Ačkoli se na našem území račí mor vyskytuje již desítky let, v poslední době je opět na vzestupu. A protože jeho šíření mohou napomáhat i rybáři, vydal Český rybářský svaz informační leták varující před touto chorobou. V plné verzi (s bohatým obrazovým doprovodem) si ho můžete stáhnout v sekci „Soubory ke stažení“, jeho text je pak náplní tohoto článku - prostě proto, že tady si ho přečte víc lidí.
Ve světě je poměrně běžné, že je rybářská veřejnost oslovována v souvislosti s šířením rybích nemocí či parazitů, známým případem je skandinávský lososí parazit Gymnodactylus salaris, který zlikvidoval populace lososů v řadě tamních řek. Rybáři ve Švédsku i Norsku disciplinovaně dodržují pokyny, na jejichž základě by se mělo šíření nákazy omezit.
U nás je snaha o zapojení rybářů do prevence šíření račího moru jakousi první vlaštovkou a nedělám si iluze, že se čeští rybáři přetrhnou ve snaze zapojit se do boje proti račímu moru. Ale třeba se pletu. Každopádně postoj k téhle záležitosti může být ukázkou vyspělosti toho či onoho jednotlivce.
CO JE TO RAČÍ MOR?
Jde o závažné infekční onemocnění, které napadá evropské raky a dokáže vyhubit celé jejich populace. U nás patří k citlivým druhům rak říční, rak kamenáč a rak bahenní. Onemocnění se u nich nedá nijak léčit a nakažení raci jsou odsouzeni k smrti.
Naopak, zavlečení raci ze Severní Ameriky jsou vůči nemoci mnohem odolnější, protože původce onemocnění pochází právě z jejich domoviny. Obvykle na nákazu nehynou, ale velmi často fungují jako její přenašeči. Na našem území se invazně šíří dva severoamerické druhy, rak pruhovaný a rak signální. Ohrožují naše raky jednak svou přímou konkurencí a dále pak jako šiřitelé račího moru.
Náš rak říční
KDE SE VZAL?
Račí mor způsobil masové úhyny původních raků po celé Evropě už na přelomu 19. a 20. století. Jak se tehdy nákaza ze Severní Ameriky do Evropy dostala, se dodnes přesně neví. Následovalo však pověstné "z bláta do louže".
V reakci na velké ztráty evropských raků začali tehdy lidé vysazovat odolnější druhy právě ze Severní Ameriky, jenže ty původce račího moru nepozorovaně přenášejí. Tito raci se pak začali v evropských vodách samovolně a nekontrolovatelně šířit a dnes jsou jejich populace trvalými zdroji nákazy.
Zavlečený rak pruhovaný - jedinec z ÚN Orlík
ČÍM JE RAČÍ MOR ZPŮSOBOVÁN?
Původcem nemoci je plíseň Aphanomyces astaci. Roste na těle raků a do vody uvolňuje pohyblivé spory (výtrusy), pomocí kterých se rozmnožuje. Spory napadají další jedince, klíčí ve vlákna plísně a ta pak vrůstají do račího krunýře. U citlivých druhů však parazit prorůstá hlouběji, v podstatě do celého těla, čímž raka zahubí. Plíseň je výhradně račím parazitem, jiným živočichům neubližuje. Spory mohou přežívat ve vodě týdny, možná i měsíce. Pokud jsou však vystaveny suchu, rychle hynou.
OPRAVDU JE TO TAK VÁŽNÉ?
V celé Evropě v současnosti dochází k mizení původních druhů raků v souvislosti s račím morem. Česká republika není výjimkou. Každoročně jsou u nás potvrzeny další případy zdecimování populace původních raků račím morem. Výzkumy však ukazují, že zdokumentované případy jsou pravděpodobně jen špičkou ledovce! Pro srovnání, náš nejvzácnější druh raka, rak kamenáč, se u nás vyskytuje všehovšudy asi na 40 lokalitách. Jen v letech 2005 – 2009 račí mor řádil na třech z nich a zanechal za sebou stovky mrtvých jedinců a dlouhé úseky toků zcela bez raků...
JAK SE RAČÍ MOR ŠÍŘÍ?
Primárně vždy z nakažených raků, ať už jde o ty původní či nepůvodní. K přenosu nemoci však stačí i voda infikovaná zoosporami či mokré předměty (např. sítě, holínky či kola aut)!
CO DĚLAT, ABY SE NÁKAZA NEŠÍŘILA DÁL?
