Gramáž i tvar splávku jsou důležité hlavně v době, kdy jsou ryby pasivní – v zimě, brzy na jaře nebo za zhoršených klimatických podmínek. V tomto čase používáme splávky s velmi malou gramáží, abychom byli schopni rozpoznat i velmi nepatrné (ospalé) záběry od „ztuhlých” ryb. Podle lokality a velikosti zvolené nástrahy používáme splávky s gramáží od 0.5 do 2,5 gramu. Těžší nedoporučuji. V zimě už na nich nemusí být čitelný jemný záběr od čerstvě „rozmrzlé” plotice.

Malé splávky nasazujeme ale i v létě – na plaché a velmi opatrné ryby, jako jsou např. jelci. Ne, že by třeba kilový tloušť nedokázal potopit splávek o nosnosti 7 gr. (to jistě dokáže), ale proto, že drobný splávek téměř neplaší vodu a zároveň nevzbuzuje u nedůvěřivé ryby zbytečné podezření.

Tyto maličkosti se nejvíce projeví na nejnáročnějších vodách – čistých, mělkých či malých tekoucích plochách, ale i v konkurenci ostatních rybářů. Právě tady, jak jsem se už X–krát na vlastní kůži přesvědčil, velikost splávku hraje velkou roli (pochopitelně ne jedinou). A svou roli hraje také tvar a typ splávku, což je ale zkušeným rybářům jasné.

Použité tvary v praxi

Nejedná se o dogma, nýbrž o jakýsi základní mustr, z něhož je dobré vycházet:

  • Proudná voda od 0,4 do 2 m = pevně uchycené splávky kulatého či kapkovitého tvaru
  • Mírně tažná voda hlubší voda = pevně uchycené splávky kapkovitého tvaru, nebo typ brčko
  • Stojatá voda do 2 m = prakticky jakýkoliv typ splávku, možno pevný nebo klouzavý
  • Hluboká stojatá voda = anglický typ splávku (waggler)
  • Lov na velkou vzdálenost = anglický typ splávku

Abych se však vrátil ke gramáži splávku... Vloni v srpnu a září jsme chytali cejny (25 až 50 cm) na bílé červy. Lovili jsme je asi deset metrů od břehu v hloubce kolem tří metrů. Cejni bez ohledu na svou velikost bez problémů zvedali pětigramové anglické splávky s vysokou anténou. O pár měsíců později – v zimě – jsme je chytali opět. Tentokrát ale na podstatně menší splávky – 2 gramy. Ve dvou lidech jsme se dostali k záseku ryby jen třikrát za 90 minut rybolovu, a tak jsem ještě zjemnil a použil pouze gramový spláveček. A dočkal jsem se tří titěrných záběrů od cejnů za 20 minut, zatímco „dvougramový” bratranec zůstal bez ťuknutí.

To je jen jeden z příkladů, z něhož je zřejmé, že i „prkotina” jako je volba splávku může rozhodnout o úspěchu, či neúspěchu...