Přesto se mezi námi stále ještě nacházejí lidé, kteří rybám rozumějí, snaží se pro ně a revíry, v nichž žijí, udělat vše, co je v jejich silách a bojují za všechno, co z naší skutečné přírody pořád ještě zbývá. Snažím se takové lidi hledat, mluvit s nimi, abych se od nich něco dozvěděl a snad bych i rád napomohl tomu, aby se jejich myšlenky a přístupy šířily dál. Protože já o mrtvé vody, do nichž mi kdosi za moje peníze nasype kapry nebo duháky, až tak dvakrát nestojím.
Poznal jsem na Internetu pár skvělých a zapálených lidí, kteří dělají pro rybařinu hrozně moc a bojují doslova jako Jiráskovi husité proti všem za to, aby naše vody byly takové, jaké si je představuju i já. Ale prakticky všichni žijí na úplně opačných koncích republiky a s většinou z nich jsem se ještě ani neviděl.
Hledal jsem tedy blíž. Napadlo mě, že bych se mohl nějakým způsobem dostat do líhně v Husinci. Tamní organizace s více než stoletou historií totiž spravuje unikátní zařízení a dodnes se snaží vytírat do značné míry původního pstruha obecného z řeky Blanice.
Daný region je tak jednou z mála oblastí v naší zemi, kde mají populace potočáka po genetické stránce stále ještě relativně blízko k rybám, které tu žily předtím, než začalo kupčení s násadami, které vyrobilo z našich pstruhů jeden veliký genetický mix. Je ale otázka, zda je to až taková tragédie, protože samotný náš národ není po stoletích své přítomnosti v srdci Evropy ničím jiným.
Podobných otázek si v rybařině kladu spoustu. Doufal jsem a stále ještě doufám, že setkáváním se s těmi správnými lidmi získám alespoň na některé z nich odpovědi. A tak jsem se za pomoci kamaráda vnutil do husinecké líhně a strávil v ní a jejím okolí dva dny. Napřed jsem se zúčastnil odlovu generačních ryb a o týden později pak samotného výtěru. O obou událostech napíšu samostatné články a dnes se tedy budu věnovat pouze sobotě 27.10. 2012, kdy jsem se brodil spolu s lovící četou korytem Blanice a následně strávil několik hodin v prostorách líhně.
Den to nebyl bůhvíjaký. Přecházela studená fronta a od rána buď mrholilo nebo rovnou lilo. Prodíral jsem se tím nečasem a přemýšlel, jak dlouho asi budu lovnou četu na zarostlé Blanici hledat. Nedalo to moc práce. Ze silnice jsem uviděl skupinku brodících postav s tyčemi v rukou, takže stačilo na prvním vhodném místě zastavit, zaparkovat a prodrat se k řece za nimi.
Pro rybáře to byl trochu šok, když jsem se na ně vyřítil ze křoví ověšen foťáky, ale dohodli jsme se a nic nebránilo tomu, abych začal dělat to, kvůli čemu jsem přišel. Trochu času k rozhovoru nám poskytly problémy s dodávkou proudu a tak se se mnou předseda organizace Tomáš Morávek chvílemi bavil a chvílemi zkoušel, jestli už mu do jeho elektrody teče „šťáva“.
Nakonec se zkoušečka přece jen rozsvítila a skupina chlapů v broďácích, vlekoucí za sebou kabel, vyrazila vpřed. Ze začátku se mi zdálo, že snad v řece ani není co lovit. Několik desítek mělčího proudu nevydalo ani šupinu. Zato se mi lovící parta začala rychle vzdalovat.
Prodíral jsem se za nimi, snažil se udělat co nejzajímavější fotky a moje technika (obě zrcadlovky a kompakt) postupně začínala plavat. Voda padala z nebe, ze stromů, cákala od mých nohou… Byla prostě všude. Zato světla bylo pomálu. Ale držel jsem se zuby nehty a cvakal, kdykoli to jen trochu šlo s tím, že ono se snad nakonec něco vybere.
Brzy jsme se dostali do hlubších partií, kde se konečně začaly lovit ryby. Tady jsem si uvědomil, jak je lovicí parta pečlivě sestavený a sehraný tým. Jeho základ tvořili dva matadoři vládnoucí elektrodami a postupující tak, aby dokázali pokrýt celou šíři koryta. Kolem každého elektrolovce byli natlačeni dva chlapi s kesery (nebo spíš kesírky), kteří bleskově odlovovali ryby omráčené proudem a za nimi následovala další dvojice s velkým proutěným košem sloužícím k transportu ulovených pstruhů. Celou partu jistili dva borci starající se o to, aby se kabel řádně odvíjel a mohlo se plynule postupovat vpřed. K ruce měli posledního člena týmu, který se občas vracel dozadu, aby zajistil volný pohyb kabelu. Mimochodem – husinečtí jsou schopni pracovat ještě ve vzdálenosti kolem 500 m od agregátu. Nutí je k tomu zejména skutečnost, že na členitém toku není mnoho míst, kam se dá přístroj v pohodě dostat.
Když všechno ideálně šlapalo, postupovala parta rychlostí pomalé chůze, elektrody se kmitaly vodou a místy se v jejich okolích odlepovala ode dna prohnutá těla ryb. Lovci s kesery bleskově odlovovali ty z nich, které se zdály být vhodné pro budoucí výtěr. V tomto stadiu lovu rozhodovala v podstatě jen velikost – malí pstroužci byli ponecháni v řece a postupně se zase ze způsobeného šoku vzpamatovali. Nad jedním, který zůstal ležet v mělčině u dna, jsem nějakou dobu postál. Bylo vidět, že s ním proud rozhodně zamával, ale po chvilce se přetočil do správné polohy a poněkud nejistě zamířil do hloubky.
Měl bych se určitě zmínit o samotném agregátu. V den lovu jsem ho vlastně ani nezahlédl. Přidal jsem se k partě, když už byl agregát za zatáčkou a chvilku předtím, než došel kabel, jsem ji opustil a kamarád, který mi celou záležitost pomohl domluvit a který mezitím dorazil, mě odvezl do líhně. Snímky přístroje jsou proto až z mé druhé návštěvy, během níž jsem v líhni dokumentoval samotný výtěr.
Agregát je vlastně taková malá elektrocentrála podobná těm, které si můžete koupit, abyste si mohli i na odlehlých místech užívat komfortu moderní elektronické domácnosti. Skládá se ze spalovacího motoru a generátoru elektrického proudu. Je tu ovšem jeden drobný, leč zásadní rozdíl. Na proudu z lovicího agregátu byste televizi asi jen tak nerozchodili. Je totiž stejnosměrný, aby bylo možné ve vodě vytvořit elektrické pole, které omráčí a dezorientuje ryby. Nastavení parametrů proudu (jeho velikost a patřičné napětí) pak je jednou z nejdůležitějších věcí, kterou musí proškolený elektrolovec ovládat.
Diskutabilní je i otázka, jak moc elektrický proud ryby poškozuje. Podle mnoha odborníků se jedná o nejšetrnější a nejefektivnější způsob odlovu ryb, zejména na tekoucích vodách. Zkuste si představit libovolný alternativní způsob a zjistíte, že bude buď mnohem dražší nebo komplikovanější anebo v konečném důsledku poškodí ryby ještě více. Během odlovu jsem viděl stovky ulovených pstruhů, kteří byli nakonec dopraveni do prostor líhně. Uhynul z nich jediný. Tam se pak může jednat i o zranění způsobené manipulací, o nemocného jedince apod. Například procento uhynulých ryb při sportovním rybolovu, který všichni provozujeme, je daleko vyšší. Tvrdí se, že při chyť a pusť je letálně poškozeno asi 3 – 15% zdolaných ryb (zjišťováno v USA na dravých rybách). Samozřejmě je to v závislosti na druhu, ročním období, momentálních podmínkách, kondici ryby a šetrnosti při manipulaci.
Krásným dokladem toho, že ryba se dokáže z elektrického šoku poměrně rychle vzpamatovat, je následující historka. Chovný úsek se loví dva dny a druhý den se podařilo ulovit slušného mníka. Širokohlavý mramoráč skončil i se pstruhy v proutěném koši a v něm byl vlečen vodou (v tom je koš výborný, protože drží tvar, ale otvory mezi pruty dovnitř stále proudí voda). Místy se při přenášení mělkých a kamenitých míst koš i zvedne z vody a ryby jsou v něm transportovány obvykle nějakých 200 – 300 m k nejbližšímu místu, kam může zajet auto s transportní nádrží, do níž se úlovek přemístí. Tak to bylo i tentokrát. Když ovšem mníka z koše vylovovali, trčel mu z tlamy ocas dvaceticentimetrového pstruha. Mramoráč se otřepal skutečně rychle a naplno využil nabízené příležitosti.
Když byla transportní nádrž plná a řidič terénní dodávky s ní nabral kurs na líheň, vyrazili jsme s kamarádem za ním. V líhni už na potočáky čekala další parta rybářů a cesta ryb za umělých výtěrem bleskově pokračovala.
