Jaké vybavení vzít na tlouště

Výběr vláčáku k lovu tloušťů

Nehodlám vás zahltit výběrem oblíbených značek. Výběr prutů nikdy není o výrobní značce, ale především o předpokládaném účelu. Vždy je vhodné si dopředu ujasnit, co opravdu hledáte, potřebujete a k jakému účelu bude prut sloužit. 

Prvním kriteriem výběru by měla být voda, kterou budete navštěvovat a jakým způsobem na ní budete chytat. To je hlavní ukazatel pro délku prutu. Určitě také záleží na tom, zda lovíte i ze břehu nebo brodíte. 

S optimální délkou souvisí i možnost přesných hodů na blízko i dálku. Prut musí umět nástrahu vést vodou tak, aby s ní rybář měl neustálý kontakt a rozpoznal jakýkoli záběr ryby, nebo i dotek překážky.

Dalším aspektem výběru prutu je, zda se budete specializovat pouze na tlouště, nebo se s ním budou chytat i další rybí druhy.

Dost důležité je si uvědomit, s jak silným vlascem se bude lovit. Jeho průměr je důležitým údajem pro akci prutu a jemnost jeho špičky. Musíte si uvědomit, že nesprávná volba povede k praskání tenčích vlasců, nebo naopak k nevyužití akce prutu při použitém vlasci o silnějším průměru.

Samozřejmě, že velmi podstatným bodem pro rybáře bude - cena prutu! Vyšší cena však nemusí vždy znamenat vyšší kvalitu výrobku. 

Jen si vybrat...

Zhodnocení minulých sezón

Pro jakékoli zhodnocení nabitých poznatků je nejlepší zimní období, kdy je přívlač takřka „u ledu“. Své zkušenosti si poctivě zapisuji už hezkých pár let. Vím tedy dobře, že jsem tehdy a tehdy lovil na takovém revíru a ulovil s takovým nářadím, na takové nástrahy, takové množství a druhů ryb. Dost mi samozřejmě pomáhají i debaty s kolegy a sledování novinek na trhu. Důležité je získané zkušenosti správně vstřebat a vyvodit z nich patřičné závěry. 

Pokud s tlouští přívlačí začínáte, je ideální vyhledat někoho, kdo se jí už nějaký čas zabývá. Když nikdo takový v okolí není, nevidím důvod proč to nezkusit rovnou. Dobrá je i taková vlastní zkušenost s lovem aspoň na plavanou. Minimálně pomůže s vyhledáváním stanovišť tloušťů.

V dnešní době má téměř každý rybář možnost vyhledat nekonečnou řadu informací přes internet, kde spousta návštěvníků ráda poradí. Případně není na škodu shlédnout nabídku rybářských prodejen, kde je i spousta věcí na osahání. Hlavně se nenechejte nalákat na první nabízený kousek. Pokud to jde, je lepší si počkat na některou rybářskou výstavu a nechat si předvést zboží od různých výrobců. 

K chytání z vody jsou nejlepší krátké modýlky.

Na co se zaměřit při výběru prutu?

Vzhled prutu: Určitě první věcí, co zaujme, je vzhled prutu. Ovšem nenechte se pěkným vzhledem oklamat! Není vším, o co je třeba se zajímat.

Barva prutu: Pro lov tloušťů je celkem podstatnou záležitostí. Nikdy nevolme prut výrazně pestrý. Jakékoli lesklé výraznosti jsou při samotném lovu spíš na škodu. Ideální jsou spíše tmavší odstíny - černá, šedá, petrolejová, tmavě zelená apod. Prostě ty barvy, co neupozorňují na blížící se nebezpečí.

Rukojeť prutu: Jsem velkým zastáncem korku! Před léty mě však upoutal proutek s duplonovou rukojetí. Neodolal jsem a koupil ho. Dodnes svého rozhodnutí nelituji. Funguje bezvadně. S rukojetí souvisí i sedlo na uchycení navijáku. Je jedno, jestli je horní nebo dolní. Důležité je, aby se nepovolovalo a neustále nám drželo naviják tak jak má. Délka rukojeti musí být tak akorát. Každému vyhovuje něco jiného, ale nikdy by spodní rukojeť neměla být příliš dlouhá. Měla by dosahovat maximálně na délky předloktí. S dlouhou rukojetí se budete neustále do něčeho motat, píchat se do žeber, při brození budete konec máchat ve vodě a lov bude pak nepříjemný a nebude tolik bavit.

