Mrtvé rybce neodolá ani trofejní kousek

 

Možnosti

Mezi hlavní způsoby lovu s mrtvou rybkou patří plavaná, položená a přívlač. Jak a co lovit? Můžeme naše možnosti rozebrat detailněji. Zasvěcení zde mnoho nového nenaleznou, ale ti, kteří s lovem dravců teprve začínají, mohou načerpat trochu inspirace i motivace.

 

Položená

Začnu technikou lovu na položenou, který je co do náročnosti asi nejjednodušší. Popíši způsob, který nejčastěji používám, i když jich rozhodně existuje více. Na těžko používám prut v délce 3-3,5 metru s vrhací zátěží 30-60 g. Vlasec o průměru 0,20-0,25 mm. Montáž volím průběžnou. Tvoří ji průběžné olovo 20-30 g, obratlík, návazec s jednoháčkem ve velikosti maximálně 1/0. Záleží na velikosti nastražené rybky. Chytám na rybičky v průměru 15 cm, jen při cíleném lovu úhořů napíchnu i menší. Rybičku dávám na háček za tlamku, ale napřed do ní vložím proužek polystyrénu, který jednak rybku mírně nadnáší a navíc ji zpevní. Tímto způsobem chytám jak na řekách, tak na stojaté vodě. 

Jak daleko rybičku nahodit? To je věc znalosti daného revíru - všeobecně však platí zásada, že kde se zdržují rybičky, tam bude dravec potravu hledat! Jelikož tímto způsobem lovím hlavně navečer, tak po setmění krátce bliknu pod nohy baterkou. Spatřím-li u břehu rybičky, nenahazuji nikdy dál než nějakých 5-10 metrů. V případě, že rybičky u břehu nejsou, nahodím klidně až 40-50 metrů - toto pravidlo platí jen na stojatých vodách.

Na řekách chytám hlavně u překážek, dále v nadjezí a přímo pod splavem. Po nahození vlasec vypnu a prut odložím do vidliček. Naviják neodklopím, jen vytvořím mezi očky průvěs cca 50 cm a zavěsím do něj číhátko. Záběr se projeví vyrovnáním vlasce a přitažením signalizátoru k prutu. Zasekávám bez povolování! Tak docílím, že dravec bude chycený hned v okraji tlamy. Ale i u tohoto způsobu lovu existují výjimky. 

Při jedné výpravě jsem za celý večer neměl kloudný záběr. Jen občasný potah tak o 2-3 centimetry, kterému jsem nevěnoval pozornost. Při půlnočním balení jsem při stahování montáže ucítil, že na háčku visí nějaká ryba. Byl to nádherný candát, který rybku zhltl a zůstal bez pohybu po celou zbylou dobu lovu.

Výše popsanou metodou lovím převážně candáty a úhoře, někdy mrtvou rybkou nepohrdne ani sumík.

Ačkoliv se už mnohé napsalo o lovu štik na mrtvou rybku, já jsem takto ještě zubatou nevytáhl. Několikrát se mi však stalo, že mi atakovala rybičku při smotávání sestavy. Mnohem zajímavějším a také aktivnějším způsobem lovu na mrtvou rybku je plavaná.

 

Mrtvá rybička nahozená na položenou nejčastěji osloví candáty

 

Plavaná

Plavaná coby rybolovná technika nabízí více možnosti nastražení. Umožňuje rovněž využít přírodních vlivů (větru, vln, proudu) k oživení nástrahy. Tímto se automaticky rozšiřuje i nabídka cíleně lovených dravců. Už proto je třeba účel montáže nepodcenit. Rozhodně by na ní nemělo chybět lanko, protože záběry od štik bývají u plavané poměrně časté.

Používám v zásadě tři techniky plavačky.

První spočívá v nastražení rybičky u dna. Jedná se v podstatě o obdobný způsob jako při lovu na položenou, jen s tím rozdílem, že tu a tam celou sestavou pohnu.

