Každý, kdo jen letmo pohlédne na fotky, provázející tento článek, rychle pochopí, o čem to tentokrát bude. Ostatně i nadpis je dostatečně výmluvný. Jde zkrátka o to, že asi každý rybář tu a tam vytáhne z vody rybu nesoucí neklamné známky poranění háčkem anebo jí ono zranění sám způsobí. Někdy jsou to jen drobné zanícené vpichy, jindy člověk pomalu ani nechápe, jak mohla ta němá tvář k takovému úrazu přijít.
Pokud jde o mě, pamatuji si časy, kdy jsme s kolegy poměrně dost holdovali lovu na plavanou u přítoku přehrady. Bývalo to vždycky zjara, chytaly se desítky ryb na osobu a po pár týdnech se samozřejmě běžně stávalo, že se ty samé ryby chytaly dokola. Často o tom nebylo pochyb, protože zejména plotice měly v tlamkách i dvě nebo tři oteklá zarudlá místa s jasnou stopou po poranění háčkem. Proto jsem na onom místě v průběhu let výrazně omezil krmení a na plavanou tam nejraději chytám úplně bez něj v duchu zimní šoulačky. Ty ryby tam jsou, mají hlad a dají se chytit i takto. Je to náročnější, musíte se pohybovat, mapovat prostor a reliéf dna, pamatovat si pozici vázek i místa, kde opakovaně dostáváte záběry a samozřejmě místo padesáti ryb jich chytnete dvacet.
Pro spoustu lidí a zejména ty se závodnějším duchem je tenhle přístup dost nepochopitelný, ale já ho nikomu nenutím.
Daleko snáz se poraní ryba při lovu dravců. Záběry jsou tu divočejší a háčky větší. Navíc jich bývá často víc než jeden.
Takové typické zranění, které se občas stane při lovu štik, je přetržený žaberní oblouk. Dneska už poznám ten divoký křečovitý způsob boje, kdy ryba zpravidla nevelkých rozměrů vyvíjí překvapivou sílu a prostě ji zdolávám opatrně. Jednou, v době svých rybářských začátků jsem to nepoznal…
Tenkrát mi štika utekla se dvěma přetrženými žaberními oblouky, což se rovná jisté smrti ať už v kratším či delším časovém horizontu.
Následující obrázek pocházející z roku 2006 ukazuje štiku, která zabrala na gumu. I když kopyto nakonec skončilo zaseknuté na okraji tlamy, silné krvácení svědčí o poškození žaber. Žádný oblouk ale přetržen nebyl, vlastně jsem poškozené místo ani nenašel. Vzhledem k rozsahu krvácení jsem si rybu dlouhou 62 cm ponechal. Za dvacet let jsem podobnou situaci zažil několikrát a je to jeden z důvodů, proč si myslím, že absolutní chyť a pusť je v případě lovu dravců velmi problematická záležitost.
V poslední době mám dojem, že počet podměrečných štik s jedním nebo dvěma přetrženými žaberními oblouky, s nimiž se setkávám, celkem zřetelně roste. Zřejmě si spousta lidí s podobnými otázkami hlavu netrápí anebo je to stále častějším používáním pletených šňůr.
Štika má extrémní srážlivost krve (je možné, že v případě polykání např. okouna dochází k poranění žaber i přirozeným způsobem) a může přežít i přetržení jednoho nebo dvou žaberních oblouků. Ryby s tímto zraněním přežívají celé měsíce, ale jsou ve velmi špatné kondici. Podle mého názoru většina z nich nepřežije následující zimu.
Berte to ale tak, že když vám visí na prutu podměrečná ryba, není kam pospíchat, není proč zmatkovat a jediné, co je důležité, je vrátit ji v co nejlepším stavu zpátky do revíru. Jestliže je hluboko zaseklá, pak nejlepší je nezvedat ji píliš k hladině a nechat ji, aby se unavila ve vodě. V rybářově ruce při následné „operaci“ pak bude jen odevzdaně ležet a nebude se tolik házet.