Napřed byli přeloženi do kaskády plechových van, která slouží k roztřídění ryb. Oddělují se zvlášť jikernačky, zvlášť mlíčáci a zvlášť ryby pro výtěr nevhodné. To jsou buď příliš malí pstruzi nebo ryby, které už se stačily vytřít přímo v řece. Protože je období výtěru pstruha poměrně dlouhé, není snadné zvolit optimální termín odlovu. Nabyl jsem dojmu, že je tu snaha slovit ryby, až když už výtěr začne probíhat. Část ryb je proto už vytřená a okamžitě po vytřídění se vrací zpět do revíru. Zbylou skupinu ryb tvoří jiné druhy, které se při lovu prostě připletly do podběráku. Viděl jsem nějakého duháka, pár lipánků, okouna a dvě vranky. I tyto ryby se vracejí tam, odkud byly vyloveny. Setkal jsem se před časem s názory lidí, že rybáři lovící elektřinou se vlastně mají, nachytají spoustu ryb a nejspíš si je nechají. V Husinci jsem neviděl ani náznak něčeho takového. Tady práce jede, lidé kmitají, neviděl jsem jediný zkusmý pohled, který by ověřoval, zda se dívám, aby se mohla ryba někam „ulejt“. Co se má vytřít, to se vytře, zbytek ryb se vrací zpět odhadem do dvou hodin po ulovení. Jestli je to jinde jinak, o tom mi nepřísluší spekulovat.
Třídění ryb je velmi zodpovědný úkol, vyžaduje zkušenosti a cit v rukou a rozhodně to není svěřováno každému. V Husinci tuhle činnost provádí Jiří Hovorka, člověk, který mi byl od první chvíle nesmírně sympatický. Díval jsem se mu na ruce a je to opravdu koncert.
K mé fotografické smůle se ale zatáhlo ještě víc a déšť postupně vystřídalo husté sněžení. Proto se rychle dokončilo třídění ryb, spočítané jikernačky a mlíčáci se umístili do sádek, ryby určené k vypuštění do revíru naložily zpátky na auto a to odjelo pro další várku.
My, kteří jsme tu zbyli, jsme zalezli do tepla v místní klubovně a dali si guláš. Nevím, jak je to možné, ale snad všude, kde se sejde větší parta opravdových rybářů, se najde někdo, kdo umí naprosto dokonalý guláš. Znáte to z chytejáckých srazů a ten výtvor, který jsem s potěšením spořádal v Husinci, rozhodně nebyl horší.
Mezitím, co jsem se oháněl lžicí, jsem rozložil foťáky po stole, nechal je ohřát a utíral louže vody kolem nich.
Kolem se mezitím rozproudila debata a já střídavě poslouchal nebo vyzpovídával vedoucího líhně Milana Suchardu.
Dozvěděl jsem se toho hromadu a Milan při příležitosti návštěvy zástupce rybářského média přinesl dokonce staré kroniky, nad nimiž se rozproudila debata o dávno uplynulých časech i o rybářích, kteří už nejsou mezi námi. Bylo vidět, že pro tyhle chlapy je rybařina jejich život a mnozí ji dělají už desítky let. Bylo krásné je sledovat, jak se poznávají na třicet let starých fotkách, vybavují si historky, pamětníci ukazují těm mladším jejich otce a strýce… No prostě nádhera. Svět, do kterého bych dokázal zapadnout během chvilky a vydržet v něm ty desítky let podobně jako někteří z těch, co seděli kolem.
Bylo mi jasné, že článek o odlovu pstruhů musí mít ještě druhou polovinu. Kus textu věnovaným těm lidem kolem, kteří tělem i duší propadli rybařině, organizaci, jejíž zdravé jádro tvoří neuvěřitelně osobitá parta a líhni, která tu existuje už… no hodně dlouho.
Začnu asi tím, že bych trochu představil MO ČRS Husinec. Tato organizace patří k těm, které se mohou pochlubit dlouholetou a bohatou historií. V letošním roce oslavila 100 let svého trvání a už na prvních stránkách kroniky (jaro 1913) jsou zmínky o vysazování pstruhů a úhořího monté – tedy doklad aktivní práce nově vzniklého spolku.
Snaha uměle vytírat pstruha provází celou historii spolku či později organizace a po druhé světové válce se MO Husinec věnovala této činnosti skutečně intenzivně. Původně se vozily vytřené jikry jinam, např. do Kaplice, ale v 70. letech byl vybudován objekt stávající líhně a kompletní výtěr i odchov probíhá od té doby zde. Dnes je Husinec jedinou MO na jihu Čech, která disponuje vlastní líhní (ostatní líhně nejsou spravovány místní organizací svazu) a dostatečně velkým chovným revírem. A musím říct, že místní, přinejmenším ti, které jsem v prostorách líhně potkal, jsou na tuto skutečnost náležitě hrdí. Našel jsem tady to, co mi na mnoha jiných místech docela chybí – vědomí, že tohle je naše voda, naše práce, naše odpovědnost a také naše radost.
Historie líhně je spjata se jménem Jindřicha Holčáka, který ji vedl dlouhá desetiletí. Dnes už tento pán nežije a o tom, že si jeho zásluh byli všichni vědomi, svědčí to, že líheň nese jeho jméno. Jeho pomyslným nástupcem je dnes Milan Sucharda, který se nejen stará o provoz líhně, ale vyřizuje i nejrůznější agendu spojenou s prací MO, například vydává povolenky.
V husinecké líhni se v průměru ročně odchovává 200 – 300 000 jiker. Samozřejmě to hodně záleží na tom, kolik se podaří získat generačních ryb a odebrat pohlavních produktů. Odchovaný plůdek se vysazuje do revírů, na nichž hospodaří místní organizace a přebytky se v rámci svazové distribuce dodávají dalším organizacím v jižních Čechách jako jsou Volary, Volyně nebo Strakonice. Dodává se buď váčkový plůdek nebo plůdek rychlený, který se v prostorách líhně odkrmuje zhruba 3 měsíce.
Unikátní je to, že po celou dobu existence líhně se vytírá ryba z Blanice. Protože se do této říčky v minulosti vysazovalo jen poměrně málo ryb z jiných lokalit, vykazuje zdejší populace značnou míru původnosti, což před časem potvrdily i genetické výzkumy. Neméně unikátní je to, že celý odlov i následující výtěr, je rituál, který probíhá v téměř nezměněné podobě již desítky let. Mění se technika, osoby i dobová kulisa, ale samotný průběh celé akce je v podstatě stále týž. Černobílé snímky na stánkách kroniky pocházející ze 70. let ukazují prakticky tytéž výjevy, jaké jsem zachytil já nedávno digitální fototechnikou.
Jedna věc se ovšem oproti oněm „dávným“ dobám změnila víc než výrazně. Silně kleslo množství odlovených generačních ryb. Ačkoli se loví stále tentýž úsek, už dávno se nepodařilo slovit 2 000 jikernaček jako v dobách největší slávy. V minulém roce jich bylo 414. Letos bylo už během prvního dne odlovu (chovný úsek se loví 2 dny) evidentní, že jich nebude ani tolik.
O tom, že pstruhů obecně ubývá, se dlouhodobě ví. Ptal jsem se tedy těch, kdo mohli celé desítky let ten postupný úbytek sledovat. Určit s jistotou příčinu současného neutěšeného stavu nedokázali, ale mluvili o těch samých věcech, na které v podobné souvislosti přijde řeč vždycky a všude. Zde se jako nejvýraznější příčiny úbytku potočáka zdají být nárůst počtu predátorů, pytláctví a změna kvality vody. Pokud jde o změnu kvality vody, tak problém je například v tom, jak se mění formy jejího znečištění. Prosté organické znečištění má paradoxně za důsledek přísun většího množství živin na základnu potravní pyramidy a větší produkci toku. Snížení organického znečištění sice opticky vyčistí vodu, ale sníží se množství řas i bezobratlých a ve finále i množství ryb. Pamětníci se shodli na tom, že v Blanici poslední dobou výrazně ubyly drobné rybky jako jsou hrouzci a střevle. Pokud se takto ztenčila potravní základna, není divu, že pstruhů ubývá.
Predátoři jsou kapitola sama pro sebe. Viděl jsem celkové množství pstruhů odlovených na 2 km toku. Odhadoval bych to na několik desítek kilogramů. A predátoři? Kdysi vzácná vydra se dnes hojně vyskytuje po celém toku a bez problémů se pohybuje i v prostorách líhně. V zimě sem pak zaletují kormoráni a v některých případech jich bylo zaznamenáno i přes 100 kusů najednou. Místní organizace sice dostala povolení k jejich odstřelu, ale to je velmi omezující a třeba i jen několikadenní přítomnost většího hejna znamená pro obsádku revíru tragédii.
Podle zkušených členů lovicí čety je během odlovu možné snadno poznat místa, kde se pytlačí. Kromě stop po pobytu osob na břehu (revír je chovný a lovit se tu nesmí) se na místech navštěvovaných pravidelně pytláky uloví výrazně menší množství generaček. Paradoxně tak i zde začíná platit to, co v posledních letech funguje i na mnoha jiných (a nejen pstruhových) revírech – nejvíce ryb a největší kusy najdete v centru města.
Co dodat? Nejspíš to, že tato situace nepanuje poslední rok nebo dva a jenom na Blanici. Ví se to už dlouho a nad řešením se neustále přešlapuje. Časy, kdy vedoucí líhně Jindřich Holčák křičel na chlapy, ať mu už další ryby nevozí, protože už nebude mít jikry kam dávat, jsou minulostí a hned tak se nevrátí. O to víc je třeba ocenit husinecké rybáře za to, že uchovávají kontinuitu někdejšího zarybnění a také odkaz těch, jimž vděčíme za to, že máme v našich vodách alespoň to, co v nich zatím zbývá. Já jim za to děkuji. A nejen jim. Děkuji všem, kdo se snaží o totéž, ať už jsou odkudkoli.
