Jeseter velký byl jedním z několika druhů jeseterovitých ryb, které v minulosti táhly na naše území. Dnes už do našich řek neproniká a v celé Evropě jeho počty silně klesají.

Tento druh patří k největším druhům jeseterů a společně s vyzou je jednou z největších ryb evropských vod. Původně obýval mělká moře podél evropských břehů od Baltu až po Středozemní a Černé moře, kde se vyskytoval i v Dunaji. K výtěru vytahoval proti proudu velkých řek podobně jako další druhy jeseterů. K nám pronikal Labem a některé kusy pronikaly až do pražské Vltavy.

Už od pravěku byl loven a nálezy jeseteřích obratlů jsou běžným nálezem při vykopávkách středověkých osad na březích velkých evropských řek. Koncem 19. století se největší populace, např. v Labi, pod tlakem neustálého lovu zhroutily. Ještě tou dobou se lovilo např. jen na dolním Labi až 4 000 jeseterů ročně, od roku 1915 ale poklesl tamní roční úlovek na 20 – 30 kusů.

Velmi podivně se v dnešních měřítkách jeví tehdejší přístup k přírodnímu bohatství, kde je patrná značná snaha po exploataci přírodních zdrojů, ale jakékoli pokusy o ochranu či plánovité hospodářské využití se objevují teprve v zárodcích. Dnes labská populace v podstatě neexistuje.

Stejně tak zanikla řada dalších populací, jiné živoří a o budoucnosti této ryby se rozhodne během několika příštích desítek let. Ve Francii se minulosti jeseter velký vytíral v několika desítkách řek, dnes se udržel v jedné či dvou. Přestože už léta nejsou jeseteři velcí loveni v řekách během třecí migrace, ohrožuje je mořský rybolov do sítí a znečištění vod.

Po vyze byl jeseter velký druhým největším evropským jeseterem dosahujícím délky 3 – 4 m a v západní části světadílu byl vůbec největším rybím druhem.

Kromě rozměrů jsou znakem tohoto druhu výrazně vyvinuté a mimořádně velké štítky (díky velikosti je jich v řadě na bocích mnohem méně než u jesetera malého) a mezi hřbetní a boční řadou štítků je u starších ryb několik hustých řad malých kostěných destiček z dálky připomínajících nýtování.

Velkými kontrastně zbarvenými štítky se tento druh liší od všech ostatních jeseterů s výjimkou jesetera ruského. Oproti tomuto druhu má ale jeseter velký mnohem delší rypec a vousky jsou tak blíže k ústům než ke konci rypce, což je považováno za klíčový znak.

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 31 – 43 měkkých paprsků, řitní ploutev 24 – 26 měkkých paprsků.

Na hřbetě je 11 – 14 štítků, na bocích je v řadě 31 – 32 štítků a břišních štítků je v jedné řadě 11 – 13.

Čeho si všímat při běžném pohledu – znaky typické pro všechny jesetery

špičatá hlava s ostrým chrupavčitým rypcem
spodní trubicovitá ústa a před nimi 4 dolů visící vousky
chybí šupiny, boky jsou holé s jednou řadou kostěných štítků na zádech, druhou zhruba na úrovni postranní čáry a třetí u břicha
zvláštní typ asymetrické ocasní ploutve, kde páteř pokračuje do horního laloku

Rozdíly proti jeseterům malému a sibiřskému

štítky v boční řadě jsou velké, světlé a nápadně kontrastují s tmavou barvou těla
oproti oběma druhům je celkově větší - běžně překračuje délku 1,5 m

Rozdíl proti jeseteru ruskému

hlava (zejména rypec) je výrazně delší a vousky jsou tak blíže ústům než špičce rypce

Výskyt v ČR

Už téměř sto let se u nás nevyskytuje. V minulosti vytahoval do Labe, kde byl pravidelně loven a výjimečně pronikal až do pražské Vltavy. Zdá se, že se nikdy nejednalo o největší exempláře, zpravidla šlo o ryby od 150 do 250 cm.

Jeden z posledních kusů ulovený roku 1903 v Labi u Počápel nedaleko Terezína je vystaven v Národním muzeu. Délka této ryby je kolem 170 cm, ale lovívaly se i větší kusy. K dispozici jsou údaje i o jedincích kolem 150 – 200 kg.

Poslední úlovek pochází z roku 1912 nebo 1916 a poslední pozorování jesetera velkého na našem území bylo zaznamenáno roku 1933, kdy byl v Ústí nad Labem u Střekova spatřen zhruba dvoumetrový exemplář.

Málo se ví o tazích jeseterů na severní Moravu. Za vysoké vody údajně ještě v polovině 19. století vytahovali jeseteři velcí Odrou až k Bohumínu.

Biologie

Jeseter velký tráví ze všech evropských druhů největší část života v moři. Vyhovují mu mělké oblasti s plochým dnem a Severní i Baltské moře pro něj představovaly ideální prostředí.

Do řek vytahuje pouze ke tření a také potěr opouští řeky již po dvou měsících. Jako ostatní jeseteři je rybou dna, ale dovede vyplouvat i k hladině a dokonce vyskakovat z vody. Obecně je schopnost jeseterů vyskakovat do vzduchu dobře známá rybářům, kteří je loví na udici a stejně se projevují i jiné duhy jeseterů včetně jesetera sibiřského a ruského, které můžeme ulovit na mnoha komerčních vodách v naší republice. Skoky ale jeseteři nepoužívali během tahu k překonávání překážek a stupňovité jezy jsou pro ně nepřekročitelné.