Možná se ptáte, proč to všechno píšu. Dělám to jednak proto, abych se na ty rybí invalidy nemusel dívat – přinejmenším ne v takovém měřítku, protože pak mívám těžká dilemata o smyslu rybařiny. A také bych rád nahlodal víru v oba extrémní mýty, které se kolem ryb v průběhu let vytvořily.
První je ten, že ryba v podstatě necítí bolest. Je nepravděpodobné, že by bolest necítilo stvoření, které s přehledem vybírá patentky z bahna, odhalí nástrahu na tenkém vlasci, umí se zbavit kaprařské montáže, aniž by se swinger pohnul a podobně. Nejsem odborník na fyziologii ryb, ale zkuste mi třeba odpovědět na otázku, proč podseknutý cejn bojuje o tolik víc než když je chycený za tlamu (vím, jde i o místo uchycení háčku na těle, ale podle mě nejen o to).
Druhým extrémem je dnes často šířený slogan, že „ryba je kámoš“. Není a nikdy nebude. Tvrdím, že rybařina je nejušlechtilejší týrání zvířat. Někteří kolegové se zase vyjadřují v tom smyslu, že je to lov, k němuž bychom měli přistupovat s úctou a zodpovědností starých myslivců. Kdo loví, ten zraňuje a zabíjí – ať chce nebo nechce. U rybařiny to jde výrazně omezit (a je to i velice žádoucí), ale nikdy se tomu nelze zcela vyhnout.
Velice častým zraněním jsou roztrhané tlamy u bílých ryb. Ty s důvěrou atakují kaprařská krmítka a srkačky, občas se doslova napíchnou a následný zásek čtyřmetrovým teleskopem nebo tříliberní děličkou (zpravidla vedený z předklonu až do záklonu) už udělá své. Rozsah některých zranění je téměř nepochopitelný a moc mě mrzí, že jsem neudělal fotku toho tlouště, kterému kdosi nějakým takovýmhle způsobem utrhl kus hlavy až skoro k očím. No, možná je to tak lepší… Ona stačí i následující sbírka toho, co jsem porůznu nafotil.
Je fascinující, že mnohé ryby dokáží s takovými zraněními přežít a dokonce jsou i v poměrně dobré kondici. Cynické žvásty o tom, že jim to tedy evidentně nevadí, neberu. Pro mě je to ukázka vitality divoce živých tvorů, kteří se snaží žít jak se dá a dokud jejich tělo funguje. Když fungovat přestane, tiše zemřou, ale mezi tím se stihnou třeba ještě vytřít. Vždycky mě naplňuje úžasem, když vidím, jak se na trdliště často mezi prvními dostavují ryby s těly pokrytými zanícenými ranami od zobáků kormoránů, postávají někde kolem břehů a čekají, aby se pokusily naposledy splnit svou rodičovskou povinnost.
Poslední kapitolou tohohle smutného čtení by mohlo být zamyšlení nad tisíckrát popíchanými obyvateli některých soukromých revírů. Skoro bych řekl, že mám raději revíry s menší hustotou obsádky, kde jsou ryby v lepší kondici a když na to přijde, klidně si dovolí nástrahy rybářů ignorovat. Přesazené revíry, kde musí nachytat každý, se často vyznačují rybami, na jejichž tlamkách najdete ošklivé otevřené rány, do nichž se jakoby naschvál znovu a znovu zapichují háčky rybářů (ono je to tím, že poškozené místo je tvarová anomálie, kde se háček snáz zachytí).
Dá se s tím něco dělat? Možná bezprotihroté háčky, paraboličtější pruty a tolik při zdolávání nervat. Ale kapraři si tyhle otázky pořeší určitě sami.
