zapíchl do břehu a lov mohl začít. S jednoduchým bubínkovým rolákem, jsem do proudu řeky spustil nastraženou rybičkus káčou a čekal, až zubatá zaútočí. Někdy zabrala okamžitě a nebylo vzácností chytit během hodiny pět štik i více. Z dnešního pohledu to zní možná neuvěřitelně, o žádnou rybářskou latinu však nejde. Nezvyklá hojnost rybích dravců měla prosté vysvětlení. V nově napuštěné údolní nádrži Rozkoš, se štikám abnormálně dařilo a měly výborné podmínky pro tření. Z dobových statistik lze vyčíst, že v roce 1978 tvořila štika 49% celkových úlovků, což tenkrát bylo 3 313 ks. Podíl ulovených kaprů tvořil jen 31%, tedy 2 346 ks. Je neuvěřitelné, že rybáři nachytali na Rozkoši v roce 1978 víc štik než kaprů. Velké množství zubatic všakna jaře uplavalo z přehrady přivaděčem a Metují se dostaly až do Labe. Zahájení lovu dravých ryb bylo tehdy opravdovým rybářským svátkem. Zástupy nadšenců z čeledi štikařů, přijelyuž o den dřív a všechna místa se rychle zaplnila. Z obou břehů trčely zapíchnuté bambusáky a celý soutok Labe s Metují, byl doslova prošpikován. Večer před lovem patřil klábosení u táboráku a pití piva. Nikdo se nemohl dočkat čtvrté hodiny ranní, kdy do vody „žbluňklo“ hejno nastražených rybiček a začalo rodeo. Štiky braly jako pominuté, většinou 50 – 60 cm, nechyběly ani větší 70 – 90 a na břeh se podívala i nějaká metrovka.

Byl to opravdový ráj, zázrak však netrval věčně. Štičí hejna začala pomalu řídnout a postupně mizely i bambusové pruty. Zdolávání rozzuřeného krokodýla, s dlouhýmštikovákem, se nedá zapomenout.Ještě dnes mi v uších zní charakteristický zvuk hrčícího roláku.

 

Panečku, to byly časy...

 

Jeden z prutů, který jsem při lovu štik používal, byl bambusový Tokoz1221 a musím říct, že mi pomohl zdolat spoustuzubatých krásek. O bambusáky jsem časem přišel, nedávno se mi však podařilo tento vzácný kousek znovu získat a jsem moc rád, protože mi připomíná moje klukovské roky a rybaření na rodném Labi.

 

Bambusový prut TOKOZ – 1221 L

Třídílný, luxusní, s držákem pro naviják, vývodní a koncové očko s achatinovou vložkou, ostatní očka drátěná, můstková. Tyto pruty jsou s obroušenými kolénky, zpevněny hedvábím u jednotlivých kolének a ukončeny gumovým knoflíkem.

Délka prutu: 3 x 150 cm

 

 

 

 

Bambusový prut TOKOZ – 1221 

 

Pruty kombinované

Tokoz vyráběl poměrně početnou sérii č.13. Jednalo se o kombinované pruty pro chytání na těžko, plavanou nebo položenou. Spodní díly z tonkinu špička vždy štípaná. Výhodou těchto modelů byla příznivá cena v poměru s kvalitou. Štípané pruty byly pochopitelně lepší, ovšem i přiměřeně dražší.

 

Rybářský katalog 1955

 

Štípané pruty

Jemné štípané proutky v kombinaci s vrhacími navijáky, způsobily v rybářském sportu doslova revoluci. Slabé imitace a skleněné vlasce umožňovaly daleké hody, kterým nemohly robustní pepřáky a ostatní předválečná bidla konkurovat. Mezi absolutní špičku patřily lehké štípané pruty muškařské, které jsou ceněné dodnes. Pruty se vyráběly nejčastěji dvou a třídílné. Bylo jich opravdu hodně a některé si představíme.

 

Různé typy štípaných prutů z katalogu

 

TOKOZ – 1437

Dvoudílný muškařský prut z vybraného štípaného tonkinového dřeva. Šroubovitý držák navijáku, spojky mosazné černě oxidované. 

Vývodní a koncové očko s alchatinovou vložkou, ostatní ocelová. 

Počet oček: 7

Délka: 280 cm

Váha: 240 g

Síla konce špičky: 2,5 mm

Síla paty prutu: 11 mm

Délka korkové rukojeti: 30 cm

 

Muškařský prut TOKOZ – 1437 

 

TOKOZ – 1470 

Prut pro těžkou přívlač ze štípaného tonkinu, se dvěma špičkami.

Délka: 320 cm

Váha: 480 g

Síla konce špičky: 3,5 mm

Síla paty prutu: 14 mm

Spojky: mosazné, černě oxidované

Délka korkové rukojeti: 45 cm, se šroubovitým držákem navijáku

Prut se dvěma špičkami pro měkčí a tvrdší akci

Logo starý motiv převzaté od firmy Rousek

Celý prut hustě vyvázán červeným hedvábím

Všechna očka s achatinovou vložkou

 

TOKOZ – 1470 s plátěným pouzdrem

 

TOKOZ – 1472 

Univerzální, pětidílný prut, se třemi špičkami patřil svého času k nejprodávanějším. Díky třem možným kombinacím, sloužil k chytání na plavanou, položenou i přívlač. 

1. verze – třídílný, střední akce, délka 300 cm 

2. verze – třídílný, těžší akce, délka 270 cm 

3. verze – dvoudílný, těžká akce, délka 200 cm

Spojky mosazné, černě oxidované

Rukojeť korková se šroubovitým držákem navijáku

Celý prut hustě vyvázán zeleným a červeným hedvábím

 

 

TOKOZ – 1472 ve špičkovém stavu

 

Různá provedení modelů 1470 a 1472

 

TOKOZ – 1493

Dvoudílný univerzální prut 

Délka: 300 cm 

Váha: 450 g

Síla konce špičky: 3,5 mm

Síla paty prutu: 12,5 mm

Délka korkové rukojeti: 50 cm

Šroubovitý držák navijáku

Spojka mosazná, černě oxidovaná

Všechna očka s achatinovou vložkou

 

TOKOZ – 1493

 

Detail značení

 

Štípané pruty byly dokonale strojně i ručně zpracované a je věčná škoda, že nemohou vyprávět. Některé jsou hodně opotřebované, jiné vypadají jako nové, to podle toho, jaký osud jim život připravil. Ve sbírce mám pruty, které nebyly u vodynikdy, nebo třeba prut, se kterým byl majitel na rybách jenom jednou a hned při první výpravě na něj zdolal pěkného kapra. Pak šel na vojnu a k rybám se vrátil až za dvacet let. Mnoho prutů má naopak vzhled válečných veteránů, svoje kouzlo však neztratily, ba naopak. Vždyť každý šrám je vrstevnicí mapy života a dokladem o proběhlých bitvách. Staré pruty jsou prostě krásné.

 

Retro rybaření

 

Štípaný prut v akci

 

Ukázka firemní dokumentace prutu

 

A to je pro dnešek všechno, příště si posvítíme na další výrobky n.p. TOKOZ.

 

 

Máte doma nějaké poklady rybářské historie? Napište o nich a případně zařadíme do rubriky nebo odkoupíme. 

 

Autor: Zdeněk Hofman

Foto a reprodukce: Lenka Hofmanová

Zdroj: Rybářský věstník, Rybář, rybářské katalogy, archivář Pepa Vosa, internet a pamětníci