Tolstolobec pestrý

Tolstolobec pestrý

Arisichthys nobilis (Richardson, 1844)

Tolstolobec pestrý je velká kaprovitá ryba živící se filtrací planktonu. Původně se vyskytoval v řekách střední a jižní Číny, ale poté, co byl shledán jako druh výborně prospívající v rybničních chovech, byl postupně vysazen v mnoha státech světa. Jeho velkou výhodou je, že se živí potravou nacházející se na velmi nízkých patrech potravní pyramidy (čím níž, tím je potravy víc) a jen omezeně si konkuruje s kaprem. Jeho zařazením do obsádky se proto znatelně zvýší produkce rybníků.

K nám byl dovezen ve dvou hlavních vlnách - v roce 1964 byl proveden první import z území tehdejšího SSSR a v letech 1971 - 76 byl chov doplněn jedinci pocházejícími z Maďarska. Dnes je celkem běžně chován jako součást obsádky komerčních rybníků a vysazuje se i do sportovních revírů. Tam je jakožto druh živící se planktonem jen ojediněle uloven na udici a tak se na mnoha vodách můžeme běžně setkat s hejny těchto ryb o hmotnosti 15 – 30 kg.

Společně s tolstolobikem bílým se tolstolobec odlišuje od ostatních našich ryb nízko položenýma očima. Jejich pozice na spodku obrovské hlavy působí až nepřirozeným dojmem. Ústa mají svrchní polohu a jsou mimořádně veliká, aby bylo množství profiltrované vody co největší. Potrava se zachycuje na žaberních tyčinkách, které jsou velmi jemné.

U dospělých kusů je obvyklé šedavé zbarvení boků doplněné nepravidelnými tmavšími skvrnami. Ploutve jsou velice dobře vyvinuté – zejména ocasní je přímo obrovská. Jejich barva je tmavě šedá až hnědá.

Už samo skvrnité zbarvení postačí, je-li dobře vyvinuté, k odlišení tolstolobce od tolstolobika bílého. Dalším typickým znakem tohoto druhu je ostrý kýl na břiše, který je narozdíl od tolstolobika vyvinut pouze v úseku mezi břišními ploutvemi a ploutví řitní.

Kůže tolstolobce je velice dobře prokrvena a při manipulaci s rybou často dochází k poškození krevních kapilár a následnému krvácení na velké části povrchu těla. Stává se to jak při sportovním rybaření, tak i během manipulace na výlovech. Komerční rybáři si pak stěžují, že tato poranění nemající žádný vliv na kuchyňské upotřebení snižují prodejnost tohoto druhu.

Pro sportovní rybáře by tolstolobec mohl být díky svým rozměrům atraktivní rybou, ale ve skutečnosti příliš oblíben není. Jednak je to dáno jeho obtížnou ulovitelností na udici, částečně také podivným vzhledem a v neposlední řadě i tím, že maso velkých exemplářů obsahuje značné množství tuku a ke konzumaci se příliš nehodí.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 2 tvrdé paprsky a 10 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 tvrdé a 15 – 17 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 2 tvrdé a 12 – 14 měkkých paprsků a břišní ploutev 2 tvrdé a 7 – 8 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 110 – 124 šupin, nad postranní čárou je 27 – 34 a pod postranní čárou 16 – 18 řad šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu

Znaky společné s tolstolobikem bílým

• velká hlava s obrovskými kulatými ústy
• abnormálně nízko posazené oči


 

• drobné šupiny

Rozdíly oproti tolstolobiku bílému

• skvrnité zbarvení
• prsní ploutve jsou větší a dosahují ke kořenům břišních ploutví
• kýl na břiše začíná až za základnou břišních ploutví
• žaberní tyčinky nesrůstají v pásku

Výskyt v ČR

Tolstolobec je v našich vodách dovezeným druhem závislým na vysazování. Jako teplomilná ryba je vysazován hlavně v níže položených oblastech státu.

