Nástrahy.cz
smartCHYTEJ

Bídný konec necteno

6.7.2012 | Povídky od vody | Okoun říční | 4.388 čtenářů | hodnocení: vynikající | komentáře: 64

Bídný konecV životě nás potkávají různé události – jednou šťastné, jindy ty druhé. Do víru okolností se někdy dostáváme úmyslně, podruhé nás do něj dotlačí snad sám osud. To samé, i když v menším měřítku, nás provází i u vody. Jednou zažíváme euforii z úspěšného lovu, kdy se daří vše, na co sáhneme, na lusknutí prstů se však situace otočí o sto osmdesát stupňů a hned jsme uprostřed nefalšovaného rybářského pekla. Vyplývá z toho jediné - žádná radost netrvá věčně…

Novinky CORMORAN



Objevení ráje

Zhruba před deseti lety jsem na jedné přehradě objevil malý rybářský ráj. Stalo se to úplnou náhodou – stačilo jen sejít ze stokrát prošlapané trasy. Původně jsem se chtěl cestou z ryb porozhlédnout po houbách, ale po prolezení několika remízků jsem se nějak zamotal. Po dlouhém bloudění lesem mě napadlo jediné - vrátit se zpět k přehradě a najít u ní svůj ztracený orientační smysl.
Klopýtal jsem po strmé stráni do údolí a v hlavě mi bublal vztek nad vlastní neschopností. V rokli pode mnou se občas mezi větvemi zablýskla hladina. K vodě mi zbývalo posledních pár desítek metrů. Překonal jsem hustý pobřežní porost, rozhrnul větve a… vydechl okouzlením.

Přede mnou se rozprostírala nádherná zátoka zasazená do nedotčené přírody. S otevřenou pusou jsem hleděl na možná poslední panenský kout přehrady. Břeh, na kterém jsem stál, tvořila pozvolná písečná kosa řídce osazena pařízky. Naproti přes vodu byl břeh naopak hodně příkrý a skalnatý. Kamenité terasy zastíněné převislými větvemi se tam ostře zařezávaly pod hladinu. Nejúchvatnější byl ale konec zátoky, do kterého přitékal potůček. Vléval se totiž do přehrady efektním dvoumetrovým vodopádem. Hotová Aljaška v miniaturní verzi! 



Rybolov snů

Kouzelný ráj jsem si nechal pro sebe, už proto, že jsem jej chtěl uchránil před vydrancováním. Zátoku jsem začal pravidelně navštěvovat. Po několika výpravách jsem částečně poodhalil její tajemství a užíval si báječného samotářského rybaření. Chvílemi mi připadalo, že vlastním soukromou rezervaci. Místní ryby se tu snad nikdy nesetkaly se zradou a tak braly s naivní úpřímností, až mi jí bylo líto zneužívat. Podle toho jsem se k nim choval, vesměs všechny končily zpátky pod hladinou. Úlovek ze zátoky jsem si ponechal opravdu výjimečně a to i z toho důvodu, že se mně s ním nechtělo vláčet do příkré několikasetmetrové stráně.
Do dvou let jsem dostatečně proniknul do místních podmínek života pod hladinou a byl jsem čím dál úspěšnější. Už jsem nelíčil náhodně na jakoukoli rybu, ale dokázal jsem cíleně lovit a ulovit vybraný rybí druh. Od časného jara se v zátoce dalo spolehlivě počítat s kapry, amury, cejny a velkými ploticemi. V květnu se k nim přidali úhoři a líni. A od začátku léta až do konce sezóny se zátoka stala skvělým lovištěm dravců – štik a candátů. Už bych ani nespočítal, kolik skvostných kousků jsem ze zdejších vod vyloupl.


 
Existuje přátelství mezi rybářem a rybou?

Tato otázka logicky vylučuje kladnou odpověď. Vztah mezi lovcem a kořistí totiž nemůže oboustranně rovnocený. I když rybář přísahá, že ryby miluje nade vše, je to pochybné tvrzení - ryby vždy budou opačného názoru. Paradoxně se mi však v zapomenutém ráji podařilo přátelství s rybami navázat.
Jestli jste si povšimli, tak ve výčtu výše vzpomínaných druhů ryb ze zátoky, chyběl jeden, který „miluji nade vše“. OKOUN!

004.jpg

 

I když jsem pár pár menších kousků chytil, rozhodně jich tam z nějakého důvodu bylo méně než v jiných částech přehrady.



Seznámení

Jednou na jaře jsem na písečné kose chytal na plavačku velké plotice. Hodlal jsem vydržet do večera, kdy „bělky“ obvykle odpluly a vystřídali je kapři, líni a potmě i úhoři.

