Splávek Cralusso Surf – jak to vlastně funguje

On totiž, ruku na srdce, návod od výrobce žádná hitparáda není, nejspíš ani neexistuje v češtině. Naštěstí je ale k dispozici jeho anglická, francouzská a německá verze, protože s maďarštinou by se asi spousta z nás poprala jen velice těžko. Navíc pokud někdo nemá alespoň trochu technické představivosti, tak to možná dokáže složit, možná z návodu zjistí, co použít, když chytá z pravého nebo levého břehu, ale to zásadní, jak to vlastně používat, tam až tak jasně popsáno není.

Nejdříve pár slov pro ty, kdo vůbec netuší, oč se jedná. Cralusso Surf je splávek určený k chytání v proudu ve větší vzdálenosti, aniž by splavával ke břehu a to i na poměrně krátkém prutu, typicky matchovém nebo bolognesovém. Je konstrukčně přizpůsobený tomu, aby se díky vztlaku a postavení vůči proudu udržel v určité poloze (na jednom místě) a to třeba 15 m od břehu, přestože chytáte s prutem o délce třeba 4,2 m. Lze s ním i do určité míry manévrovat, dalo by se říct kroužit např. nad zakrmeným místem. V podstatě jedinou podmínkou pro jeho fungování je dostatečně silný proud.

Už jsem to v diskusích a fórech zmiňoval a přirovnával tento splávek ke drakovi, které jsme si jako kluci pouštěli a taky stavěli. V dnešní době je to asi trochu jinak, ale přesto to porovnání opět použiji. Ti starší budou vědět a snad se i mezi těmi mladšími najde někdo, kdo jako kluk s tátou stavěl a pouštěl draka, pochopitelně nemyslím toho kupovaného, takže jim to porovnání napoví.

Drak musel mít tzv. „váhu“, jinak nelétal, ale motal se.  Sloužila mimo jiné k tomu, že svým způsobem udržovala draka v určitém postavení – úhlu k větru. Zrovna tak musel mít drak přiměřeně dlouhý ocas, který vlastně vytvářel svým odporem ve větru sílu působící opačným směrem, než měl drak tendenci letět. Vítr vlivem odporu vzduchu, který mu kladla plocha draka připoutaného na provázku k zemi, vytvářel vztlak a ten hnal draka vzhůru po obvodu kružnice, jejíž  poloměr se rovnal délce provázku.

Čím byl drak výše, tím se zmenšoval, úhel který svírala plocha draka vůči proudění větru. Když byl drak na zemi, byl ke větru postaven téměř kolmo, skoro pod úhlem 90° a jak postupně stoupal, tak se tento úhel zmenšoval. Když dosáhl úhlu okolo 45°, za ideálních podmínek až 30°, přestal drak stoupat a létal v přibližně stejné výšce. Toto ovšem platí pouze za předpokladu, že byl drak správně vyvážen. Hlavním faktorem tohoto vyvážení byl drakův ocas, no a pochopitelně záleželo i na tom, jak silný foukal vítr.
Když měl drak menší ocas, který kladl menší odpor vzduchu, tak ve slabším větru létal bez problémů, ale když foukalo hodně, tak dělal ve vzduchu kotrmelce a padal dolů. Naopak když měl delší ocas kladoucí vzduchu větší odpor, tak ve slabém větru létal špatně, často měl i problémy se vznést nebo nevylétl nijak vysoko, ale když začalo foukat hodně, tak létal krásně. V okamžiku, kdy drak přestal stoupat, se stalo vlastně to, že se vyrovnaly dvě síly působící navzájem opačným směrem - síla vztlaková, která měla tendenci hnát draka vzhůru a odpor vzduchu vyvolávaný zejména ocasem draka, ten měl tendenci draka naopak stahovat zpět k zemi.