Text i foto: M. Horáček – Osprey
„kupčení s násadou“ – platí ber, kde ber, abys měl v revíru rybu, tahle rasová kritéria mi připadají někdy přehnaná
Trochu to z technických důvodů trvalo, ale již běží: http://www.chytej.cz/…yter-lipana/
regulus> Protiřečí si celý svaz. ÚS jako naprostá většina uživatelů by měla dodržovat zákon, protože neplnění zákona 99/2004 by mohlo mít za následek ztrátu revírů. Když se zeptáš těch, co fakticky vysazují ročky původních druhů, tak ti řeknou, že toto (umělý odchov a vysazování do velikosti ročka) je jen alibi, výmluva, která se může ještě zvěrohodnit kormoránem, vydrou (zaplať pánbůh za ně). Psát o tom oslavné články může snad jen „Severní Korea, Kuba Vágner a Veolia…“. Těch tvých 5 slušných „potočáků“ mohou být ryby podobné těm, co vysazují v Plzni a v Jč. do komerční Vltavy..... Vůbec bych se nedivil, že to někdo v dalším článku připíše agregátu a svazopráci MO k dobru…)))))
Svaz nemůže k nějakému svému výročí vypálit „mezikontinentální raketu na USA“, potřebuje ale také nějaký hmatatelný „úspěch“. To je to dilema. Agregátoodlov obsádky z revírů (i „chovných“) za úspěch nepovažuju, stejně jako tu raketu..... Za „úspěch“ spíš jako rybář považuju ryby co jako pstruh vypadají, loví se, ale nadšený toho též nejsem. Je to jen to lepší řešení, ze dvou špatných.
Tady je Osprey mimo realitu, i když jako rybáře a spisovatele ho mám rád.
MP-E65mm> jelikož pstruhovek nenavštěvuju tolik jako empéček (spočítal bych je tak na prstech svých končetin), nemohu objektivně soudit. A ten doslech z níže zmíněných důvodů beru s rezervou.
David Havlíček> Davide ale ani ja netrvrdím, že je vše černé. Problém je, že před těma dvaceti lety nespiš rybáři fňukali a to bych nazval jako neopodstatněné. Protože si ty ryby v řece viděl. A oni tam fakt byly. Dnes fnukaj protože tam opravdu až na vyjímky nejsou. Bavím se pořád o pstruhových revírech.Kdybych věděl že to nejde, udržet dlouhodobě potočáka na revíru, tak ani nepípnu. Před dvěma roky jsem byl u kolegy ( znáš ho) a prošli jsme kousek jeho pstruhového revíru. Já jsme nevěřil svým očím. V každý tůni bylo potočáků že by si je na prstech svých končetin nespočítal. Od ročka až k po krásne ctyřicatniky. Zkrátka to jde. Jenže to dělají lidi, kteří mají zájem na tom aby jejich voda nebyla pouze tekoucí vodou. Moje domovská voda sálá životem, bohužel pouze schránky chrostíků pod kameny. Obrazně řečeno :))
regulus> Pokud jakýkoliv čin ohrozí jedince chráněného druhu nebo celou populaci ostatního druhu, jedná se o porušení zákona o ochraně přírody. Výjimkou je, pokud toto nastane během běžného hospodaření. Protože na řekách probíhá běžné hospodaření, je třeba se na ně nyní dívat stejně jako na pole s řepkou nebo smrkové monokultury. Problém je, že né všichni chtějí, aby většina krajiny byla pouze „výrobním“ prostředkem. Pak je třeba u říční sítě zachovat estetické a krajinotvorné hodnoty, rekreační účely, retenční a meliorační schopnosti a na jednom z podledních míst je ekologická rovnováha toku. Jsou úseky toků, kde hospodaření probíhá v souladu s ochranou přírody v různých chr. území. Možná by bylo dobré přidat některé přírodně cenné toky nebo úseky k tomuto šetrnějšímu režimu, zbytek využít k „hospodaření“. Hospodaření by však na zbytku bylo zákonitě intenzivnější a tak si toto já osobně nepřeji.
MP-E65mm> já rozhodně nechci tvrdit, že je vše růžové. Ovšem mám dojem, že je trochu v rybařině od nepaměti trendy (ono to totiž v bleděmodrém bylo úplně do posledního detailu stejné i před 20–30 lety) brečet, že je to špatné, že nejsou ryby, že dříve bylo lépe… Zmínil jsem dobu před 20–30 lety. Myslím, že mohu. Rybářem jsem totiž oficiálně už 32 let. Tenkrát říkali rybáři přesně to stejné. Přesně. Asi jsou určitě některé revíry, které se potýkají s problémy. Ale pak je podle mne mnoho revírů, spíše bych řekl většina, kde to „žije“ a sálá životem, jak píšeš. A žádné speciální revíry si nevybírám a žije to všude. Jsou samozřejmě lidé, kteří budou brečet. I osobnosti a o to je to horší, protože mnohdy nepřemýšlející dav automaticky přebírá jejich názory. Je však otázkou, zda jsou ty nářky opodstatněné. Mohl bych totiž jmenovat konkrétní případy a konkrétní lidi, kteří nad svým revírem hořekují a přitom tam ryby mají, krásné, původní, velké. A v běžném množství. Ale buď jim je to málo, nebo je neumí chytit. Ale obtížnější je přiznat si „neumím to“, než říci ryby nejsou a stojí to za hovno.
BTW: dnes nebo zítra spustíme reportáž z pstruhové líhně v Borových Ladách na Šumavě, kde zachovávají původní šumavskou linii pstruha obecného, kterou jsme natáčeli do pořadu Jak na ryby s Rudou Hrušínským. Tenkrát se nám tam z celého materiálu vešly jen asi 3,5 minuty. Teď to zveřejním celé, ve zhruba pětinásobném rozsahu. Možná tam budou i některé odpovědi. Možná ne.
A jsem moc zvědav, jak to označí Hecht. Za jaký kurz. Věc která vznikla dva roky před tímto článkem.
David Havlíček> No když to sem napíšu, tak tam budu mít frontu k vodě, až pudu na ryby. Kdyžtak mi houkni soukroumě, protože to máš určo daleko, tak klíďo prozradím. Jako změnu k lepšímu vnímám to, že se tam dává v posledních letech spíše přerostlý potočák místo přerostlého duháka. V Boršově to znám akorát z lodě, takže nevím, jak velké se tam dávají ryby. Předpokládám ale, že tento problém je patrný hlavně u malých toků. Jestli je lepší ryba, která se rychle vyžere při výkrmu a pak se sádkuje v potoce než ryba které v tom potoce pomalu vyrostla, to nevím.
regulus> když budu mluvit za sebe, tak mě nejde uplně o to chytit kapitalní kus, ale spíš o to jak jsem psal niže, zažít dobu, kdy ty řeky a potoky budou sálat životem. Od potěru po genereční rybu. Prostě celé věkové spektrum. Jako tomu bylo dřiv. Dřív se těm rybám dařilo. Proč dnes ne?. Prostě najít příčinu a zároveň opatření. Jenže k tomu by musela být vůle. Kladu si neustále otázku, proč to na některý místech jde, proč se snaží vracet násadu geneticky čistého potočáka. Už jenom tenhle fakt vzbuzuje dojem, že tu není něco v pořadku.
regulus> samozřejmě že to žádní sportovci nebudou :) ale trénink to umí změnit :)
Se zbytkem víceméně souhlas.
David Havlíček> dobrá vezmu to z jiné strany. Představ si, že ležíš 14 dní na zádech a jen se cpeš a pak máš najednou vstát a běžet maraton. Možná je to trochu přitažený za vlasy, ale asi takhle se musí cítit třeba ten pstruh, co se X měsíců cpe na sádkách granulemi, najednou ho vyloví a šoupnou do řeky. První co udělá, je že se zdekuje někam do tišiny, protože není zvyklej plavat celej den v proudu, pak zjistí že pravidelnej přísun žrádla se nekoná a tak začne něco hledat, vlastně sbírá jen paběrky, protože jeho kolegové co vyrostli v řece jsou na rozdíl od něj v první linii. Když to posunu do absolutního extrému, tak pokud je nasazen do málo úživný vody, tak ve svojí podstatě strádá, protože je jako relativně velká ryba v prostředí, kde by za normálních podmínek svojí velikosti nedorostl. Je taky možná i alternativa, že si vybojuje místo v první lajně, ale v tom případě strádají ti ostatní, stává se tedy svým způsobem ohrožením původní obsádky.
Z rybářskýho (loveckýho) hlediska je větší ryba určitě přínosem, málo kdo se ale zamýšlí nad tím, za jakou je to cenu. Granuláča (furt se bavíme o PO, nikoliv o PD) šupnou do řeky. Prvních pár měsíců je to pro mnohé ryba 2 kategorie, není tak bojovná, není zvyklá a je i jednodušeji ulovitelná. Pokud toto období přežije a neskončí u někoho na pánvi, stává se jednak hůře ulovitelnou rybou, v případě, že se nechá chytit je považován za hodnotný úlovek. Je tu ale zase jedno ale, pokud se mu podaří přežít delší dobu, může se stát pro daný úsek víc ohrožením než přínosem, jasný, hodně diskutabilní otázka.