Na jednom prutu jsem měl bílé červy, na druhý jsem nastražil pořádnou rousnici – co kdyby přišlo něco lepšího už za světla. Plotice nedělaly mezi nástrahami rozdíl a na střídačku potápěly oba splávky. V podstatě jsem nedělal nic jiného, než nahazoval, zasekával, zdolával, vyprošťoval, pouštěl, nastražoval a zase nahazoval…

Tento akční kolotoč se mi líbil, i když jsem měl obavy, jestli mi žížaly vydrží na večerní lov. Plotice totiž dokázaly v pohodě poškubat i dešťovky velikosti pastelky a tak jsem pokaždé musel nastražovat čerstvou žížalu. Zbytky červů jsem stahoval z háčku a cvrnkal je do vody za smrkový pařez. Tak to šlo celé odpoledne. Blížil se večer a plotice už zobaly liknavě. Využil jsem pauzy v braní a chystal se na navijácích vyměnit cívky se silnějším vlascem. Stoupl jsem a otočil se k batohu. Periferním viděním jsem za pařezem spatřil vír na hladině způsobený rybou. Otočil jsem se a mezi doznívajícími vodními kruhy zahlédl rudou ocasní ploutev mířící ke dnu.

Chvíli jsem se snažil zrakem proniknout do hloubky, ale nic zajímavého nadohled nebylo. Cívku jsem našel, zbývalo stáhnout prut a provést výměnu. Když jsem stáhl potrhanou žížalu z háčku a hodil ji do vody, v místě jejího dopadu se zase utvořil ten záhadný vír. To mě zaujalo. Obětoval jsem novou dešťovku a natrhal ji na menší kousky. Opatrně jsem se postavil. Cvrnk! První kousek žížalky plesk na hladinu. Pomalu se v průzračné propadal pod hladinu. Na dno však nedopadl. Zpoza kořene vyrazil temný stín a kroutící se kořist bleskurychle zmizela. Do vody žbluňkl další kousek. Tentokrát mu stín vyrazil v ústrety. Popojetím k hladině odhalil svou totožnost. Okoun! Parádní kousek! Přestože voda většinou velikost ryby zkresluje, jasně jsem viděl, že ježatec měl dobrých 35 cm!

003.jpg

 

Hned jsem mu nabídl všechny zbytky červa naráz. K mému překvapení se ode dna odlepil další okoun. Možná ještě o dobrý palec delší. Tak tedy lovící páreček!


 

Dilema

Hltavé ryby se samy nabízely k snadnému ulovení. Stačilo na vytažený háček nastražit čerstvou rousnici a spustit ji pod špičkou prutu za pařez. Už už jsem se na to chystal, když mě napadlo - proč vlastně…

Celý den z okounů dělám domácí mazlíky a pak jejich důvěru ztratím během několika sekund. Ne, to nesmím! Naopak budu je hýčkat a rozmazlovat, až mi jednou budou žrát z ruky. Vždyť kromě mě tu není nikdo, kdo by jim mohl ublížit.
Natrhal jsem další rousnici na čtyři pět kousků, ale tentokrát jsem je postupně naházel na písčitý plácek vedle pařezu.

Čekal jsem co bude, ale nekonalo se vůbec nic. Naservírovaná torza červíků se mrskala na místě a okouni zůstávali zašití někde pod kořeny. Po několika minutách pozorování jsem si vzpomněl na převazování. Byl nejvyšší čas, už se začalo smrákat. Připravil jsem oba pruty do akce, rozsvítil na splávcích světýlka a mrštné rousnice na háčcích poslal na zlom písečné kosy. Konečně jsem se usadil a zabral se do číhání. Pojednou jsem si v mělčině všimnul lehkého zavlnění hladiny. Zrak mi sklouzl pod nohy. Z toho, co jsem spatřil, se mi zatajil dech. Velký okoun nakloněný na bok se dobýval na zbytky rousnice. Vůbec mu přitom nevadilo, že břichem drhne o písek a jeho korunka z ostnů trčí nad hladinu.

Ježatec několikrát po sobě mohutně nasál vodu a jeden z kousků žížalky poskočil blíž k jeho prostorné tlamě. Až na třetí pokus kořist zmizela v jeho útrobách. Nato okoun z mělčiny pracně vycouval a zmizel za pařezem. Po několika sekudách ho vystřídal jeho komplic. Stejným spusobem ukořistil další kousek červa. Jen mi bylo divné, že se ryby pokaždé spokojily s jediným soustem a hned se vracely do bezpečí. I přesto do tmy celou mělčinku poctivě vyluxovaly.
Co jsem tehdy ulovil, si už nepamatuji. Vím jen, že pozorování večeřících okounů mi připravilo parádní zážitek. A hned jsem se těšil na další shledání.

 


Dobří přátelé se vracejí

Za týden jsem seděl na stejném místě. Ještě než jsem rozdělal pruty, „pocukroval“ jsem zlom mělčiny masňáky. Další porci červíků jsem vhodil za pařez. Přes polarizační brýle jsem sledoval jejich propad ke dnu. Oživlé stíny se nikde neukázaly! Potvory nevděčné! Byl jsem zklamaný, ale okamžité záběry od plotic a cejnů mi na okouny daly brzy zapomenout.
Den se přehoupl do poslední třetiny a zase se přiblížil soumrak. Ryby na mé nástrahy reagovaly stále dobře, takže jsem měl pořád co dělat. Po nepřítomných ježatcích jsem ani nevzdechl. Připomněli se mi však sami...
Právě, když jsem se prudce natáhnul po prutu, udělala se na mělčině vlna. Usazující se částečky kalu vedle pařezu naznačovaly, že se „pruhovaní mazlíci“ dostavili na krmiště. Po přehození montáže jsem ihned na mělčinku prohodil masňáky a pak sledoval cvrkot. Netrvalo ani dvacet sekund a přes zatopený kořen se elegantně přesunul zavalitý okoun. Po milimetrech se prodíral mělčinou k potravě. Z několika centimetrů nasál pár červíků a na couvačku se odplížil zpět do hloubky. Brzy se na scéně objevil i druhý brach. I on si vzal z kořisti svůj podíl a beze spěchu se ztratil za pařezem. Repríza divadla v podání obou okounů opět skončila s příchodem tmy.
Při následujících výpravách jsem zjistil, že doba, kde se okouni dostaví na scénu, má určitou pravidelnost. Obvykle to bývalo ve chvíli, kdy na protější břeh dopadl stín. Jakoby si dravci chtěli ještě na poslední chvíli užít posledních paprsků slunce.


