Je mnoho faktorů, podle kterých prut vybíráme a nedají se shrnout do jediného krátkého odstavce. Možností je velmi mnoho. Pravidel ovšem zase tolik není. Nejjednodušší je pruty rozdělit podle délky, akce a konstrukce prutu.



Výběr prutu

Než se  pustíme do rozdělování kategorií, tak bych pro začátek zdůraznil jak vybírat prut pro lov pstruhů a vlastně nejen pstruhů. Jelikož jsem častým svědkem nákupů nového vybavení, tak mě málokdy někdo potěší způsobem zkoušení a následného zakoupení.

Neuznávám pouhé složení prutu a jeho zkoušení poklepem nebo švihem. Velmi často jsem se takto dříve zklamal. Dnes už nikdy nekoupím prut bez toho, aniž bych si ho osedlal navijákem a protáhl vlasec očky. Prut takto zatížím úplně jinak. Nikdy přece na rybách s prutem neklepu nebo nešvihám jen tak. Práce celého prutu se ukáže teprve při zatížení navijákem a tahu za vlasec procházející očky. Pouze tak skutečně vidím, jak pracuje špička a vlastně celé tělo prutu. Kupuji si přece prut pro sebe, pro zábavu a potěchu současně, tak proč to podcenit. Už mnohokrát jsem takto získal prut, který je při pouhém švihu poměrně nevýrazný, ale po osazení fungoval a funguje jedinečně.



Délky prutů

Myslím si, že délka prutů je zdrojem mnoha debat a spousty svárů mezi rybáři. Pokusím se trochu nestraně přiblížit dostupné délky prutů a vyjádřit jejich klady i zápory.

Délky 1,80 - 2,10 m

Z mého hlediska  je tato délka nejvhodnější k lovu z nízkého břehu nebo při zabrození. Pokud jsme v blízkém kontaktu s hladinou, tak tato délka zajišťuje i ideální kontakt s nástrahou a i s lovenými rybami. Pokud máme opravdu správný prut, práce s nástrahou bývá radostí a vychutnání si souboje s rybou je téměř samozřejmostí. Tyto pruty se vyrábí ve spoustě modifikací, tudíž nemáme problém vybrat si ideální ,,pstruhový“ proutek.Výhodou takových prutů bývá i jejich lehkost a kratší rukojeť. Není nic horšího, než když celý den zápasíte s nevyváženým prutem, který vás každou chvíli píchne do žeber nebo se motá do vesty. Tím se připravujete i o přesnost nahazování.
S takovými pruty jsme schopni lovit na všech typech vod. Díky jejich malé délce jsme schopni velmi rychle a přesně nahazovat. Délka prutu nemá až tak velmi zásadní vliv na délku náhozu, s tím souvisí hlavně akce prutu, síla vlasce a velikost cívky navijáku.
Přestože s pruty v těchto délkách lovím nejčastěji, nikdy bych je nepoužil při lovu z vysokého břehu. Zde můžeme mít velmi citelné problémy při nahazovaní a udržení nástrahy v požadovaném směru a hloubce. Také vítr by mohl způsobit rychlé vytvoření pytle a pokazit tak i přesný hod. Než srovnáme vlasec, tak je nástraha často tažena  silou větru po hladině a můžeme začít znovu.

 


Délky 2,10 – 2,40 m
Může se zdát, že se dostáváme na střed a tedy k ideálu. Neříkám ani ano a ani ne. Výrobci už tyto pruty nezaměřují pouze na pstruhy. Podstatně blíž mají k univerzálům, a to ,,někdy“ je podstatně na závadu a radost z lovu nemusí být taková. Přesto se dokáže v nekončícím seznamu značek najít velmi vhodný proutek.
Nicméně manévrovací schopnosti prutů této délkové kategorie už nejsou tolik vhodné pro lov z vody. Většinou už jsou osazeny delšími rukojetěmi a lov pak není tolik příjemný a může být i namáhavý.
Ovšem pro lov ze břehu bude naopak tato délka poměrně solidní a když ji dokážeme sladit s akcí, tak si můžeme lov náležitě vychutnat. Tato délka už začíná být výhodou i při lovu z vyššího břehu, kdy chceme zachovat velmi důležitý kontakt s vodní hladinou. Při lovu přívlačí by toto mělo platit vždy. Jakmile nám chybí kontakt špičky s vodní hladinou, tak to není úplně dobré řešení.