Ať se nám to líbí nebo ne, v přírodě to funguje tak, že velikost je nepřímo úměrná množství. Zatímco droboti jsou mraky, ty největší kusy co jsou na vrcholku pyramidy, jsou jen jednotlivý ryby. My bychom chtěli moc těch největších ryb, aby se dostalo na každýho, aby si každej chytil tu opravdu velikou rybu, takže často nasazujeme ryby větší než jsou schopny v revíru dorůst a často tím přímo ohrožujeme původní populaci rybího společenstva v dané oblasti.
Já se nikdy nehonil za rekordama, mám raděj když je v řece přiměřený množství naprosto průměrnejch ryb, než malý množství velkejch. Ne že by mě velká ryba nepotěšila, ale tak nějak je mi bližší řeka tak jak to zařídila příroda než tak jak si to představují rybáři. A z tohoto důvodu se domnívám, že je asi lépe, vysazovat menší ryby v přiměřeném množství vzhledem k úživnosti danéhu revíru, i když je to patrně neekonomický. Nutně nastane přirozenej výběr, přežijí jen ti co jsou schopni se adaptovat a dorostou velikosti úměrné úživnosti revíru. Takže z mýho pohledu, rychlená ryba je docela špatně.
Jedna taková z reality. Od začátku roku jsem chytil na plavačku 5 potočáků ve velikostech značně větších než je jednak obvyklé a než běžně chytám na pstruhovce. Tak nějak nevím, jestli z toho mám mít radost, protože ty ryby jsou tam, kde dříve bylo docela dost parem. Zcela evidentně byli vysazení dřív než loni, našli si vhodnej úsek řeky a jen díky tomu, že je to svým způsobem nezajímavej a navíc těžko chytatelnej úsek, tak nejspíš přežili. Uvidím, jak se to bude během roku vyvíjet, ale mám docela strach, že parmy tam už neuvidím.
regulus> předpokládám, že se nebavíme o jídle. Nicméně kvalita, resp. Chuť je ovlivněna především dostatečně dlouhou dobou sádkování bez potravy.
Jepice: kde se na běžné reviry běžně nasazují větší ryby, než by přirozeně vyrostly? Mimo vody typu Boršov apod.
regulus> Ano, také se pozastavuji nad tou velikostí nasazovaných ryb. V mnohých potocích by ten potočák oněch 30cm vůbec nedorostl za celý život. Pokud je pstruh velkej, má větší hlad. V extrémním případě může dojít i ke ztrátě plodnosti.
David Havlíček> jak jsem už předeslal, problematice nerozumím, ale myslím si, že není možný, aby maso „rychlený“ ryby bylo úplně stejný jako ryby žijící v průměrně úživným revíru. Já to osobně nepoznám, ale docela věřím, že třeba 30 cm ryba co vyrostla v řece, řekněme ten potočák nemá stejný maso jako 30 cm potočák co této délky dorostl na granulích na sádkách. Je to to samý jako domácí kuře z dvorku a kuře ze Xaverova, domácí prase a prase z velkochovu. Nemyslím tím, že bude to maso špatný, ale třeba nebude tak chutný, možná bude „řidčí“ a dost možná bude mít třeba trochu jinou nutriční hodnotu. Každopádně ve volné přírodě ryby takových přírůstků nedosáhnou a třeba by bylo dobrý se zamyslet i nad tím, čemu prospěje vysazování ryb ve velikostech, kterých by na revíru z valné většiny nedorostly.
Mrknato> mě vůbec nevadí, že si s námi povídáš, ba naopak, jen jaksi už delší dobu nemůžu přijít na to oč ti vlastně jde, co sleduješ, připadne mi, že si chvilkama protiřečíš (hlavně v souvislostech), ale asi bude chyba na mojí straně, protože nad příspěvkama který čtu moc přemýšlím a snažím se je pochopit.
David Havlíček> ono ta rychlost růstu byla myšlena v jiném kontextu. Šlo o to, že duhák je ve všech směrech snadněji a rychleji vyprodukovatelnou rybou než potočák. Ve finále i po ekonomické stránce na tom bude bezpochyby duhák lépe. Nevím, neznám tuto problematiku až do detailu, ale veškeré níže popsané body tomu logicky nasvědčují. Bavím se o dosažitelnosti ryby do produktivní/žrací/ (nazveme to jak chcem) velikosti. Protože takový potočák jde do většiny revírů jako roček (10–12cm) v tom lepším případě, kdežto duhák za tu dobu přerostl i ten talíř :-) a z logiky věci a z ekonomický stránky věci je lepší revír nacpat duhákem.
Mrknato> ona ta doba bude záležet na konkrétní výrobně. Např. Na Šumavě, kde jsme natáčeli a pochází odtud ta informace o osmi měsících, může být výrazně chladnější voda, tudíž pomalejší metabolismus a tudíž i pomalejší přírůstky.
Asi blbá otázka – v čem je rychle vyrostlá ryba špatná? Např. Štika umí udělat za první rok i přes půl metru. Když tzv. leží v pastvě – tzn. má velké množství potravy. Stejná štika s malým množstvím udělá za rok třeba jen 20 cm. Stejné je to i u jiných ryb, např. diskutovaných duháků či jiných salmomidů. Je snad ze stejného výtěru odrkmený pstruh po 5 měsícich horši rybou než jeho brácha, který vyrostl divoce v revíru s malým množstvím potravy jen na 15 cm? První měsíce z hlediska divokosti určitě ano, ale třeba po půl roce už asi ne. Btw.: u duháků je tato diskuze ale asi stejně zbytečná, protože se u nás, až na absolutní výjimky, nedokáže vytřit.
Každopádně granuláci patří spolu s klecově chovanými lososy, kapry a pangasiusy k nejrychleji rostoucím rybám. Je to docela zajímavý zdroj bíkovin pro budoucnost. Krávy a prasata tak intenzivně chovat nejde. V tom kontextu mě ještě napadá, že ty český řeky jsou na tom ještě skvěle, ty klecové chovy na některých řekách v asii tu doufám ještě dlouho mít nebudeme. Ten údaj 3–4 měsíce je klidně možný, pokud někdo nasadí ročka. Záleží v jaké velikosti se nasadí, té „talířové velikosti“ dosahuje granulák v průběhu druhého roku života.
MP-E65mm> Možná to není od smíchání jiker a mlíčí, možná kupují rozkrmený plůdek, ale z několika gramů na 0,4kg to dělají skutečně za 4 měsíce.
MP-E65mm> musím se podivat, ale mám dojem, že mi to v jedné líhní říkali
Měsic sem, měsíc tam, ale 4 měsíce mi přijde dost málo.
MP-E65mm> mám za to, že na 35 deka roste pd 8 měsíců.
Mrknato> vím o jakémsi specialně vyšlechtěnym plemenu duháka ktery roste jako po dešti, ale i ten ma na roce cca 300 g za idealních podmínek. Nějak si dost dobře nedokážu představit že by za ctyři měsice byla schopná vyrůst do takové delky jak píšeš. To pak není ryba ale roboryba, dobrou chuť :)) o to je to smůtný, že to cpou do revirů. Já bych to dokonce i pochopil a beru to jako nutnost. Jenže to musí mít nejaký pravidla a ty tady evidentně chybí.
regulus> Já si s Vámi povídám....... to je blbý co? Ospreje mám rád, ale v určitých, zásadních věcech s ním hrubě nesouhlasím. Nesouhlasím i se závoděním a taky to napíšu. Možná to vyznívá negativně, ale věř, že je spousta toho co se mi líbí a vidím na společném rybolovu jako správné a dobré. Bohužel je toho čím dál tím míň a každý kdo může, si z toho ukrajuje… Peníze vybrané ve svazu přece nedáme nějakým „parazitům“ (Copyright Mládek -ČSSD)
MP-E65mm> Nevím jestli jsem tvoji odpověď pochopil správně (duhák 3 roky na sádkách), pak je zcela špatná. Ten duhák co jsem poobědval měl 32cm a 0,4kg. Těchto hodnot dosáhl za 4 měsíce. Slovy čtyři měsíce...... při ceně 130,–Kč/kg. -------- Potočák a jiné původní druhy ryb tomu konkurovaly přirozeným výtěrem a ten umělý byla jen třešinka svazocílů......
U kapra to nikomu blbý nepřijde, že ze sazana je „Třeboňák“. Proč by to mělo být blbý u pstruha? Že se z něho stane Kolowrat? Pokud se ryby nebudou třít přirozeně, pak jakékoliv „chovné revíry“ pozbývají smysl. No ještě zbývá tajný trumf ekoteroristů a rozkladačů svazu. Privatizovat revíry, vyhnat „lopaty od vody“ a pak všem, co mají do pšoukadla díru, zdražit povolenku na neúnosnou cifru, lovit za odměnu, zvednout lovné míry, zavést horní, chránit ryby závoděním a lovem 24hod ......
Mrknato> přiznám se, že mi úplně není jasný, oč ti vlastně jde, že vynaložíš tolik úsilí na napsání tolika řádků textu.
Možná s tebou i souhlasím v tom, že jak píšeš „… současný způsob chovu ve svazu není tím, co by se mělo opěvovat a glorifikovat …“, ale jen do té míry, že ti lidé dělají to co je pro udržení alespoň jakéhosi stavu ryb nejspíš nutné. Samozřejmě můžeme polemizovat o rentabilnosti takovéto činnosti, jestli není lepší aby se na to svaz vysral a ryby raděj nekupoval ze sádek tedy od firem, které se tím živí a dost možná jsou schopny násadu dodat za lepší cenu, ale v tomto směru ti nebudu zdatným oponentem, protože o tom vím prd. Pokud se týká onoho procenta přežití, tak je to 5 ryb ze sta, nevím jestli je to velké nebo malé procento a taky nevím jaké jsou příčiny zdánlivě velké mortality, jestli v tom nebudou mít třeba prsty i rybáři. Ať je to tak nebo tak, se mnou se na tohle téma nepobavíš, protože do toho jednoduše nevidím a nehodlám spekulovat nebo tady psát nějaký nepodložený bláboly.
