Za kapry vyrážíme obvykle poté, co získáme informace o dosažených úlovcích na určité vodě, nebo rovnou v konkrétní lokalitě toho revíru. To je prvotní informace, k níž musíme – pokud chceme být úspěšní – přidat další. Jak toho dosáhnout?

  • Dotazem na místě u místních rybářů (tzv. domorodců) – Tato metoda však ne vždy vyjde. Někteří místní pravdivě zodpoví všechny naše dotazy, jiní nás však záměrně oklamou. Proto se nelze na dotazování u domorodců stoprocentně spoléhat.
  • Dotazem v místní prodejně rybářských potřeb – K obchodníkovi, který prodává krmení a náčiní na kapry, se přirozenou cestou stékají informace o úlovcích kaprů. Obchodník je většinou obstojně informován.
  • Pozorováním vody ze břehu, nebo ze člunu – Pátráme po slunících se „vepřích”, po velkých bublinách, které vznikají rytím dna apod. Své nám může napovědět i počet kaprařů lovících ze břehu.
  • Použití echolotu – Kvalitním sonarem zjistíme profil dna, přechod hluboké vody v mělkou, rozeznáme měkké dno od tvrdého atd. Můžeme tak zjistit i výskyt kapřích stád.

Je logické, že velké kapry musíme hledat na velmi úživných vodách, co navíc disponují jak táhlými mělčinami, tak střídavě hloubkami. Pouze hluboké vody, které se v našich zeměpisných šířkách nemají možnost optimálně a včas prohřát, nám velkého kapra sotva vyprodukují.

Vhodné jsou vody s měkkým (bahnitým) dnem, které slibuje značnou úživnost. Kapři v bahně, jež vzniklo rozkladem organických látek nebo náplavami, ryjí. Hledají zde larvy pakomárů, měkkýše, korýše dna a jiný hmyz. Kapry také přitahují vodní rostliny, například kanadský vodní mor (douška vodní). Důvod? Vodní rostlinstvo je magnetem na živočichy, na nichž si rádi pochutnají kapři.

A co ještě musíme v souvislosti s výskytem velkých kaprů znát? Minimálně bychom měli mít povědomí o stáří vytipovaného revíru, protože čím starší, tím samozřejmě lepší.