K událostem, které mě k napsání vedly, došlo už takřka před rokem, kdy jsem se rozhodl navštívit revír Klenice 1, obhospodařovaný MO ČRS Mladá Boleslav a to v okolí městysu Březno.
Vždycky, když není roční doba a počasí moc nakloněno našemu koníčku, vyhledávám spíše menší toky. Ani ne pro to, že bych na nich měl podstatně větší šanci na úlovek, ale protože jsou v zimě a zjara útulnější a cítím se na nich méně ztracen. Tentokrát jsem se s pár žížalami a houskou vypravil na zmíněný revír, kde jsem dříve ulovil několik ryb a kde je hlavní rybou tloušť (tloušť = kleně, odtud název potoka). Revír má i výjimku na lov mníka, který se tu tedy zjevně vyskytuje, což je z hlediska dalšího textu podstatné.

Hned po příjezdu jsem brblal na rozježděnou regulaci břehu, což jsem ale přisuzoval zemědělské technice. Omyl. O několik set metrů dále mi už bylo jasné, že zde došlo k „údržbě“  koryta. Úprava toku se v tomto případě (a jistě mnoha dalších) rovná zdevastování břehu ve smyslu jeho zbavení jakýchkoliv dřevin, dále vybagrování a zplanýrování koryta. Tam, kde potok vytvářel alespoň malé tůňky s nějakým půlmetrem až metrem vody, tak zbyla mělká strouha bez jakéhokoli sedimentu. Vybagrovaným bahnem proloženým zlámaným rákosím jsem doklopýtal až k místu, kde byla mezi několika olšemi jedna z nejpěknějších tůní, krytá částečně padlými větvemi. Nezbylo z ní vůbec nic. Tento úsek uzavírá železniční mostek a doufal jsem, že těsně nad ním najdu alespoň jeden hlubší úsek, protože výše po proudu je až do další vesnice tok velmi mělký. Hlubší úsek jsem našel. Nicméně tři volavky a jeden kormorán jej našli dříve. Chvíli jsme na sebe koukali a pak i nevítaní opeřenci uznali, že TADY to nemá cenu. I pro mě za těchto okolností nemělo smysl rozbalovat prut.

Chmurně jsem si „zapálil cigáro a čekal, co bude dál...“. Dál by normálně nebylo nic. Típl bych, zanadával bych si, odešel na jiný revír a podvědomě čekal, jaká část revíru půjde na lopatu bagru jako další. Musím se přiznat, že odhodlání alespoň „vznést dotaz“ vyvěralo v prvé řadě ze sebezáchovných  pudů  - aby to ve mě nehlodalo a abych setřásl pocit bezmoci, protože člověk podobných jevů měsíčně mlčky přejde ohromné množství.

Podobně popisovaný úsek vypadal

A takhle vypadá po „úpravách“

 

Tady bývala tůň


Z potoka se stala strouha takřka bez života. Přitom přesně na tomto místě jsem dříve lovil kapry. Fakt.

 

Hned po návratu jsem tady na CHYTEJ.cz napsal tento docela hloupý komentář, který pak zkomplikoval mou komunikaci s hospodářem boleslavské MO, ale divte se mi:


"Neděle 6. března ve 13:35 Boleslav
Datum lovu: 6. března | Revír: Klenice MO Boleslav
Dnes jsem se vypravil na úsek Klenice obhospodařovaný MO Mladá Boleslav, za Židněves. V místech, kde byly pěkné tůně, zbyla vybagrovaná stoka s vykáceným porostem a zdevastovanými břehy. Na jediném hlubším místě byly tři volavky a kormorán. Ani jsem prut nerozbaloval. Rozhodl jsem se v tom trochu porýpat a lidi
zodpovědné za tento stav revíru alespoň poškádlit v místním tisku. Povodí, referát životního prostředí a také mou MO. Nechápu, za co tam ty chlapíky platíme, když NIJAK nehájí zájmy organizace. Dodám, že v tomto revíru se vyskytoval i chráněný mník. O výsledku akce "kdo za to může" budu informovat."