Ono tam těch sil z fyzikálního hlediska působí víc, minimálně ještě ta, která na něj působí přes ten provázek, k němuž je uvázaný, ale nebudeme to komplikovat, pro názornost se budeme zabývat jenom těmito dvěma silami. Pro ty, kdo to nepochopili z textu, je to názorně nakresleno na obrázku.

Žlutá výseč je úhel, kde má dral létat, žlutá šipka je síla, která působí proti síle vztlakové a je to váha a odpor vzduchu ocasu draka

No a splávek Cralusso Surf je vlastně takový drak, jenže ve vodě na rybářském prutu respektive vlasci - i když vlasec je svým způsobem také provázek.

Nejdříve by bylo asi dobré si představit to, co dostanete, když si tento splávek koupíte. V sáčku dostanete tělo splávku, 4 anténky, dva držáky antének pro lov z pravého nebo z levého břehu, dva dříky nebo chcete-li stabilizátory (to jsou ty spodní tyčky) opět modifikace pro lov z pravého a levého břehu a silikonové bužírky pro upevnění na vlasec. Nevariabilní „pravo a levobřehé“ díly jsou označeny tak, že to, co se používá na pravém břehu, označeno není a to, co na levém, je označeno, většinou barevnou bužírkou. Jak to celé složit, je svým způsobem jasné z obrázků v návodu.
Pro ty, kdo tento splávek nevlastní, je pro informaci na obrázcích jednak obsah balení a také složený splávek pro chytání z pravého i z levého břehu řeky.

Tohle vše je obsahem balení, jak si ho donesete z obchodu, navíc je tam silikonová bužírka, která na obrázku není vyobrazena.

Splávek sestavený pro chytání z levého a pravého břehu a čelní pohled na splávek po směru proudu

Pokračujme ale v tom, co má být obsahem tohoto článku, tedy jak to vlastně funguje. K tomu, jak to celé správně sestavit, se dostaneme později. Držák nebo chcete-li adaptér anténky má kromě hranolu, který se vsunuje do těla splávku a kulatého otvoru pro zasunutí anténky ještě takový drátek nebo spíš kovovou tyčku o průměru něco málo přes milimetr a délce asi 40 mm (u 10 g varianty splávku). Ta po zasunutí tohoto adaptéru do těla splávku směřuje do boku mírně šikmo dopředu, směrem proti proudu. Funguje to vlastně stejně jako v předchozím příkladu váha u draka, pomocí silikonové bužírky se k ní připevňuje vlasec směrem od prutu (je to první bod, kde je na splávku připevněn) a v závislosti na tom, jestli vlasec připevníme těsně u těla splávku nebo naopak co nejdále od něj, ovlivňujeme sílu která udržuje směr a úhel natočení splávku proti proudu. Podrobně si to popíšeme později.

Další uchycení vlasce dvěma bužírkami na dříku nemá na funkci žádný vliv, jedná se jen o to, aby byl splávek k silonu dostatečně fixován, kromě poslední třetí, kterou se také dolaďuje chování splávku v proudu posouváním v rozmezí od ohybu po okraj spodní části dříku, podrobný popis bude také následovat později.
Jedním ze stěžejních faktorů, aby to celé fungovalo jak má, je volba zátěže, protože zátěž je to samé, co ocas v našem příkladu s drakem. Je to protiváha síle proudu, která působí na tělo splávku. Stejně jako u draka platí „menší vítr, menší ocas a větší vítr, větší ocas“, tak u tohoto splávku platí, že pokud je mírnější proud, dáváme lehčí zátěž a pokud je proud silnější, dáváme zátěž těžší. Výrobce v návodu uvádí, že při mírném proudu má být splávek převážen o 10-30 %, při středně silném proudu o 30-60 % a pro silný proud je přetížení 60-100 %.
 
Předpokládejme, že máme splávek Surf, s uvedenou nosností 10 g. První omyl, který asi dost lidí dělá, je ten, že pod splávek dají 10 g zátěž a jdou chytat. Jenže ono to nefunguje a mnozí to pak vzdají. Někteří si třeba ještě postěžují kamarádům, v hospodě nebo na Internetu, jakej je to šmejd a kolik to stálo peněz.
 