 


Délky 2,40 - 2,70 m
Tyto pruty považuji za nevhodné pro lov z vody, ale spousta rybářů s nimi ráda zápasí, takže je to hlavně na názoru. Sehnat prut vhodný pro lov pstruhů v této délce bývá poměrně složité. Výrobci se věnují buď univerzálům nebo prutům vhodným pro lov jiných dravých ryb. Proto se při lovu s nimi musíme přizpůsobit parametrům, které jsou v našich rukách. Nemusí to být ale vůbec problém. Většinou se některé handicapy dají eliminovat zjemněním brzdy navijáků a použitím vhodné síly vlasce. Dříve jsem tyto pruty používal téměř všude, ale trochu jsem přehodnotil možnosti a dnes je používám hlavně při lovu z vysokých břehů nebo při nutnosti velmi dalekých hodů s těžší nástrahou a s očekáváním prudšího záseku.

 


Akce prutu


Vrcholová akce
Myslím si, že tato akce není příliš vhodná pro lov pstruhů. Pstruh často útočí i na krátkou vzdálenost  a nám se může přihodit to, že nestihneme nijak zareagovat a pstruha ihned po útoku ztratíme. Výjimkou jsou snad jen pruty s chvějivou špičkou, která dokáže takový útok ustát. Ovšem kompaktní blank nám s rybou v tento moment nepomůže.
Osobně tyto pruty používám na velkých řekách a na jezerech, kdy potřebuji do vody dostat větší nebo těžší nástrahu a udržet ji v proudu na velkou vzdálenost dostatečně hluboko. V takových situacích má vrcholová akce asi největší smysl. Zásek může být zapotřebí i razantní a to se nám nemusí měkčím prutem podařit.
Vrcholová akce je pro pstruhaře trochu problémem a to ve všech délkách. Ovšem ne vždy má áčkový prut tuto akci během celého procesu chytání. Je dobré, když při zdolávání se prut posune akcí do středu a zjednoduší tak proces vylovení ryby. Pak je to už o něčem jiném.

 


Střední akce
Toto jsou už pruty pro pstruhaře podstatně zajímavější. Jsou to tak zvaná ,,béčka“. Já mám těchto prutů několik a od více značek. Žádný není totožný a každý má své dobré vlastnosti a samozřejmě i nedostatky. Dnes již dokáži dobře odhadnout, který prut je na danou vodu ideální. Pokud se zrovna netrefím, tak ho ihned jdu vyměnit. Nikdy se netrápím dlouho.
Tyto pruty se vyznačují podstatně delší křivkou , kterou sledujeme na blanku při zatížení. Prut nám začíná jít do širšího oblouku většinou již od spojky, tedy od zhruba poloviny prutu. S takovými pruty se velmi dobře nahazuje na všechny možné vzdálenosti a je celkem jedno jestli přes hlavu, bokem nebo spodem.
Tyto pruty mají výrazný švih, kterým dokážeme dohodit na požadované místo s absolutní přesností. Pokud je prut dobrý, tak bychom neměli dostat zpět žádný velký kopanec, který by nejspíš kazil v přesnosti hodu a nás by taková rybařina dlouho nebavila. Špička prutu bývá podstatně jemnější a citlivější. Cítíme každou překážku a samozřejmě i útok ryby. Díky možnému průhybu dokážeme pstruha zaseknout vlastně jen rychlejším pootočením navijáku. Tako akce má velkou výhodu v malém procentu ztracených ryb během zdolávání. Prut prostě koná práci z větší části za nás.
Při lovu s těmito pruty máme poměrně velkou možnost střídání různých typů nástrah a pokud nepůjdeme do extrémů, tak prut vše zvládne i bez výměny vlasce za slabší nebo silnější. Klasicky se vyrábějí hlavně v délkách 1,8 – 2,4 m. Ideálně vyhovující délku si stejně musí každý najít sám. Já se nejraději pohybuji v délce kolem dvou metrů. Pokud mi na prutu něco nesedí, například délka rukojeti, tak neváhám a nechám si ho upravit k obrazu svému.