Druhý způsob je nastražení do sloupce. Ten využívám za silného větru, kdy mi s nástrahou pohybují vlny.

Třetí způsob je na vyvěšená pod špičku prutu. Využívám ji na řekách, kdy si s nástrahou samovolně pohrává proud.

 

Při lovu dravců na plavanou je nejčastějším úlovkem štika

 

Polotěžko

Při lovu s nástrahou u dna používám prut o délce 3,5-4 metry s vrhací zátěží 40-60 g. Vlasec o tloušťce 0,22 mm, splávek 2-3 g, průběžné olůvko, lanko s jednoháčkem a chemické světlo na splávek. Rybku vycpanou polystyrenem opět nastražuji za tlamku. Velikost nástrahy volím okolo 15 centimetrů. Celou montáž mám vyváženou tak, aby byl splávek mírně přinořený. Tímto způsobem lovím pouze po tmě a v blízkosti břehu. Podle hloubky v lovném místě nenahazuji dál než 5 – 10 metrů. V letním období navštěvuji místa s hloubkou do dvou metrů, na podzim se mi osvědčila hloubka v rozmezí 3-6 metrů. 

Záběr bývá dobře patrný - splávek pomalu začne mizet pod vodu. Když urazí asi metr, ihned přiseknu, aby se dravec nezažral moc hluboko. 

V případě, že záběr nepřijde do půl hodinky, popotáhnu sestavu zhruba o půlmetru, nebo sestavu přehodím. 

Přes den tento způsob takřka nezkouším, možná právě proto mívám záběry pouze od candátů a úhořů. 

 

Zubatá chycená na polotěžko

 

Splavávačka

U dalšího způsobu lovu používám prut kratší, délka 2,70-3 metry je plně dostačující, stejně tak i vlasec o průměru 0,25-0,30 mm. Dále potřebuji kačenku 5-6 g, vyvažovací zátěž a lanko s jednoháčkem. Rybičku nastražuji za hřbet a „koupu“ ji ve sloupci, tak 50-70 cm nade dnem. Takto nastražená mrtvolka nejlépe ve vlnách napodobuje poraněnou rybičku.

Jelikož tuto montáž a způsob nastražení používám hlavně přes den, bývá nejčastějším kandidátem na záběr štika. Právě kvůli ní by rozhodně nemělo v sestavě chybět lanko. Nahazuji pokaždé co nejdál proti větru, a pak víceméně nechávám montáž s nástrahou osudu vln. 

V letních měsících bývají záběry nejčastěji v mělké vodě do dvou metrů, na podzim potom hlouběji. Záběry bývají poměrně razantní - kačenka nezřídka rychle zmizí pod hladinou. V té chvíli nechám vyšponovat vlasec a zasekávám. Nevýhodou „splavávačky“ bývá průvěs vlasce způsobený větrem a vodním prouděním. Proto není na škodu, čas od času, vlasec domotat. U toho však musí být rybář nejvíce ve střehu, jelikož dravec může kořist nevěřícně sledovat a v okamžiku, kdy se s rybkou hne rychleji, zaútočí!

Nastražené rybičky používám ve velikosti 15-20 cm. Nejčastějším úlovkem bývá zase štika. Jen pokud jsou candáti při chuti a loví ve sloupci nebo u hladiny, je tento způsob vhodný i na ně. Zkraje podzimu docela dobře nástrahu berou sumci, kteří se naposledy nahřívají ve sloupci a shánějí ještě něco k snědku. Rovněž okouni mrtvou kolébající se rybkou nepohrdnou, jen se celá sestava musí víc zjemnit - odstranit lanko, za nástrahu použít rybičky do 10 cm a nastražit je za tlamku. Pokud jsou ježatci aktivní, mrtvá rybka jim na překážku není.

 

Splavávaná má také něco do sebe!