Vraťme se ale k popisu funkce. Aby splávek fungoval, musí být přetížený a to zcela v závislosti na síle respektive rychlosti proudu, kde chceme chytat. To přetížení je větší o 10-100 % než je nominální nosnost splávku, tedy to, co je na něm napsáno. Protože jsem jako příklad zvolil 10 g, skutečná zátěž, kterou budeme u tohoto splávku používat, je 11-20 g.

Jako modelový (teoretický) příklad si vezmu středně silný proud. V případě našeho 10 g splávku je tam hodnota zátěže potřebná k tomu, aby to fungovalo, kolem 16 g. Splávek bude celý ponořen (jen pro celkový přehled, první a poslední bužírka na horní tyčce a na konci dříku budou asi v polovině jejich variabilních pozic), nad vodou bude jen anténka.

Pokud budeme mít zátěž o menší hmotnosti, splávek bude vyskakovat z vody, protože zátěž nemá dostatečnou hmotnost, aby působila proti vztlakové síle proudu tlačící na tělo splávku. Splávek pak není schopen se dostat do místa, kde má fungovat, protože když začne „plout“ proti proudu, vyskočí z vody kvůli lehké zátěži. Pokud bude zátěž o hodně menší než potřebných 16 g, bude se splávek plácat na hladině kdesi dole po proudu a nebude schopen ani vyplavat, ani se udržet ve správné pozici. Je to stejný případ jako naše přirovnání s drakem s krátkým ocasem v silném větru. Drak se točil ve větru, splávek poskakuje po hladině.

Pokud bude mít zátěž větší hmotnost než je v dané situaci třeba, splávek se bude potápět a snad každý ví, že musí ubrat zátěž. Je k tomu ale třeba dodat, že se bude potápět pouze pokud bude přetížen hodně. Pokud bude zátěž těžší jen o málo, stane se to, že se splávek bude neklidně „motat“ kdesi dále pod námi po proudu (úhel bude menší než 30°), protože pokud se bude stavět svým tělem příliš vůči proudu, ještě to fungovat bude, protože díky působení proudu pod kolmějším úhlem na tělo splávku bude mít tendenci se dostat na pozici kde má být, ovšem díky tomu, že je přetížen víc než má být, skončí kdesi daleko po směru proudu - opět obdoba z příkladu draka. Ten s delším ocasem ve slabém větru sice letí, ale nízko a chová se neklidně, protože díky dlouhému (těžkému) ocasu nemůže vylétnout výš.

Takže když jsme si pěkně vysvětlili co a jak, tak zbývá poslední věc a to je pár slov o tom, jak se s tím vlastně chytá. Jednou z věcí, co dost lidí nepochopilo, je to, že s tímto splávkem nebudete nikdy chytat před sebou, ale vždy někde po proudu pod vámi. Z principu funkce, pokud se postavíte tak, že se budete dívat kolmo přes proud, ve kterém chytáte, bude váš splávek pod úhlem 30-60° po proudu. Je to stejné jako s tím drakem, také vám nelétal přímo nad hlavou, ale šikmo nahoře nad vámi. Další věcí, která je do jisté míry matoucí, je to, že pokud je splávek hodně nebo málo zatížen, tak je vždy kdesi dole po proudu.  Buď se tam plácá na hladině nebo sice pluje, ale daleko pod rybářem a nechce se mu víc na střed řeky. Pokud správně nevyhodnotíte situaci, nevíte, jestli zátěž přidat nebo odebrat.