Vraťme se ale k tomu, o čem by tahle diskuse měla být, tedy o článku. Je to dokument, možná příběh, který je trošinku protknutý nádechem ochranářství a je tedy i v tomto duchu čtenářům podáván. Osprey už hold takovej je a tak je článek naladěn na tuhle vlnu. Jak jsem už psal, někomu se to líbí, jinýmu ne. Mě připadne, že článek nevybočuje z mezí normálu, což ovšem neznamená, že by nebylo co kritizovat, ale jsou to spíš jen drobnosti. Možná je v něm i trochu jihočeské hrdosti, že právě u nich se děje tak jak se děje, pochopitelně z pohledu autora.
Mrknato> ale ja s tebou v určitých věcech i souhlasím. Dlouhodobě tvrdím, ze svaz sype do revíru rychloryby v produktivní/žrací velikosti (kapr,duhák) a na ostatni sere. Splní si svojí zakonou povinnost 2000ks parmy ale malokdo ví že je to roček. Který prakticky nemá šanci se dožít produktivního věku. To samé je s potočmenem. Vím kam s tou otázkou míříš, ale v tomto případě ten lov agregatem na mistě tomu prakticky určený beru jako nutné malé zlo. Ano být to chytací revír neřeknu ani slovo. Tam by mi to pozbývalo smysl. To, že svaz dlouhodobe nezvládá obhospodařovat svoje revíry ( pstruhový) snad pozna pohledem i slepec. Takže co co se popisuje v tomto článku beru jako nula nula nic zla oproti dlouhodobýmu postoji a navracení přirozeneho života do řek a potoků za strany svazu. Svaz neuděla na ochranu ryb nic, protože v dnesni době kdy je to uz tak dokurvený by to musel být tak radikální řez, že by tím přišel o své ovečky. A to si nemuže dovolit. Z čeho by si platil ty parády kolem závodního rybolovu. Ale abych nekecal a odpověděl ti na otázku. Svým způsobem jsem na ni už odpovědel. Důhak = 3roky na sádkach, potočak- dvojroček a jde ze sádek , v reviru ma malou šanci
MP-E65mm> To, co popisuješ bylo a už asi nebude. (Mně to také vadí, ale s realitou nic neuděláš, ani zvýšením napětí v agregátu a povýšením lovných čet o 1000%). Mám na tebe kontrolní otázku. Před chvílí jsem dojedl echt duháka zcela čerstvého a kupodivu i chuného, odchovaného v uzavřeném chovu „pod střechou“. Za jak dlouho si myslíš, že dorostl těch cca 0,4 kg a za jak dlouho a kolik potočmenů doroste této váhy...... z chovu party elektomanů v MO?
tom šumava> Lidi co v sedmdesátých letech kritizovali SANOPS, bratrskou pomoc 7 armád, přidělování bytů zasloužilým „členům a Stachanovcům“, opěvovali „zahnívající kapitalismus“ se také mýlili...... Mýlili se tak, že až „bručeli“.....
Podle mě současný způsob chovu ve svazu není tím, co by se mělo opěvovat a glorifikovat. (A to jak věcně funguje, tak i finančně). Pro mě jsou chráněné rybí oblasti právě tím prostorem, kde by mělo docházet k přirozenému rozmnožování. Tím, jak kdosi vezme pírko a začne míchat „jednotlivé složky“, jde princip chráněné rybí oblasti do kopru.
regulus> Člověk nemusí být odborník, vědec, ale cokoliv, co člověk dělá, nesmí být pouze samoúčelné. Zkoumal někdo, kolik procent z uměle vytřených „pseudopůvodních“ druhů ryb přežije ze stádia vysazeného ročka, do lovné míry? Odhaduji to na cca 0,05%. Má taková to činnost smysl? To je podstata diskuse.
Průmyslová ryba, mnohými opovrhovaná, se vysadí v lovné velikosti a její vysazení splní hlavní cíl, kvůli kterému si rybáři kupují povolenku. Umělý výtěr funguje, ale co se stane s těmito rybami dál, už zajímá málokoho. Je mi jasné, že jedinci mdlého rozumu mě ozačí za „masaře“ a plniče mrazáků, ale výsledek snažení agregátopart z MO dokládá toto: http://www.rybsvaz.cz/?…
Zlom v roce 2010 do kladných hodnot není způsoben převratnými změnami v chovu PO, ale tím, že za PO se vydává i Kolowrat, Ital a další formy průmyslové ryby.......
Mrknato> velmi se pleteš, jako ostatně mnohokrát. Revír je revír a neznamená to, že se v něm může proto chytat. Je to úsek řeky (vody)na kterém je revír vyhlášen. Toto je samostatný revír, který je celý víc než 50 let určen k tomu, aby zde volně a rybáři nerušeně žily generační ryby pro potřebu líhně.Ano, jednou do roka se ryby loví a po zbytek roku mají od rybářů klid, přepych proti běžné vodě. Revír je ukončen přehradní zdí, takže tam pro tvůj klid ani nesjíždí ryba z horních úseků a dolní část navazuje na revír VÚRH Vodňany, který tam má svůj chovný úsek,(odděleno jezem) nejedná se o žádný novodobý pokus, ale o situaci která trvá déle než je většina zde přítomných na světě.
V Plzni určitě velké pstruhy vysazovali, je otázka co to bylo za pstruhy,respektive jakého původu.Zrovna tato řeka není díky popisované činnosti roztodivnou směsí linií pstruhů jak píšeš, místní chov má řekněme certifikát – původní šumavské linie Po a genetické rozbory se zde dělají pravidelně , mj. právě pro sledování vývoje populace či případných změn z hlediska právě genetiky. Pokud chceš ihned něco kritizovat, je třeba mít znalosti a informace, možná si vzpomeneš, ale mohl jsi je mít a dokonce si o věcech neanonymně popovídat, že jsi nechtěl, Tvá věc.
No z logiky věci problém nebude v samotném odlovu pomocí agregátu. Pokud už tak loví 35 let ( soudě podle fotografie) a těch ryb tam bylo jako sraček ( nejenom v tomto revíru) a podle článku se v samotném lovu agregátem takřka nic nezměnilo, tak si kladu otázku kde jsou ty ryby teď. Určitě ne tím, že jsou sloveny touto metodou.
Jako malý capart jsem pytlačil na pstruhové Křetínce a to od Horního přes Prostřední po Dolní Pořičí, celkem rozsáhlý revír a můžu vam řict, že tam plavalo ryb všech možných velikostí od potěru po krásný 35ti cm lipany. Pstruzi jaký dnes vidiš spíš jako raritu. Ta voda žila. Troufám si řict, že naprostá větsina ryb se tam přirozeně a hlavně pravidelně třela. Všimni si toho slova pravidelně, protože ten krásný kus ryby se tam dokazal vytřít nekolikrát po sobě, jednoduše tam totiž dokazala přežit několik sezon. Dnes? Ani nemá cenu mluvit!!!
Dany73> protože se živím něčím, co s rybama absolutně nesouvisí, moje znalosti jsou spíše technického rázu než přírodovědné a s rybama mám společnýho jen to, že je roky chytám, myslím si, že mi nepřísluší a to ani v internetových diskusích, rozdávat rozumy, zda je nebo není přijatelné slovovat ryby za účelem výtěru agregátem a je úplně jedno jestli na chovných nebo nechovných revírech. Nicméně chceš vědět můj názor, tak dobře, ale upozorňuju tě, že nemám dostatek informací, takže to co napíšu nemusí být pravda.
Předpokládám, že ke slovování ryb agregátem musí být nějaký důvod a asi má i nějaký pravidla, dokonce jsem přesvědčen, že by o tom měl být veden i nějaký protokol, když už ne kvůli rybám, tak kvůli tomu, že se pracuje s elektrickým proudem. Odlov musí mít nějakej důvod, v tomto případě slovení ryb za účelem umělého výtěru. Jaká je pro tuto činnost legislavita netuším. Při této činnosti by měli být nejméně dva stěžejní lidí, člověk co pracuje s agregátem (je na to školen a má patřičné povolení a umí s ním pracovat) a patrně hospodář, který by měl naopak řídit kde, kolik a co se bude slovovat a i tento člověk by měl vědět co dělá a proč to tak dělá. Jestli to tak v praxi funguje netuším.