 


,,Žvejky“
Poslední kategorii mě nenapadlo pojmenovat jinak, protože ve své podstatě to jsou opravdu docela slušné žvejkačky. Ale ani tady nemusíme dojít ke špatné volbě. Tyto pruty jsou sice ohebné už od rukojeti, ale na závadu to určitě není. Žvejky nemusí být vyloženě měkkými při nahazování a vedení nástrahy, ale hlavně při zdolávání rybek.

Původně jsem takové pruty používal hlavně na menších potocích, kde se dal očekávat útok ryby i přímo pod prutem. Dnes už ale vím, že s takovým prutem jsem klidně schopný zdolat slušnou rybu ve velkém proudu. Nahazování s takovým prutem je opět velmi přesné a pokud nemá vracecí efekt, tak s ním dokáži nahazovat i celkem daleko.
Zdolávání ryby s těmito pruty bývá velmi příjemnou záležitostí, a proto po nich velmi často sáhnu. Dokonce si myslím, že i počet ryb spadlých při zdolávání je velmi malý.



Kompaktní špička nebo chvějivka?

 

Určitě oboje. Pstruhařina není většinou o jednom prutu. Dnes už jsou ceny vybavení a jejich kvalita někde jinde, než před pár lety. Proto je dobré mít alespoň jeden prut klasický a jednu chvějivou špici. Možná sice sklouznu na trochu univerzální řady, které se dají použít jak na řece, tak na jezerech, ale jsou situace, kdy je potřeba chvějivka a kdy zase kompaktní špička.

 

Pruty s chvějivou špičkou používám na menších tocích s výskytem menších ryb. Samozřejmě můžou být i rozdílné gramáže. Používám slabší vlasec a menší nástrahy. Nebo ji využívám při lovu s gumovými nástrahami, kdy potřebuji dát nástraze specifický pohyb.
Klasiku využívám hlavně při rychlém a přesném rybolovu. Určitě mi dává možnost delších hodů. Lov s vyloženě malými nástrahami nemusí být zrovna ideální, ale klasické nástrahy, např. rotačky 00, 0 jsou pro takové pruty ideální. Samozřejmě mohu požít i podstatně větší, dle příslušné gramáže.

 

 

Gramáže

 

Velmi důležitý aspekt pro výběr pstruhového proutku. Nikdy nehledám univerzální prut s velkým rozsahem zatížení. Maximální, ale ne vždy ideální je rozsah 10 gramů. Každý prut má v označení dolní a horní hranici doporučené gramáže nástrahy. Osobně se zajímám hlavně o tu spodní, protože ta horní je maximální hranice, kterou by měl prut ještě vydržet bez újmy. Uvedu malý příklad. Vyberu si prut o gramáži 5-15 g. Osobně budu počítat s tím, že na něj budu používat nástrahy do těch 5 g, plus mínus 2 g. To z toho důvodu, že pokud budu s takovou nástrahou nahazovat, tak dostává díky zrychlení váhu o dost větší a prut se poměrně výrazně zatěžuje. Nicméně to musí vydržet. Hlavní ale bude fakt, jak vypadá špička při práci nástrahy ve vodě. Pokud je špička už výrazně ohnutá, tak prut ztrácí na efektivnosti a jeho manipulační schopnosti budou podstatně sníženy.

Gramáž 1-5 (7) g
Mám těchto prutů několik. Hodně jich je s chvějivou špičkou. Mají poměrnou širokou škálu použití. Je možné použít na ně vlasec 0,08 – 0,12 mm. Pokud jde o nástrahy, na chvějivkách používám rotačky od 0000 až po 00, malé woblery do 3 cm, malé twistery a jiné gumové nástrahy. U kompaktů můžu jít v nástrahách zhruba o jednu třídu výš. Dnes se  na trh dostaly i zajímavé kompakty do 3 g. Je to ale na super jemné chytání a pro opravdové vychutnání si lovu.
Tato kategorie je pro mě asi nejpoužívanější. I na tak jemné vybavení se dají ulovit pěkné kousky. Pokud je rybář trpělivý a má vybavení v pořádku, tak není problém zdolat jakoukoli rybu.