Jakým způsobem si tedy nachystat sestavu, abychom se netrápili u vody půlhodinovou přípravou, vyvažováním a dolaďováním a neustálým převazováním?
Zcela pominu konkrétní typy zátěží, což je často vcelku individuální záležitost - někdo používá bročky, někdo ne, stejně i různé typy návazců.
Budu se stroze držet jen hmotnosti zátěže. To, jakým způsobem ten který rybář navazuje svou sestavu, nemá na funkci splávku žádný  nebo minimální vliv. Jediné, co je pro zjednodušení potřeba, je to, aby část zátěže byla variabilní, tedy aby bylo možno jednoduchým způsobem bez nutnosti něco převazovat nějaký ten gram přidat nebo ubrat. Jako rozumné mi připadne doporučení, aby 110-120 % nominální zátěže, říkejme tomu základní zátěž, byla pevná. tzn. Ve většině případů půjde o nějaké průběžné olůvko, protože přece jen hlavně u větších gramáží splávků je jednodušší realizovat řekněme 10-20 g pomocí olivek, kulových olůvek nebo něčeho podobného.
Tuto základní zátěž použijeme vždy, bez ohledu na to, na jakém místě chytáme. Jak asi mnozí z vás během předešlého textu pochopili, nelze napsat jednoznačný návod na konkrétní sestavu pro konkrétní situaci, protože existuje mnoho proměnných. Klíčová je především rychlost proudu, ve kterém budete chytat a zcela jistě nikdo z vás nenosí k vodě průtokoměr, aby zjistil aktuální stav. Takže do značné míry záleží na vaší schopnosti posoudit, jak rychle to teče a odhadnout přibližně jakou zvolit zátěž. Tohle se nedá nijak popsat, to si musí každý sám vyzkoušet a časem jistě dospěje k tomu, že koukne na vodu a bude mu alespoň přibližně jasné, jakou zátěž aktuálně použít.

Pro začátek nám nezbude nic jiného, než začít způsobem pokus omyl. Vodítkem nám budiž návod výrobce, kde je alespoň orientačně popsáno, o kolik má být splávek přetížen v závislosti na rychlosti proudu.

Ještě než se pustíme do popisu jak na to, máme tu dva obrázky znázorňující správné sestavení splávku pro chytání z pravého a levého břehu. Je na nich pro lepší pochopení též znázorněn rozsah variabilních pozic obou bužírek, bužírka u anténky jako „b“ a bužírka na dříku jako „a“. Domnívám, se, že to je z obrázků naprosto jasné. Natočení anténky pod úhlem 45° nemá na funkci žádný vliv, jde jen o to aby byla dobře viditelná z pozice rybáře.

Sestavení splávku pro chytání z levého a pravého břehu, znázornění variabilních pozic bužírek a vedení vlasce

Jako příklad použijeme opět splávek s nominální hmotností 10 g. Pokud vezmeme v úvahu informaci od výrobce z návodu, nachystáme si na něj základní pevnou zátěž o hmotnosti 11 g a můžeme jít k vodě. Vybereme místo, kde bychom chtěli lovit a podle toho, jak se nám zdá, že je silný proud, přidáme k základní zátěži střední hodnotu doporučenou od výrobce, takže to bude vypadat asi takto:
Mírný proud – přidáme zátěž 1-2 g (celková hmotnost zátěže bude 12-13 g), bužírku u anténky posuneme asi do čtvrtiny její variabilní pozice, cca 1 cm od těla splávku a bužírku u dříku do vzdálenosti asi tří čtvrtin od konce celkové délky jeho spodní části, blíže k tělu splávku.

Středně silný proud – přidáme zátěž 3-4 g (celková zátěž bude 14-15 g), bužírku u anténky posuneme asi do poloviny její variabilní pozice, cca 2 cm od těla splávku a bužírku u dříku také asi do poloviny celkové délky jeho spodní části.