1) V žádném případě nevypouštějte na jakákoli místa invazní severoamerické druhy raků! Stejně nebezpečný je i únik nebo vylití těchto raků z akvarijního chovu do kanalizace.
2) "Nezachraňujte" přesunem do jiného potoka naše raky, kteří se zdají být ve špatné kondici nebo hynou. Mohou být nakaženi račím morem, který byste tak mohli zavléct do zdravé populace.
3) Často dezinfikujte rybářskou výstroj (horká voda či Savo + dokonalé vysušení), zvláště pokud se pohybujete mezi lokalitami s výskytem nepůvodních a našich druhů raků či pokud narazíte na hynoucí raky.
4) Mějte na paměti, že převoz rybích násad i s vodou z kontaminovaných lokalit na místa s výskytem našich raků je vysoce riskantní! Konkrétní informace o rozšíření jednotlivých druhů u nás vám může poskytnout Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR).
5) V případě podezřelého úhynu raků kontaktujte neprodleně zoologa místně příslušného pracoviště AOPK ČR (www.nature.cz).
6) Chtějte se dovědět víc (např. na http://www.natur.cuni. cz/biologie/ekologie/vyzkum/projekty/raci) a informujte své známé!
V NAŠEM POTOCE HYNOU RACI, MŮŽE JÍT O RAČÍ MOR?
Onemocnění se nedá spolehlivě identifikovat jinak než laboratorním vyšetřením hynoucích raků. Některé okolnosti úhynu však mohou naznačovat, že se na lokalitu dostal račí mor:
1) Ryby a vodní bezobratlí jako např. blešivci či larvy vodního hmyzu jsou v pořádku, zasaženi jsou pouze raci.
2) Raci jsou aktivní i přes den, chybí jim únikový reflex, bezcílně bloudí po dně a někdy se snaží jakoby poškrábat.
3) V pokročilejší fázi nemoci lze najít na jednom místě jak raky živé, tak umírající nebo i delší dobu uhynulé ( rozdíl např. proti otravě toku).
4) V průběhu několika týdnů je zřejmé, že hynutí raků se šíří i proti proudu toku
Zpracoval a snímky dodal: M. Horáček - Osprey
tak se lidičky podržte u nás v Jincích je už taky račí mor …to je děs…ale je to ve pstruhovém potoce OHRAZENICKÝ A LIDÉ TAK VYPOUŠTĚJÍ SVOJE SEPTIKY ACH JOOO CO S TÍM DĚLAT
mam 50 rakov su 3–4 cm velky a dalsi tucet sa zachvilu vyliahne CHCEM ICH PREDAT jeden stoji 70 centov az 1 euro za kupu jedneho raka dam este jedneho zadarmo v pripade zaujmu volajte na cislo 0904391587
Dobrý de. Chodim na jeden potok si obcas chytit mrenku mramorovanou do akvaria a v tom potoce sou i raci takovy modry dnes jsem narazil na dva.Naky cinani tam chodi vypoustet stresne krabu ricnich bojim se aby tam nezavlekli raci mor.poradte mi napiste mi na emeil:honzasoccer1997@seznam.cz.. Tesilo me nashledanou.
jerry16> Jak jsem koukal tak lovíte v Labi ,jen se chce podívat pod kameny ve vodě a určitě se rak najde ( i když to bude rak pruhovaný).
V padesátých a na začátku let šedesátých jsme chodili s fotrem na raky do pivovarských rybníků do Vratislavic n.N. Od té doby jsem raky neviděl.KECÁM-před několika lety se prováděla oprava hráze a s tím související výlov Šolcova rybníku/Jizerky/ a tam jsme raky sbírali do kbelíků aby byli později vypuštěni spátky.Přesto-moje děti raka v přírodě neviděli.
