Co se vlastně dá rekapitulovat? Odpověď je jednoduchá – vše! Vše, co je zaručeně nejlepší a osvědčené totiž nefunguje napořád a změna je vždy na místě. Rozhodně tyto řádky nepřispějí těm, kteří ze svého stereotypu nechtějí vyjít. Když chci však zvýšit počet úlovků nebo docílit zajímavějších kusů ryb, musím taky tomu něco obětovat, a tím nemám na mysli pouze stránku finanční. V několika krátkých příbězích zkusím objasnit význam názvu článku.

 

Konec roku je ve znamení rekapitulace uplynulé rybářské sezóny.

 

Úlovky

Na prvním místě jsou, skoro u všech rybářů, úlovky. Jednak je to tím, že se koncem roku vypisuje sumář a také zajímavější úlovky bývají v paměti dobře uložené od záběru až po zdolání. I těchto informaci se dá odvodit, jakáže vlastně ta sezona byla. Ten, kdo je maximálně spokojený, má o starost míň oproti tomu, kdo spokojený není. Tím chci jen naznačit směr toho, co vše je zapotřebí rekapitulovat.

První příběh se datuje do období, kdy jsem hodnotil sezónu pouze podle dosažených úlovků, ale přitom jsem nic nechtěl měnit k „obrazu lepšímu“. Tedy k tomu, abych byl příště ještě úspěšnější. Dnes vím, že pro to musím něco udělat, třeba vyjít z obvyklého stereotypu chytání. S přibývajícími lety strávených u vody si nešlo nevšimnout faktu, že ten rybolov po technické stránce jde vpřed neskutečným tempem, a pokud se chci alespoň částečně srovnat s dobou a s ostatními úspěšnými lovci, musím i já něco málo pro to udělat. Vše začalo pouhým pozorováním dění u vody. Sledoval jsem, jak je kdo úspěšný, jak a na co vlastně loví. Pozorování a přemýšlení bylo základním krokem k tomu, abych se stal lepším, než jsem byl. Rázem se mi otevřel nový pohled na význam slovního spojení - rekapitulace rybářské sezony. Tedy od pouhého spočítání dosažených úlovků jsem se dostal k technikám lovu, nástrahám, revírům, lovným místům, montážím apod.

Spočítat jen dosažené úlovky nestačí, k rekapitulaci sezóny je třeba se zamyslet nad technikami lovu, nástrahami, revíry apod.

 

 

Technika lovu

Dlouhá léta jsem patřil do skupiny „bobkařů“, kteří už v březnu měli jasno v tom, co a jak budou lovit až do podzimu. V tom byl zakopaný pes, který rozpoložení mého rybářského ducha rozdělil na dvě poloviny - první se zastávala ověřených technik lovu, druhá mě sváděla do vyzkoušení nových způsobů chytání ryb. Naštěstí převážila ta druhá polovička mého já a záhy jsem se pustil do přezbrojování náčiní. Tehdy bylo přínosných informací v rybářských časopisech či knihách poskromnu, ale pár fines jsem odkoukal od kolegů, kteří v té době byli o kus dál než já, Jelikož mi bylo trapné tyto úspěšné lovce obtěžovat stupidními dotazy, nezbývalo nic jiného, než se do toho vrhnout naslepo. Pro příklad mohu uvést, že můj rybářský cajk byl „jednotvárně univerzální“ po celou sezonu. Od časného jara jsem lovil s tím samým co v plném létě až do pozdního podzimu. Postupem času jsem nabyl dojmu, že právě v tom tkví hlavní příčina mých neúspěchů. Proto jsem se pěkně od A do Z připravil na nadcházející sezónu zbrusu novou výbavu. Dle možností jsem přehodnotil vše od háčků, přes vlasce až po samotné pruty a navijáky. Rozdělil jsem výbavu na jarní a podzimní jemnější lovy a naopak „přitvrdil“ v létě. Bohužel pouze tato příprava nestačila! Jelikož jsem byl zvyklý lovit „postaru“, tak sice přibylo záběrů, ale také přibyly zážitky opačné - zvýšil se počet muchlanic na tenounkých vlascích po zásecích do prázdna, které takřka vždy skončily ztrátou vlasce a převázáním sestavy. Na množství utržených ryb ani nevzpomínám, jelikož jsem v začátcích ještě neměl vypěstovaný potřebný cit. To vše mě přimělo v následující sezóně vážně popřemýšlet, co vše bylo špatně a co ještě musím vychytat. Zjistil jsem také, že samotná rekapitulace úlovků byla najednou až na druhém místě. Daleko více jsem rozebíral techniky lovu. Samozřejmě každý následující rok mým očím neunikly nové fígly a vychytávky, které jsem musel zařadit do seznamu nevyzkoušených, ale o to víc lákavých způsobů lovu. Samotná technika však je jen polotovar, když mám háček prázdný a nevím, co na něho dát...

 

Kvůli pestrosti rybích druhů je mojí oblíbenou disciplínou plavaná. 

