První závodní den

Před hotelem se scházíme s trenérem Jirkou Špádou, který sděluje, že sektor "D" si vylosoval Jožka Foltýn, sektor "A" Michal Čepelák, sektor "B" Tomáš Čepelák a sektor "C" Tomáš Krejča. A je to v pr..li, pomyslím si. S Tomem budu moci velmi omezeně komunikovat jen na cca polovině sektoru a na zbytku vůbec ne. Nezbývá než doufat, že si poradí a že případný neúspěch mého kolegy vynahradí dobrá práce na ostatních sektorech a celkově to týmu neublíží.

Ráno krátce před odjezdem na sektory

Příprava Tomáše na závod

V centrálním boxu sektoru "C"

Navázat nástrahu a jde se na věc

Ve stejnou dobu na jiném sektoru

Tom Čepelák s trenerém J. Špádou na "B"

 

Rozjíždíme se na sektory. Tam zjišťujeme, že ani finální průzkum sektoru nebudeme moci dělat společně a tak s druhým asistentem Martinem Svobodou zklamaně zůstáváme za páskou a Tomáš na nás své poznatky, které zanáším do plánku sektoru barevnými fixami, z velké dálky křičí. Mnohdy jej ani téměř neslyšíme.

Abych stále jen nehovořil já, požádal jsem Tomáše, aby mi průběh závodu popsal svými slovy. Dále tedy jeden ze závodníků Tomáš Krejča:

"1.kolo budu vycházet z centrálního stanoviště, které je uprostřed sektoru, jako čtvrtý po Brazilci, Slovákovi a Lotyši a tudíž je velká šance obsadit velmi dobrý box. Proto společně s mým hlavním asistentem Davidem těsně před začátkem závodu vytipujeme asi 5 míst, která se nám nejvíce zamlouvají a kde je v křišťálově čisté vodě vidět nejvíce ryb. Většina těchto míst je od centrálního stanoviště, ze kterého se vybíhá, proti proudu a jedno naopak po proudu. Je to box číslo 5, kde jsem shodou okolností měl možnost chytat i při oficiálním tréninku a pár ryb jsem zde nachytal. Ještě před vybíháním se rozhoduji právě mezi tímto boxem a ještě jedním, který se zdá být také volný. Těsně před výběhem se ptám Davida, jak to vidí on a i on má stejný názor, ať běžím na pětku. Okolo sice nejsou tak dobré boxy pro případ přebíhání a navíc 1-8 je zcela mimo dosah mých asistentů, ale sázíme na to, že hodně ryb nachytám právě zde. Zahájit hodlám se silnějším prutem StCroix a vlascem 0,145mm. Druhý připravený prut Norstream Areal s vlascem 0,12mm zatím nechávám připravený v centrálním stanovišti na další kola, kde bude potřeba zjemnit. Podle pravidel mohu mít prutů připraveno několik, avšak pouze jeden prut mohu mít u sebe. Zbytek musí zůstat v centrálním stanovišti.

Poté, co přibíhám zvolený box, vidím, že je zde hodně ryb. Menší nervozita je fuč. Věřím si. Box má uprostřed řeky hluboký proud, který se rozlévá na protější straně do mělké klidnější vody a končí velkými trsy trávy, zasahujícími až do prostřed řeky. Pod nimi tuším další ukryté ryby. Připravuji rotačku Martinku 4g ve stříbrné barvě a netrpělivě očekávám zahajovací hvizd.

Zvuk píšťalky je tu a mé náhozy směřují těsně za hluboký proud. Během prvních deseti minut zde vytahuji čtyři pstruhy. Jeden mi po záběru spadnul. Posunuji se asi o tři metry níž. Budu mít možnost přesněji házet za keř do mělké klidné vody, kde vidím další ryby. Přidávám další rybu, ale pak je již má Martinka okoukaná a nástrahu měním. Rozhoduji se pro wobler Kenart v barvě duháka a velikosti 5 cm. Na konci proudu přidávám šestou rybu. Znovu měním za růžovou nymfu Berkley s 2g jigovou hlavičkou a přidávám další dvě ryby. Dvě další mi padají.

Najednou slyším hrozný dusot. Sprintem se ke mě řítí David, který na chvilku obdržel kapitánský dres pro možnost vstupu do sektoru. Jak kulometem na mě chrlí důležité informace o trati a o počtu nachytaných ryb. Zatím jsem na tom s osmi rybami velmi slušně. Rozhodujeme se společně, že zkusím jít na volné boxy proti proudu, které už sice někdo chytal, ale nějaká ta rybka by se tam ještě dochytit měla. Čas prvního kola se krátí, a proto dám na každém boxu jen pár hodů. Přidávám devátou rybu a na posledních pár minut mě David žene na box číslo devět, kde voda nejvíce proudí a většina závodníků se mu vyhnula. A my jsme tu při tréninku nějaké nachytat dokázali. Asi minutu před koncem zde skutečně přidávám desátou rybu.