Častěji než v řekách se s ním setkáme ve velkých stojatých vodách, zejména v některých propadlinách, pískovnách a údolních nádržích, kde občas v létě vytahují hejna těchto ryb do oblasti přítoku. Běžný je ve stojatých vodách na Moravě, v některých přehradách Vltavské kaskády (např. Orlík), velkými tolstolobci se proslavil táborský Jordán a z řek jsou na tolstolobce určitě nejbohatší Dyje a Morava.

Biologie

Tolstolobec pestrý je ryba žijící v hejnech na otevřené vodě. V létě se tolstolobci často zdržují u hladiny, v zimě se přesouvají do spodní části sloupce. Při poklesu potravy přestávají přijímat potravu a jejich pohyblivost se výrazně sníží. Přečkat zimu jim v našich podmínkách nečiní potíže.

Na řekách se hejna tolstolobců přesouvají na velké vzdálenosti a za vysokého stavu vody se obvykle hromadí pod jezy a hrázemi přehrad, často i po stovkách.

Hlavní potravou tolstolobce je plankton. Ve srovnání s tolstolobikem bílým má hrubší filtrační aparát (tolstolobik zachytí na svých žaberních tyčinkách nejmenší částice o velikosti 0,025 mm, tolstolobec až od 0,050 mm).

To tento druh předurčuje spíše ke konzumaci živočišného planktonu. Rostlinný plankton ale konzumují tolstolobci rovněž a v době nedostatku živočišného planktonu může rostlinná složka někdy i převážit. Kromě planktonu bývá v některých obdobích nalezen v trávicím traktu tolstolobců ve velkém množství i detrit – amorfní směs rozdrcených rostlinných zbytků. Složení potravy závisí na momentálních podmínkách. Na rybnících si tolstolobci zvyknou i na předkládaná krmiva, které nejraději sbírají z hladiny.

Pohlavní dospělost nastává u tolstolobce spíše při dosažení určitých rozměrů než věku. U nás dospívají tolstolobci při délce kolem 70 cm, což je ve 3. – 8. roce života. Vzhledem k tomu, že naše podnebí není pro tento druh optimální, dospívají naši tolstolobci spíše později. Samci dospívají o jeden až dva roky dříve než samice.

V přírodních podmínkách se u nás tolstolobec pravděpodobně nevytírá, ačkoli existuje jedna vědecká práce nasvědčující, že v některých případech je to možné. Drtivá většina ryb obývajících naše vody ale pochází z umělého výtěru. Ten se provádí koncem května nebo v červnu. Hlavním producentem násad tolstolobce je u nás Rybníkářství Pohořelice.

V místech původního výskytu probíhá výtěr u dna v proudící vodě, která musí mít teplotu 20 – 25 °C. Podle zeměpisné šířky k němu dochází buď jednou (v chladnějších oblastech) nebo až třikrát do roka. Jedná se o velmi plodný druh, což je mimo jiné dáno i jeho velikostí. Samice vážící přes 20 kg mohou mít až 1,5 miliónu jiker.

Tolstolobec se může křížit s tolstolobikem bílým a kříženci pak nesou různé znaky obou rodičovských druhů.

Při svých rozměrech a schopnosti využívat potravní zdroje na začátku potravního řetězce se může tolstolobec stát významnou složkou obsádky zejména stojatých revírů. Nahrává tomu i jeho obtížná ulovitelnost na udici. Je znám případ menší údolní nádrže, po jejímž slovení tvořili tolstolobik s tolstolobcem 60% hmotnosti celé její obsádky. V  produkčním rybářství je tolstolobec ceněným druhem, pomáhajícím efektivněji využít potravní nabídku našich rybníků. Ve volných vodách je sice významným konzumentem planktonu včetně některých druhů sinic, ale celkově je jeho přínos diskutabilní.

Stáří a růst

Tolstolobec pestrý je velmi rychle rostoucí rybou, zejména v teplých subtropických až tropických oblastech. Přírůstky jsou do značné míry závislé na teplotě vody a množství potravy, přičemž rozdíly mohou být opravdu značné. Tříletá ryba pocházející z  našeho území a vyrostlá ve vodě chudé na plankton může vážit 0,6 kg, ale v optimálních podmínkách stihne narůst i na 3,5 – 4 kg.