Co napsat závěrem? Snad jen to, že pokud člověk něco dělá, měl by o tom přemýšlet a pokud to dělá s živými zvířaty, tak tím spíš. Něčemu se nedá vyhnout, to bychom museli přestat chodit k vodě. Jiné věci není problém si ohlídat. Rybařina by kromě mnoha jiných věcí měla vést k tomu, že díky kontaktu s rybami si zachováme reálný pohled na život, k němuž patří i bolest a utrpení. Ale také úcta k životu a snaha tu bolest a utrpení zbytečně nevyvolávat.
Text i foto: M. Horáček - Osprey
Je to moc dobře napsané a vše co je tam je naprostá pravda. Všichni bychom si měli dávat pozor, aby námi vracené ryby byly co nejméně poraněny. A někdy, kdy je třeba očividné, že ryba uhyne, tak bychom jí měli dle mého názoru radši bezbolestně zbavit utrpení, byť je to škoda.
Podle mě by měli rybáři lovit s citem. Když přece chytám na říčce, kde mám nahozeno 5 metrů před sebe tak nemusím zasekávat jak někde na přehradě, kde mám zavezenou nástrahu do vzdálenosti třeba okolo 100m. Chce to přemýšlení a cit. Děláme to přece i pro sebe.
Petrův zdar
Pohled na takto týrané zvíře je strašný.Včerami vykládal jeden „kolega“ jak chytá na srkačku kolik let a jaká je to práda a vzápětí mi vykládá,kolik krmítek už ztratil a kolikrát vytáhl rybu za krmítko,kterého se nemohla zbavit.I to je trápení zvířat.To ovšem není vidět,zda ryba která má zaseknutý háček i s krmítkem přežije.Já tomu moc nevěřím a myslím,že uhyne.Osobně bych uvítal zákaz chytání na srkačku,tedy klasickou kde krmítko po utžení vlasce či šňůry neodpadne a stejně tak i lov na živou rybku.Člověk je i dravec a musí usmrtit zvíře proto aby žil,horší je to, když to dělá pro potěšení,z lenosti,diletanství, atd, a navíc nehumánním způsobem.
V kontextu fotek me napada jedna otazka. Co je tedy horsi? „Dedek“ co si domu odnese i kaprika mezi 35–40cm nebo nekdo kdo tu na nej nadava a chlubi se jam mu rybareni znechutil tim, ze za odpoledne vedle nej vytahnul apustil 15 kapru?
Dobry den, nad temito fotkami i kdyz to vidim u vody se mi chce skoro brecet.Za mlada,ve svych 12ti letech jsem po urazu mel natrhlou pusu v pravem koutku tak vim co je to za bolest a opruz,a jak spatne se to hoji,o to hur u ryb,ktre si na to nemohou dat naplast a vytvorit okolo rany sterilni prostredi. Mozna vite ze nekteri kaprari(ja se mezi ne radim,i kdyz jsem v tomto oboru zacatecnik) s sebou vozi Klinik od firmy Kryston.Jelikoz to stoji cca 200 Kc a je tam toho zdibec,tak pro rybky,a at uz je to zacatkem roku na lehkou plavacku,kaprarina v prubehu sezony ci vlacka v 2. polovine roku,kdyz vidim,ze ma rybka nejaky neduh tak ji na poskozene misto 1–2× striknu pripravek Dettol(98Kc,250 ml) ktery vozim s sebou v osobni lekarnicce a lehce na rance promnu prstem. Cele to netrva dele nez par vterin a verte ze ryba ma pak vetsi sanci prezit. Jeste podotknu ze na tu jarni plavacku a na vetsi trpytky ci wobblery pouzivam hacky bez protihrotu.Duvod je ten,ze s 6timetrovou bolonkou mam stake kontakt s rybkou a proto nehrozi(ne ve velke mire) ze se rybka vypne a s woblerem ci velkou rotackou ma ryba hubu vetsinou stejne sesitou k sobe takze tam to taky moc nehrozi.Jen v jedinem pripade nasazuji na wobbrery hacky s protihrotem,a to kdyz tusim ci rovnou vidim vyskyt vetsich stik v lovisti,ktere by se vyskokem wobblera bez protihrotu zbavila. Posledni rada,pri vyprostovani hacku s protihrotem s nim nikterak nerumplujte,spise ho zkousejte treba natacet,lehoulince viklat,tim ze ho vyrvete si stejne vetsinou nepomuzete a rybu poranite ci zabijete.