 

Nástrahy

Vzpomínám moc dobře na zažitý stereotyp právě u nástrah. Na jaře byl můj výběr nad slunce jasný - rohlík nebo těsto, v létě luštěniny, vařená brambor a rousnice. Podzim byl zase ve znamení rohlíku. Na dravce pouze rybičky - plotička či okounek, vzácněji hrouzek. Bohudík, že tyto nástrahy efektivně fungují i dnes, ovšem jak kde, jak kdy. 

Za povšimnutí stojí fakt, že doba se posunula kupředu, ale způsob nastražování stereotypních nástrah nikoliv. U kaprářů to platí dvojnásob! Ortodoxní boilísák by svou kuličku či peletu po celý rok nevyměnil za nic jiného, pouze mění příchutě či jejich velikost. Rybářští matadoři z řad staré školy jsou stále věrní právě tomu rohlíku či kukuřičce, takže těch, kteří neustále něco kouzlí, mění a vymýšlí je mezi nimi poskromnu. Osobně jsem rád, že už mezi ně nepatřím. Jelikož při změnách není nouze o záběry a pestrost úlovků je více než bohatá.

 Vzpomínám si na jednu nedávnou výpravu, kdy jsem se usadil mezi dvě skupinky „peletářů“. Mým původním úmyslem bylo pobavít se s cejny. Bohužel po dvou hodinách lovu, kdy jsem zkoušel všecko možné, se mi nepodařilo objevit nástrahu, která by cejnům zachutnala. Věděl jsem, že se kolem zákrmu motají, tu a tam jsem dostal i záběr, ale úlovek se nedostavil. Už jsem málem rezignoval, ale řekl jsem si, že na odchod je ještě času dost. Dal jsem si pauzu a šel na pokec s kolegy. Asi ve dvacetiminutovém hovoru si mi rybáři stěžovali, že ještě neměli ani potah, jako by ve vodě nic nebylo... Vrátil jsem se na své místo a promýšlel, co změnit, abych kolegům jejich tvrzení vyvrátil, byla to pro mě spíš motivace. S nastražením červíků, těstíček, granulek, rohlíků a nevím už čeho všeho, co jsem vyzkoušel, jsem vyšel s čistou nulou. Všiml jsem si však, že kolem břehu se to jen hemží chrostíky, lidově řečeno „živými dřívky“. Tak jsem si jich pár nasbíral a začal na ně chytat. Jaký koncert se spustil, popisovat ani nemusím. Udivila mě pestrost druhů ulovených ryb. Zpočátku brala jen drobotina, ale později jsem vytáhl pár slušných kaprů a cejnů a lov korunoval sumíkem kolem 70 cm. Byl jsem více než spokojený! Kolegové mi upřímně pogratulovali k úlovkům a hlavně, že měli neustále na co koukat a co komentovat. N závěr poznamenali, že kdo umí, ten umí, čímž nechtěně potvrdili fakt, že oni ani nemají zájem nic změnit. Nehodlali se přizpůsobit, natož aby změnili způsob lovu či nástrahu. Na druhou stranu je moc dobře, že valná většina dnešních moderních kaprářů jsou takoví jací jsou - konzervativní. 

 

Největší kapři se chytají na boilies, ale radši mám víc záběrů od menších ryb na jemnější rybolovné techniky. 

 

Nástrahy

U nástrah ještě zůstanu, jelikož do každoroční rekapitulace v mém případě patří hlavně lov dravců a pstruhů. I jejich lov prošel nemalou revolucí, hlavně co se týká nástrah. Tato revoluce se dotkla i k mé osoby. Dá se říct, že nad svou bilancí z lovu dravců si dávám záležet s každou končící sezonou víc a víc.

V dnešní moderní době je velmi těžké odhadnout, která nástraha je právě TOP, a která už dávno patří pouze do historie. Doby, kdy se daly v obchodě zakoupit dva druhy wobblerů a tři druhy rotaček nebo plandavek, jsou ty tam. Lov na živou či mrtvou rybku je v současnosti díky tomuto boomu umělých nástrah bývá odsuzován. 

V tomto případě je na každém jednotlivci, jaký si zvolí způsob lovu. Ať si každý sám sáhne do svědomí a popřemýšlí, co dělá pro šetrnost k lovené rybě. Já si vším prošel a rekapituluji až v posledních letech, co jsem dělal špatně, kolika rybám jsem takřka úmyslně ublížil a jak jsem na tom s lovením dravců dnes. Dnes mě hřeje klidné a čisté svědomí, chytám dravce kombinovaně - tudíž i na rybky i přívlačí. Jen jsem lov přizpůsobil tomu, aby nechtěné následky pro dravce byly minimální. Některé své zkušenosti jsem již v předchozích příspěvcích popsal. Uvedu pouze dvě nejpodstatnější změny, které jsem provedl, abych se dostal na takřka nulu poraněných dravců. V případě přívlače jsem ze svého arzenálu nástrah úplně vyřadil wobblery s dvěma trojháčky a při lovu na rybku chytám výhradně na vyvěšenou pod špici nikoliv na volno, jak bývávalo zvykem. Dále tento citlivý problém pitvat nebudu, jelikož různých diskuzí na toto téma je víc než dost a shoda se zřejmě nenajde nikdy. Proto jsem zastáncem názoru, že si každý rybář musí udělat pořádek u sebe, hlavně ve svém svědomí, jestli opravdu udělal možné maximum proto, aby vrácený dravec po ulovení opravdu vyšel bez vážnější újmy. 