Druhý den jsem navštívil místní pobočku Povodí Labe s.p. Bylo mi hned jasné, že kazím přítomnému technikovi panu B. již tak nevalné pondělní dopoledne. Byl zavalen prací a nějaký aktivistický rýpal ho přišel otravovat s nesmyslnými otázkami. Když ho přešel spravedlivý hněv a pochopil můj zájem i vůli nenechat se odbýt, poskytl mi již poměrně přátelsky zajímavé informace a rozešli jsme se takřka v dobrém s tím, že zájem vodohospodářů (a tedy, z jeho pohledu, všech obyvatel) nemusí jít nutně zcela proti zájmů rybářů.

Suma jeho výpovědi je takováto: Daný úsek Klenice byl zregulován již na počátku tohoto století, je projektován na konkrétní kapacitu průtoku a v tomto stavu jej musí povodí udržovat, jak vyplývá ze zákona č. 254/2001 Sb. o vodách. Úsek je navíc těsně nad vesnicí a tak je jeho častá úprava o to naléhavější. Protože je tok veden jako „významný krajinný prvek“, je k jakémukoliv zásahu nutné vyjádření odboru životního prostředí obce s rozšířenou pravomocí (zde magistrát města Mladá Boleslav).Vyjádřit se mohou i dotčené subjekty, jako je např. obec, na jejímž katastrálním území k zásahu dochází, majitelé pobřežních pozemků, nebo právě i MO ČRS a další právní subjekty mající ve stanovách snahu o ochranu přírody - což ve stanovách ČRS uvedeno je. K bagrování tohoto úseku neměl odbor životního prostředí kromě časového omezení prací kvůli hnízdění ptáků  námitek a tak jej povodím najatá firma provedla za řádově desítky tisíc (nahlédnutí do konkrétní dokumentace mi umožněno nebylo).
Nadto jsem byl ujištěn, že Povodí opravdu nemá zájem na provádění zbytečných zásahů a to z hlediska jak ekologického, tak i z hlediska nedostatku financí a kapacit. Konkrétně jsme se bavili o hořejším úseku Klenice, který má přírodní ráz včetně padlých stromů. Pan B. mě ujistil, že povodí nehodlá na tomto úseku provádět žádné zásadní zásahy a to i přes požadavek obce, do jejíhož k.ú. zde Klenice spadá. Což lze jen ocenit.
Výpověď technika povodí působí věcně i logicky a pohled na věc očima profesionála se bude vždy lišit od pohledu laika.
Přesto: Podle mapy záplavového území leží celá vybagrovaná část toku v "aktivním záplavovém území" a s jejím zaplavováním v době povodní se tak počítá. Z hlediska tohoto faktu již bagrování právě tohoto úseku velký smysl nedává.

Vybagrovaný úsek začíná u zástavby a končí u železničního mostku; jde především o vyšrafované území, které je současně územím záplavovým

Přírodní nezregulovaná část Klenice, pro kterou příslušná obec žádá úprav. Snad k nim nedojde...

Protože ke komunikaci s hospodářem naší MO panem Z. docházelo pod vlivem mé „hlášky“ na Chytej.cz jen emailem, vydal jsem se pro komentář a potvrzení výpovědi vodohospodáře na odbor životního prostředí magistrátu města Mladá Boleslav.
Pracovník odboru Ing. N. mě vyslechl a vyhledal jimi vydané vyjádření k plánované akci, o kterém jsem se zmínil již výše. Ptal jsem se, proč nebyl ve vyjádření zohledněn také výskyt chráněného mníka, ale odpověď jsem nedostal – pouze ve smyslu, že mník stejně již dlouho chráněn nebude…
Protože jsem později obdržel dopis z magistrátu, který celou problematiku popisuje odborně a který cituji níže, omezím se zde na konstatování, že MO má právo se k podobným zásahům a údržbám vyjadřovat. Podle pracovníků odboru tak MO Mladá Boleslav nikdy neučinila a byla aktivní jen tehdy, když chtěl odbor výslovně zakázat vjezd motorových vozidel do luk kolem Jizery (zákaz tam implicitně platí, ale nikdo si s tím hlavu neláme). 
Takže opět - MO má právo vyjadřovat se k zásahům a údržbám na vodních plochách, které rybářsky spravuje, ale tohoto práva dosud nevyužívala.
Hospodář naší MO se proti vyjádření pracovníků OŽP ohradil s tím, že požadavek na informování o plánovaných akcích na našich revírech v minulosti vznesen byl (ale patrně jen osobní formou a bez náležitých dokumentů). Dále zaslal OŽP dopis žádající o vysvětlení, proč o úpravách Klenice nebyla MO informována.