Posledni vec,neberte toto prosim jako nejake poucovani,spis pratelskou radu ci navod pro zacinajici rybare,snad to nekomu pomohlo.Petruv zdar kolegove…
Je to smutné, tiež som niekoľko takých rýb vytiahol. No keď vídím ako sa niektorí rybárári správajú k bielim a podmierečným rybám, ktoré si dovolili zožrať nástrahu, ktorú oni pripravili pre desaťkilového kapra, tak sa ani nečudujem. Strasenie ryby z háčika, odhodenie na štýl hod do diaľky, alebo dokonca odkopnutie … Nezaujíma ich, že z nich tiež môže vyrásť rekordná ryba. Veď zaplatili za povolenku až 100 EUR, tak čo im čo majú brať takéto podradné ryby. Namočenie rúk pred uchopením ryby som tiež žiaľ videl len málokoho, dokonca ani skalopevných CH&P.
Osobně na háčcích malými kleštěmi zamačkávám protihroty. Přitom se protihrot většinou zlomí, což je nějlepší případ. Ryby z háčků NEPADAJÍ o nic více než z háčků s protihroty. Je to spíš o správné volbě velikosti a tvaru háčku. Co je však podstatné, opravdu minimální zranění ryby. I pokud je háček hlouběji, jde snadno vyndat. Doba strávená na břehu je díky tomu minimální . Ztracená ryba ve vázce se snadno vytřepe a nehyne. Za zkoušku nic nedáte :-)
Pěkné Míro.
A tohle vytesat do kamene: „Druhým extrémem je dnes často šířený slogan, že „ryba je kámoš“. Není a nikdy nebude. Tvrdím, že rybařina je nejušlechtilejší týrání zvířat. Někteří kolegové se zase vyjadřují v tom smyslu, že je to lov, k němuž bychom měli přistupovat s úctou a zodpovědností starých myslivců. Kdo loví, ten zraňuje a zabíjí – ať chce nebo nechce.“
noba>Nejde o žádné cool. Byl jsem dlouho za mořem, tak to někdy nevnímám.
Troopik> clovek ma casto snahu prezit uplne stejnou. 5 let jsem zil v baraku s vozickarema a to, jak se nekteri z nich se svym postizenim dokazali vyporadat je obdivuhodny.
osprey> peknej, ale smutnej clanek. Pokazdy, kdyz chytim takhle poskozenou rybu, mam z toho blbej pocit…
souhlasím s tím, že je až podivuhodné, když má ryba hubu rozpáranou x krát háčkem, ale pořád dále vyvíjí aktivitu – podaří se ji chytit znovu. ve srovnání s takovým přiblbým tvorem jako je člověk, kterýho když bolí zub tak nejí a je z toho celej nalomenej, je ryba v tomhle až obdivuhodně zajímavý tvor s velkou snahou přežít :)
Jsem rád, že ten článek vzbudil zájem. Nemyslím, že bych věděl, jak se všeho vyvarovat, ale když si jen pár lidí začne dávat větší pozor na to, co dělá, tak mělo smysl se s tím psát.
No a pokud jde o to, proč není hlavní – prostě mám momentálně málo čtenářských článků:-)
pro mě radši složitý český než cool výraz anglický. ale to je jedno
Tomáš21> Víš, já jsem napsal už na začátku toto: Na tom, na čem se dalo (plandavky, rotačky..)jsem už dávno nahradil trojháky jednoháky barblessy a méně ryb jsem nechytil. U mušky je to standard.