 


Gramáž 5-12 (15) g
Mezi našimi pstruhaři se jedná asi o nejpoužívanější rozsah odhozových hmotností. Těchto prutů je na trhu nepřeberné množství a je pouze na rybáři, který ho okouzlí a bude mu nejlépe sedět v ruce. I zde je možnost výběru mezi chvějivou špičkou a špičkou kompaktní v různých délkách. Tyto pruty občas trochu zavání univerzálností, ale proč ne. Ne každý má tu možnost mít vždy u sebe více prutů. Tyto pruty zvládají použití vlasce u chvějivek od 0,10 do 0,14 mm a u kompaktů 0,12 – 0,16 mm. Silnější vlasec je poměrně zbytečný, ale dá se použít. Nástrahy už nebudou vyloženě malé. Ideální velikost rotaček bude mezi 00-1, wobler do 5 (7) cm, dle hmotnosti a možnosti zanoření a twistery a gumky kolem 5 g. S takovým proutkem můžete navštívit téměř každou vodu a ulovit jakoukoli se vyskytující rybu.

 


Gramáž 10-20 (15-25 )g
Tento prut bych volil na hlubokou a tažnou vodu, kdy je nutné dostat níž větší a těžší nástrahu. Bude mít i uplatnění na jezerech při lovu na velkou vzdálenost.  Chvějivou špičku budu volit hlavně při lovu na gumové nástrahy s těžší hlavičkou, kdy se budu snažit i na velkou vzdálenost dodat nástraze požadovaný dráždivý pohyb. Vlasec používám 0,12 - 0,14 mm, případně doplním na konec návazec z fluorocarbonu. Silnější vlasec by už hůře létal malými očky.
Kompaktů je na trhu nepřeberné množství. Lovit se s nimi dá na všechny způsoby  a snad se všemi typy nástrah. Vlasec lze použít 0,12 - 0,18 mm.

 


Hrubší gramáže bych pro lov pstruhů asi nevolil. Výjimkou bude návštěva opravdu velké řeky, kde je nutné použít i velké nástrahy a dokázat je udržet v proudu. Také ryby budeme očekávat větší a tudíž je budeme chtít z takového místa zdolat. Ovšem to není u nás každodenní záležitost. Ale mohu se mýlit.

 


Rukojeť

První moment, kdy se rybář seznamuje s prutem je při uchopení za rukojeť. Může sedět a také nemusí. Každý máme jiné ruce, úchop navijáku a držení prutu. Často se stává, že i výborný prut má nevhodně osazenou rukojeť. Vyplatí se popřemýšlet, zda si nechat prut a rukojeť si nechat vyměnit za jinou, nebo se radši poohlédnout po jiném výrobku. Někdy je výměna k užitku, ovšem zvedne to náklady. Někdy stačí jen případné zkrácení, pokud se nám zdá delší rukojeť delší. Prut se tím často lépe vyváží.
Já přikládám rukojeti poměrně velký význam. Vždyť ji budu držet třeba celý den v ruce. Můžete namítnout, že je to otázkou zvyku. Ovšem je otázkou, proč držet něco, co mi prostě nesedí. Tradiční rukojeti jsou vytvořeny z korku nebo duplonu. I zde je otázkou co komu více vyhovuje. Každý materiál má své pro a proti.

 


Očka prutu


V současnosti jsou pruty osazovány poměrně kvalitními očky. Při nákupu nikam nespěchejte a řádně si je prohlédněte. Při přívlači jsou velmi mnoho zatěžována a jakékoliv poškození může přivodit potíže. Špatné zkušenosti mám snad jen s titanovými očky, kdy je slabý vlasec velmi rychle prodřel. Ale možná to byla jen náhoda.

Závěrem snad jen malá rada. Pokud vám prut něčím nesedí, tak ho prostě nekupujte a vyberte si jiný. Možností je dnes mnoho. Nestojí za to se trápit s prutem, který vám není schopen nabídnout to, co jste potřebovali.


Text i foto: David Maixner - dam