Lhal bych ale, kdybych tvrdil, že jsem se s „ochočenými“ okouny potkal pokaždé. Někdy se neukázali třeba čtrnáct dní. O to radostnější pro mě pak bylo další shledání. Ježatci mě postupem času přestali vnímat jako hrozbu a mnohdy už na mělčině operovali společně. Vzájemně si od úst utrhovali sousta a pranic jim nevadilo, že tak činí sotva metr od mých nohou. Objevit se na mém místě volavka nebo cizí rybář, tak nevím, jak by to dopadlo. Tehdy by mě nenapadlo, že na zániku našeho přátelství budu mít hlavní vinu já…

 

Poslední setkání

Spousta nešťastných událostí se zpočátku odehrává zcela nenápadně. O to drtivější je jejich dopad. Tak tomu bylo i v mém případě.
Někdy koncem září, na vrcholu babího léta, jsem opět navštívil milovanou zátoku. Ráno jsem na kopýtko chytil menšího candáta a kolem poledne mi za gumou až pod nohy vyjela pěkná zubatka. Útok však nedokončila, otočila a se a zmizela v zelené hlubině. Záhy jsem vodou protáhl dobrý půltucet nástrah, ale zrazená ryba se ani neukázala.

„Dám ji čtvrt hodiny na uklidnění a pak se uvidí,“ usmyslel jsem si.

Aby mi stanovený čas lépe utekl, přemístil jsem se k okounímu pařezu. Tam jsem z futrálu vytáhl matchovku s feederem a pomalu je začal chystat na podvečerní lov. Když jsem obě montáže dokončil, vrátil jsem se s vláčákem pro štiku. Zbytečně! Kdo ví, kde už jí byl konec...
Další pokus o její ulovení jsem vzdal. Vláčák jsem složil a rozhodl se, že radši zkusím štěstí s kaprovitými rybami. Rousnice pod splávkem žbluňkla nalevo, feederová montáž s nastraženými bílými červy dopadla napravo. Samozřejmě jsem nezapomněl obětovat špetku masňáků pruhovaným kamarádům.

Vzhledem k podzimnímu upouštění vody byl už jejich pařez skoro na suchu, za ním se však nacházelo dost zatopených kořenů, které okounům sloužily jako úkryty. Doufal jsem, že se mi ještě před příchodem tmy oba krasavci ukážou.

001.jpg


Na zátoku se snesl podvečerní stín. Spolu s ním se k životu probraly ryby. Na rousnice jsem chytil v krátkém sledu pěkného lína a kapříka. Feeder byl zatím plonkový – měl jsem na něj sice záběry, ale byly příliš prudké a hlavně většinou přišly ve chvíli, kdy jsem víc pozornosti věnoval splávku. Rozhodl jsem se, že feeder vzdám a budu se věnovat jen plavačce. Konec konců v nastalém šeru už bylo na špičku stejně mizerně vidět.


Přitáhl jsem krmítko ke břehu a chystal se ho zhoupnout do dlaně. V tom jsem zahlédl, jak splávek zapanáčkoval a bleskurychle sjel pod hladinu. Feeder jsem vmžiku odložil do vidličky a chňapl po matchovce. Švih! Rybu jsem samozřejmě propásl. Rychle znovu nahodit! Na odložený feeder jsem v ten okamžik ani nepomyslel. A to byla osudná chyba! Nastražení masňáci pod krmítkem se houpali těsně pod hladinou za pařezem a upoutali pozornost mých „domestikovaných“ dravčíků…
Právě když jsem napichoval rousnici, feeder se ve vidličce zhoupl jako kyvadlo. Jen tak tak jsem ho zachytil. Brzda zaječela a jemná špička zmizela pod hladinu. Odložil jsem plavačku, abych měl volné ruce. Ihned mně docvaklo, co asi uvízlo na háčku! Už proto jsem zdolával krajně opatrně. Po několika desítkách vteřin zaparkoval nabručený ježatec v mělčině. Odevzdaně se položil na bok a čekal, co bude dál.

002.jpg

Rychle jsem rybu uchopil za spodní pysk a vyzvedl ji z vody. Pak jsem okounovi nakoukl do tlamy doufajíc, že spatřím háček někde nablízku. Smůla. Zažral se fakt poctivě. Hrot proťal jícen i svazek žaberních oblouků. Bylo nutné odstřihnout vlasec. Uvolněnou rybu jsem položil zpět do mělčiny. Chvíli ležela na boku, pak se srovnala a ztěžka odplula.

„Snad to dá…“ doufal jsem, i když mi na dlani zůstala krvavá krůpěj.