Pokud se týká mého názoru na to, zda je vhodné lovit ryby agregátem v revíru (jedno jestli chovném či nikoliv) za účelem umělého výtěru a následného vysazení plůdku nebo už větších rybek zpět do revíru, tak čistě z logickýho hlediska spíš ano než ne. Jako všechno to má svoji kladnou i zápornou stranu. Pokud se výtěr povede, tak se u množiny uměle vytřených jiker eliminuje značná řekněme ztráta která ve volné přírodě zákonitě nastane. Pro příklad budu počítat z 50% ztrátou v přírodě u každé fáze vývoje ryby, ve skutečnosti je to úplně jinak a já ty čísla neznám. Ztráty v samotné líhni budu počítat 10% což taky určitě neodpovídá skutečnosti, ale je to jen modelový příklad, abych na něm vysvětlil co si myslím. Pokud vezmeme množinu 100 tisíc jiker a jako fáze vývoje budeme brát v úvahu, jikru, plůdek, rybku do 2 cm a rybku do 5 cm, tak v přírodě z výše uvedeného množství přežije 50 tisíc jiker, 25 tisíc ks plůdku, 12,5 tisíce rybek do 2 cm a 6250 ks rybek do 5 cm, zatím co v líhni jsou to čísla 90 tisíc jiker, 81 tisíc plůdku, 73 tisíc rybek do 2 cm a 65610 ks rybek do 5 cm. Ty čísla jsou pochopielně ve skutečnosti zcela jiný, ale v tomto případě je rybek ve stádiu kdy už snadněji přežijí (5cm) 10× více než běžně přežije v přírodě. Je úplně jedno v jakém stádiu se ryby budou vracet zpět do toků, vždy se umělým výtěrem dostane zpět větší procento ryb něž když se to nechá jen na přírodě, je to více méně jedinej způsob, jak alespoň částečně odčiníme to, že jsme rybám zhoršili životní prostředí a komec konců i vrátíme zpět nějakou část kterou během roku ulovíme. Má to samozřejmě i stinný stránky, pokud se to neprovádí s rozumem, tak pokud v tocích zbude podstatně menší počet jiker, budou trpět nedostatkem potravy i ostatní živočichové pro něž je to zdroj obživy a následně se může stát, že v řece tím pádem nebude dost potravy i pro ty ryby co navrátíme zpět z líhně.
Když to shrnu, nemám problém s tím, že se sloví přiměřený množství generačních ryb na jakémkoliv revíru za účelem umělého výtěru a zpětném navrácení takto vzniklé násady, ono se to asi jinak ani dělat nedá. Pokud se oněch agregátolovců týká, tak mi nezbývá než doufat, že vědí jak to dělat.
Mimochodem, před už delší dobou, možná je to 5 let, už nevím, sem někdo dal video (nevím jestli je přímo tady na serveru nebo to byl odkaz), nevzpomenu si jak se to jmenovalo, ale pojednávalo to právě o odlovu agregátem a ptruzích vůbec, pokud si pamatuju, bylo to natočený někde na valašsku. Zkoušel jsem to najít, ale nepodařilo se mi to.
regulus> Bohužel neznám internetovou obsáhlejší diskuzi, která by se občas nesvezla jak píšeš „někam jinam“. Ta hranice pokud si lidé nevidí do tváře, je hrozně tenká. Pokud je agrese+vulgarita – mazat příspěvky (plně v režii posouzení šéfa). V roli vědmy-usměrňovače jsi OK, nicméně nepřidal jsi zatím svůj konkrétní názor na výlov většiny(všech) ryb z nechovného revíru, ve kterém se v přírodních podmínkách sami vytírají, formou agregátu. Já tam stát, tak by mě tím museli usmrtit, aby přeze mě prošli. Dejme tomu že to není tento případ, berme to teď v rovině obecné. Děkuji za názor.
jepice> řekl bych, že ty hvězdičky nevypovídají o ničem a to nejen u tohoto článku. Hlasuje pár lidí kteří to cítí jako potřebu, většinou ti, kterým se článek líbil. Ti pro který je nezajímavej i když si ho přečetli se většinou neobtěžují na nějakou hvězdičku kliknout. Pro autora jsou hvězdičky jako zpětná vazba (pokud o ni stojí) k ničemu, ale diskuse, pokud je vedena o článku mu pomůže najít co asi napsal blbě, co se lidem líbí a co ne a v dalším článku se toho může vyvarovat, tedy pochopitelně, pokud si je schopen tu diskusi vyhodnotit.
U tohoto článku to ještě tak negraduje, ale stačil jeden nesouhlasnej názor i když od ustavičnýho remcala, ale nutno říct napsanej vcelku korektně, načež následovaly reakce s kecama o závisti, nenávisti a následně se to svezlo někam jinam, i náš místní chameleon si přisolil trochu svýho jedu, což bylo patřičně okomentováno, normální otázka šéfa serveru byla v dané situaci pochopena úplně jinak než byla myšlena. V takovéto diskusi najdeš strašlivou spoustu informací, často i poznáš co si lidi skutečně myslí a kolikrát i co jsou zač, diskuse jsou přínosné a pokud se to vyloženě nezvrtne tak i poučné. Jen by to chtělo, aby si někteří jedinci uvědomili, že do diskuse nepatří jen souhlasné hýkání a potlesk, ale i objektivní a slušná kritika.
Jepice: já ale článek nektitizuju :) kdybych ho považoval za špatný, nebyl by tu. Jen jsem vyslovil jisté nepochopení dané části. Nechápu v čem je problém.
Některé články bez komentářů? Které? Podle jakého klíče?
David Havlíček> Článek má 4,8 hvězdičky. To vypovídá a jeho řekněme zajímavosti asi nejvíc. Chytat autora za slovíčko unikátní je asi zbytečné. Mnoho lidí tuší, že není všechno zlato co se třpytí, ale ať je to tak nebo tak, pro většinu z „obrovského“ množství 23 hodnotitelů je článek asi přínosný. Je vůbec možnost uveřejnit zde článek bez diskuze? Myslím, že pouhé hvězdičkové hodnocení by mohlo v některých případech stači. Přeci jenom je to možná lepší, než aby se tu vyskytovaly urážky. Ti lidé tam ty pstruhy prostě loví tak, jak je tam lovili vždycky a asi i nějaký ten pátek ještě budou a jejich dobrá vůle spolupracovat s autorem článku, aby jsme se o tom my čtenáři mohli případně něco dozvědět, bude těmi komentáři zase jenom potrestána.
hecht> na základě čeho usuzuješ, jaké články zde budou v budoucnu? Např. od května rozjíždíme mj. velký seriál o rybích nemocech z pera Tomáše Lotockiho.
Btw.: kurz ekologie a ochrany ryb a přirody (kormorání problematika, výtěry ryb apod.) jsem zde zavedl já a bude pokračovat. A tlačil jsem ho jinde, mj. třeba i v pořadu.
Proto hovořit teď o jakémsi kurzu je, s odpuštěním, úsměvné. Ale rozumím Ti. Ovšem je to pohled jen jedním okem a ten je dvojrozměrný. Pro prostorovost jsou potřeba obě oči.
Simon> to znamená, že se tak nikde jinde neděje? Že by se odlovily ryby z revíru a ty se pak vytřely? Když jsme natáčeli pořad Jak na ryby a byli jsme v líhni v Borové Ladě, tak tam to dělají také tak. Pokud se nepletu, v Beskydech o tom byl kdysi natočen i film. Nikdy jsem ale tuto problematiku nestudoval a tak nevím, jak moc to je a není běžné. Proto se ptám na slovo unikátní.
Po delší době se přihlašuji a moc nechápu co se to zde děje. Kolik podobně kvalitních článků s takovouto šíří informací a množstvím fotek se tady bude v budoucnu objevovat ? Nechci ani reagovat na všechny ty exkrementy od všech těch ,,statečných'', ale je mi z toho smutno. Zvláštní je i reakce zdejšího vedení, no ale asi to je budoucí kurz. Prosím nereagujte na můj příspěvek, nestojí to za to …
Mrknato> ty seš obr kokot!!Tak o tom, cos viděl v čt napiš,chytráku,nebo se umíš jen navážet do lidí,kteří něco tvoří?
David Havlíček> Unikátní je ten odlov přímo z řeky. Vytírají se tak ryby, který byly schopny v řece přežít a dosáhnout pohlavní dospělosti. Při druhém způsobu, kdy má pstruhař někde ulité generační hejno (ať už linii Kolowrat nebo ne) totiž dochází k tomu, že se více či méně selektují jiné vlastnosti než schopnost přežít v přírodě (rychlé dosažení dospělosti, plodnost,odolnost vůči manipulaci, dobré přijímání umělých krmiv plůdkem apod.) S % přežitím takto „vyráběných“ ryb to podle toho taky vypadá. Od Ospreye moc pěkný článek a víc takových organizací jako v Husinci.
Mrknato> A tato CHRO (423 009 ČERNÁ 1 Od ústí do Malše pod Kaplicí až k mostu přes řeku v obci Černé Údolí… Obtokové koryto od tělesa hráze nádrže Soběnov v k. ú. Blansko až k výpusti z elektrárny je chovné – lov ryb zakázán. Úsek od soutoku s Malší až k výpusti z elektrárny je CHRO – lov ryb zakázán) je podle Tebe v pořádku? Jen upřesním, že Malše v okolí soutoku s Černou je „chytací“ revír… A když se vrátím k Blanici, jsou na ní místa, kde jsem chytil pár mírových potočáků. Netuším, jestli je to ryba z líhně a nebo přirozeného výtěru, ale občas se tam taková ryba díky bohu objeví
Dany73> jsou plky a plky. Článek píše o něčem, ale nemusí nutně korespondovat s realitou, myslím tím, že z článku tak nějak vyplývá, že se slovilo půl nebo možná celej revír, ale skutečnost taková třeba být nemusí, píše se o původní linii pstruhů, ale ve skutečnosti to tak být nemusí, může to být jen zbožné přání autora. Sám jsi položil otázku „Proč se musely vyelektrilizovat všechny ryby z revíru???“ obávám se, že ti na ni nebude v dohledné době odpovězeno. A soudit na základě článku od kohokoliv nějakou konkrétní činnost mi nepřijde košér. Někteří diskutující se svými „argumenty“ snaží ostatním vsugerovat tu svoji pravdu, ale ne o článku samotném, ale úplně o něčem jiném. Nutno říct, nejspíš úplně nekecají, nevím jestli v tomto konkrétním případě, ale obecně určitě, na druhou stranu se tu někteří jedinci rozplývají nad nezištností, zapálením a láskou k rybám, opět na základě konkrétního dojmu z článku a ne skutečnosti. Diskuse se tendenčně svezla od článku někam jinam.
