Použité materiály
Na výrobu broučků si nachystáme suchý háček bez protihrotu. Na tip použijeme snopeček lesklých vláken Spectra Flash. Těchto vláken je k dostání spousty druhů, proto si musíme vybrat ty, které s k navázání tipu budou hodit nejvíce. Vhodná jsou rovná, měkká a lesklá vlákna nejlépe perleťového lesku. Barvu tipu je potřeba barevně sladit s tělíčkem, aby muška nevypadala příliš křiklavě a rybu neodradila od záběru. Tip z lesklých vláken navíc funguje jako výborný atraktor.
Nyní se pustíme do výběru materiálů na tělíčka. Broučková tělíčka se dají navázat několika způsoby. Osobně je nejraději vyrábím z paprsků per páva a pštrosa. Při výrobě nejznámějšího druhu - Red Tag - použijeme na tělíčko pouze paprsky z páva, které jsou samy o sobě výborným materiálem, a díky jejich zeleno-třpytivému odstínu dostane muška vzhled opravdového broučka. Objem a barvu tělíčka lze elegantně změnit přidáním jiných barev podobných paprsků z pera páva nebo pštrosa. Tyto paprsky se dají pořídit jako přírodní nebo barvené. Následnou kombinací různých barev paprsků získáte barevná tělíčka a jejich zajímavé odstíny.
Páv
Ocasní pero z páva lze jej pořídit nejen ve specializovaných rybářských potřebách nebo také v květinářství. Doporučuji zakoupit si celé pero, protože je u něj větší možnost výběru různých typů a velikostí paprsků. Každé pero je trošku odlišné, proto nelze přesně popsat, která část je k použití a k danému účelu nejlepší. Paprsky u oka, tj. na konci pera, jsou tuhé a příliš vyzrálé, proto jsou vhodné na tělíčka suchých mušek. Naopak na začátku jsou paprsky příliš tenké, jsou proto vhodné na malé mušky. K výrobě broučků je potřeba dlouhých paprsků s měkkým stvolem a hustými štětinkami, těch je nejvíc kolem středu velkého pera.
Pštros
Podobné je to s perem ze pštrosa. Základní barva je přírodní, tj. šedá, bílá a černá. Dále se dají pořídit barvená pera jako vínově červená, zelená, oranžová a další barvy. Pero z pštrosa má několikanásobně víc paprsků než u pera z páva. Nicméně platí, že budeme ve většině případů potřebovat paprsky ze středu pera. Na začátku jsou paprsky příliš krátké a husté a na konci je tomu přesně naopak. Nejvhodnější délka per je k tomuto účelu cca 30 až 35 cm. Paprsky z velkých per mají příliš silný stvol a jemné štětinky, což není na malé broučky vhodné. Tím nechci tvrdit, že jsou nepoužitelné, ale jejich možnosti použití nejsou tak široké jako u kvalitních paprsků od středu. Před navázáním je důležité sladit barvy a hlavně velikosti, aby bylo tělíčko pravidelné a rovnoměrné. Nevýhodou těchto materiálů je jejich křehkost, která nám díky pár vazačským fíglům nebude dělat sebemenší potíže. Při tahání ryby, nebo při jejím vyprošťování pomocí peánu, muže některý paprsek prasknout a tělíčko se začne rozmotávat - muška je pak dále samozřejmě znehodnocená a nepoužitelná! Možností jak se bránit poškození tělíčka je více, nyní si ukážeme tři základní, které lze aplikovat i na jiné typy materiálů.
1) První možností je uchopit paprsky naráz, natočit je na ramínko háčku a okroužkovat je vázací nití. Ta by měla být co nejtenčí a pokud možno mít i stejnou barvu, jako je barva tělíčka, aby oviny nebyly vidět. Takto vyrobené tělíčko je velmi husté a objemné. Zde není příliš vhodné mušku dále kroužkovat jiným materiálem, protože by se zbytečně narušil objem a pěkná silueta tělíčka. Kroužkovací materiál by nevyčníval a to nevypadá moc dobře.
2) Druhá možnost je uchopit všechny paprsky naráz a stočit je spolu s vázací nití do snopečku, který natočíme na háček. Tělíčko nebude tak objemné jako u předchozího postupu. Tato technika je vhodná pokud chceme tělíčko dále kroužkovat lametkou nebo drátkem. Nyní můžeme tělíčko okroužkovat např. lametkou nebo jej nechat pouze samotné.
3) Třetí možnost je rychlé a vcelku i efektivní řešení. Uchopíme zároveň vázací nit a paprsky. Vše napneme a začneme volně natáčet na ramínko háčku. Paprsky jsou fixovány vázací nití nepravidelně, což má stejně dobré vlastnosti fixace jako předchozí techniky. Paprsky nekroutíme, ale pouze si hlídáme, aby se nerozjížděly od sebe. Tento způsob je rychlý, ale vyžaduje trochu cviku a praxe.
Nejraději používám druhou možnost, ale není od věci si vyzkoušet všechny tři, a pak si tu, která vyhovuje nejvíc. Ačkoliv se to na první pohled nezdá, tak těchto pár ovinů navíc zajistí vyšší životnost a odolnost mušky. Jako základ při vázání broučkových tělíček používám nejčastěji dva paprsky z páva, k nimž přidám další dva paprsky barevného pštrosa. Kombinací těchto přírodních barev můžeme vyčarovat pro ryby neodolatelné vzory napodobující broučky. Použijete-li pouze pštrosa, bude tělíčko velmi objemné, což není na škodu při výrobě větších chrostíků. Je potřeba rovněž počítat s tím, že tento materiál je dobře smáčivý. Na suché mušky je tak ideální použít dobře plovoucí materiál jako např. CDC nebo husté nožičky z pírka kohouta.
