Vranka pruhoploutvá je z našich dvou druhů vranek vzácnější. Dlouhou dobu unikala pozornosti a první zmínky o její přítomnosti se objevily až krátce po 2. sv. válce.

U nás ji jen v některých vodách na severní Moravě, protože naším územím vede západní hranice jejího areálu rozšíření. Ten je obrovský a sahá od střední Evropy až na Dálný Východ – do povodí Amuru.

Jedná se o rybku preferující chladné horské potoky – vystupuje až do pramenných oblastí a nalezneme ji i v podstatně vyšších nadmořských výškách než vranku obecnou. V některých vysoko pložených potocích může být i jediným rybím druhem.

Protože má vysoké nároky na obsah kyslíku, s klesající výškou se z obsádky toků postupně vytrácí a je nahrazována svou obecnou příbuznou. Na některých lokalitách se oba druhy vyskytují společně a mohou se tu i křížit.

Jedná se o druh ještě „vrankovitější“ než je vranka obecná. Dosahuje o něco větších rozměrů, má ještě širší hlavu a větší a rozedranější ploutve. Všechny vranky jsou přizpůsobené k životu v blízkosti dna, což vedlo i tohoto druhu k zakrnění plynového měchýře.

Zbarvení je hnědé nebo hnědošedé s četnými často výraznými skvrnami. V době tření bývají samci tmavší a mají oranžově zbarvený okraj přední hřbetní ploutve.

Hlavním rozlišovacím znakem pro odlišení od vranky obecné jsou při barevné proměnlivosti obou druhů rozdíly ve tvaru a zbarvení břišních ploutví. U vranky pruhoploutvé jsou břišní ploutve delší a dosahují k řitnímu otvoru nebo ho i přesahují, řady skvrn na nich tvoří souvislé pruhování a jejich poslední (vnitřní) paprsek je velmi krátký, sahá méně než do poloviny celkové délky ploutve.

Vranka pruhoploutvá u nás obývá poměrně malé území a navíc i poměrně specifické prostředí. Hospodářský ani sportovní význam nemá, ale je významným druhem vysoko položených partií horských toků. Škody, které by teoreticky mohla působit na jikrách a plůdku lososovitých ryb, nejsou výrazné. Jako ryba extrémně náročná na kvalitu vody je snadno zranitelná a proto se právem octla na seznamu chráněných druhů - podle vyhlášky 395/1992 Sb. patří do kategorie "ohrožený", zatmco v Červeném sezbamu ryb a mihulí ČR je vedena jako druh "zranitelný".

Celkově jako druh ovšem vranka pruhoploutvá ohrožena není, protože areál jejího rozšíření je obrovský a zahrnuje řadu člověkem málo dotčených oblastí.

Rozlišovací znaky

První hřbetní ploutev má 8 – 10 (obvykle 9) tvrdých paprsků, druhá hřbetní 16 – 20 (obvykle 18 – 19) měkkých paprsků, řitní ploutev 12 – 16 (obvykle 14 – 15) měkkých paprsků, prsní ploutev má 14 – 15 měkkých paprsků a břišní 1 tvrdý a 4 měkké paprsky.

Šupiny nejsou vyvinuty.

Čeho si všímat při běžném pohledu

poměrně široké ploché tělo přitisklé ke dnu
široká tlama bez vousků
chybí šupiny
hnědé nebo šedavé skvrnité zbarvení
výrazně vyvinuté ploutve – 2 hřbetní
prsní ploutve jsou velmi široké

Rozdíly oproti vrance obecné

břišní ploutve dosahují až k řitnímu otvoru
na břišních ploutvích je zřetelná pruhovaná kresba

poslední paprsek břišních ploutví je kratší než polovina celkové délky ploutve
první hřbetní ploutev má obvykle víc paprsků a někdy oranžový lem

Výskyt v ČR

U nás se vyskytuje jen na omezeném počtu lokalit na severu a východě Moravy. Jedná se o menší čisté pstruhové nebo lipanové toky v Jesenících, Beskydech a Bílých Karpatech. Její výskyt byl prokázán a zmapován až po 2. světové válce. Byla uváděna z Opavice, Moravice, Desné, Olše, Černé Ostravice a poměrně hojný výskyt byl zaznamenán i v povodí Vsetínské Bečvy.

Další setrvání, mizení nebo naopak šíření druhu závisí na kvalitě vody a zachování původního rázu říčních koryt.

Říčka Ľubochňanka ve Velké Fatře na Slovensku je ve svých proudnějších úsecích mimo jiné i domovem vranky pruhoploutvé.

Běžně se vranka pruhoploutvá vyskytuje i v takovýchto potůčcích, kde obsazuje větší tůňky a může tu být jedinou přítomnou rybou.