Silný proud – přidáme zátěž 7 g (celková zátěž bude 18 g), bužírku u anténky posuneme asi do vzdálenosti tří čtvrtin její variabilní pozice, cca 3 cm od těla splávku a bužírku u dříku do vzdálenosti asi jedné čtvrtiny od konce celkové délky jeho spodní části, dále od těla splávku.
Zcela záměrně jsem vynechal oba extrémy, velmi mírný a velmi silný proud, bužírky by byly až v krajních pozicích. Toto lze brát jako základní nastavení splávku pro ty, kdo s ním nemají žádné zkušenosti a od tohoto nastavení se bude také odvíjet následující popis, jak celou sestavu doladit. Na obrázku je znázorněno základní nastavení bužírek pro tři předchozí příklady.

V tomto okamžiku stačí už jen nahodit a hned uvidíme, jak se nám danou situaci podařilo odhadnout. Pokud byl váš odhad síly proudu a použité zátěže v akceptovatelné toleranci vzhledem k ideálnímu vyvážení, měl by být po nahození splávek asi 30-60° pod vaší pozicí po proudu. Ideální stav, který je do značné míry závislý na síle proudu je v rozmezí 45-60°, splávek by měl být těsně pod hladinou a z vody by měla vyčnívat jenom anténka (celá). Pokud se vám to nepodařilo odhadnout a tím myslím, že je hmotnost vaší zátěže značně mimo ideální stav, tak v případě, že je tělo splávku více méně z poloviny nad hladinou a splávek splavává s proudem a poskakuje po hladině, je třeba přidat zátěž a to hodně, dost možná 20-40 % z nominální hodnoty uvedené na splávku nebo zkuste postupně přidávat 1-2 g, dokud se nebude splávek pohybovat ve výše uvedeném rozhraní.

Druhým případem je to, že je splávek včetně anténky pod hladinou a to i přesto, že se drží v proudu v rozmezí 30-45° nebo je sice anténka nad hladinou, ale splávek je daleko po proudu méně jak 30°. V tomto případě posuňte bužírku u anténky dále od těla splávku, v závislosti na původním nastavení buď jen třeba do poloviny, tří čtvrtin nebo až co nejdále od těla splávku, pokud se i přesto bude splávek potápět, bude nutné odstranit část variabilní zátěže (postupně, třeba po 1 g), současně bužírku vraťte do původní polohy nebo zkorigujte její umístění podle zátěže kterou v sestavě po odebrání máte.

Pokud se vám ani na druhý, případně několikátý pokus nepodařilo přimět splávek, aby se ve vodě pohyboval v prostoru vymezeném 30 – 60° po proudu a alespoň trochu plaval, nezbude vám nic jiného, než přehodnotit vaše měřítka pro rychlost proudu a v tom případě bych doporučoval odstranit všechnu variabilní zátěž a nechat tam jen tu základní a postupně nahodit, vyzkoušet přidat jeden gram zátěže, pokud to není ono, tak zase přidat jeden gram a tak dále, v nejhorším až k hodnotě plus 100 % nominální hodnoty splávku. Pokud se vám ani během tohoto snažení nepodařilo splávek přimět k poslušnosti, jsou už jen dvě možná vysvětlení, buď máte splávek špatně sestavený nebo chytáte na tak pomalé nebo tak rychlé vodě, že to tam už opravdu nefunguje. Řešení je v prvním případě složit splávek správně a v druhém případě změnit místo lovu.

My ale přejdeme od  extrémních případů k tomu, jak celou sestavu doladit tak, aby to fungovalo, jak má. Na obrázku je pro názornost zakresleno, v jaké pozici vůči lovícímu by měl být splávek, který má sestavu vyváženou alespoň plus mínus něco vzhledem k tomu jak to má být úplně správně.