Většina příběhů prý končí happyendem. Ten můj k nim rozhodně nepatřil. Než se nad přehradu snesla tma, uprostřed zátoky se na hladině objevilo bílé břicho umírajícího přítele…

 


Bídný konec

Se smrtí jednoho ze strážců zátoky skončily krásné časy zapomenutého ráje. Jakoby spolu s ním odešlo i vše kolem.
Hned následující sezónu byl na přehradě povolen provoz lodí. Zůstalo jen otázkou času, kdy skryté místo vyslídí rybáři.


Stalo se! Jako první oběti vylodění dobyvatelů padly převislé větve, protože bránily nahazování. Následovalo násilné srovnání břehů, aby se na nich daly postavit bivaky. K tábořišti patří ohniště a všude kolem nich se postupně začaly kupit odpadky. Igelity, plechovky a pet lahve se válely, kam oko dohlédlo. Chuchvalce utržených vlasců zamořily dno zátoky. Ryby zmizely a zánik ráje byl dokonán. Žádná radost zkrátka netrvá věčně…   

Text:   Tomáš Rozsypal - ToRo
Ilustrační fota:   Milan Rozsypal - milhaus

 

Jak se Vám tento článek líbil?

  • bezvýznamný
  • nic nepřinášející
  • dobrý
  • velmi dobrý
  • vynikající

28 hodnocení, v průměru 4.8 hvězdiček

I vy můžete přidat svůj názor!

Přidání příspěvku
Přihlášení

Momentálně nejste přihlášeni. Pokud jste zaregistrováni do Klubu Chytej.cz, vyplňte prosím své přihlašovací jméno (přezdívku) a heslo (do levé části formuláře). Pokud ještě registrováni nejste, můžete se zaregistrovat zde.
Pakliže chcete přispět anonymně, vyplňte do pravé části formuláře svou emailovou adresu a zvolte libovolnou přezdívku, pod kterou chcete vystupovat (nesmí však již být rezervována jiným registrovaným uživatelem).

Jsem registrovánPřispívám anonymně
Váš komentář

Fotografie
K příspěvku můžete přiložit až 4 obrázky (akceptujeme formát JPEG, GIF a PNG). Obrázky automaticky zmenšujeme ještě před odesláním na server, takže neplatí již žádné velikostní omezení. Musíte však mít ve svém prohlížeči povolen Adobe Flash Player 10+. Popisky fotografií vložíte editací již vloženého příspěvku.

Foto vložíte kliknutím na následující ikonku. Pokud máte s nahráváním fotografií problém, můžete použít klasický způsob.

odeslat

Diskuze k článku

Pondělí 9. července 2012 ve 22:44® regulus
regulus

AMEN … (smajlík s kroutící hlavou)

Pondělí 9. července 2012 ve 20:20® David H.
David H.

Mrknato>

1A) pak je to rukama stoprocentně a hledat alibi u závodů je úsměvné.

1b) jaký je v tom faktický rozdíl?

2.můžeš mi dát odkaz na nějakou definici co je rybářský sport, která vylučuje lov ryb. A pokud ano a je to protizákonné, kde jsi podal trestní oznámení či žalobu?

3. bylo mi to takto řečeno.

Myslím, že to dál nemá smysl. Díky za konverzaci.

Pondělí 9. července 2012 v 19:53® Mrknato

David Havlíček> Ano, oba jsme svobodní lidé a na tom jediném se asi shodnem.

1A) Proto jsem psal, že šlo o léta devadesátá, pokud nevíš, jaké bylo zarybnění před cca 20 lety, pak řekni, že si to nepamatuješ a nebo nefabuluj a nesrovnávej s dneškem. Rok 1991 v ČRS uloveno cca 170000 okounů, rok 2011 uloveno 47000 kusů.

1B) Nehovořím o „srazících, kámoších“, ale závodech.

  1. ČRS má jako jednu z činností rozvíjet a popularizovat rybářský sport, organizovat rybářské soutěže. Nic proti tomu na louce, v klubovnách a na nerevírech. Ukaž mě, kde zákon 99/2004 a vyhláška hovoří o závodech a jak je upravuje (lov)? Ano BP leckde stanovují možnost hájit celý revír z důvodů sportovních akcí, ale hájení se vztahuje pak i na závodníky..... a sportovní akce musí být v souladu s legislativou i RŘ, když si ho svaz odsouhlasil, platí pro všechny. Není co měnit.
  2. MO dostává koruny? To mě prosím rozveď. MO nebývají uživatelem a činnosti na revíru určuje a hradí uživatel, tedy ÚS. Navíc by jsi mohl vědět, že peníze které padnou do rozpočtu MO se do revíru nedostanou. Pokud si myslíš že ano, tak to dolož!

Já také začínám mít dojem že u tebe je 3+3= 3. Stejně jako ve svazu, kde se takto podobně počítá svazocena násad. Jistě že nedodržování zákona, spolu s aplikací stanov, statutu CS rybolovu v současné době může někomu ležet v žaludku. Přidáš-li ještě závodníky, WaM, může to pak i lehce z žaludku ven.

No a pokud jsi tak svazomazaný, tak určitě víš, co na své členské schůzi můžeš prosazovat....... Když chceš prosazovat něco, co členské schůzi nepřísluší, proč marníš čas v MO?