 

Vyvěšená

Třetím způsobem lovu na plavanou je lov na vyvěšenou rybičku. V mém případě takto chytám pouze na řekách. Sestava se skládá z prutu 5-7 metrů dlouhého a s vrhací zátěží 30-50 g. Vlasec o průměru 0,22 mm, splávek 2-3 g, lanko s jednoháčkem, na který nastražuji rybičku okolo 15 cm.

Vhodné místo na řece se nachází za libovolnou překážkou v toku, kde se tvoří zpětný proud, tzv. vracák, a kde je hloubka alespoň metr a více. Nástrahu se snažím dát těsně nad dno, a aby se splávek držel v místě, kde je hranice hlavního proudu řeky a vracáku. Prut umístím do vidličky a povolím vlasec tak, aby proud držel sestavu na místě. 

Nelovím s vyvěšenou jen ve dne, ale i v noci s pomocí chemického světla. Úlovky bývají pestré - není dravce, který by odolal! Při záběru přisekávám brzy a jemně. Je zapotřebí si uvědomit délku prutu a relativně krátkou vzdálenost lovného místa, abyste nedopadli jako kolega, který tímto způsobem chytal poprvé a hned při prvním záseku letěl píďový okounek několik metrů vzduchem. Naštěstí po směru toku, takže dopadl zpět do vody...

Dá se říct, že jsem na vyvěšenou v řekách vyprovokoval k útoku snad všechny druhy dravčíků a kromě nich i nejednu parmu a kapra. Vzpomínám si při té příležitosti na příhodu, kdy jsem nastražil mrtvého hrouzka. Po náhozu se mi párkrát zhoupla špička prutu, ale kloudný pokyn k záseku nepřišel. Po vytažení nástrahy z vody jsem zjistil, že mi něco rozdrtilo rybku, že mi na háčku zbyla jen její hlava. Řekl jsem si, že dám torzo rybám dojíst. Po náhozu brzy přišel tak prudký záběr! Horní část prutu se ohnula pod hladinu, naviják cvrlikal pod náporem prchající ryby. Byl jsem přesvědčený, že mám na háčku sumce. Po chvíli ukrutný tah povolil a já zdolal krásnou parmu...

 

Ideální místo na vyvěšení mrtvé rybičky

 

Přívlač

Dalším způsobem jak lovit dravce na mrtvou rybičku je přívlač. I tento způsob lovu nabízí víc možností. Osobně pouze s vláčenou rybkou ze břehu, tudíž budu psát pouze o vlastních zkušenostech. 

Přesto bych je rozdělil na denní a noční vláčku. I když způsob a technika lovu bude skoro totožná, přeci jen existují denní a noční dravci. Poslední roky mě přesvědčují o tom, že se rozdíly mezi nimi začínají stírat. S vláčenou mrtvou rybkou mívám poslední dobou více štik ulovených po tmě a naopak více candátů chytím přes den. K lovu používám vláčecí prut 2,70 metrů dlouhý s vrhací zátěží 15-30 g. Vlasec o průměru 0,25 mm nebo pletenku na 10 kg, lanko a dvojháček. Na vlasec navléknu olůvko 2-3 g, pod něj přidám karabinku s lankem, na které prošiji mrtvou rybku okolo 15 cm. Našívám od hlavy až za hřbetní ploutev a nasadím dvojháček. Tímto způsobem můžu vést nástrahu jak u dna, tak i ve sloupci. Pokud vláčím u dna, tak po náhozu nechám rybku klesnout a poté pouhými pohyby špičky popotahuji rybku s občasnými přestávkami. Většinou záběr přijde v okamžiku, kdy odlepím rybku ode dna. Pokud chci lovit více ve vodním sloupci, začnu ihned po náhozu pomalu přitahovat. Sem tam zastavím chod rybky úplně a hned nato prudkým pohybem špičky prutu vrátím rybku zpět do sloupce. Záběr přichází buď při propadu rybky ke dnu, nebo naopak po odskoku rybky do sloupce.