V tropických nebo subtropických vodách je růst ještě rychlejší. Tří až čtyřleté ryby tam mohou mít roční přírůstky i 4 – 6 kg a v osmém roce života překračuje jejich hmotnost 30 kg.

Maximální rozměry tolstolobce jsou ohromující, jeho délka může přesáhnout 150 cm a hmotnost 50 kg. V Maďarsku byl před časem uloven tolstolobec vážící 50,5 kg a současný tamní rekord měl hmotnost dokonce 69,1 kg. Německý rekord je "jen" 62.15 kg, ale i to je impozantní ryba. U nás se největší úlovky pohybují kolem 40 kg, přičemž jejich délka přesahuje 130 cm.

Maximální věk určitě překračuje 15 let, ale přesnější údaje dostupná literatura nenabízí.

Některé úlovky z našeho území

Růst tolstolobce v podmínkách umělého chovu

Česká republika - Vodňany

Moldavsko

Sportovní rybolov

Tolstolobec se stejně jako tolstolobik loví na udici velmi špatně. Jako ryba živící se planktonem se pohybuje ve sloupci daleko od břehu, takže s rybářskými nástrahami přichází do kontaktu poměrně zřídka a navíc o ně jeví jen malý zájem. Většina úlovků je dosažena náhodně při chytání kaprů anebo je nechtěně (a často i chtěně) podseknuta během přívlače.

O něco snáze se loví ryby vyplavené z údolních nádrží do řek. Po nějakém čase hladovění jsou tyto ryby občas ochotné zabrat a někdy dokonce i na vláčecí nástrahy – a vůbec ne malé.

Pokud se rybář dostane do blízkosti krmícího se hejna, může rybám nabídnout kus pečiva na hladině nebo těsně pod ní. Pravděpodobnost záběru je ale malá. Pasivní vyhřívající se ryby jsou netečné k jakýmkoli nástrahám.

Plavačkářům ojediněle najíždějí tolstolobci do krmení, pokud se jim ve sloupci podaří vytvořit „mrak“ rozptýleného krmení.

Pak je možné očekávat i záběr, ale zpravidla je pak potíž se zvládnutím obrovské ryby na jemném náčiní.

Zaznamenány byly i úlovky tolstolobce na umělou mušku. Je těžké odhadnout, nakolik byly náhodné a jak velká je šance na cílené ulovení některé ryby z proplouvajícího hejna. K lovu je nutná loď a opakované nahazování do dráhy plujícího hejna. Neustále tu hrozí možnost vyplašení ryb nebo podseknutí některého jedince. Pokud by se někdo chtěl o záměrný lov tolstolobce pokusit, je třeba naplánovat tuto snahu do teplých měsíců – května do září, kdy jsou tyto ryby nejaktivnější. Náhodné úlovky jsou ale zaznamenávány v podstatě po celý rok.

Možný výběr náčiní pro lov tolstolobce

Plavaná

Dělený kaprový prut nebo výkonný teleskop dlouhý kolem 3,5 - 4 m.

Vlasec 0,22 - 0,35 mm.

Nástraha – různé druhy pečiva.

Položená

Dělený kaprový prut nebo výkonný teleskop dlouhý kolem 3,5 - 4 m.

Vlasec 0,22 - 0,35 mm, v proudící řece nebo místech s vázkami i víc.

Nástrahy – pečivo, boilie, kukuřice, extrudy, burizony apod.

Muškaření

Prut kolem 3 m pro šňůru 8 – 10 obvykle používaný na větší strímry.

Návazce 0,20 - 0,35 mm.

V tomto případě zřejmě příliš nezáleží na tom, jak muška vypadá, jde jen o to, aby ji bylo možno nabídnout kousek pod hladinou a její háček vydržel zdolávání velké ryby.

Tolstolobec pestrý - fotografie

Odkazy

Naše články o této rybě:

• Tolstolobik Lojza