Mé svědomí se hnulo někdy před deseti dvanácti lety. Tehdy jsem byl vášnivý vláčkař a mou No.1 nástrahou byl jednoznačně wobbler. Nedal jsem na něj dopustit, ale… Přišel podzim a já se vydal na celodenní vycházku k přehradě. Ryby byly hodně při chuti, záběry se dostavovaly takřka na hod. Mou idylku kazil pouze fakt, že každý druhý dravec měl jeden z dvou trojháčků wobbleru jinde než v tlamě. Nejedna štička vzala nástrahu tak nešikovně, že bylo takřka nemožné oba trojháčky opatrně vyprostit z její tlamy. Když se k tomu přidala i nějaká ta břichem vzhůru obrácená ryba, byl ten nejvyšší čas sáhnout si do svědomí. Udělat si v duchu rekapitulaci, jestli je to žádoucí výsledek lovu. Pochopil jsem, že mě tyto úlovky vůbec netěší, a proto jsem wobblery definitivně vyřadil ze své výbavy. Začal jsem chytat na gumy a hlavně na vláčené mrtvé rybky. Od té doby mám svědomí čisté v tom, že jsem si dokázal přiznat, že ačkoliv jedna z nejúčinnějších nástrah (zato víc nebezpečná) mi přinášela radost z množství záběrů, ale přinesla mi i výčitky ohledně počtu poraněných nebo zmařených dravců. 

Podobně jsem na tom byl i při nastražování živé rybky. I v tomto případě mám dnes svědomí čisté a na rybku úspěšně lovím dál. Rekapitulace a následná změna lovu dravců byla víc než na místě. Doporučuji všem rybářům, aby se nad svými nástrahami zamysleli, zvlášť rybáři lovící na wobblery a živé rybky. Koneckonců je to téma, které se na netu propírá dnes a denně.

 

Vícetrojháčkové wobblery jsem záměrně vyřadil z arzenálu nástrah. Zbytečně zraňují ryby. 

 

Revíry a lovná místa

Každý z nás má svůj favorizovaný revír, kterému dáme přednost před jinou vodou. U některých kolegů se takový revír stane velmi snadno jen tím jediným navštěvovaným po celou sezónu. I já si tímto stavem kdysi dávno prošel, ale dnes vím, že ne každá voda je takzvaně lovná po celý rok. Je zapotřebí navštěvovat různé revíry, v různých ročních obdobích a ze získaných poznatků každoročně rekapitulovat úspěšnost jednotlivých návštěv. V tomto případě se dá zmapovat takřka po celý rok a závěrečný souhrn na konci sezóny nás připraví na nadcházející sezónu. Lovíval jsem kdysi dávno jen na třech revírech, až jsem se dopracoval k jednomu rybníčku, který jsem začal navštěvovat celoročně. Dvě sezony se mi tam docela dobře dařilo a nebyl důvod nic měnit. Až do okamžiku, kdy se stal z mých vycházek k vodě stereotypní scénář, kdy každá vycházka kopírovala tu předešlou. Postupně jsem si začal uvědomovat, že má rybařina už není, co bývala. Po poslední výpravě k rybníku, přišla na řadu rekapitulace vzpomínek z dob, kdy jsem navštěvoval více revírů a srovnání období vycházek pouze na ten jeden. Rozhodnutí bylo víc než jasné - donutil jsem se ke změně a přidal do svého „vycházkového kalendáře“ další revíry. Vybral jsem hlavně ty z řad zapomenutých, protože jsem si uvědomil jednu zásadní věc, že při výpravách k vodě a do přírody mi nejde pouze o ryby, ale že už jen samotný pobyt pokaždé na jiném místě nebo v jiném prostředí přináší nové a nové poznatky. Je prostě pořád na co se koukat, na co se těšit...

Revíry pravidelně měním a zaměrně navštěvuji ty zapomenuté.

 

Shrnutí

Závěrem mohu pouze dodat, že se toho dá rekapitulovat mnohem víc, ale to nejpodstatnější na celém souhrnu je, že rekapitulace by měla vyprovokovat chuť se přizpůsobovat podmínkám, něco měnit a taktizovat. Měla by rybáře vyvést ze stereotypního lovu ryb a přinést nové zážitky. O to vlastně jde. Dá se rekapitulovat úplně vše, nebo také vůbec nic a spokojit se s komentářem: „Letos to bylo slabé...“ Záleží pouze a jen na Vás.

 

Poctivá rekapitulace sezóny Vám v dalším roce může přinést spoustu krásných zážitků.

 

 

Text: Petr Ramian alias Petula

Ilustrační fota: redakce Chytej.cz