Na snímku rybářského impéria Chytej.cz jsou wobblery Petra Kácela z Přerova. S výjimkou standardních barevných vzorů vlevo dole a vpravo nahoře se jedná o barevné vzory vyrobené na zakázku podle speciálních požadavků V. Fikara (candátový, letní a zimní okoun).

woblery Kacel Když jsem si před sedmi roky koupil ze zvědavosti prvního wobblera tuzemského původu (značku nebudu jmenovat, prozradím jen, že dodnes na trhu působí), bylo to pro mne obrovské zklamání. Nástraha chodila tak špatně, vlastně se jen hladce klouzala po boku (nepomohlo ani ohýbání očka, ani zoufalé zaříkávání), že jsem se tehdy zapřísáhl, že už si nikdy v životě žádný český wobbler nekoupím. Tenkrát jsem se rozhodl, že zůstanu věrný jen finským výrobkům (a možná ještě značce Shakespeare, od které jsem měl už za „totáče” své vůbec první wobblery).

Jenže uběhl rok, a já dostal tip na wobblery Killer od brněnské firmy WFS. Kamarád mi je doporučoval tak dlouho, až mě nakonec ukecal a já si jednoho Killera koupil. Tehdy spíš proto, abych už konečně měl klid od známého, který se mě neustále ptal: Tak co? Už jsi ho zkoušel?

Nebudu se nyní dlouze rozepisovat o tom, co se pak stalo. Nemělo by to žádný smysl. Omezím se jen na konstatování, že Killer mi vrátil ztracenou důvěru v české wobblery. Šlapal naprosto bezchybně a plnil si své úkoly – totiž chytal ryby. Pro mě ale bylo důležitější poznání, že i u nás se dají vyrobit velmi kvalitní nástrahy. Od té doby jsem vyzkoušel wobblery od čtyř domácích producentů (dnes mám doma přes 320 wobblerů od 13 firem), přičemž naprosto důvěřuji třem značkám:

WFS

Vyrábí typy Killer a Dragon River v plovoucí a potápivé verzi. Zejména pak Killera považuji ve třídě hlubokopotápivých plovoucích wobblerů za jednoho z vůbec nejlepších na evropském trhu.

KÁCEL

Tuto značku mi před letošní sezónou doporučil kolega Tomáš Mareček. Petr Kácel ručně vyrábí několik typů (včetně dvoudílných). Já už od zahájení stačil dobře prověřit modely Clasic, Clasic Heavy a Presto. Každý typ chodí bezchybně. Pohyb Presta, který tvarem trochu připomíná Invincible od Nils Masteru, je navíc poměrně originální, jaksi široce dravý a intenzivně pracovitý...

JP

S „jépéčkama” jsem udělal dobrou zkušenost před dvěma až třemi roky, a to s malými velikostmi, jež jsem pořizoval na pstruhy. Nemám jim co vytknout. Snad jen to, že už jsem je poměrně dlouho neviděl na pultech obchodů...?!

Možná bych měl v tuto chvíli jen tak pro zajímavost zmínit, že ani jednu z těchto značek jsem si nikdy sám napoprvé nevybral. Přece jenom ona opatrnost, daná hned první negativní zkušeností před léty, ve mně pořád doutná. Vždy jsem si wobblery z tuzemských dílen pořídil až na základě doporučení od někoho jiného, od kolegy, o kterém jsem věděl, „že tomu rozumí”.

Mají tuzemské wobblery nějaké rezervy?

V čem se zatím české wobblery evropským špičkám nevyrovnají, to jsou barevné vzory. Tady je třeba říct, že Rapala, Salmo, Ugly Duckling a jiní jsou o krok před námi. Jsou dnes schopni naprosto věrně a detailně napodobit jednotlivé druhy sladkovodních rybek, což je atraktivní a velmi efektní (např. technologie holografických potisků).

Na druhou stranu je třeba si přiznat, že dravá ryba si to v té vodě ani zdaleka neprohlíží tak jako nakupující rybář ve výkladní skříni. Dravec reaguje velmi rychle, instinktivně na pohyb, či odlesk boků domnělé kořisti. Pro dravou rybu tedy není tolik důležité – a z praxe dobře vím, co říkám – jak moc vyšperkován je ten či onen wobbler. To je důležité spíš pro oko spotřebitele, tedy toho, kdo jde utrácet peníze do prodejny rybářských potřeb. Jo, jo. Dravce spíš zajímá, jak se nástraha ve vodě chová. A v tomto ohledu ty domácí, které jsem uvedl, rozhodně obstojí. A dost možná, že také ty další značky české a moravské provenience, jež jsem zatím nevyzkoušel.