Na obrázku je znázorněno, v jaké pozici vůči vám by se měl splávek při správném vyvážení pohybovat (za předpokladu, že s ním záměrně nemanévrujete)

Než začnu s popisem, jak sestavu dotáhnout k dokonalosti, vrátím se k tomu, co jsem na začátku zcela záměrně vynechal a to je popis, k čemu slouží ty dvě „štelovací“ bužírky, abyste lépe pochopili, jak správně celou sestavu seřídit.
Začnu s tou, co je v horní části splávku na tyčce umístěné na adaptéru antény. Jak jsem už psal, je to vlastně páka, která má za úkol udržovat tělo splávku ve správném úhlu vůči proudu, funguje podobně jako váha u draka. Pokud je proud mírnější, není třeba takové síly, aby splávek „držel“ ve správném postavení, takže v tomto případě se bužírka posunuje do pozice blíže k tělu splávku, pro středně silný proud je potřeba větší síly a bužírka se tedy dává zhruba do středu, asi do poloviny mezi tělo splávku a konec tyčky, v případě velmi silného proudu je potřeba ještě větší síly a tedy zcela pochopitelně se bužírka posunuje až na okraj tyčky nejdále od těla splávku.

Nastavení této bužírky je, dalo by se říct středně důležité, myšleno tak, že nemá zásadní vliv na funkci splávku, pokud by byla bužírka blíže tělu splávku než je ideální, mohl by splávek zvláště v silnějším proudu splavávat nebo se i držet níže po proudu, v pásmu mezi 30-45°.

Tato tyčka má u splávku ještě jednu funkci, je to dalo by se říct taková páka kormidla, pomocí níž lze se splávkem do určité míry a za určitých podmínek manévrovat. Jistě mnozí z vás viděli reklamní video, kde chytající ve své podstatě se splávkem kroužil okolo zakrmeného místa.

Druhou bužírkou, která slouží k nastavení, je ta třetí a poslední na dříku splávku. Zatímco dvě předchozí jsou čistě jen k fixaci vlasce ke splávku, ta třetí slouží jako nastavitelný prvek, dalo by se sice říct, že má na celou sestavu nejmenší vliv, ale dokonalost se sestává z maličkostí a tak její nastavení také není zanedbatelné. Protože se splávek Surf používá v proudech a to tak, že v proudu v podstatě stojí, je zcela jasné, že zbytek sestavy nevisí kolmo dolů pod splávkem, ale dalo by se říct že svým způsobem v proudu vlaje. Konec sestavy, tedy háček s nástrahou je obrazně řečeno někde kousek po proudu za místem, kde vidíme splávek.

Tomuto je tvarově přizpůsoben i dřík splávku, s nadsázkou se dá říct, že to je taková divně pozohýbaná tyčka. Spodní díl, od posledního ohybu po konec dříku je část, která slouží k nastavení, délkově odpovídá tyčce u anténky a prakticky se nastavuje téměř stejně vůči tělu splávku. Zbytek sestavy, jak ji strhává proud, by měl tendenci naklánět splávek podél svislé osy směrem dopředu, tedy proti proudu, to ale eliminuje zakřivení dříku. Protože se ale se splávkem jednou chytá v mírném proudu a podruhé v silném a toto zakřivení je konstruované pro silný proud, měl by splávek ve slabším proudu tendenci naklánět se dozadu. Z tohoto důvodu se naklánění eliminuje posuvnou bužírkou.

Obecně lze říct, že pokud je proud mírný, je bužírka umístěna v první čtvrtině spodní části dříku téměř u ohybu blíže k tělu splávku, při středně silném proudu zhruba v polovině této části a při silném proudu v poslední čtvrtině téměř u konce dříku. Funguje to ve svojí podstatě také jako páka. V silném proudu, kdy je zbytek sestavy strháván větší silou, díky zakřivení dříku na splávek působí méně (dá se říct, že více šikmo dozadu) a pokud se proud mírnější, tak není síla, která zbytek sestavy strhává tak velká, zátěž působí víc kolmo (ne tak šikmo dozadu jako při silném proudu) a z toho důvodu by měl splávek tendenci se naklánět dozadu po proudu což je právě eliminováno nastavením této bužírky.