 

Na přívlač jsou častými "zákazníky okouni"

 

Další způsob vláčení, který využívám, je lov sumců. Zde už je zapotřebí jiného náčiní. Používám k němu robustnější třímetrovou děličku, pletenku na 20-30 kg, středně velké kulové plovátko, obratlík, bužírku a trojhák. Jedná se o cílený lov sumců pod hladinou. 

K této technice jsem se dopracoval při lovu kaprů z hladiny, kdy mi sumec potmě atakoval nahozené kulové plovátko při stahování. 

Jak na to? Nejprve si vyrobím asi metrový návazec opatřený ochranou z bužírky proti sumčím kartáčům, který je zakončený navázaným trojháčkem - rozhodně dostatečně kvalitním a větším. Na kmenovou šňůru navléknu kulové plovátko naplněné do jedné třetiny vodou. Pod kulové plovátko navážu obratlík na 30-50 kg a k obratlíku přivážu vyrobený návazec. Rybku 20-25 cm nastražím za hlavu. Celou sestavu nahodím 30-50 metrů a po nahození trhavě metr až dva popotáhnu. Poté zhruba 10 vteřin nechám rybku bez pohybu a znovu ji trhavým pohybem přitáhnu. Kulové plovátko na hladině působí jako vábnička, vydává i podobné zvuky a vláčená rybka současně silně vibruje. Pokud jsou sumci při chuti, tak záběr přijde po pátém, šestém náhozu do stejného místa. Několikrát jsem dostal záběr ihned po dopadu rybky na hladinu. Záběr pokaždé bývá hodně razantní, proto je třeba prut držet po celou dobu pevně v rukou. Při úplňku nebo na revírech, kam dosáhne světlo pouličních lamp či jiného osvětlení je záběr krásně vidět. Nejdříve se za kulovým plovátkem vytvoří několikrát „esíčko“ na hladině. Když zmizí, tak do 5-10 vteřin se udělá vír, někdy doprovázený sumčím puknutím a přichází úder. Sumec zaregistroval rybku, klidně ji pronásleduje a pro něho ve vhodné chvíli na ní zaútočí. 

Kolega tuto techniku ještě zdokonalil. Místo kulového plovátka váže většího poppa - samozřejmě bez háčků. Já zůstávám u plovátka, jelikož s ním dosahuji delších hodů.

Na závěr bych se rád podělil o zážitek, který mě přiměl k této technice lovu.

 

Systém na sumce s bublinou

 

Náhoda tomu chtěla!

Byl slunný červenec. Den se nesl ve znamení vedra a k tomu se na stromech nehnul ani lístek.

Sedím u jezera a přemýšlím u rozbalených prutů, co vlastně v tomto počasí chytat. Nejvíce aktivity jsem zaregistroval pod hladinou, kde se pásli malí amuři na spadaném chmýří z topolů. Jelikož jsem kromě chleba od svačin u sebe neměl nic, co by se na hladině udrželo, rozhodl jsem se zatím nahodit kukuřici ke dnu. Teprve navečer jsem se rozhodl oželet kus svého žvance a zkusit jím přemluvit nějakého většího amura.

Konečně se slunce pomalu kloní za obzor. Nastala ta pravá chvíle nahodit kůrku chleba. Převázal jsem jeden z prutů na plovátko a na docela malý háček napíchnul kus kůrky z chleba. Za okamžik už vše svištělo vzduchem. Hurá, je to přesně v místě, kde by amuři mohli být. První záběr na sebe nenechal dlouho čekat a už jsem tahnul ke břehu první válcovité tělo. Amur měl asi 55 cm a dostal svobodu ještě ve vodě.

