Plotice lesklá

Plotice lesklá

Rutilus pigus (Lacepede, 1803)

Plotice lesklá bývala na našem území  druhem vytahujícím do dolního toku Moravy a Dyje. Ještě v roce 1864 byl ojedinělý výskyt v Moravě hlášen až od Olomouce. Později, zřejmě dík rostoucímu znečištění řeky, tento druh postupně mizel a v současnosti je veden jako druh na našem území vymizelý. Poslední nález pochází z roku 1955, kdy byl v Břeclavi na Dyji uloven samec dlouhý 355 mm.

Plotice lesklá je jihoevrobským druhem obývajícím povodí Pádu a střední tok Dunaje včetně větších přítoků. Vyskytuje se i v některých jezerech, přičemž do jezer na severu Itálie byla vysazena a celkem dobře v nich prospívá.

V Evropě žijí i další druhy plotic. Svou mimořádnou velikostí je zajímavá plotice perleťová (Rutilus frisii), žijící v některých alpských jezerech (např. Chiemsee). Tento druh, tvarem těla spíše připomínající tlouště, běžně přesahuje délku 60 cm a jsou zprávy o kusech blížících se délkou jednomu metru a překračujících hmotnost 7 kg. Ojediněle se tento druh může vyskytnou i v Dunaji nebo na nejdolejším toku Moravy mimo naše území.

Plotice lesklá se velmi podobá plotici obecné, proto se vyplatí zaměřit se na rozdíly mezi oběma druhy. Velice markantním rozdílem jsou celkové proporce těla – to je u plotice lesklé nižší a protáhlejší. Hlava je výrazně menší než u plotice obecné, ústa jsou směrována více dolů a rypec je tupěji zakončen. Také hřbetní a řitní ploutev jsou u plotice lesklé proporčně menší.

Zbarvení je u plotice lesklé živější a pestřejší s větším nádechem do modra, rozdíly jsou nejzřetelnější v období tření. Třecí vyrážka je u samců velmi výrazná.

Duhovka oka je žlutá (u plotice obecné bývá zbarvena do červena). Oba druhy se liší i růstem a maximální dosahovanou velikostí. Plotice lesklá roste rychleji a dorůstá větších rozměrů.

Přestože se jedná o vymizelý druh, patří plotice lesklá na území ČR mezi chráněné druhy. Podle vyhlášky 395/1992 Sb., což je text směrodatný pro zákonnou ochranu druhů, patří do kategorie "ohrožený", zatímco v Červeném seznamu ryb a mihulí je vedena k kategorii "druh vymizelý na území ČR".

Na jihu Evropy je zatím celkem běžná, přestože přímo v Dunaji její stavy oproti minulosti viditelně poklesly. V současnosti se zdá, že nejhorší období je překonáno a plotic lesklých ve slovenských vodách mírně přibývá.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 2 - 3 tvrdé paprsky a  9 – 11 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 10 – 13 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 16 – 19 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 7 – 9 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 44 – 52 šupin, nad ní je 7 – 10 řad šupin a pod ní 4 – 5 řad šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu

Tento druh je velmi podobný plotici obecné až na následující rozdíly

• výrazně menší hlava
• protáhlejší tělo s proporčně menšími ploutvemi
• více spodní ústa
• výraznější rypec
• žlutá duhovka oka


 

• živější zbarvení boků s větším leskem
• v průměru dorůstá větší velikosti

Výskyt v ČR

Tento druh obývající povodí Dunaje vytahoval na naše území do dolního toku Dyje a Moravy. V současnosti je ale u nás veden jako vymizelý.

Ve slovenském úseku Dunaje se přesto stále vyskytuje a protože v posledních letech vytahují některé dunajské ryby na naše území ve stále větším počtu, je možné, že v dohledné budoucnosti se ojedinělé exempláře zase objeví.

Slovenští rybáři se s ploticí lesklou setkávají na Dunaji i na dolním toku některých jeho větších přítoků. Podle jejich sdělení mají stavy této ryby v současnosti mírně stoupající tendenci.

Biologie

Plotice lesklá se vykytuje jižně až jihovýchodně od našeho území a dává přednost rozlehlejším vodám. Obvykle žije u dna větších řek a jezer. Většinu času se zdržuje v hloubce a do mělčích míst vyplouvá za potravou nebo kvůli tření.

Potravu sbírá hlavně ze dna. Tvoří ji bentické organismy – larvy pakomárů, červi, měkkýši apod.  Příležitostně může sbírat i jikry nebo náletový hmyz.

Samci tohoto druhu pohlavně dospívají ve 2. – 3. roce života, samice o rok později.

Výtěr pobíhá na jaře v mělké proudící vodě se štěrkovitým dnem při teplotě vody 10 – 14°C, obvykle ve večerních hodinách. Většinou se tře 1 – 2 samice ve skupině s větším počtem samců. Jikry jsou přilepovány na kaménky nebo i na vodní rostlinstvo. Samice běžné velikosti jich klade 20 000 – 30 000, ale u velkýc kusů to může být i podstatně víc.

U nás bývala plotice lesklá při své vzácnosti prakticky bezvýznamným druhem. V Dunaji je jedním z typických druhů hlubokých proudících úseků a nedílnou složkou pestré mozaiky druhů oživujících tento evropský veletok.

Stáří a růst

Růst tohoto druhu je o něco rychlejší než u plotice obecné. Dosahuje v průměru o něco větší délky a výskyt exemplářů přes 40 cm je u tohoto druhu běžnější.

Literatura udává věk minimálně 12 let při délce těla (jen těla - po ocasní násadec) 355 mm, ale největší kusy, jejichž délka se blíží 50 cm a hmotnost může překročit 2 kg, budou zřejmě o něco starší.

Pokud pomineme literaturu, pak podle rybařících kolegů ze Slovenska byla v tamních vodách ulovena i plotice lesklá s celkovou délkou 58 cm.

Růst plotice lesklé na území Slovenska

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Slovenský úsek Dunaje (do r. 1958) – průměrné hodnoty

Sportovní rybolov

V našich podmínkách bude jakýkoli úlovek tohoto druhu dílem obrovské náhody a navíc je možnost jeho dosažení jen na omezeném počtu revírů. Pokud by k ulovení na našem území došlo, nabízí se mimo jiné i otázka, zda si bude lovec výjimečnosti svého úlovku vůbec vědom.

Spíše se můžeme s ploticí lesklou setkat v revírech na jihu Evropy. Dá se lovit podobně jako naše plotice obecná – nejsnáze na plavanou či lehkou položenou.

Plotice lesklá - fotografie

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.