Jednotlivé díly prutu: Oba díly je potřeba pozorně prozkoumat. Ačkoli se to často nestává, blank může být někde viditelně poškozený. Hodně důkladně vždy prohlížím spojky dílů. Ty musí být naprosto přesné a musí držet a neklapat. Při vláčení je intenzita zatížení spojky ohromná a nesmí se stát, že se horní díl vyviklá a při náhozu vylétne.

Očka prutu: Očka musí být rovnoměrně vyvázaná, a to jak za sebou tak i v přímém směru. Musí být velikostně rovnoměrně rozmístěna. Zvláštní pozornost je potřeba věnovat koncovému očku, to je nejvíce při lovu namáháno.

Akce prutu: Na vyzkoušení akce mám takový menší trik, ale je snad nejdůležitější. Bez toho bych si prut nikdy nepořídil. Akci je určitě dobré vyzkoušet švihem, ale mnohem důležitější je ji vyzkoušet s vlascem protaženým očky prutu. Žádné jiné zkoušení vám neodhalí to, co vy pak uvidíte až u vody. Je dobré tomu předejít a nechat si prut předvést i s navijákem, což málokdo dělá.

Těžiště prutu: Při předcházející zkoušce máte možnost při osazení prutu navijákem vyzkoušet, zda prut má správné těžiště. Každý ho vyhledává jinde, ale většinou by měl prut zůstat ve vodorovné pozici tam, kde máte při lovu váš palec. Palec pomáhá při směrování hodů a dodává hodu větší razanci.

Ostatní: To je asi vše k tomu, podle čeho vybírají oči, ruce a trochu i mysl. Už dopředu je ovšem dobré si rozmyslet jaký prut budete vyhledávat. Dále se pokusím rozdělit pruty podle délek a s tím souvisejícím využitím. Dopředu upozorňuji, že vůbec nepoužívám pruty teleskopické, pro přívlač tloušťů jsou vhodné pouze jedno a dvoudílné modely.

Proutek, který mi sedl i bez korkové rukojeti.

Délky tloušťových prutů

Pruty krátké: Do této kategorie spadají vláčecí pruty v rozmezí od 1,8 do 2,1 m. Přiznám se, že při lovu tloušťů jsou mými hlavními favority! Tyto pruty se vyrábějí v provedení se špičkou jako kompaktním dílem horního dílu, anebo i s „chvějivou“ špičkou, která je do blanku horního dílu pevně vlepená. Mám rád oba typy a někdy mám dokonce velký problém, který si k vodě vybrat.  

Pro lov tloušťů bohatě postačí pruty s gramáží od 0 g do maximálně 15 g. Určitě není potřeba víc. S takto krátkými pruty si přívlač výborně vychutnám. Samozřejmě s nimi lovím hlavně z vody (zabrozený), ale nemám vůbec žádný problém s nimi chytat i za břehu. Tedy za předpokladu, že břeh není tři metry vysoký.

Přestože jsou tyto proutky relativně krátké, musíte si odečíst délku od konce rukojeti k navijáku a rázem jste ještě o 20-25 cm níž, ale i tak se dá nahazovat velmi daleko. Jejich snad největší předností je vynikající ovladatelnost nástrahy za letu a maximálně přesné umístění. Pruty bývají poměrně rychlé, takže veškerá práce s nimi je přímo ukázková. Nikdy však nesmí být prut příliš tvrdý, protože tím by se omezila jeho další výhoda spočívající v použití tenkého vlasce. Při správně seřízené brzdě navijáku nemusíte mít strach o zdolání úlovku visící na „pavučince“. 

Klasické dvoudílné pruty většinou mají velmi shodnou akci, tzv. „rychlé béčko“. To znamená, že dokážete s malou a lehkou nástrahou velmi daleko a přesně nahodit, zvládnout její chod, ucítit sebenepatrnější náznak záběru a rybu po zaseknutí s klidem zdolat. Ovšem jako nástrahu je lepší použít něco, co klade přece jenom trochu větší odpor, neboť špička není přesně schopná ovládat mini nástrahy – myslím tím mikro twistery, marmyšky, atd. Jde to, ale není to úplně to pravé. 