Po vrácení do centrálního stanoviště a po zapisování chycených ryb jednotlivými závodníky zjišťuji, že víc ryb v prvním kole chytil pouze Ital (14 ryb) a Slovák společně s Chorvatem měli shodně 11 ryb. Trochu mě mrzí, že jsem neměl ještě o rybu víc, ale na rozjezd velmi dobrý výsledek. David vrací kapitánský dres a opět se budu muset spoléhat jen sám na sebe.

Od druhého kola se bohužel začíná karta obracet v můj neprospěch. Vybíhám až jako třináctý. Přesto se mi daří obsadit box číslo devatenáct, který mi připadá velmi dobrý. Zkouším začít opět Martinkou 4g. Hned prvním hodem zdolávám rybu, což je super. Pak je ale potřeba házet přesněji do druhého břehu po větve. To se mi moc nedaří. Přezbrojím na woblera Kenart v barvě duháka a velikosti 5 cm a snažím se ho házet pod větve a nechávat ho ještě splavat k trsům trav, po kterými čekám zajeté ryby. Tento způsob velmi dobře fungoval o tréninku. Po několika nepřesných hodech se mi daří dopravit wobler krásně pod větve a ihned přidávám další rybu. Pak se již na tomto boxu začínám trápit. Ač se mi podaří vydráždit ještě asi osm ryb, tak asi 3 mi spadnou při zdolávání a zbytek jen atakuje mou nástrahu a vrací se zpět na své místo. Již nezbývá moc času do konce druhého kola, a tak se ještě v posledních 10 minutách přesouvám na dva boxy po proudu. Opět se mi podaří vydráždit ještě asi 3 ryby. Bohužel žádná nekončí v mém podběráku.

V druhém kole více ryb chytilo osm závodníků a tři chytili také jako já dvě ryby. Jsem zklamán horším výsledkem a tím, že mi ryby mou nástrahu nedobírali. Dle mého názoru se na horším výsledku projevilo několik aspektů. Jak říkal Svěrák ve filmu vratné láhve, že "důležité pro práci poslíčka je zdravá mysl a rychlé rozhodování", tak i na takovémto závodu se musíte rychle rozhodovat o změně nástrahy a boxu a v podstatě i předpovídat, jak by se závod mohl vyvíjet a kolik ryb je třeba k slušnějšímu výsledku nachytat. S Davidem se shodujeme, že jsem měl jsem dříve opustit box číslo 19 a nepokoušet se zarytě dochytávat opatrnější ryby a asi jsem měl i dříve změnit nástrahu. Bohužel David již v druhém kole ke mně do boxu nemohl a tak jsem neměl ani moc informací. Oba asistenti David a Martin se mi daleko za páskou pokoušeli informace předat, ale občas jsem je neslyšel a asi i v nervozitě po několika spadlých rybách slyšet nechtěl. Měl jsem v tu chvíli jen svou hlavu a myslel si, že dělám to nejlepší, co se v tu chvíli dalo dělat. Také jsem se mylně domníval, že se již v tomto kole bude chytat méně ryb. Takže nepřítomnost Davida, který by mě vyburcoval k dřívější změně boxu a nástrahy a právě rychlejší rozhodování způsobily tento horší výsledek. Ale po bitvě se to snadno vyhodnocuje.

Bohužel se to pak se mnou táhne i po zbývající dvě kola.

3.kolo se mi dlouho nedařilo chytit byť jen jedinou rybu. Chytal jsem již pravděpodobně boxy, které byly důkladně prochytány. Pak ale David v průběhu kola obdrží kapitánský dres a objeví zapomenutý méně chytaný proudek u druhé strany boxu číslo 23. Hned mi tu informaci sdělí a po přesunu na růžovou nymfu okamžitě vytahuji dvě ryby. V závěru kola se mi daří ještě na jiném boxu opět na růžovou nymfu přidat třetí rybu.

Toto kolo již dopadlo o něco lépe. Jen škoda, že jsem neměl ještě o dvě ryby víc, protože jen dva závodníci měli víc jak čtyři kusy. Dál je to velmi vyrovnané. Tři závodníci mají po 4 rybách a dokonce pět má 3 ryby. Zde je patrné, jak moc je každá jednotlivá ryba v takovém závodě důležitá.

Ve čtvrtém kole opět David přichází o možnost vstupu do sektoru (kapitánská vesta se stěhuje zpět k J. Foltýnovi) a já o důležité informace. Rozhoduji se více střídat boxy a sázím na růžovou nymfu, která mi v předchozím kole ryby přinesla. Hned po pár hodech mi padá ryba a pak další. Po přejití na další box zas přichází jen pár neúspěšně proměněných záběrů. Pak se přesouvám na nejspodnější část sektoru a doufám, že box číslo pět, kde jsem nachytal v prvním kole, bude volný. Je ale bohužel až do konce závodu obsazený. Marně střídám boxy 1 - 3, kde je sice hodně ryb, ale již opatrných. Asi tři ryby přesvědčím, ale v proudu mi vždy po pár metrech zdolávání padají. Celý zpocený a upachtěný se ve velkém horku pokouším alespoň jednu rybičku dostat na břeh. Moc dobře vím, že v posledním kole bude i jedna ryba zlatá. Marně. Do těchto partiíí se ke mně ani asistenti nemají možnost vůbec dostat a já tudíž ani pořádně nevím, kolik se kde a na co chytá ryb, kde jsou volné sektory a kolik času zbývá do konce. A tak si v tomto kole vypiju pohár hořkosti až do dna a společně s dalšími dvěma závodníky končím bez ryby. Převládá u mě velké zklamání a nedokáži pochopit, proč se mi po tak dobrém rozjezdu v prvním kole přestává dařit."