Pondělí 9. července 2012 v 18:37® David H.
David H.

Mrknato> víš, až budeš operovat s argumenty, které jsou přijatelné, má smysl se o tom bavit. Zatím si spíš vymýšlíš – alespoň z příspěvku adresovaného Ospreyovi to vyplývá

1.A)Závody na Labi po 90 letech – nechytl jsi po nich ani okounka. Já dneska taky nechytl ani okounka a to tady žádné závody nebyly. A to jsem závodník, tak bych to měl dokonale odrybnit! ;-)))

1.B) několik dní tréninku? LOL, to bych chtěl vidět. Každopádně nyní je tréninkový den jen jeden (otázka zda je to nutné nazývat tréninkem, když si jdu s kámošem zachytat, ale budiž) a obvykle se jej zúčastní okolo 20 lidí. Když si udělám srazík s kámošema a budeme chytat ryby, bude to taky vadit. Je snad potřeba zřídit zákaz srocování? A na kolik lidí? 2,5,10, 17?

2. ČRS má sportovní činnost ve stanovách a pokud se nepletu má možnost část revíru pro tyto akce, které jsou jedním ze základních bodů stanov dobrovolného spolku, zahájit. Nelíbí? Změň to! Teď je to ale tak a dobrovolně ve spolku s těmito stanovami jsi.

3. Chrudimka – Myslíš, že tři dny, kdy se uloví třeba 500 ryb (když bude dobrý rybář chtít, nachytá to samé za měsíc jako prd) a i kdyby byla mortalita vysoká třeba 5–10% – tj. 25–50 ryb, je důvod, proč kulový chytíš? Není problém jinde? Pořád tam cca 470 ryb zbylo + mraky těch co utekly, nezabraly. A to se bavíme jen třeba o 2km řeky, která má desítky kilometrů. Nehledě na fakt, že MO dostává za pořádání nějaké koruny, které já jako závodník platím, a za ně může vysadit ryb mnohem více?

Já začínám mít dojem, že Ti leží v žaludku něco jiného a snažíš se to okecat.

A k tomu, co budu prosazovat, nebo ne – jsem svobodný člověk a budu prosazovat co považuji za dobré a správné bez ohledu zda jsem hospodář, uklízečka, řadový rybář či cokoliv jiného. Je to moje právo.

Pondělí 9. července 2012 v 17:13® Mrknato

David Havlíček> Pokud budeš prosazovat např. K70, zvýšené lovné míry, omezení lovu na svazorevírech bez toho, aby jsi byl hospodář, uživatel a váhou své osoby („mediálního magnáta“), bez relevantního zdůvodnění, pak ano. Ty třeba komunikuješ, každý se můžeme v něčem mýlit, v lecčems jsem si upravil názor. Závodníci, privatizanti, WaM moc ne.....

Pondělí 9. července 2012 v 17:05® Mrknato

Kazan> Buď ubezpečen, že dost. Provázanost svazu gradující svazem k Radě, odtud na MZe a zpět po linii metodického řízení na KÚ funguje.

Vyjádření RO, činovníků svazu, která jsem obržel v různých formách, jsou zarážející v tom, že nesoulad VRP se zákonem komentují výkladem tu MZe, tu výboru ÚS, tu hospodářského odboru, tu stanov, tu nějakého úředníka, nebo molochem svazu, kterému okopávat kotník není dobrým nápadem. Hoši od nás s celkem rozumnými názory to řešili v obdobných případech přes policii, MZe tu s porážkou, tu s vitězstvím, ale čilimník vždy v závěru měl navrch. Například výsledkem mého rozhovoru s naším bývalým předsedou MO, kterému jsem jako příslušnému přednášel návrhy, podněty a stížnosti byl z jeho strany závěr formulovaný „dotazem“, proč znevažuji dobrovolnou práci rybářů..... To je přesně moment, ve kterém kobra roztahuje žebra za hlavou a chřestýš začíná chřestit ocasem. No a já měl jen sandály...... Až pak mně někdo napsal, že dráždit hada bosou nohou je blbost… Cílem takových to debat není okamžitá náprava z čistého nebe, dlouhé a drahé spory, ale zajímají mě názory ostatních rybářů…

Pondělí 9. července 2012 v 16:39® Mrknato

osprey> Někdy po roce 90, ale přesně nevím, bylo to po závodech v přívlači na Labi pod Kuksem jsem jel zkusit štěstí. Jsem průměrný rybář a za celý den, kdy jsem prošmejdil cca 5km řeky jsem ulovil čistou nulu. Věřím, že tam nějaký okoun byl, ale několik dní tréningu, závodů desítek závodníků a pak možná paběrkáři po závodnících udělali své. Další setkání se závodníky muškaři jsem nechtěně podstoupil na řece Doubravě, kdy mě vyhnali od vody, na základě uzavírky revíru, které podepsala MO!. Uživatel ÚS o ničem nevěděl..... To za nešťastné považuji zase já. Byl jsem se podívat, byl jsem pozván na závody v plavané na Labí, na závody v přívlači na Chrudimce. K závodům na Chrudimce musím říci, že tam závodníci lovili ryby, o kterých jsem neměl ani tušení a na místech, která jsem vždy přecházel. Pokud vezmu mortalitu, tak pak se nedivím, že při současném stavu dravců lovím i zde zero…