Takže pokud jste sestavu zatížili tak, že váš splávek plave někde v rozmezí 30-60° po proudu pod vámi, máte to zhruba nastavené. Jak už jsem psal, v ideálním případě by se měl splávek za předpokladu, že s ním nebudete nijak manévrovat (chtěně či nechtěně) pohybovat v rozmezí 45-60° a to závisí na síle proudu, ve kterém chytáte. Při mírnějším proudu a správně seřízené sestavě těch 60° patrně dosáhnete, při silnějším proudu nejspíš ne, nicméně splávek se ve zmíněné toleranci pohybovat bude.
Po základním nastavení, jak bylo popsáno, pokud se váš splávek nachází mezi 30-45°, přidejte zátěž, řádově 0,5-1 g, u větších gramáží splávků i víc, dokud se nedostanete na nebo za hranici 45°. Konečné nastavení se dá ještě doladit případným posunováním bužírky u anténky, případně přidáním nebo odebráním části zátěže v řádu desetin gramu, ovšem dle mého s jemnějším dolaďování s méně jak 0,5 g závažím nejspíš nemá většinou smysl moc laborovat, protože proud často nemá stabilní sílu a rychlost. Chování splávku budou při chytání ovlivňovat víry v proudu, ale zase je to závislé na místu lovu a síle proudu. Je tedy především na vás, jak moc si s tím budete chtít pohrát. Pokud jste pochopili jak to celé funguje, tak vám bude nejspíš jasné, když ne hned, tak po pár vycházkách, jak splávek doladit.
Pokud se týká bužírky na konci dříku, tak tou si nastavujete jen postavení splávku, aby anténka byla více méně kolmo, pokud se naklání proti směru proudu, posuňte bužírku dozadu, směrem od těla splávku, pokud po směru proudu, tak naopak dopředu, směrem k tělu splávku. Toto nastavení může také mít částečný vliv na chování splávku, proto doporučuji ho upravovat průběžně.

Celá tato alchymie má za účel dostat do rovnováhy sílu, kterou působí proud na tělo splávku a sílu, která působí proti ní. Tato síla, a na to bych chtěl upozornit protože to taky není zanedbatelné, se skládá jednak z hmotnosti zátěže, ale také odporu, kterým působí sestava v proudu. Může se stát, že to s prázdným háčkem bude tak akorát a když napíchnete nástrahu, tak se díky jejímu odporu ve vodě poměr sil změní a budete to muset zkorigovat.

Ještě vysvětlím, z jakého důvodu je splávek převažován, tj. proč je hmotnost zátěže v závislosti na síle proudu o 10-100 % vyšší, než je uvedeno na splávku. Jak jsem již zmiňoval, splávek stojí v proudu a zbytek sestavy včetně zátěže je strháván proudem a tím pádem vlastně nadnášen (nadlehčován). Proto musí mít sestava větší hmotnost, než je deklarovaná nosnost splávku a to zcela v závislosti v prvé řadě na síle proudu a také částečně na ploše zátěže a nástrahy, takže se může stát, že pokud se na stejném splávku použijí zátěže o stejné hmotnosti, ale jiné ploše nebo se změní nástraha např. z bílých červů na rohlík, bude nutné sestavu znovu dovážit.

Na závěr ještě malá poznámka. Se splávkem lze různým způsobem splavávát i plout proti proudu, více méně lze kroužit kolem zakrmeného místa. Už jsem to zmiňoval a ve své podstatě to bude fungovat i v úseku méně než 30° od rybáře. Záleží čistě na každém, jak se s ním naučí pracovat, i když všechno samozřejmě má své meze. Toto sice odporuje popisu v některých pasážích a také obrázku, kde je výrazně vyznačeno že to v tomto úseku je „špatně“, nicméně popis a obrázek slouží výlučně k tomu, aby ti, co nevěděli, jak na to, dostali co nejsrozumitelnější postup, jak splávek správně vyvážit a nastavit.

Doufám, že se mi podařilo dostatečně vysvětlit, jak tento zajímavý splávek funguje a proč. Přeji všem, abyste s ním nachytali spoustu krásných ryb.

Autor:  regulus