Nastražuji větší kousek chleba a házím ho do stejného místa. Mezitím se docela setmělo, takže nástrahu ani plovátko nevidím. Přidržuji vlasec. Ha, teď se šponuje! Zaseknu, ale rybu po chvíli boje ztrácím. Do toho se mi udělala smyčka na vlasci. Když konečně vše rozmotám, snažím se rychle navinout a znovu nahodit. Stihl jsem navinout možná tři nebo čtyři metry na naviják, kdy jsem zpozoroval, že v místě, kde se pohybovalo plovátko, se udělal vir. Za chvíli se vše opakovalo. Najednou rána do prutu a vše je pryč! Nedávalo mi to smysl ani logiku. Prvně mě napadlo, že to musel být útok nějaké poblázněné štiky. Kdyby se do konce lovu nic na hladině neudálo, žil bych v přesvědčení, že to byla štika nebo ondatra, ale do půlnoci jsem zaregistroval dva hlučné zálovy od sumců. Tehdy mě napadla myšlenka, že to asi byl sumec. 

Když jsem si potom dal všechny střípky dohromady, bylo rozhodnuto. Zkusím lovit sumce s plovátkem. 

Hned další volno jsem byl celý nedočkavý, abych byl na místě. Konečně se tak stalo a já koukám na hladinu, která byla jak po zimní chumelenici plná chmýří. Ještě k tomu bylo oproti minulé vycházce o dobrých deset stupňů méně. Vybalil jsem připravený vláčák, nasadil obratlík s plovátkem a návazec s trojháčkem na vlasec 0,30 mm. Zatím ještě bez ochrany proti kartáčům výsostného krále vod. Čekal jsem na setmění. Měl jsem sebou tři už rozmražené perlíny z předešlého roku. Byl jsem plný očekávání a adrenalinu, jestli se bude něco dít, nebo jestli můj pokus skončí fiaskem. 

Napichnu perlína na trojhák a nahodím ho co nejdál. Dopadl na hladinu a já přemýšlel, co s ním. Zkoušel jsem s ním popotahovat, ale mně samotnému se to nelíbilo. Dávám tedy špičku víc k hladině a poškubávám s ní. 

Najednou za mnou něco zachrastilo a já se lekl. Když jsem se otočil po hluku, trhnul jsem s vláčákem razantněji. V tom se ve vodě ozvalo žblunknutí. To bylo to pravé! Začal jsem rybku vést trhavými prudkými pohyby po hladině.

Nevím ani po kterém náhozu to bylo, jen vím, že už jsem byl smířený, že to napoprvé nevyjde, ale najednou přišla rána do prutu rána. Rozhodně jsem ji nečekal a měl jsem co dělat, abych prut udržel. Srdce se mi rozbušilo, nohy zdřevěněly. Prostě jsem byl totálně mimo! 

Po krušných minutách jsem dostal ke břehu krásného fousáče odhadem 120-130 cm. Následovaly dva rychlé snímky úlovku mobilem, vyproštění háčku z koutku tlamy a už se se mnou rozloučil. 

Sbalil jsem věci a pádil domů. V posteli jsem nemohl usnout, vše se mi pořád vracelo. Byly tři ráno a já už seděl u kávy. Vzal jsem do rukou prut a prohlížel, co změnit na sestavě. Najednou si všimnu, že na ní chybí trojhák. Věděl jsem, že jsem přece rybu vyháčkoval! Kde tedy je? Uchopil jsem vlasec a bylo mi vše jasné. Chybělo opravdu hodně málo, vlasec byl tak podřený od fousáčových kartáčů, že byl div, že se mi podařilo rybu zdolat. Proto jsem hned přezbrojil na pletenku, navíc s ochrannou bužírkou...

 

Sumík na vláčku

 

A právě to byl jeden z mnoha důvodů, proč chodit na ryby nebo za rybami. Tolik nejrůznějších zážitků a poznání zato rozhodně stojí!

Petrův zdar.

 

Text a fota: Petr Ramian alias Petula