Zrovna teď ukazovali v TV zprávách na ČT1 jak v Plzni vysazují „pstruhy“....... Bez agregátů, bez MO, kousky 30–45cm. No a vo tom tady nepíše nikdo.......
tom šumava> Revír je revír, neexistuje chytací a nechytací. Existuje ale možnost vyhlásit chráněnou rybí oblast. Když ale v takovém revíru budu rok co rok šmajdat s agregátem, o ochraně se asi nedá hovořit.
U nás se léta vysazoval roček lipana ve slušném množství, z místních zdrojů, do slušné říčky. Stejný výsledek by byl, kdyby se ty tisíce ročků vylili do kanalizace. Stejné to je i s pseudopotočáky. Jak dlouho tato svazošaráda bude ještě pokračovat? Rozumím chráněným rybím oblastem, kde se budou původní druhy samy množit, bez jakýchkoliv cizích zásahů. Dojit řeky s roztodivnou skladbou linií pstruhů, připravovat z jiker a mlíčí drinky ve skle a říkat, že 10–20cm rybky které nepřežijí až na vyjímky do lovné délky, jsou tím nejlepším řešením „fenoména“, je fenomén sám. Ve Vč. pstruhovkách jsem za posledních cca 5 let ulovil 1 mírového potočáka, ale echt potočák to být nemusel. Mě průmyslová ryba neuráží a lze jí vysadit mraky, když zrušíme nesmyslné přelovování revírů. No a svazocena pstruhů, lipanů a dalších původních druhů, které téměř nikdo nechová do smysluplné velikosti je na nás, na svazu...... Proto mně tento článek přišel hodně pokrytecký.
regulus> Vždyť od toho podobné diskuze jsou, abychom si vyměňovali ty plky. Pokud budu ležet v odborné literatuře a všechno vědět, nepotřebuji sem chodit. Už jsem si, díky vám zkušenějším, utříbil spoustu informací.
já jsem nechtěl říci že to má být jinak, pouze jsem se snažil vysvětlit fakt, že se neloví ve sportovním – chytacím revíru jak psal Mrknato a že se do revíru neserou ryby nepůvodní, jak jsi psal ty. Ano, pravopisné chyby určitě dělám.
Anilín>
regulus> A ty se, soudruhu, nechceš vysrat na fšecko? Pamatuj – „po fšeckém je hovno, enem po fčelách je med“. Ta tvoje moudra asi jdou na nervy krom tvé staré i zdejším pacientům, chytrolíne.
David Havlíček> Sakra dyť musí vo něčem psát. To psaní vo kajakování, co publikuje na SK, ho neuživí a ty jsi ho čenžul za Toma.
tom šumava> Ha ha ha, to jsou mi informace. Co jsi chtěl vlastně říct? Že to má být jinak? To je snad tady jasné všem. Já právě psal o realitě, která je jiná. Přečti si to ještě 3× a potom si půjč od nějkakého fagana učebnici češtiny, neboť máš problém s pravopisem. Ale to i já, ale já píšu česky už jen sem a na iDnes a PL.
Mě by spíše zajímalo, v čem je tento odlov unikátní. Hovoří se o tom, že se vytírá ryba z Blanice. Předpokládám, že je to logické, když líheň u Blanice vytírá ryby z Blanice. A současně nechápu unikátnost v zachování stejného postupu po desetiletí. Předpokládám, že je to běžný jev. Chlapi ve vodě loví ryby a pak je vytírají. Jen to dnes není černobílé a možná jsou některé přístroje novější. V čem by to mělo být unikátní a v čem je to jinde jiné?
regulus> To je fakt, klidně napište svůj názor na článek, ať už je pozitivní nebo negativní, ale bez osobních útoků prosím. To by bylo fajn.
Vážení přátelé, nechcete se na ty plky vysrat? Nic nezměníte na tom, že se ryby odlovují agregátem, téměř v každém a možná i v úplně každém revíru byl někdy v minulosti nasazen PO z jiné linie nebo kolowrat a v dnešní době snad už není možný říct, že tam a tam je čistá původní linie pstruhů. Tento článek popisuje jak se to v jedné líhni dělá, někomu se líbí, někomu ne, ale ať už je to tak nebo tak, nic na faktickém stavu nezmění, můžete si ho přečíst nebo ne, můžete souhlasit s autorem nebo nemusíte. Jste většinou dospělí jedinci s vlastním rozumem, na internetu si lze dohledat spoustu i odborných informací. Tak proč se tu do sebe navzájem navážet.
To neni kopání. Sundej si růžový brejličky a vnímej realitu kloučku.
džigit> Tak, a teď jsi je odhalil, kdo se tu teď s nima bude hádat, když už teď všichni vědí co jsou zač :-)))
skwor> to víš,blbec kterej o tom ví howno ale kope okolo se vždycky najde.Jeden jak druhej umí akorát blbě remcat a další si neustále mění nicky.Proč asi…
ještě pro Anilín a ne jen pro něj, taková činnost, se mj. vykonává i proto, aby se právě do povodí nezavážely násady kdoví odkud, ber kde ber, ale ryba místní, adaptovaná na prostředí. MRKNATO, soukromý chovatelé to dělají (pokud vůbec potočáka dělají) tak, že chovají generační rybu někde na sádce, obvykle jsou to ale nějací kolowrati. MO Husinec také chová něco kusů generačky v tzv, řízeném prostředí, to bude zmíněno v druhé části článku. Obvykle ale soukromý chovatelé potočáka moc nechovají, vzhledem k náročnosti na kvalitu vody, složitějšímu a dražšímu výtěru a inkubaci a jiným věcem. V neposlední řadě je i cena, která moc neodpovídá nákladům chovu, a to dostávají za potočáka od svazu víc peněz než organizace ČRS. O ,lukrativnosti´ tohoto dle některých superbyznysu svědčí i fakt, že v minulosti byly jen na území okresu 3 svazové líhně zabývající se potočákem, v současnosti je v celém kraji pouze jedna svazová líheň.
Offspreyuius> To víš že jo. Jenom si do Míry kopni. Když se tu už nevyskytuje, to je najednou hrdinství.
kolegové, operuje se zde s nepřesnostmi vzniklými z neznalosti. Odlov byl jak psáno na Blanici Vod. 5, která je samostatným revírem, ale revírem celým chovným,sloužícím pouze a jen pro potřebu líhně, takže se tam normálně nerybaří a to cca 50 let. Jak je v článku psáno, neloví se všechny ryby ale pouze potenciálně vhodné na výtěr, ty které se uměle nevytírají (ryba již vytřená, rozetřená, na prvním výtěru a nebo nedospělá ) se po roztřídění ihned vrací nejen nazpátek do revíru, ale dokonce přibližně do míst kde byla chycena – vždy když se jede pro rybu novou, tedy zhruba do 40 minut. Ryby vhodné k výtěru se v daný čas vytřou a opět se vrací do řeky, odveze se pouze část samců, případně přestárlých či jinak z chovatelského hlediska nevhodných ryb -samců je při umělém výtěru je jich třeba mnohem méně než samic a to do sportovního revíru . Počty takto odvezených ryb jsou každý rok jiné, ale je to od 0 až po několik desítek kusů.
Pro kritiky, funguje to takhle několik desítek let, v revíru se střídají dobrá období s horšími, žijí zde i další druhy ryb – lipan, vranka, střevle, mřenka,mník- velmi ojediněle bílá ryba a okoun a duhák. Všechny jmenované druhy krom duháka se zde také přirozeně rozmnožují.
No hlavně že se učitelskej zase neopomněl pochválit a politovat. Sám popíchá a sežere co může a tady je zas za hrdinu //::((
Á propos, dotaz na Ospreye: Proč se musely vyelektrilizovat všechny ryby z revíru? Proč se za účelem tohoto pokusu neobětovala menší část obsádky, po které by následovala podrobná několikaměsíční analýza „nového“ zarybnění? Takhle to vypadadá, že: „Všechno vyndáme, pak všechno vrátíme i s bonusem a bude to zaručeně pecka“. Jen to nahrává spekulacím.
A já třeba budu věřit tomu, že zrovinka v tomto případě se jedná o skupinku lidí dělajíc to z čisté lásky. I tak se mi odlov tímto způsobem v revírech vůbec nelíbí. Člověk má vrytou samospasitelnou daň, dar maskování chyb, které k přírodě napáchal (a je to v prvé řadě člověk, žádný kormorán atp.). V minulosti se již několikrát prokázalo, že tohle osudové zkoušení „ve velkém“ ve volné přírodě nám „Matička“ vrátí i s úroky. V tomto konkrétním případě neplatí pravidlo, že lepší je dělat něco než vůbec nic. Souhlas s Mrknato+Anilín.
superweb> Když odhlédnu od zásadních problémů s elektroodlovem v revírech, jak naznačil Anilín a zůstanu u závěru tvého příspěvku, tak ty jsi viděl pěstitele, kteří obchází supermarkety a zdarma si z regálů odebírají sadbové brambory, česek, semínka z paprik, jadérka z jablek a vracejí zpět do regálů?