Komunikace se tak přesunula ode mě k osobám povolaným a já celou věc nechal být, protože se blížil můj odjezd na Sibiř. Po čase mi ale přišla kopie originálu úředního dopisu, adresovaného OŽP boleslavského magistrátu našemu hospodáři, která shrnuje jasně vše podstatné a kterou zde cituji:



„Žádost o podání informace
Vážený pane Z.
Povodí Labe, s. p., jako správce vodního toku Klenice k provádění péče o koryto vodního toku ve smyslu § 47 odst. 2, písm. b) zákona č. 254/2001 Sb. o vodách nepotřebuje žádný souhlas či povolení vodoprávního úřadu. Musí se samozřejmě jednat o péči v upraveném korytě, kdy se, mimo jiné, uvádí stav koryta do původního stavu. V tomto případě žádné tůně nemohly být vytvářeny, pokud nebyly již v úpravě toku zakomponovány. K případnému vytvoření tůní či jiným úpravám toku nad rámec běžné údržby by bylo nutné povolení včetně projektové dokumentace. Tolik pohled vodoprávní.
Z hlediska zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny je situace trochu jiná. Orgán ochrany přírody byl o údržbě vyrozuměn, protože vodní tok je ze zákona významným krajinným prvkem a vydával tedy souhlas se zásahem. Podle § 70 odst. 2 uvedeného zákona mají občanská sdružení (OS) nebo jejich organizační jednotky, jejichž hlavním posláním podle platných stanov je ochrana přírody a krajiny a mají-li právní subjektivitu, právo požadovat být předem informováni o všech zamýšlených zásazích a zahajovaných správních řízeních (v tomto případě se o správní řízení nejednalo, ale o zásah šlo), při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny chráněné podle tohoto zákona. Taková žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání a lze ji podávat opakovaně. Vaši žádost, kterou jsme obdrželi dne 9. 3. 2011 tedy považujeme za žádost podle § 70 odst. 2 s vymezením na vodní toky tak, jak jsou územně stanoveny rybářské revíry pro Vaší MO od MZe. Ještě je nutné doložit (podle uvedeného paragrafu) platné stanovy OS ze kterých vyplývá, že hlavním posláním Vašeho OS je ochrana přírody a krajiny. Také z nich musí být zřejmá právní subjektivita Vaší MO. Protože jste zde dosud žádost podle uvedeného § 70 neměli, nemohli jste být vyrozumíváni a bylo to jen na Vaši vůli, zda tak učiníte. Tolik z pohledu ochrany přírody a krajiny.
Ještě dovětek k Vašemu dopisu. Přečetl jsem si, mimo jiné, Vám adresovaný dopis pana Mgr. Havelky. Na rozdíl od Vás se nedomnívám, že se jedná o stížnost. Spíše se jedná o jeho iniciativu a dotaz vůči Vaší MO (cit. „Z jakého důvodu se MO nezúčastňuje připomínkování plánovaných úprav toků? Proč nehájí zájmy své členské organizace?“) směřující k tomu, aby MO uplatnila právo dané výše uvedeným § 70. Z naší strany se v žádném případě nejednalo o nedopatření nebo dokonce pochybení. Vaši iniciativu rozhodně vítáme, protože každý odborný názor při konkrétní situaci může být přínosem. Doufám, vzhledem ke společným zájmům, že další spolupráce bude bezproblémová.
S pozdravem
Ing. J., vedoucí odboru“