Postup vázání
KROK 1: Upneme háček do svěráčku a navážeme vázací nit. Nití se vrátíme zhruba 4 mm před očko háčku a přichytíme pět vláken lesklých perleťových lametek.
KROK 2: Vlákna mírně napneme (pozor na jejich přetažení!) a začneme natáčet vázací nit, postupně přichytíme vlákna. Uděláme jeden ovin pod vlákny, abychom je podvázali.
KROK 3: Odstřihneme přebytečný materiál u očka háčku a tip zastřihneme v úrovni obloučku háčku.
KROK 4: Nyní se vrátíme několika oviny zhruba do poloviny ramínka a přichytíme si za špičky čtyřmi paprsky. Je důležité je navázat za špičky, protože budem potřebovat pouze přední jemnou část paprsku. Paprsky zafixujeme několika oviny. Nyní si vyberte jednu z možností, jak si tělíčko zpevnit.
KROK 5: Spolu s vázací nití stočíme paprsky do snopečku a začneme je natáčet na ramínko háčku.
KROK 6: Oviny ukončíme zhruba 3 mm před očkem háčku, paprsky opatrně vypleteme z nitě a čtyřmi oviny je uvážeme k ramínku háčku.
KROK 7: Z hnědého koroptvího pírka odtrhneme zadní část. Snopeček z pírka navážeme pomocí cca pěti pevných ovinů u očka háčku.
KROK 8: Přebytečný materiál odstřihneme ostrými nůžkami zešikma. To proto, aby byl plynulý přechod. Při rovném zastřižení by vznikl schodek, po kterém by nit klouzala dolů a nemohli bychom tak vytvořit pěknou hlavičku.
KROK 9: V této fázi navážem jako poslední nožičky. Zešikma navážeme srpek ze skalpu slepice a odstřihneme stvol. Do pérového skřipce si upnem pírko za jeho špičku a začneme natáčet.
KROK 10: Uděláme 3 až 4 oviny a zafixujeme špičku pírka. Nožičky sklopíme dozadu a vyvážeme hlavičku. Vytvoříme ztracený uzel a zalakujeme. Muška je hotova!
Jak a kdy chytat s broučky?
Broučci jsou během jara a léta na tekoucích popř. stojatých vodách výbornou nástrahou na pstruhy a tlouště. Díky svým přírodním lesklým barvám napodobí velké spektrum hmyzu. Při lovu na suché broučky používám zásadně jednu suchou mušku na vlasci o průměru 0,10 až 0,12 mm. Broučky nahazuji pod zarostlé břehy a keře šikmo nebo přímo proti proudu. Pokud s nimi lovím jako s mokrými muškami, umístím jednoho broučka na horní přívěs a jako koncovou mušku používám zlatohlavou nymfu nebo blešivce. Délka návazce by měla být zhruba taková, aby se koncová muška pohybovala nade dnem a přívěsná ihned pod hladinou.
Text a foto: Tomáš Vítek
Sintrix> Jen Kurnocik, nevymýšlej si.
Milan živil po převratě iluzi o splavnosti Váhu po Žilinu a spojení povodí, či úmoří. Zatím nic. Starý umře,mladý se na to vysere. Můj starý kamarád mu vázal mušky pro přílohu encyklopédie.
http://spravy.pravda.sk/…z-do-ziliny/
Chybí mi tam zásadní věc – ovin tělíčka drátkem. Ideální je extrémně tenký a současně lehký wolframový drátek 0,06 mmm (absurdně je preferovaný anglický název tungsten, http://www.fmfly.net/…en-wire.html i tento anticoro 0,04 – poloviční cena za 4× větší návin, tedy 8× nižší cena, bude stačit http://www.fmfly.net/…ver-004.html). Ten si na konci přivážete a tělíčko s ním obtočíte proti směru návinu tělíčka. Hmotnost (váhu) tělíčka to neovlivní, ale životnost mušky zasažené pstružími zoubky prodlouží několikanásobně. Divím se, že to Vítek neuvedl v návodu. Nepochybně to zná.
Vázaní mušek je variabilní. Každý máme svůj osvědčený postup. Vážu podobně jako Tomucha a i hodně podle jeho postupů. Líbí se mi propracovanost postupů proložená obrázky. Jinak Kurnoczik mě provedl mými vazačskými začátky a ještě než jsem sehnal vázanou formu, prohnal jsem kamarádovu knihu scanerem. No čitelné to bylo a jak jsem se vrtěl blahem. :-) Má (Kurnoczik) zaručené stálé místo v knihovničce vedle dalších autorů.
Rudořitku vážu takto (viz obrázek od Kurnocika), je to osvědčený postup. Hlavní rozdíl je v tom, že se pírko na nožičky přivazuje jako první za delší oholený konec. Protože když se to udělá tvým postupem, tak se často špatně fixovaný pírko vytáhne při vázání nožiček. A když se dávají ještě křidýlka, tak už je tam toho u toho očka moc a celý se to před vyvázáním hlavičky komplikuje. Myslím proto, že postup „srpek napřed“ je praktičtější a v poslední době ho používám častěji.