Tolik Tomáš. První závod je za námi. Jsme s Tomášem velmi zklamaní. Rozhodně jsme nechtěli být nejslabším článkem řetězu na cestě za medailemi a vypadá to tak, že jsme se jím pro dnešek stali. Naštěstí se klukům na sousedních sektorech docela dařilo a nic není ztracené. Po sečtení výsledků zjišťujeme, že končíme desátí. Jožka na sektoru "D" udělal 3. místo, Michal Čepelák na "A" 5. a Tomáš Čepelák na "B" 6.. Jsme tedy s Tomem zatím skutečně pomyslným "Černým Petrem" týmu. Osobně vidím náš neúspěch především v psychice. Dlouho jsme se na společnou práci při závodu připravovali a nakonec vše bylo jinak. Tomáš v druhém až čtvrtém kole příliš pečlivě prochytával zvolená místa a málo se přesouval a rovněž málo měnil nástrahy. Díky velmi omezené či žádné možnosti komunikovat s ním, jsem mu nemohl postřehy a poznatky předávat a pomáhat optimálně rozvrhnout čas a strategii. Navíc v oněch vzácných chvílích, kdy jsem mu mohl být k ruce, jsem na něj své poznatky chrlil až příliš a obávám se zpětně, zda to nebylo chvílemi až kontraproduktivní. Mrzí mne to o to více i vzhledem k ohromnému nasazení Martina Svobody, druhého asistenta, který po trati běhal rychlostí, za jakou se nemusí stydět kdejaký atlet a poctivě mi vše hlásil do vysílačky. Jen díky němu jsme s Tomášem mohli ve třetím kole ulovit zmíněné dvě ryby v nechytaném proudku, protože obětavě dosprintoval pro kapitánskou vestu neuvěřitelnou rychlostí na více než kilometr vzdálený sektor "D", pro který dnešek také nebyl vůbec jednoduchý. J. Foltýnovi totiž dělal asistenta jeho syn Martin, který měl náhradnickou vestu. Zpočátku bez jakýchkoliv problémů, ale po nějaké době jej ze sektoru rozhodčí vykázali, s tím že tam nesmí být, což ovšem na jiných sektorech neplatilo. Proto se zelená kapitánská vesta z "Béčka" přesunula na "Déčko", odkud jsme si jí po dohodě s trenérem půjčovali. A tím samozřejmě došlo k tomu, že na sektoru "B" byl T. Čepelák poměrně dlouhou dobu bez asistenta v sektoru, což samozřejmě jeho výsledek mohlo negativně ovlivnit.

Výsledková tabule na sektoru "C" (modře počty ulovených ryb, žlutě pořadí za jednotlivé závody)

Fyzicky a částečně i psychicky zničeni odjíždíme na hotel. Po sprše, kterou jsem po nesutálém běhání po trati opravdu potřeboval, hodnotíme průběh a výsledky. Je nám jasné, že zlato je jednoznačně v nedohlednu. Italové první den zachytali naprosto neuvěřitelně (mají součet jen 38,5) a je vidět, že domácí vodu mají dokonale přečtenou a nikomu nedají ani minimální šanci. My máme součet 109,5 a jsme zatím čtvrtí malý kousíček (14,5 bodu) za Slováky (součet 95) a za Chorvaty, kteří mají naskok větší (součet 75,5). Navíc nám na záda dýchají velmi dobří Rusové (součet 111,5) s obávaným trojnásobným mistrem světa Šaninem a dále Poláci (součet 120,5) a Bulhaři (součet 121). Budeme muset zítra hodně zamakat, abychom se udrželi, nebo co nejvíce posunuli vpřed.

Ostatním závodníkům fungovaly především rotačky v různých velikostech a růžové nymfy. Jen jim méně ryb padalo a měli díky asistenci kolegů více informací a rychleji dokázali střídat jak nástrahy, tak boxy. Navíc si myslím, že je na rozdíl od nás nepostihla tak významná psychická frustrace z "překažených plánů".

František nám sděluje nějaké poznatky z lovu Itala, který nekompromisně náš sektor (podobně jako ostatní) vyhrál. Žádné složitosti. Jen často střídal místa a nástrahy (rotačky, nymfy a vosí larvy). Nikde se nezdržel dlouho a jen rychle a efektivně prochytával co nejvíce slibných míst. Zkusíme si z toho vzít na další den ponaučení.

Odpoledne relaxujeme a sbíráme síly na další den.

K večeři jsou zase špagety.