K kolegovi Stumpovi:Jestli se opravdu jednalo o Vámi zmiňovaný druh tak jste to měl nahlásit na ochranu přírody ( nebo přivolat i policii)jedná se o chráněný druh raka.Ale také se mohlo jednat o druh raka který v naší přírodě nemá co dělat( např.Sázava je v kalamitním stavu s rakem pruhovaným – roznašeč račího moru).Jestli budete tak laskav a sdělíte mi lokalitu budu velice rád ( nechci raky lovit ( pokuď se opravdu jedná o druhy které jsou chráněny) abych si mohl ve své mapě rozšíření výskytů raků v naší zemi ( zároveň to konzultuji s odborníky z univerzit a výzkumného ústavu ve Vodňanech. K kolegovi Axamitoiy: namodralá barva není výsadou jen Vámi zmiňovaného raka ale objevuje se i u naši raků ( a to hlavně v době svleku a krátce po něm). Zároveň Vás musím vyvézt z omylu že by nemohl přežít u nás .Sám jsem dělal pokus kdy byl rak umístněn do plastové nádrže a dán na půdu přes zimu ( teplota vody se pohybovala v rozmezí 1–5°C) a na jaře byl opět přendán do chovného zařízení v bytě kde je dosud),tak jak sám vidíte tak je toho schopen. Jestli můžu mít na Vás prosbu můžete mi upřesnit lokalitu a a kdyby jste měl nějaké fotky raků z té Vaší přehrady,velice rád bych je získal, pomohly by i k možnému určení druhů raků v přehradě.
Jako malý kluk jsem v tom „svém“ potoce při lovu pstruhů do ruky poprvé v životě potkal raka. Tenkrát jsem měl oči navrch hlavy, bylo to něco nezvyklého. Zůstali tam doteď. Nejsem si jistý, o který druh raka se jedná, ale jsou tam dva druhy. Velmi často je nacházíme při výlovu místní přehrady, jsou jich tam doslova kbelíky ( putují zpět do přehrady). Evidentně se jim tam daří ( chladná a čistá voda potoka ) a nic nenasvědčuje tomu, že se mor jejich populaci zasáhl. Tenkrát v dětských letech jsme v potoce našli unikátního jasně modrého raka, nejspíše to byl Rak floridský modrý – Procambarus alleni. Díky jeho požadavku na relativně vysokou teplotu vody jeho život v potoce asi neměl dlouhého trvání, ale je to důkaz, že už před více než 30 lety byli nezodpovědní chovatelé, kteří vypouštěli nepůvodní druhy do volné přírody.
K myšlence, že by se čeští rybáři mohli výrazněji zapojit do ochrany raků, se stavím skepticky. Zažil jsem případ opačný, kdy rybáři záměrně decimovali raky bahenní, kteří se vyskytovali v nevelké lokalitě vzniklé zaplavení prohlubně po těžbě opuky na nymbursku. Nejenže házeli za sebe každého raka uloveného na udici, ale lovili je i do čeřínků ve velkém a likvidovali. Důvodem byla jejich chuť spořádat cokoliv nastraženého na udici, což se rybářům nelíbilo.
Je to opravdu velká škoda, že raci mizí…Když si vzpomenu, tak na rok 1955, řeka Spůlka od Šichtovny až do Čábuz.To bylo krásných raků.A potok, přítok do Spůlky v Podvítovčí z Vlkonického rybníka -raci velcí jak rozevřená mužská dlaň v každé tůňce.A těch střevliček ??Asi jsme tý přírodě dali na pr… všichni.Ale je to hezké vzpomínání !
Dovolte mi se vyjádřit k Vašemu článku a uvést několik informací k tomuto problému. Váš článek je opravdu velice potřebný a plný pravd,ale v odstavci Kde se vzal musím doplnit informaci o datech. Prvním rakem, který tu infekci roznáší, je Rak pruhovaný (Orconectes limosus), který se na evropský kontinent dostal v roce 1870, a to importem do Německa. Dalším z raků je rak signální,, který byl importován v roce 1969 do Švédska v počtu 60000 do 69 jezer odkud se rozšířil po celé Evropě.Ale ani ČRS není bez viny, který nechal importovat 1000 juvenilních jedinců ze Švédska a vysadil je na 4 lokality(rybník Sputník,rybník Skříňka,rybník ležící v těsné blízkosti obce Čáslavice a neznámá lokalita u Rosic). Dnes je situace taková, že výskyt raka pruhovaného je tak velký ( kalamitní), a to v těchto lokalitách:Sázava,Vltava,Berounka a Labe. Dále bych všechny zakladatele jezírek a podobných nádrží varoval, aby tam vysazovaly raky. Málo známým druhem raka, který se tiše šíří světem je rak mramorový ( Procambarus fallax ), a to jeho partenogenetická forma , která je již prokázaná ve volné přírodě v těchto státech: Německo,Itálie,Španělsko. Na závěr bych Vás kolegové chtěl požádat, aby jste velice uvážlivě vypouštěly ryby do nových lokalit(jak i v tomto článku je popsané),a tím napomohly k návratu našich raků .