U prutu s chvějivou špičkou tomu bývá naopak, ale většinou jsou v tomto směru podstatně univerzálnější. Navíc variace špiček může být skoro nepřeberná. Pak už záleží pouze na tom, zda mají tužší nebo měkčí páteř. Zde může být velký rozdíl v délce a hlavně přesnosti hodů. Velmi jemná špička s měkčím tělem, nebude opravdu tolik přesná (samozřejmě, že přesnost vždy nemusíte potřebovat). Klasické pruty snesou i občasné použití silnějšího vlasce, což je na „chvějivky“ dost velká zátěž. Pro „chvějivky“ používám vlasec 0,08-0,12 mm, silnější nedoporučuji. U „klasiky“ jsou průměry 0,10-014 mm v pohodě, bez problémů snesou i 0,18 mm, přesto je lepší se těmto sílám vyvarovat a použít radši vhodnější prut.

Záběry se u těchto prutů proměňují velmi snadno, ale vše je potřeba natrénovat. Tloušť je velmi nevyzpytatelná ryba a útok na nástrahu může přijít kdykoli. Musíte být vždy připraveni, jinak ryba spadne, nebo v horším případě odpluje i s nástrahou.

Krátký a ultralehký tloušťákobijec.

Středně dlouhé pruty: Tato kategorie je u nás asi nejčastěji používaná. Jedná se o pruty v délkách od 2,1 do 2,7 m. Ještě asi před deseti lety to byly i mé nejoblíbenější vláčáky. Určitě jsem na ně nezanevřel, neboť je i nadále používám, jen ne tak často. Závodní přívlač se přece jenom trochu odlišuje. V prutech těchto délek je u nás na trhu největší zastoupení a výběr ohromující. Opět se vyrábějí v klasické verzi i s chvějivkou špičkou. Ovšem gramáže bych posunul až ke 30 g. Ideál na tlouště bych hledal v gramáži 3-15 g a délce 2,4 m. Délka je trochu zavádějící. S těmito pruty se dá opět lovit jak ze břehu, tak i z vody. Na břehu budou mít výhodu v lepším dosahu k hladině a také třeba při lovu za vysokou travou nebo jinou překážkou. Při lovu z vody je zase jiná... 

Zkrátka, pokud mám lovit ze břehu a házet daleko, nebo lovit za překážkami uprostřed řeky, tak neváhám a lovím s těmito pruty. To by krátký prut tak dobře nezvládnul.

Pruty s kompaktní špičkou by měly vynikat v dalekonosných hodech, což je u chvějivek slabší vlastnost. Výhodou je univerzální použití nástrah různých gramáží a nemusíte se tolik bát, že by to prut nezvládl. Zdolávání ryb je vlastně stejné jako u kratších prutů. Musíte jen trochu více sledovat nejen práci prutu, ale i navijáku v závislosti na síle použitého vlasce. Optimální je síla vlasce kolem 0,12-0,14 mm. Je potřeba počítat s tím, že u prutů s tvrdší akcí mohou nastat problémy při záběru ryb na krátkou vzdálenost - zde pak hraje hlavní úlohu správně seřízená brzda.

Středně dlouhý prut je dobrý prochytání ze břehu.

Dlouhé pruty: Přiznám se, že pruty v délkách okolo tří metrů používám docela nerad. Občas ale není vyhnutí. Přijdou mi neohrabané, a pokud není dostatek místa, tak jakékoliv zdolávání úlovků je dosti složité. Přesnost náhozu taky není bůhvíco.

Většinou tyto pruty mívají jemnou špičku, často i chvějivou, ve které je cítit jakýkoli dotek ryby. Chová se téměř jako při lovu s feederem, špička se dá dobře sledovat a je na ní vidět každý klepánek. Vlasce můžete použít od těch nejtenčích. Pozor ovšem na nepříjemné omotávání vlasce kolem špičky prutu!

S delšími pruty se nejlépe loví v okolí větví a převislé trávy. Zde si můžete velmi dobře nástrahu přidržet na místě, kde je to zapotřebí. Ryba díky jemné špičce často ani nepozná, že už je vlastně chycená. Zdolávat se musí opravdu s citem a nezvedat moc špičku vzhůru, jinak o úlovek můžete u hladiny snadno přijít.

Tomáš Čepelák, český reprezentant v přívlači, má rád delší pruty.

Šťastnou ruku při výběru!

To je k výběru vhodného prutu asi vše. Každý rybář si musí najít tu svou kategorii, která mu nejvíc bude vyhovovat. Každý z nás má jiné požadavky a hlavně ruce. Hlavně nespěchejte s nákupem bez uvážení, to je pak našlápnuto ke zbytečné investici, která nemusí být zrovna malá. 

Přeji hodně štěstí a jistou ruku při nákupu nového prutu. 

Ať se daří!

Text a fota: David Maixner