Kluci po večeři do noci znovu ladí nástrahy upravují a taktiku a já se jdu podívat do města. Jsem z výsledku zklamán a chci být chvíli sám a přemýšlet co zítra. Procházka po starém městě s peckami v uších ze kterých se line záznam živého koncertu mé oblíbené kapely Metalica se symfonickým orchestrem mi pomáhá získat energii a optimismus na další den. Z přemýšlení mne vytrhne parta Slováků. Zasednu s nimi do hospůdky a do pozdních hodin se bavíme a smějeme. Sice jsou to naši soupeři, ale především v nich vidím bezvadnou partu dobrosrdečných a veselých lidí. Z večírku odcházím lehce ovíněn a usínám tvrdým bezesným spánkem.

 

Druhý závodní den

Ráno se probouzím s trochu větším optimismem, než jsem uléhal. Jako bych měl nějaké tušení.

Trenér Špáda se právě vrací z losování sektorů a sděluje, že J. Foltýn zůstává na sektoru "D". Super zpráva, protože na něm včera dobře zachytal a bude vědět co a jak. Při sdělení, že "můj" Tomáš Krejča, má také stejný los, tedy "C" se raduji jako malý kluk. Jednak už víme co a jak a navíc máme dnes na celý závod kapitánský dres a tudíž možnost vstupu asistenta do sektoru. Trenér totiž rozhodl, že ji budou mít sektory B, C a D, jelikož sektor A je nejpřístupnější a je zde možná nejlepší komunikace asistenta se závodníkem i za páskou ohraničující sektory. V duchu si zařvu "yes, dnes všem ukážeme, co umíme"!

Nálada je před druhým závodním dnem výborná

Zase na "céčku"

Sektor procházíme jen zběžně, přeci jen jej již známe z předešlého dne a Tomáš mi jen komentuje jednotlivé boxy, co a kde včera fungovalo a nefungovalo. Doplňuji mapku a natěšeně očekáváme start.

Závod opět komentuje sám Tomáš:

"První kolo vycházím až jako třináctý. Naše snaha bude dnes především v každém kole přechytat slovenského závodníka a pokud možno i Chorvata. Jen tak máme šanci na bronz, či dokonce stříbro. V sektoru mám Juru Mrázika, který skončil loňský rok na mistrovství světa v Chorvatsku na 3.místě v jednotlivcích. Nebude to tedy jednoduché.

Závodníci vybíhající přede mnou se rozutíkávají relativně rovnoměrně na obě strany z centrálního stanoviště a tak se rozhodujeme obsadit střed sektoru - box č.19, kde bylo včera poměrně dost ryb. Jura obsazuje box č.17. To je dobré, neboť o něm budeme mít přehled. Taktika je pro dnešní den častější přesunyt na další volné boxy a optimálně v jednom kole prochytat alespoň pět, šest boxů.

První kolo je odstartováno. David si stoupá výš na břeh, aby lépe viděl ryby a mohl mě na ně navádět. Opět zahajuji třpytkou Martinkou ve váze 4g. Po pár hodech dostávám prvního pstruha. Pak na spodní části boxu nedaleko od břeho David vídí stát pstruha. Jelikož je to v mělčí vodě, tak volím lehčí nástrahu a to rotačku Lackovku (vrbový list velikost 1 v růžové barvě), která by mohla být dráždivá a mohla být na čerstvě vysazené ryby účinná. Následně nahazuji ve směru viděného pstruha. Záběr a po krátkém boji se další pstruh třepotá v mém podběráku. Vnitřně se zaraduju, že to dnes bude dobré. Další rybu uvidíme na mělčině u druhého břehu, nához a připisuji třetí rybu. Na tomto boxu dostáváme ještě jednu rybu a již je potřeba přesun. Mezitím opouští Ital box č. 16, kde nachytal nějaké ryby na rotačku. Můj druhý asistent Martin Svoboda v tomto boxu vidí i přes pásku další ryby a domnívá se, že by se daly dochytat na jinou nástrahu. Přesouváme se tedy a měníme nástrahu na růžovou nymfu s 2g jigovou hlavičkou. Hned prvním hodem přichází záběr, ale ryba se vzápětí setřepe. Pak následují další 2 záběry, ale ryby vždy po metru sdolávání padají. Davida napadne zkrátit nymfu, aby ryby nástrahu lépe dobíraly. Odtrhávám asi 1cm nožiček a skutečně dalším hodem přidáváme pátou rybu. Poté se přesouváme na další tři volné boxy směrem po proudu, kdy na každém chytím ještě po jedné rybě. První kolo máme 8 ryb. Sice je to méně než včera, ale také jsme vycházeli až jako třináctí a všechna top místa již byla obsazena. Osm ryb nakonec v prvním kole stačí jen na průměrné sedmé místo, co je ale důležitější, že Jura chytil 7 ryb a tudíž na něj získáváme bod k dobru.