Ryby, které kdokoliv pro uživatele do revírů vysadil a byly jim zaplaceny, mají sloužit k tomu, aby byly z revíru odebrány a uživatelem znovu zaplaceny? Jestli to někomu vyhovuje, tak jedině kešflou výboru MO a pocitu uživatele, že „splnil plán“ a může si to odškrtnout. Komerční chovatelé také rabují řeky? Japak to asi dělají oní?
superweb> Nesmíš všemu věřit. MRKNATO má spíš pravdu, jako nemá. Se stejnými lživými předsevzetími o výtěru a zarybnění byla prakticky zlikvidovaná mafiány hrajícími se na hospodáře polulace lipanú v krásné slovenské řece Turiec, známou ješte v sedmdesátých letech bohatým stavem kapitálních lipanů. Obětaví elektrikáři, jaké prezentuje Horáček, taky chodili po Turci s agregáty a lovili lipany 40+. Ale taky menší…Kde skončili potomci těchto ryb, ví jen ti vinní, přičenž hlavní vinník zcepeněl v prosinci… A přez všechny pozdější snahy, se stav lipanů nepodařil obnovit. Prostě byl vykonaný takový osudový zásah, že sypání malých rybiček bůhví jakého genetického původu do vody bylo a je jen vyhazováním peněz… To je prostě holý fakt, na který nemají vědecké exkremety ichtyologů či škrabáků, co se psaním živí, žádný vliv.
Mrknato> nevim jestli jsme cetli stejny clanek. Ten co jsem cetl ja byl o odlovu za ucelem umeleho vyteru a nasledneho zarybneni reviru, ne za ucelem konzumace ci prodeje ryb..nebo maji lovit pstruhy na vyter na musku?
PetrZ> Blanice Vodňanská 5 leží mezi dvěma revíry. Je rozdíl mezi chráněnou rybí oblastí a „chovným“ úsekem. Chovný může být rybník, potok, ale řeka asi těžko. No a asi mně nevysvětlíš pojem „chovný revír“, co?
Čím víc se drancují revíry agregátem, elektroodlov se povoluje vyjímkou RO na více a více revírech a tomu odpovídá i výsledek, neradostný výsledek. Mě to přijde jako sběr borůvek v chráněných Krkonoších hřebeny sběračů.
Mrknato> Doporučuji kouknout na www.crscb.cz a vyhledat revír: 423 004 BLANICE VODŇANSKÁ 5… a jinak souhlasím se Sunetem.
Mrknato> Můžeš mi, prosím, říct, kde jsi přišel na to, že odlov byl prováděn v revíru? Jinak nechápu tvou reakci na Ospreye, když o tom nevíš nic. Nejlépe to vystihl Sunet
sunet> Milý pane, pokud se bude elektroodlov realizovat na chovných potocích, proč ne. Vlést s agregátem do revíru je prasárna a ne nenávist. Dříve, v roce 1960, 1975 se „agregátovalo“ na chovných potocích a i kdyby se „agregátovalo“ v revírech, přirozené rozmnožování pstruhů, lipanů fungovalo a nějaký agregát, vydra, či pytlák, obsádku nemohl narušit. To dnes neplatí. Ždímání revírů MO je podnikání..... cíl svazu.
Tak nějak to šacuju, že jsi se při „děkovačce“ nakláněl, tak vehementně, až jsi se baknul do lebedy a nějak se ti to tam přeházelo. No a mylně předpokládáš, že se to muselo stát každému druhému.
Mrknato> Když čtu Váš příspěvek, tak si říkám, kde se může v někom brát tolik nenávisti, zloby, pohrdáním práce druhých, neúctě k člověku. Velmi Vás lituji, musel jste asi prožít něco tak tragického, že to zanechalo ve Vás tak nesmazatelné a hluboké následky. Prosím, zkuste vyhledat odbornou pomoc, snad vám pomůže trochu zmírnit následky vzniklého traumatu.
Jsem velmi rád že se tento článek uveřejnil. Skláním se před lidmi, kteří své práci rozumí, dělají ji z láskou a zapálením a hlavně velmi, velmi nezištně.Bez podobných lidí by naše toky byly už dávno bez šupiny. Maximálně by se vyprávěly zkazky na pokraji pohádek a tom, že kdysi dávno obývaly naše toky nějaké podivné ryby z vyrážkou či s hřbetní ploutví, která zářila všemi barvami. Ještě jednou, máte můj obrovský respekt.
Osprey, každý máme právo na názor. Já ten tvůj nesdílím a téměř celý článek považuji za pomýlení, stejně jako tvoji samospasitelnou ideu samovýtěru a rybolovu pro vyvolené. Tímto článkem jsi tomu dal korunu. To se ti opravdu „povedlo“.
TJSS, hlad je hrozný…
Mrakoš> Nehledal mě někdo? :o)
Draky> Asi před dvěma rokama jsem byl s mušákem u tý lávky nad rechlema (mezi mostem a přehradou) a chytil jsem tam pár pěkných tloušťů a plno dalších jich bylo vidět
Mrakoš> Toro se nemusí přihlašovat. Má na starosti články.
PetrZ> Ja jsem se tam zatim tenhle rok podivat nebyl, takze tezko porovnat s rokem predeslym…jinak v podedvorech je to celkem na prd…na zacatku sezony si tam zachytas duhaky (kdyz se nasadi) a pak uz nic moc, protoze se tam dostavaj ty ryby z prehrady…konkretne pod tim mostem byla chycena ta stika…ale jako sem tam se neco chyti vetsiho, ale hodnekrat narazis prave treba na tlouste…pamatuju si, ze kdyz jsem s pstruhama zacinal ( asi 11–12 let zpet), tak jsem tam chodil s dedou a byla to uplne jina rybacka a jiny ryby…ted je to tam fakt velka bida…hodne se tam podepsali i ty povodne pred xy lety…nevim ted co to byl za rok, asi 2002…sla tam spousta super mist uplne do kopru a zustalo to tak do dneska
sidla_napajedla> On ani Toro už se dlouho nepřihlásil.
Draky> Dneska jsem se byl podívat na přehradě, na přítoku a při té příležitosti jsem se kouknul okolo podedvorskýho mlýna. Neviděl jsem tam jedinou šupinu. Nevím, jestli jsem neměl štěstí a nebo je to tam úplně mrtvý, ale loni jsem tam (na pstruhovce) nebyl a dneska mě překvapilo, jak se to přímo nad mlýnem změnilo:-(
Komplexně sestavený článek.Bohužel,reálně popsaný stav. Mohu potvrdit,že i zde v nejsevernějším výběžku republiky je to stejné.
Nevim jak je to s rekou v chovnem pasmu, ale nad nim je jednoznacnym problemem ryba, ktera v takove rece nema co delat…chytam uz nekolik let na Blanici a jsou mista kam vyjedou ryby z preharady (tlousti a okouni, jednou jsem tam teda lapnul i stiku)…kde se tahle ryba nachazi, tak je zbytecny tam hledat pstruha…na rece je proste par useku, kde se temer pstruh chytit neda, ale zaroven cim vejs se dostanete tim vice pstruhu nachytate a tlouste a podobnou rybu uz temer ani nezahlednete, zato ve vode zahlidnete pstruzi poter :) … taky je pravda, ze reka neni moc bohata na velke ryby…chytnout potocaka nad 25 to chce opravdu trpelivost a neni na hacku kazdy den :)
To je přesně to, co rád čtu.
Alov> dle jeho posledního přihlášení pochybuju
Článek klasicky supr. Jen nevím, kde jste přišli na to, že se Míra vrátil :-) I když samo bych byl moc rád :-)
Moc pěkný článek. Čistota vod. Neznám přesný terén kolem zmiňovaného toku, ale v zásadě se voda čistí z několika málo důvodů – vybavení obcí čistírnami, menším množstvím hnojiv (ať už hnoje nebo umělých) na polích a místy i snížením eroze půdy díky zkvalitnění a šíření lesa a náhrada polí v podhůří trvalým travním porostem. Pokud se takto voda vyčistí, znamená to snížení zmiňované úživnosti, která je spojena se zvýšeným obsahem kyslíku. Mohli bychom připočíst i další jevy, jako je používání bezfosfátových prášků a nebo konkrétní změny místních podmínek. Celkově se tak vodní tok posune svými vlastnosti výše do hor, pstruzi se posunou celkově po proudu dolů, nebo se prostě roztáhnou po toku, mají větší „teritoria“, alespoň tam kde se směrem po proudu kvalita vody prudce nezhorší. Nevím, zda to tuto moji doměnku může podpořit, ale v posledních letech se stále častěji se pstruhy setkávám na mimopstruhových částech toků. Prožíváme hektické období plné bleskových dešťů střídaných dlouhodobými suchy a tak nelze čekat zázraky. Blanice, Husinec 2009: http://zpravy.idnes.cz/foto.aspx?… Tady se mi povedlo najít něco o erozi v povodí Blanice: http://web.natur.cuni.cz/…t_kadlec.pdf vyplývá z toho, že se skutečně celkově snížila eroze v povodí Blanice mezi lety 1992 – 2000, byť lokálně se mohla zvýšit.
Veru, veru aj mňa to veľmi potešilo. A článok? Ako vždy, starý dobrý Osprey.
Návrat Ospreye ?? jůů