Pondělí 9. července 2012 v 16:28® Kazan

Mrknato> takže po tom co se tu nesmyslně dohadujeme, konečně se dostáváme k tomu, že ti vadí závodníci a nedodržování zákona a BP. Ale já se tě znovu ptám, co ty jsi osobně udělal pro to aby se tak nedělo. Kolikrát jsi zavolal policii, RS když byl porušován zákon? Proč nezavoláš na závodníky RS když porušují platná pravidla? Tady za klavesnicí je hrdina každý ale pokud to nebudeš řešit na místě a hned, tak tyto tvoje příspěvky jsou úplně k ničemu. Nejsi první který tu brečí že viděl to či ono, a nakonec většinou z toho vyleze že pro nápravu nic neudělal. Jenomže tady už je pozdě, tady se z toho stane plkání o ničem.
Závěrem jedna poznámka, pokud ti leží závodníci v žaludku, proč nenapíšeš kvalitní článek o tom co se na závodech děje, co je špatně a proč by se tak dít nemělo. Jsem si 100% jistý, že pokud to nebude snůška plků ale věcnými a pravdivými argumenty podložené čtení, tak tady na Chytej to určitě dostane prostor. Znovu upozorňuji na to, že tahle diskuze zmizí v propadlišti dějina nikdo po ní ani neštěkne. Jinak já se nebudu odvolávat na Conana, u nás se říká ,, Ukázaná platí, kecy nemaj cenu,,

Pondělí 9. července 2012 v 16:10® David H.
David H.

Mrknato> vyhýbáš se otázce: Jsem špatný a nedůvěryhodný, když 4–5× ročně pár hodin své úlovky eviduji a sčítám a párkrát jsem o tom napsal, protože jsou tací, které to zajímá?

Pondělí 9. července 2012 v 16:04® Mrknato

David Havlíček> Ale já nikoho lustrovat nepotřebuju, nejsem až takový nervák a „psychouš“ jak by se mohlo zdát. Když se mi něco nelíbí, nebo v tom cítím „odbočku“ mimo to, co by mělo být předmětem VRP tak to napíšu. Kdyby se lovilo a plavalo v revírech tolik ryb a v takové druhové rozmanitosti, jako před cca 25 lety, byly by moje příspěvky křečí. Svaz (uživatel) a stát (vlastník) nedělají to co mají dělat podle zákona a místo toho se věnují tomu, co jim přinese popularitu, body, peníze a hlavně zajistí jejich další fungování v „rozjetém vlaku“. Vůbec mně nevadí „gulášové“ závody na soukromácích, nebo závody v RT. Dokonce se i jinak dívám na závodníky, kteří si závodí, ale mlčí, nekomentují to, nepíší články a neovlažují servery tu zaručenými montážemi, nástrahami, náčiním ve svých shopech, anebo jen vizemi, prohlubující další odklon od lovu…

Zcela jiné by bylo, pokud by se známí rybáři angažovali v podpoře původních druhů, dravců, lososovitých ryb. Silou své osobnosti, názory a vyžadováním danného, by pak opravdu prokázali nějaký hmatatelný vztah k rybám. Řešení jako jsou vyšší lovné míry, horní míry, míry nástražek, omezování lovu na pstruhovkách, vyčleňování revírů pouze pro lov členů jedné MO, je falší a podle mě „protislužbou“ svazu za to, že závodníky nepronásleduje, jako jiné přestupce zákona a dokonce je i podporuje.

Pondělí 9. července 2012 v 15:09® osprey
osprey

Mrknato> Myslím, že rozumím základu tvého přístupu. Ale prezentuješ to podle mě dost nešťastně.

Rybařina je lov ryb spojený s určitými formami jejich ochrany a s hospodařením na revírech.

Je mi jasné, že někteří dnes pomalu přeměňují tvrdou realitu lovu na jakousi frašku ve stylu „ryba je kámoš“, formy ochrany jsou často podivné a hospodaření taky není ideální.

Ale zrovna tenhle článek mi přišel víc než v pohodě. A třeba přístup Milana Rozsypala, který skončil se závoděním a hledá na rybách věci, které ho dokáží nějak osobně naplnit (bez počítání, měření a honby za rekordy), ten je mi blízký a sympatický.

Pondělí 9. července 2012 v 15:04® David H.
David H.

Mrknato> dobře, tak jinak: jsou kapraři a závodníci apriori špatní a nedůvěryhodní? Jsem špatný a nedůvěryhodný, když 4–5× ročně pár hodin své úlovky eviduji a sčítám?

Pondělí 9. července 2012 ve 14:35® Mrknato

David Havlíček> Myslel jsem slovní obrat, "Co ty konkrétně děláš pro to, aby se v tomto směru něco změnilo“… Ne oslovení soudruhu. To je už jen ta třešinka.

Pondělí 9. července 2012 ve 14:33® Mrknato

David Havlíček> Ale já neškatulkuju! Nehovořil jsem prioritně o pořádku. Psal jsem o porušování zákona a tam by to mělo být černobílé. To, že si to někdo koloruje a prochází mu to, tak to je realita. I pytlák nás co se týče barvy obohacuje a bez nich by život byl šedý, nudný, stejně jako bez soužití s jinými etniky. To jsem jen slyšel, ale moc tomu nevěřím. Tyhle radosti a barvy ti Davide rád přenechám a ochudím se.