Druhé kolo vycházíme jako čtvrtí a rozhodneme se jít na boxy ve spodní části trati. Obsazujeme box číslo 2 a jelikož je zde mělčí voda, tak volíme úspěšnou nástrahu z prvního kola a to růžovou Lackovku velikosti 1. Asi pátým hodem vytahuji první rybu. Pak jsem ale deset minut bez záběru. David se běží mrnout na box číslo jedna, jestli je je volný a zda tam jsou vidět nějaké ryby. A už na mě volá, že vidí u druhého břehu asi pět ryb. Přesunuji se tedy na nejspodnější box a z těchto ryb se mi během pěti minut podaří vytánout dvě. Pak jsem zase nějakou dobu bez záběru. Do konce kola zbývá jetště asi 20 minut a my se rozhodujeme posouvat se výš a dochytávat jednotlivé ryby na volných boxech. Boxy 3, 4 a 5 jsou obsazené a tak běžím na šestku, která má na druhé straně velkou tůň. Měníme nástrahu opět na růžovou nymfu. Do tůně se ale přes větve, které nad ní zasahují, obtížně hází a když už se mi podaří lepší hod, tak přichází jen opatrný záběr a ryby nástrahu nedobírají. Pak se mi konečně v hlubším proudu nad touto tůní podaří vylákat aktivnější rybu a po chvilce zdolávání můj přidělený rozhodčí zapisuje čtvtý křížek do mého bodovacího listu. Box sedm se nám na posledních pět minut nezdá příliš atraktivní a jelikož je box osm obsazený, tak se na závěr tohoto kola přesouváme na box číslo devět. Zde opět bezvadně funguje spolupráce asistentů, kdy informaci o tom, zda je konkrétní box volný a kdo a jak na něm chytal, předává vysílačkou Davidovi druhý asistent Martin Svoboda, který lítá po trati "jak hadr na holi". Zde se mi asi dvě minuty před koncem na růžového gumového červa zahnutého do pravého úhlu podaří chytit pod břehem pátou rybu.

 

S pěti rybama jsem v tomto kole na 5.místě. Jura ulovil 4 ryby, ale jelikož 4 ryby chytili v tomto kole další dva závodníci, tak končí na 7. místě a tak na něj "nahrávám" další 2 body. Vyvíjí se to slibně.

Třetí kolo vycházím jako dvanáctý. Jelikož jsou boxy 14 a 15 již obsazeny, volím box číslo 13. Po pár hodech přes vodu, kdy nemám záběr, se pokusím prohodit svůj břeh. To většina závodníků moc nedělá a je zde občas zapomenutá ryba. A skutečně hned prvním hodem v jamce pod keřem, asi tři metry pode mnou, dostávám záběr na růžovou nymfu. Ryba na háčku dobře sedí. Je super, že tahle brzy chytám první rybu a můžu nyní chytat víc v klidu. Pak opět měním na růžovou rotačku a házením přes vodu se mi na tomto místě podaří zdolat ještě další rybu. David mi hlásí, že box č.12 je volný a tak se na něj ihned přesouvám. Asi třetím hodem uváznu na trsu trávy na druhém břehu. I přes opakované pokusy se mi nedaří nástrahu vyprostit a úspěšnou růžovou rotačku trhám. Další stejnou už nemám. Naštěstí ale v krabičce nacházím oranžovou rotačku ve stejné velikosti, která má ve vodě podobný optický efekt. Závodník pode mnou zdolává rybu a já hned prvním hodem kontruji. Na tomto boxu přidávám ještě čtvrtou rybu. V tom již zmiňovaný závodník pode mnou opustí sektor a běží jinam. Okamžitě obsazuji jeho sektor a prochytávám ho po celé jeho délce oranžovou rotačkou bez úspěchu. Měním tedy nástrahu na dvě vosí larvy od firmy Berkley napíchnuté za sebou na jigové hlavičce. Zadní vosí larva, která je napíchnutá jen za krajíček, při tažení vodou vydává mírný kmitavý pohyb. Pokouším se nahazovat až těsně do břehu, kde jsou pod trsy trav vidět dvě ryby. Přesný hod a při propadu nástrahy následuje záběr a přidávám pátou rybu. Další hody jsou bez úspěchu. Do konce kola zbývá ještě asi 10 minut a tak se rozhodujeme postupovat proti vodě a pokusit se pár hody na každém místě ještě něco chytit. V boxu č.13, na kterém jsem v tomto kole začínal, přidávám na dvojitou vosí larvu poslední rybu kola.

Jura Mrázik ve velkém horku loví chvíli i "do půli těla"

Po sečtění výsledků 3. závodu jsme plni optimismu

 

Jsem spokojený, protože šest ryb je předzvěst perfektního výsledku, což se po příchodu na centrální stanoviště potvrzuje. V tomto kole dosahuju nejlepšího výsledku za kolo a to dělené 3.místo, takže umístění 3,5. Co je ještě lepší, že Jura chytil pouze dvě ryby a končí s umístěním 12,5. To znamená dalších 9 bodů Čechy k dobru. Celkem už tedy 12 bodů. Máme i pár informací z ostatních sektorů, že i kluci si nevedou špatně a už jsme Slováky předstihli. Pomyslím si, že teď by to chtělo vydržet ve stejném tempu a jsme na bedně.