Potravu jesetera velkého tvoří bentické organismy, zejména měkkýši a červi, u větších jedinců také ryby.

Doba tření se v jednotlivých evropských řekách mírně lišila. U labských jeseterů začínal tah v dubnu a samotné tření probíhalo v červnu až červenci v hlubších proudných úsecích se štěrkovitým dnem. Do jisté míry připomínalo výtěr parem, jenom v poněkud jiném měřítku. Kromě podobného nároku na prostředí se i u jeseterů vytíralo několik zpravidla menších samců s jednou samicí. Pohlavní dospělosti dosahuje jeseter velký ve stáří 7 – 9 let (samci) nebo 8 – 14 let (samice). Tak jako příbuzné druhy se i jeseter velký nevytírá každoročně, ale obvykle jednou za 2 – 3 roky. Jiker je obrovské množství, udává se 400 000 – 2 400 000 od jedné samice. Jikry se líhnou asi po 4 dnech a vylíhlý plůdek ihned zamíří do moře.

Jeseter velký byl významným druhem evropských moří i velkých řek a jeho vymizení ochudilo Evropu o druh, který mohl mít značný hospodářský a zejména sportovní význam – jaký, to je možné pozorovat na populaci jesetera bílého (Acipenser transmontanus) na řece Fraser v Britské Kolumbii. Dík přísné ochraně jsou stavy tohoto druhu na takové výší, že je dodnes možný sportovní rybolov, posádka jedné lodi s průvodcem může zdolat i několik ryb za den a úlovky mezi 50 – 150 kg tam nejsou žádnou výjimkou, přičemž každoročně se uloví i ryby kolem 400 kg.

Stáří a růst

Růst tohoto druhu a zejména pak maximální dosažený věk a rozměry jsou dnes nezjistitelné. Trofejní jedinci tohoto druhu v podstatě neexistují, takže otázka maximálních rozměrů je dnes už jen záležitostí bádání v historických pramenech.

Budeme – li vycházet ze seriózních údajů, pak je uváděna maximální délka kolem 350 cm a hmotnost asi 320 kg. Neověřené údaje z dolního Labe ale hovoří i o délce kolem 4 m a výjimečně lze narazit na zmínky o možnosti dosažení délky téměř 5 m. V kosterním materiálu získaném při archeologických vykopávkách v polském Gdaňsku byly nalezeny četné zbytky jeseterů. Na základě proporcionálních výpočtů byla maximální délka ulovených ryb odhadnuta na 331 cm. Zajímavé je, že poměrné zastoupení tohoto druhu ve zbytcích všech ryb nalezených ve vrstvách z 10. – 11. a následně ze 13. století ukazuje, že pokles stavů této ryby možná započal už v dávné minulosti. Průměrná velikost tehdy lovených ryb byla kolem 180 cm, což je krátce po dosažení pohlavní zralosti – a tedy poměrně málo. Kromě intenzivního lovu je příčinou slabšího výskytu velkých jedinců asi i skutečnost, že byli s tehdejšími s primitivními prostředky obtížněji ulovitelní.

Maximální věk jesetera velkého na současném materiálu zjistíme jen těžko, určitě ale bude převyšovat 50 let a není vyloučeno, že by mohl překročit i stovku, což bylo u příbuzné vyzy velké potvrzeno.

Malá galerie úlovků z našeho území

Délka	Hmotnost	Místo ulovení	Datum ulovení
?	62 kg	Praha u ostrova Štvanice	rok 1858
?	21 – 77 kg	Prosmyky u Litoměřic	(3 kusy z let 1860 – 1870)
200 cm	60 kg	Litoměřice	rok 1889
220 cm	120 kg	Choratice u Děčína	rok 1894
?	200 kg	Prosmyky u Litoměřic	kolem roku 1900
cca 170 cm	?	Počáply u Terezína	rok 1903
?	145 kg	Děčín	rok 1904
?	50 kg	Praha u ostrova Štvanice	(zmínka Frič – 1908)

Růst jesetera velkého na řece Rion

(1939, udána Smittova délka – do středu ocasní ploutve, tedy kratší než celková délka)

Věk (roky)	1	2	3	4	5	6	7	8	9	10
Celková délka (cm)	12	28	51	72	86	99	111	127	137	147

Sportovní rybolov

Nejběžnějším způsobem lovu velkých jeseterů včetně tohoto druhu je lov na položenou s živočišnou nástrahou na velkém háčku - u vyzy velké je obvyklou nástrahou velký kus ryby, u jesetera bílého mimo jiné balíček lososích jiker.

Provádět ovšem za současných podmínek kdekoli v Evropě záměrný lov jesetera velkého je nemorální.

Zájemci o mimořádný zážitek spojený se zdoláním takovéto ryby by měli navštívit některou z lokalit, kde se velké jeseterovité ryby ještě loví (delta Dunaje, Volhy nebo Uralu, řeka Fraser).

Jeseter velký - fotografie

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.

Počasí

Zataženo až oblačno, na většině území občas déšť nebo přeháňky, nad 600 m, od severozápadu nad 400 m srážky sněhové. Na Moravě odpoledne ojediněle možnost bouřky. K večeru ubývání srážek a v Čechách i oblačnosti. Nejvyšší teploty 4 až 8 °C, na jihu Moravy až 10 °C, v 1000 m na horách kolem 0 °C. Mírný západní až jihozápadní vítr 3 až 7 m/s se bude měnit na severozápadní až severní a v Čechách večer zeslábne. KOMENTÁŘ METEOROLOGA: Na horách připadne 5 až 15 cm nového sněhu a v kombinaci s větrem se mohou místy tvořit sněhové jazyky.