Pondělí 9. července 2012 ve 14:12® David H.
David H.

troutkiller> bordel a zkáza není po carptýmech, závodnících apod.. Je po lidech bez ohledu na to, v jakém týmu jsou či nejsou. Bohužel jsou tací jako mrknato, kteří nemilosrdně škatulkují a vidí černobíle. Svět je ale barevnej. Těch černobíle vidících je mi upřímně líto. Mají život velmi ochuzený.

Pondělí 9. července 2012 ve 14:09® David H.
David H.

Mrknato> To je jasný, máš samozřejmě pravdu! Za komančů mi bylo jen 15 let a to si běžný člověk jako já pamatovat nemůže.

Zbytek dále komentovat nebudu. Má to asi tak stejně reálný základ jako Tvé tvrzení, že si nemohu pamatovat oslovení soudruhu.

Pondělí 9. července 2012 ve 13:14® Mrknato

David Havlíček> Už jsem ti chtěl napsat, že v obratu : „Co ty konkrétně děláš pro to, aby se v tomto směru něco změnilo“, chybí už jen oslovení soudruhu. Uvědomil jsem si, že to nemůžeš pamatovat, snad z filmů, nebo hesel na nástěnkách…

A teď konkrétně. Dělám pro to na servrech úplně stejně, jako např. Tychler, T. Rozsypal, „přední“ kapraři a jiní, jen s tím rozdílem, že zadarmo a z druhé strany pohledu na lov, který zatím mnohé nezajímá .....

Když teď zase přijde Vít Bárta, Kalousek, Nečas, Kocourek, Jančík, úředníci Kopřiva, Barták s nápadem, jak bojovat proti korupci, tak jim to nikdo věřit nebude. Stejně tak já nevěřím závodníkům, byť bývalým, caprařům s nasmrádlým bolelísem, že jim jde o dodržování zákona a rozvoj populace původních druhů ryb, ani když srdceryvně napíšou, jak se přátelí s rybami. Naopak, mám to za velmi povedenou taškařici. Rozumím i tobě, který potřebuje na svém serveru takové žvásty a falešné city, aby přilákaly tu masu mladých, neprozřivších a šli za svými idoly. Jak tak čtu tak mnozí „přední“ kapraři, za které by všichni dýchali už nejsou idoly. Až bídný konec schvátí i menší revíry, pak možná to samé potká závodníky, medailisty… a to bude už hodně pozdě, pro obyčejný lov. Proto i mimo servry se pokouším dělat alespoň něco, co si myslím, že by mohlo odvrátit ten neradostný konec rybaření.

Pondělí 9. července 2012 ve 12:47® Mrknato

troutkiller> Ale jasná zpráva, že většina caprclubů dělá binec. Zmínil jsem je v jiné věci, aby mě někdo neobvinil, že kárám jenom „závodníky“.

Pondělí 9. července 2012 ve 12:16® troutkiller

Mrknato>Tak ti nevim ale tvoje názory mi připadaji jak kdyby si dělal předsedu strany zelenejch:-(Jinak po těch slavnejch kaprtýmech u vody většinou zustane akorát bordel!!Vlastní zkušenost ze žumpy:-(

Pondělí 9. července 2012 v 11:38® David H.
David H.

Mrknato> co konkrétně Ty děláš pro to, aby se v tomto směru něco změnilo? Mimo obtěžujcí střílení slepými pod články Tomáše a Milana a podobné aktivity?

Pondělí 9. července 2012 v 11:18® Mrknato

troutkiller> Ale tady nestojí otázka, kdo poškozuje ryby méně, nebo více. Takovej wostrej a modern kaprař s biwakem 3+1, tropodem, třemi pruty s carbonu, hlásiči, odposlechy, loďkami, ponorkami, BL háčky vyrobené kosmickou methodou, tlumiči výpadů, tunou bolelísu… a 5 litry kliniku dozajista poškodí rybu méně, než závodník, který, nemá čas na zdolávání, vyháčkování a stresuje ryby v koncentračně­závodním vezírku. Přestupky proti legislativě a RŘ pášou obě skupiny, ale trestána je jen jedna a to za obdobná porušení zákona, ve vztahu k rybě a zákonu.

Pondělí 9. července 2012 v 11:08® Mrknato

David Havlíček> Já jsem teď nehovořil o svazu (jinak je to mé oblíbené théma), ale o VRP (výkonu rybářského práva) na které dohlíží stát pomocí RS a RO. No a člen a ani složky svazu by neměly měnit podmínky, za kterých byl uživateli (svazu) povolen VRP. Kdybych to dělal, tak bych klesl na úroveň těch, co zákon nedodržují (závodníci, capr cluby a uživatelé s pseudoBP).

Pondělí 9. července 2012 v 10:58® David H.
David H.

Mrknato> http://www.rybsvaz.cz/…III_snem.pdf

Možná by sis to měl přečíst. Členství je dobrovolné. A pokud se Ti nelíbí jen některé detaily, pokus se je změnit.