Snad to mohlo být jasné.
Tomáš21> Jsem rád, že jsme si to vysvětlili.
Fischer> Myšleno při kaprařině, na plavanou jsem používal bez pritihrotu (barbless),ale stávalo se mi že při zdolávání háček vyjížděl čímž dělal ránu větší nebo se zapíchl znovu jinde. Při přívlači a muškařině s tebou souhlasím.
noba> Mohl bych ti poskytnout celé školení o srovnání výstižných anglických výrazů a komplikovaných českých adekvátních výrazů, nebo spíš několika slov. Speciálně v technické praxi je toho neskutečně mnoho a proto se anglické výrazy tak ujaly. Malý příklad: jsou antény (nebo i mikrofony) pro které je důležité znát směrovou charkteristiku. Jedné z takových charakteristik se říká po anglicky „motýlí“, protože vypadá jako motýlí křídla. Typni si, jak je to spisovně česky a kolik je k tomu třeba slov. Takže pro mne barbless.
noba> No, snad bez protihrotu…
Fischer> barbless. Ty nevíš jak se to řekne český!?
Fischer> barbless. Ty nevíš jak se to řekne český!?
Tomáš21> S názorem na barbless nesouhlasím. Ty chytáš asi jen kapry. Muškaření a jemné přívlače se to určitě netýká. Pokud chytím rybu, kterou chci pustit, tak ji často ani nevytáhnu z vody a nechytím do ruky a barbless ji vyháčkuji dvěmi prsty bez toho, že bych se jí dotkl. Samozřejmě, že u mrňavých háčkú poptřebuji peán…
Moc pěkný článek, nikomu z nás myslím není lhostejné to co vidíme na fotkách a i to co vidíme u vody. Já osobně se snažím poranění mých úlovků minimalizovat ale ne vždy se to daří, samozřejmě je potřeba jednat s rozumem a nervát rybu z vody. Přílišné sekání kaprařů bych jako problém moc nepovažoval nebo alespoň tehdy pokud máme montáž 50 a více metrů daleko. Jemnější pruty by rozhodně pomohly, já jako začínající kaprař jsem si před lety koupil kaprovky 3,90m 3,5Lb a dnes bych koupil rozhodně měkčí, pokud máte na háčku kapra 5 a více kilo je to super ale s menšími je to tak trochu nuda :). Háček bez protihrotu jako ochrana ryby před poraněním je podle mě blbost, protihrot zajistí aby háček po rybí tlamce necestoval, pokud se ryba vyřízne protihrot s tím nemá co dělat to je spíše naše vina,s protihrotem musíme být akorát opatrnější při vytahování háčku. Tak opatrně…
Zajímavé téma. Osobně se snažím ryby poškozovat co nejméně. Na tom, na čem se dalo (plandavky, rotačky..)jsem už dávno nahradil trojháky jednoháky barblessy a méně ryb jsem nechytil. U mušky je to standard. Těžko se ale vyvarovat smrti candáta, kterého sice šetrně zbavíte háčku, ale potom plave po hladině…V minulosti jsem zkoušel defloraci plynového měchýře injekční jehlou podle rady v „Rybářství“, ale nějak se to neosvědčilo… Chytání velkých lososovitých ryb na tenké vlasce a měkké pruty vede často k jejich totálnímu vyčerpání, kdy je jejich organismus totálně zaplaven kyselinou mléčnou a dojde k takovým změnám v chemismu organismu, že stav je nevratný a takto utrápených ryb hodně uhyne. Pán Kudlák o tom párkrát psal, když filosofoval nad „chyť a pusť“. Také často vidím chytání ryb při vypínání háčku suchou rukou, či pokládání ryb na led. I trápení ryb při foceni je možné často vidět. Ještě jsem nezvládl nepoškozování ryb při lovu dynamitem.
Osprey> Míro, toto měl být hlavní článek aby byl víc vidět, dobré. L.