Co vše se skrývá u vody!

Papírové kapesníky, nedopalky a občas nějaké to „voňavé překvapení“ pod listem lopuchu se ještě s hodně přivřeným okem dá tolerovat, neboť tento „biologický“ odpad se zanedlouho rozloží. Samozřejmě nesouhlasím s jejich výskytem v přírodě, ale chci tím spíše poukázat na fakt, že se u vody dá najít daleko nebezpečnější a trvanlivější smetí. Které to je?

 

Zátiší pro otrlé!

 

Jako negativní příklad bych uvedl svou zkušenost z návštěvy k revíru, který má rozlohu 30 ha a vyznačuje se i poměrně vysokým rybářským tlakem. Řeč je o nádrži poblíž obce Chotěšov. Západočeši určitě vědí... 

 

Brigáda bez fanfár

Jednoho březnového rána jsem se vydal k výše uvedenému revíru, abych vyzkoušel apetit kapřího osazenstva. Po příchodu na místo jsem se nestačil divit, jaká sbírka odpadků tu po rybářích zbyla z loňské sezóny. Jen chvíli jsem přemýšlel, jak s tím nepořádkem naložím. Rybářský řád k této věci hovoří jasně: „Po příchodu k místu lovu prohlédne osoba provádějící lov místo, z něhož hodlá lovit. Pokud je znečištěno odpadky, před zahájením lovu ryb je uklidí.“ 

V křoví a kolem místa k lovu se povalovala spousta sklenic, které kdysi sloužily jako svíčkové svítilny a nechyběly ani lahve od tvrdého alkoholu. Pobřežní prost „zdobily“ igelitové sáčky od krmení, zmačkané krabičky od cigaret, plechovky od piva, kukuřice, hotových jídel, atd., atd. 

 

Místo 1. - před...

 

... a po!

 

Všechny odpadky nesly stopy přešlé zimy, byly silně znečištěné, některé ostré a rezavé. V jejich případě bych v ustanovení rybářského řádu požádal o doplnění ustanovení: „ ...tedy pokud to není spojeno s ohrožením zdraví nebo života!“ 

Místo 2. - před...

 

... a po!

 

Protože jsem byl pro tento případ vybaven chirurgickými latexovými rukavicemi a dvěma pytli na odpadky o objemu 25 litrů, rozhodl jsem se rybářský řád respektovat a nepořádek uklidil. Přiznám se však, že kdybych takto vybaven nebyl, tak nevím, zda bych si na úklid troufl. 

Uvedení místa do přírodního stavu před dalším nájezdem čuňat (tímto vyjádřením spíše urážím čuníky, na úkor osob, které nepořádek způsobily a které se považují za rybáře) mi zabralo 2,5 hodiny! Když jsem se hromadu odpadků pokusil nacpat do donesených pytlů, zjistil jsem, že to prostě nepůjde. Naštěstí byl mezi odpadky i větší igelit a nákupní taška - jen díky nim se mi podařilo binec odvézt...

 

Místo 3. - před...

 

... a po!

 

Výsledkem mé brigády byl pytel a taška s plastovým odpadem, dále pytel se sklem a další s komunálním odpadem. Přiložené fotografie dokumentují místo před a po úklidu. 

Ze stavu místa je možné usuzovat, že odpadky se zde nahromadily během období bujné vegetace v okolí. U některých kolegů zkrátka platí, že co zmizelo v roští a trávě, jako by bylo uklizeno! Jakmile ale listí opadalo a tráva uschla, rázem se vše znovu objevilo... 

 

Dvě a půl hodiny mé práce!

 

Resumé

Mnohokrát citované, že nejjednodušší a nejlepší řešení je to, když si rybář k vodě odnese všechno, co k ní přinesl, je pravdivé. Každý by měl respektovat i zbytek citovaného ustanovení rybářského řádu, viz: „Osoba provádějící lov je povinna udržovat na místě pořádek a po skončení lovu případné odpadky po sobě uklidit. Je zakázáno ponechávat odpadky na břehu, nebo je odhazovat do vody. Za hrubé porušení tohoto ustanovení je považováno, pokud by osoba provádějící lov ryb takto zacházela se skleněným odpadem“. Prostě a jednoduše - když si každý od vody odnese to, co si k ní přinesl, nebude nikdo muset po jiném uklízet...

 

Text a foto: Tomáš M.