Biologie

Vranka pruhoploutvá je druhem přizpůsobeným k životu chladnější vodě bohaté na kyslík (minimální potřeba 8 mg na litr vody). Tento požadavek ji nutí obývat výše položené toky než je tomu u vranky obecné. Často se jedná o malé horské potoky a vranka pruhoploutvá v nich vystupuje až do pramenných oblastí.

Níže po toku se může vyskytovat i společně s vrankou obecnou. Místy se může vyskytovat ve velkém počtu (vzácně až 1 kus na čtvereční metr).

Způsob života mají oba druhy velmi podobný. I vranka pruhoploutvá vyhledává úseky s kamenitým dnem, kde se ukrývá mezi kameny nebo pod nimi. Pohybuje se jen pomalými a nemotornými poskoky, protože nemá plynový měchýř. Aktivní bývá hlavně za šera a v noci.

Vranka se živí drobnými bentickými organismy jako jsou larvy jepic, pakomárů, pošvatek, chrostíků či muchniček anebo drobní korýši. Vzácně se v její potravě můžou objevit jikry nebo plůdek ryb. Daleko častěji se ovšem sama vranka stává potravou pstruhů.

Pohlavně dospívá vranka pruhoploutvá ve 2. až ve 4. roce života. Vytírá se v březnu až dubnu na spodní stranu kamenů. Jiker bývá u samic s u nás běžnou délkou 7 – 11 cm kolem 150 – 600 kusů. Větší samice by zřejmě byly plodnější – úměrně své velikosti. Nakladené jikry samec hlídá a ochraňuje až do vylíhnutí plůdku. V době tření má výraznější (tmavší) zbarvení s oranžovým okrajem první hřbetní ploutve.

Vranka pruhoploutvá u nás obývá jen malé území, kde proniká i do vysoko položených úseků pstruhových vod. Bývá tam často jedinou rybou doplňující populace pstruha obecného. V nejvyšších polohách horských toků se může vyskytovat i jako jediná přítomná ryba. Ve společenstvech těchto vod ji lze proto považovat za druh s velkým významem.

Stáří a růst

Vranka pruhoploutvá je krátkověkým pomalu rostoucím druhem. Na mnoha místech dorůstá o něco větších rozměrů než vranka obecná. Obvykle měří 6 – 12 cm, ale jedinci s délkou kolem 15 cm nejsou úplně výjimeční. Literatura udává jako maximální délku hodnotu 20 cm, pravděpodobně ovšem z lokalit mimo naše území.

V našich podmínkách se dožívá obvykle 5 – 6 let.

Růst vranky pruhoploutvé ve vodách ČR

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Soubor jedinců z různých lokalit (Morava, do r. 1969, 605 exemplářů)

Věk (roky)	1	2	3	4	5
Celková délka (mm)	34 - 37	49 - 64	68 - 91	83 - 99	108 - 109

Při tempu růstu zachyceném v tabulce, by vranka pruhoploutvá dosáhla svého teoretického růstového maxima 20 cm v příliš vysokém věku. Pravděpodobně naše populace takových rozměrů nedosahují a rostou relativně pomalu. Udávaná hodnota 20 cm ale nasvědčuje tomu, že musí existovat lokality s výrazně rychlejším růstem (zřejmě větší toky s dostatečně chladnou kyslíkatou vodou, jaké na našem území nenajdeme). Druhá možnost je ta, že se někde vyskytují i podstatně starší exempláře než je uváděných 6 let.

Zvláštní je i to, že vranka obecná, která teoreticky dorůstá menších maximálních rozměrů, roste podle publikovaných údajů pocházejících z našich vod rychleji a měla by se navíc dožívat i vyššího věku.

Sportovní rybolov

Jako chráněný druh by vranka pruhoploutvá neměla být záměrně lovena. Ojediněle může zabrat na drobné živočišné nástrahy nabídnuté v blízkosti dna nebo být ulovena do čeřínku.

Vzhledem k výskytu prakticky jen na pstruhových revírech a pravidlům lovu na pstruhových vodách by k tomu mělo docházet jen výjimečně.

Vranka pruhoploutvá - fotografie

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.

Počasí

Zataženo až oblačno, na většině území občas déšť nebo přeháňky, nad 600 m, od severozápadu nad 400 m srážky sněhové. Na Moravě odpoledne ojediněle bouřky. K večeru ubývání srážek a v Čechách i oblačnosti. Nejvyšší teploty 4 až 8 °C, na Moravě až 10 °C, v 1000 m na horách kolem 0 °C. Mírný, přechodně až čerstvý severozápadní vítr 4 až 8 m/s, místy s nárazy kolem 15 m/s, se bude měnit na severní a večer v Čechách zeslábne. KOMENTÁŘ METEOROLOGA: Na horách připadne 5 až 15 cm nového sněhu a v kombinaci s větrem se mohou místy tvořit sněhové jazyky.