Domnívám se, že dopis je dostatečně shrnující a není třeba ho dále komentovat z hlediska práv a povinností. Důležitým komentářem ale budiž to, že není na místě pasivní odevzdanost, ať už smutná, nebo naštvaná, nad vybagrovanými „fleky“. MO mají právo do těchto věcí zasahovat a jejich členové mají právo k tomuto organizace tlačit - a morální povinnost se jejich života aktivně účastnit a klidně i zastávat v nich důležité (a pracné a nevděčné) posty. V tomto - přiznávám - mám sám více než dost másla na hlavě. Nepřítelem je zde naše vlastní pasivita.
Je jasné, že regulovanými břehy neprotéká jen hodně vody, ale i peněz. Nemluvím o korupci. Ale i jednostranně vykládaný zákon nahrává vždy aktivní a profesionální straně s neodolatelným planačním pudem, protipovodňovým komplexem a stojícími bagry. Na druhé straně stojí pasivní a nejednotná strana rybářů a ekologicky smýšlejících lidí, která chce, aby se žádné peníze neprokopaly (a když, tak za soudně provedené revitalizační práce, jako jen např. obnova starých ramen nebo budování suchých poldrů). Vodohospodáři jsou za svou práci placení, my bychom se měli k této vyjadřovat a někdy jí i bránit ve svém volném čase a pochopitelně zdarma. Kde ale budeme svůj volný čas trávit raději? U krásného přírodního potoka, nebo u zplanýrované strouhy s minimem ryb?

Úsek sice zregulovaný, ale ponechaný již nějakou dobu na pokoji. Příroda si poradí, ale trvá to. Tady se dají chytnout i pěkní kapříci...

 

...kteří na picker potěší

 

Od března i v Klenici uteklo dost vody a proto jsem opět oslovil našeho hospodáře, jak komunikace s úřadem funguje a došlo-li k dalších podobným regulačním zásahům. Také jsem se vypravil na dotčené místo, podívat se, jak se příroda s „úpravou“ vyrovnává.
Pan hospodář mě informoval o tom, že povodí přislíbilo při nutném bagrování koryta zachovat tůňky, či dokonce vyhloubí nové při budoucím bagrování na úseku, který již byl zplanýrován v minulosti. Na úřadě bude žádost o přizvání k vyjádření se k plánovaným zásahům obnovována každý rok a MO v tomto vyvine maximální úsilí. Na mou otázku, zda se někde „bagrovalo“ či  bude, mi pan hospodář odpověděl, že ano – a paradoxně mě tím velmi potěšil: Jde o revitalizaci starého ramene u Podlázek, kterou zajišťuje město přímo na žádost naší MO. Toto rameno, v minulosti svévolně téměř zavezené zahrádkáři, je velmi důležitým refugiem ryb za povodní a také se zde ryby vytírají. To dobře vědí místní rybáři se sníženým prahem etiky sportovního rybolovu. V budoucnosti by proto mělo být celé rameno celoročně hájeno.

 

Na fotografii výše je část daného úseku, tak jak vypadá v současnosti, tedy po zhruba 10 měsících od zásahu. Příroda si očividně pomáhá dost rychle. Koryto se po jedné menší povodni zase začíná podobat starému, jen tůňky jsou stále poměrně mělké a proud rychlejší. Opět se vnucuje otázka, jaký smysl bagrování mělo a nemohla-li mu MO včasnou aktivitou zabránit, nebo jej alespoň omezit či nějak usměrnit.

Zde přikládám odkazy, které se tématu úzce týkají. První dokumentuje, jak vypadá povodeň na Klenici – argument pro bagrování; druhý se ptá, v místním kontextu, je-li regulace to pravé řešení.

 

Povodeň na Klenici

Povodně a sucha - kdo za to může?



Text i foto: Rudolf Havelka