Čtvrté, závěrečné kolo, vycházím jako pátý. Rozhodujeme se jít tentokrát na místa, na kterých jsme dnes ještě nebyli. Box č.23, kam jsme chtěli jít, obsazuje závodník, co vycházel přede mnou. Začínáme tedy v boxu č.21. Sice zde nevidíme žádné ryby, ale je zde hluboký proud až těsně u protějšího břehu, kde očekáváme ukryté ryby. Obtížně se zde ale chytá, jelikož do hlubokého proudu je potřeba nahodit skrz větve zasahující nad vodu. Když už se mi to podaří, tak se mi vlasec zachytí. Nástrahu tak na delší dobu podržím na potřebném místě a skutečně se po chvilce jedna z ryb zvedá a růžovou nymfu sbírá. Na bezprotihrotovém háčku s vlascem přes větvičku však příliš dlouho nevydrží a padá. Měním opět na rotačku, kterou házím za keř až na konec tohoto boxu a prochytávám mělčí pasáž. Dostávám ještě jeden záběr, který však neproměňuji. Po 15 minutách jsem bez ryby a vzpomenu si na včerejší závod, kdy jsem také v posledním kole zůstal s nulou. Nepřipouštím si, že by tomu mohlo také být i dnes a posouvám se o sektor výš, kde je za hranou hlavního proudu veliká tůň a v ní spousta ryb. S Davidem předpokládáme, že budou z velké části popíchány od ostatních závodníků. Přesto se pokouším přirozeným voděním růžové nymfy některého opatrného pstruha vydráždit. Hned asi druhým hodem se mi to daří. Zrovna je to větší ryba, která se při zdolávání v silném proudu vypíná. Společně na její adresu vypustíme pár ostřejších slov.

Nervozita stoupá. Nahazuji ještě na spodní užší část tůně a další záběr. Opět jako na potvoru větší ryba, kterou zdolám až téměř k podběráku, ale bohužel se pak také setřepe. Opět jsem v myšlenkách u včerejšího prokletého 4.kola. 25. minut za námi a já stále bez ryby. David mě však burcuje, že máme ještě 20 minut do konce a ještě to "dáme". Oba jsme maximálně odhodláni se poprat s nepřízní osudu a přesouváme se na další box. Jsme tak vyburcováni, že ani nevnímáme informace od Martina, který je daleko za námi a vůbec na nás nevidí. Na novém místě jsme bez kontaktu s rybou a tak se posouváme ještě výš. Zde dostávám dva hody po sobě dva záběry a ryby se tentokrát setřepou asi již po metru zdolávání. Zkrátím opět nožičky nymfy o centimetr a konečně po půl hodině dostávám na břeh první rybu. Oba s Davidem si hlasitě radostí zařvem, plácneme a největší stres z nás padá. Dál házím jako o život a David běží prohlédnout místa proti proudu. Ob tři boxy jsou již volná a tak se sprintem přesouváme až na box 27. Zde již okolo sebe nevidíme žádného závodníka a tak se rozhodneme rychle trať prochytat až do boxu č.32. Voda je zde oproti zbytku tratě mělčí. Jsme překvapeni kolik ryb je zde vidět a ještě víc tím, že je hodně z nich stále aktivní. Kvapíkovým tempem házíme na viditelné ryby a po dvou záběrech přidáváme druhou rybu. Na dalším boxu házím na rybu stojící uprostřed řeky. Dva hody rotačkou a ryba nereaguje. Již chci jít dál, ale David mi radí, ať zkusím ještě přezbrojit na růžovou nymfu a nechat jí to splavat, podobně jako v tréninku. Tato původně apatická ryba okamžitě zaútočí a přidávám třetí rybu. Ještě si s Davidem na oslavu plácnem a jde se dál. Celý upachtění se v poledním slunci přesouváme na poslední dva boxy, kde ryby pouze atakují nástrahu, ale nedobírají. David stojí výše na břehu, hledá ryby a já se je snažím co nejpřesnějšími hody přemluvit k záběru. Nedaří se. Asi tři minuty před koncem se rozhodujeme vrátit zpět na sektor č.27 s mnoha rybami a na oranžovou rotačku vytahuju těsně před hvizdem poslední rybu.

Nejnapínavější kolo je za námi. Sice jsme mohli mít minimálně o 2 až 3 ryby víc, kdyby mi tedy nepadaly, ale jsem rád, že jsme to po neúspěšném začátku zlomili a chytli alespoň čtyři ryby. Vracíme se vyčerpaní po urputném boji do centrálního stanoviště a jsme zvědaví, jak to celé dopadlo.

Zjišťujeme, že Jura neuvěřitelně zachytal a chytil 11 ryb. Zvolil riskantní taktiku dochytávání opatrných ryb na mikrorotačky na jemný vlasec a to mu přineslo úspěch. Toto kolo vyhrává i před jinak suveréním Italem a já končím se slušným umístěním 6,5. Celkově jsem tento den na krásném 3.místě. Přechytal mě jen Ital a Bulhar. Celkový součet dnešního dne mám 22 a Jura 28,5. Škoda, že se náskok posledním kolem snížil, ale i těch 6,5 bodu by nám v celkovém hodnocení mohlo hodně pomoci.