Pondělí 9. července 2012 v 9:25® troutkiller

Ještě bych tu pořešil flustraci lidí z Monte Carla že jim kuly závodum a pár odřenejm svodidlum neumožní jezdit přez město 4 dny v roce:-(Mám pocit že zrovna závodníci který jsou pod dohledem rozhodčích,chytaji na BL háčky těm rybám ublíží uplně nejmín:-(Mně spíš sere dědek kterej vytáhne smykem po pláži Cejna a se slovy zase ta smradlavá potvora kopancem pošle rybu zpět!Tohle hovado by zasloužilo to samé!!!

Pondělí 9. července 2012 v 7:59® Mrknato

David Havlíček> Mohl bych ti odpovědět otázkou. Proč má RS frustraci z toho, že někdo loví, může snad lovit po závěrečné, přisvojit si více ryb, třeba pro focení ráno, kdy je světlo? Proč po těchto rybářích neustále pase, i za pomoci policie?

Odpovím za tebe, protože to je porušením vyhlášky a také RŘ, jinak by to RS nemohla činit.. NO a přisvojení si více ryb, i hájených závodníky, které také po dvou minutách, 3 hodinách pustí, vyhrazování si místa k lovu, není stejný prohřešek? Z toho RS nemá frustraci? Stejné to je i s učelovými vyjímkami (lov 24) a účelovými BP. Na jednu stranu zákon neříká, co mají přesně upravovat, říká to jen vyhláška. A v §30 zákona je uvedeno, jak se nedodržování jakýchkoliv BP zákonných i nezákonných trestá. Současně se ale v §31 říká, které BP jsou nezákonné, pokud mění např. hospodaření. Různé zájmové skupiny rybářů prosazují BP, které s BP nemají nic společného, a hospodaření mění a působí negativně na podporu původních druhů. Např. K70 a jiné horní míry, zvyšování těch nejmenších, lovných, změny v rybolovných způsobech, a mnoho dalších.

V současnosti pokračuje obrovský pokles populace původních druhů a to z mnoha důvodů a v tomto stavu do revírů pustit závodníky, capr cluby, pojistit to pseudoBP, informovat v médiích jak takováto čuda provádět, umožnit MO a podažmo uživatelům s toho se „ctí“ vycouvat může v někom vyvolat pochybnosti, nesouhlas a i frustraci.

Pondělí 9. července 2012 v 1:38® David H.
David H.

Mrknato> mě by zajímalo, z čeho máš tak velkou frustraci? Kde je problém a příčina toho vzteku, který si vybíjíš na chlapech, kteří nějaké roky chytali přívlačí ryby a úlovky si evidovali a pak jejich množství porovnávali s jinými nadšenci, což ostatně dělají možná desetitisíce dalších, jen neorganizovaných?

Neděle 8. července 2012 ve 22:54® Mrknato

regulus> Vidíš, ani ty nejsi mlaďas, ale já bych na rozdíl od tebe nikoho hovadem nenazýval. Ne proto, že bych si to o někom nemyslel, ale v 80 a 90 tých letech se nic zásadního nestalo. Zásadní změny a binec začíná po roce 2005, kdy si dík novému zákonu, nezájmu státu o VRP, dělá skoro každý co chce.

Neděle 8. července 2012 ve 22:23® regulus
regulus

Mrknato> Uffffff …

Víš, kdybys byl nějakej mladej juhan, tak bych možná i docela chápal, že těm svým plkům věříš, ale pokud je ti opravdu tolik kolik máš napsaný v kartě, tak je to čirá demagogie. Hovadama se někteří rybáři nestali díky internetu, závodníkům a lepším technologiím, ale ze zcela jiných důvodů, jen si vzpomeň na konec 80 a začátek 90 let a to nebyly žádný internetový servery a o závodnících skoro nikdo nic nevěděl. Ale je to stejně asi škoda těch několika úderů do klávesnice, ztracenej čas …

Konec konců furt mi hlava nebere, jakou to má souvislost s tímto článkem …

Neděle 8. července 2012 ve 22:09® Mrknato

Fryw> Asi tak nějak. Ale lov za zvrhlost nepovažuji. Za jakou si nenormálnost považuju tlaky na její účelovou změnu, i pomocí klínů do hlav, články, výsledkovými listinami… Diví se někdo zahrádkářům, že si pěstují svou zeleninu, houbařům, že chodí do lesa, když všude nabízí žampiony a hlívu? Též by mohli sportovat v množství nasbíraných hub, které by pak samozřejmě vysypali zpět do lesa, nebo házet cuketou do dálky, házet rajčaty na cíl, protože zeleninu k jídlu si mohou koupit v obchodě a ta vypěstovaná je na sport. Lov může být zábava, ale ne sport a materiál na rekordy. Může být i zdrojem příjmu. Jedni odsuzují prodej trofejních ryb do soukromáků, druzí zase účelovou propagaci, výrobků a výrobců. Změnit to nejde, ale proč to alespoň nezmínit? Koho by to mohlo naprdnout? Lovce asi ne.

Neděle 8. července 2012 ve 21:50® Robur
Robur

Mrknato> jojo, ale můj bůh je Kuba, a to je nejmocnější bůh. A uvádět citace z filmu /knihy/, kdy zabijí hada je nechytejácké.

novější starší
Stránky:   3 2 1