 

Výsledková tabule druhého závodního dne na sektoru "C"

Náš František s Italem, kterému dnes dělal rozhodčího

 

Opouštíme závody spokojeni a netrpělivě očekáváme, jak to dopadlo na dalších sektorech. Zda z toho nakonec ta vysněná medaile bude či ne.

 

Je po všem. Netrpělivě čekám, až se z vysílačky dozvím výsledky z ostatních sektorů. Jožka Foltýn na "D" hlásí čtvrté místo. Michal Čepelák na "B" dvojku a Tomáš Čepelák na "A" 9.. Bude to tedy zřejmě velmi těsné. Všechny sektory hlásí velmi dobrý finiš Slováků. Vypadá to tedy bledě. Ačkoliv jsme měli po třetím kole náskok, jejich výkon v posledním kole, kdy zachytali všichni skvěle, nás z bedny zřejmě zase sesadí. Navíc si dobře vedli i Rusové a Bulhaři. Kdoví jak to dopadne. Určitě někde mezi 3. a 6. místem. Doufejme jen, že to nebude medaile z těch nejsmutnějších.

 

Závěrečný ceremoniál

Po obědě a odpolední relaxaci plné hodnocení a spekulací o výsledku se vydáváme podvečer na náměstí, kde proběhne závěrečný ceremoniál. To už předběžně od bratrů z Slovenska víme, že nás "udělali" a na nás zbyla brambora. O tom, že si kluci ze Slovenska váží toho, že nás dokázali porazit a dosáhli na cenný kov, svědčí jejich bujaré veselí.

 

Než dojde k vyhlášení výsledků, probíhá na náměstí skupinové focení národnách týmů. Samostatně i společně.

 

Tři týmy zemí bývalého Sovětského svazu (Rusové, Litevci, Ukrajinci)

Slovenský závodník Martin Forbák neskrývá své nadšení z výsledku...

...však jim také pomohlo šťastné prasátko :-)

Další skupinové foto :-)

 

A je to tady. Vyhlášení výsledků. Začíná se vyhlášením jednotlivců. Na prvním a druhém místě jsou Italové (oběma z nich dělal náš František rozhodčího). Třetí je trojnásobný mistr světa Alexej Šanin.

Zleva: Giacomo Muin (IT), Arno Herrmann (IT), Alexej Šanin (RU)

U nás se nejlépe umísťuje Michal Čepelák, který končí 8., Jožka Foltýn 10., Tomáš Krejča 22. a Tomáš Čepelák 24.

Pak probíhá vyhlášení toho nejdůležitějšího. Výsledky týmů. Na třetím místě jsou Slováci, na druhém Chorvati a na prvním Italové. My končíme čtvrtí před Rusy, Bulhary a Ukrajinou. Poláci dnes vůbec nezachytali a končí se zklamáním na 9. místě.

Uprostřed vítězní Italové, vlevo Chorvati a vpravo třetí Slovensko

Italským závodníkům, kteří obsadili stupně nejvyšší, dělal oba dny rozhodčího "náš" František

Martin Foltýn a Milan Měsíček s trofejním úlovkem večera :-)

 

 

A večeře? Jako vždy zase spousta těstovin. Už abychom byli doma!

Oslava neoslava

Večírek se nekoná. Na jednu stranu jsme spokojeni s pěkným čtvrtý místem, zejména v době, kdy se většina účastníků MS výrazně zdokonalila, na stranu druhou je to zklamání. Stupně vítězů jsou stupně vítězů a ztráta možnosti se na ně postavit, zejména když chyběl jen maličký krůček, je prostě trpká a nahořklá. A to i přes to, že pro mnoho účastníků bylo MS prvním startem, bez zkušeností.

Nostalgickou náladu ve mě umocňuje až dojemná scéna, kdy František Cafourek kapitánům všech týmů předává dar ve formě keramiky, kterou pro MS vyrobily postižené děti z ústavu "Gemáček a Javorníček". Všichni přebírají dary s obrovským nadšením a zájmem a občas i zahlédnu slzy dojetí. Přijeli jsme reprezentovat Českou republiku a myslím si, že ostudu jsme neudělali.

tuto keramiku vyrobily pro MS postižené děti

Než jdu spát, se smutkem v duši večer sleduji Slováky, Chorvaty a Italy, kteří svou radost dávají patřičně najevo a slaví do brzkých ranních hodin. Vlastně to bylo jinak, sledoval jsem je jen chvíli a po půlnoci šel spát. Pouze zvuková kulisa, která provázela můj lehký spánek, byla důkazem, že se slaví opravdu dlouho.

Cesta domů

Ve čtvrtek ráno jsme vyrazili domů a cesta utekla jako voda. Zpočátku jsme ani moc nediskutovali, jak kilometry ubíhali, rozebírali jsme příčiny úspěchu/neúspěchu víc a víc až jsme najednou byli doma. Já osobně padl do postele a spal až do druhého dne odpoledne.

A večeře? Konečně pořádná flákota...

Rekapitulace

Co se v závodě osvědčilo Tomášovi už víte. Požádal jsem ještě ostatní závodníky, aby svůj úspěch/neúspěch zrekapitulovali i oni:

Jožka Foltýn: "Celý závod jsem chytal s novými pruty Norstream Provokator ve dvou gramážích, naviják Daiwa Steez a vlasec Colmic X 5000 v průměru 0,145 mm. Z nástrah bych vyzvedl osvědčené nymphy od Berkley v růžovém a šedém odstínu na jednoháčcích bez protihrotu od fa. Hanák. Dobré byly woblery v tmavých a černých odstínech zn. Kenart, Bonito, Salmo a Dorado. Rotačky jsem všechny předělal a upravil k daným podmínkám a osadil je trojháčky bez protihrotu značky Owner. Dobré byly Lackovky, Vojáčkovky a Martinky. Výborným tahem byly již osvědčené podběráky s pogumovanou síťovinou, do kterých se nástrahy nezamotávaly."

Michal Čepelák: "V obou soutěžních dnech jsem použil stejnou taktiku. První kolo rotačka vel. 0 - růžová Lackovka - super volba. Druhé kolo růžová nympha - slabší, zachránil mě wobler Illex Cabba v tmavě zeleném provedení. Třetí kolo nympha Toad na 2g hlavičce střídaná s rotačkou 000 zlaté barvy-super fungovalo. V posledním kole už hlavně rotačka 000 na vlasci 0,125 Colmic - jednoznačně dobře, že jsem zjemnil. Pruty - nejprve Norstream Areal, ze kterého mi však spadlo několik ryb. V hlubší prudké vodě se akce prutu dostala na maximum a ryba se poté vyřízla. Přešel jsem proto na Norstream Provokator a to hodnotím velmi dobře, v proudech pracoval díky své akci skvěle."

Tomáš Čepelák: "Já osobně odchytal šampionát s udicí Norstream Areal a náhradním tréninkovým prutem Provokator. Navijáky Spro Red Arc 10300. Vlasec Colmic X 5000 - 0,145 mm. Z nástrah jsem při závodě použil hlavně nymphy od Berkley, háčky od Hanáka, woblery Kenart, Salmo černý Hornet a Sieky. Rotačky Martinky, Lackovky, Foltýnovky, Vojáčkovky a Čepelky vše na ownerech."

Nashledanou Itálie!

 

Ačkoliv by se mohlo říct, že "po boji je každý generál", myslím si, že je a bude důležité, otevřeně diskutovat o chybách, které se staly, abychom se pro rok 2012 na MS v Polsku poučili a přivezli cenné medaile. Už se na to těším. Tedy pokud budu opět ke spolupráci vyzván a bude v týmu panovat dobrá nálada.

A jak to vidím já? Především si myslím, že jsme měli trochu smůly, trochu nás ovlivnila forma závodů, na jaké jsme zvyklí u nás - tedy někdy přílišná preciznost při prochytávání daného úseku. Výkon "mého" závodníka určitě významně ovlivnila první den má absence a myslím si, že celá řada dalších věcí je potřeba pro příště dopilovat. Ale na jednu stranu je to dobře! Jen tak máme motivaci na sobě pracovat, zlepšovat se, vymýšlet nové nástrahy, efektivnější způsob lovu a vylepšovat vše, co se závodní přívlačí souvisí. Jak se to podaří příští rok ukáže čas. Nezbývá než doufat, že se podaří na základě žebříčku 2011 postavit alespoň stejně silný nebo ještě silnější tým, který ukáže světu, co Češi umí. Držte nám palce.

Kompletní výsledky naleznete zde:http://www.chytej.cz/downloads/stahnout/243/kompletni-vysledky-z-ms-v-privlaci-2011-v-italii/

A na úplný závěr poděkování všem, díky kterým se mohl Český reprezentační tým MS v Itálii zúčastnit: Rada ČRS a firmy KASTEN spol. s.r.o., MARHOLD a.s., Barum, Feramo, Hli-Bronx, Readon, Detekta, Ventrča s.r.o., Stavebniny Prima Chlumec nad Cidlinou, Nadační fond Gemáček, Sport servis Ořechov, Rybolov, Salmo Mavep, Hanák, Zico, Gammarus, Lacko, Ryby rybky rybičky, Vojáček, Maxxo, Kenart Kropáček, moje TELKA.cz, Vašek Lukeš, Pepa Konopásek, Radim Křepelka. Zvláštní poděkování patří také firmě Norstream, která nám zapůjčila k testování novou řadu prutů, které nás provázely celým MS.

Text: David Havlíček

Foto: David Havlíček, Oto Hlaváč, T. a M. Čepelák

 

První díl naleznete zde: http://www.chytej.cz/clanky/1089/mistrovstvi-sveta-v-privlaci-pohledem-asistenta-i/