Cejn perleťový

Cejn perleťový

Abramis sapa (Pallas, 1814)

Cejn perleťový je rybou rozšířenou zejména ve východní Evropě. Najdeme ho v přítocích Černého, Kaspického a v menší míře i Baltského moře. U nás je vzácným druhem obývajícím řeky dunajského povodí a vyskytuje se pouze na dolním toku Moravy a Dyje, ojediněle i v některých jejich přítocích. V 19. století se vyskytoval i na středním toku Moravy, ale dnes už ho tam nenajdeme.

Z našich druhů cejnů je nejmenší. Vzhledově je velmi podobný cejnu sinému, kterému se podobá například rozmístěním a velikostí ploutví – speciálně je pro oba tyto druhy typická mimořádně dlouhá řitní ploutev. Ve srovnání s cejnem velkým jsou ploutve tohoto druhu subtilnější.

Pro odlišení od cejna siného se stačí podívat na polohu úst, cejn siný má ústa namířená mírně vzhůru, zatímco cejn perleťový má spodní ústa velmi podobná ústům cejna velkého.

Hlava cejna perleťového je v poměru ke zbytku těla malá a tupě zakončená.

Dobře viditelným znakem je hrubost ošupení, která je podobná jako u cejna velkého, zatímco cejn siný má šupiny podstatně jemnější. Boky jsou stříbřité s perleťovým leskem, který je občas natolik zřetelný, že od něj bylo odvozeno druhové jméno této ryby.

V okolí Kaspického moře býval cejn perleťový v minulosti průmyslově loveným druhem, ale jeho úlovky postupně klesaly. U nás probíhá západní hranice areálu jeho rozšíření a je zde natolik vzácný, že nemá hospodářský ani sportovní význam.

Jedná se o chráněný druh - ve vyhlášce 395/1992 Sb. je veden jako "ohrožený" a v Červeném seznamu vydaném později jako "kriticky ohrožený".

Rozlišovací znaky

Hřbetní ploutev má 2 - 3 tvrdé paprsky a 7 - 9 měkkých větvených paprsků, řitní ploutev 3 – 4  tvrdé a 32 – 45 měkkých větvených paprsků, prsní ploutev 1 tvrdý a 14 – 20 měkkých paprsků a břišní ploutev 1 - 2 tvrdé a 6 – 9 měkkých paprsků.

V postranní čáře je 47 – 55 šupin, nad postranní čárou je 8 – 13 a pod postranní čárou 5 – 10 řad šupin.

Čeho si všímat při běžném pohledu:

• ploché tělo
• extrémně dlouhá řitní ploutev

• stříbřité zbarvení boků
• krátká tupá hlava
• spodní ústa

Srovnání cejna perleťového (nahoře) s cejnem siným (dole). Nápadný je zejména rozdíl v poloze úst a jemnosti ošupení.

Výskyt v ČR

Jde o druh typický pro klidné nížinné řeky s pomalým prouděním. Na našem území se vyskytuje pouze v řekách dunajského povodí. Početnější výskyt byl zaznamenán v podstatě jen na dolním toku Moravy a Dyje, zaznamenán byl i na Kyjovce a Jihlávce. Hojnější je na Slovensku v Dunaji a jeho průtočných ramenech.

Řeka Dyje pod Novými mlýny je jednou z mála lokalit, kde se můžeme s cejnem perleťovým na našem území setkat.

Biologie

Ačkoli dokáže žít i ve stojaté vodě, zdá se být tento druh cejna více vázán na řeky. Zkušenosti z Ruska celkem přesvědčivě ukazují, že po vybudování přehrad na řekách tvoří cejn perleťový mnohem menší část jejich obsádky než tomu bylo na původním toku.

V řekách cejn perleťový preferuje hlubší úseky, kde se drží u dna na středu koryta. Vyhovují mu spíše větší řeky, do malých přítoků proniká jen ojediněle.

Tvoří různě velká hejna, která se na jaře přesunují více proti proudu a po výtěru postupně splouvají zpátky. Zimují v hlubokých jamách a rýhách na dně koryta.

Podobně jako většina cejnů (s výjimkou cejna siného) se i tento druh vyskytuje především v blízkosti dna, kde také hledá potravu. Živí se drobnými živočichy jako jsou larvy pakomárů (patentky), chrostíků, jepic, muchniček a někdy konzumuje i měkkýše. Vzácně se v jeho zažívadlech objeví i řasy nebo plankton. Ten nejčastěji najdeme v potravě mladších ročníků.

Pohlavně dospívá nejčastejí ve 4. – 5. roce života při dosažení délky kolem 20 cm. Tak jako u mnoha jiných ryb dospívají samci obvykle dříve než samice.

Za výtěrem podnikají cejni perleťoví dlouhé migrace, pokud je ovšem řeka dostatečně průchodná. Na neregulovaných řekách východní Evropy (Volha, Kura) migrují tyto ryby až stovky kilometrů daleko. Výtěr probíhá jednorázově v dubnu až květnu v proudných partiích řeky. Třecím substrátem jsou nejčastěji vodní rostliny, ale jikry mohou být uloženy i na štěrkovité dno nebo jiné ponořené objekty – třeba i rybářské sítě.Samice obvykle klade zhruba 7 000 – 50 000 jiker v závislosti na své velikosti, vzácně může pořet jiker překročit i 100 000 kusů.

Při teplotě 15 °C se jikry líhnou za 6 dní. Vylíhlý plůdek napřed volně leží na dně a po několika dnech se začne ukrývat mezi kameny. Zhruba ve věku 14 dní začíná lovit první potravu.

Na našem území tvoří tento druh jen mizivou část rybích společenstev a nemá velký význam, na východě tvoří v některých řekách i přes 10 % obsádky a byl i průmyslově loven. Dnes jeho početnost klesá, mimo jiné možná i proto, že se zmenšily migrační možnosti.

Stáří a růst

Cejn perleťový je nejmenší z našich cejnů a jeho růst je poměrně pomalý. Protože je navíc vzácný, je těžké shromáždit dostatek materiálu a tak údajů o jeho růstu je málo. Protože tento druh není  pro sportovní rybáře příliš zajímavý a mnozí ho navíc nepoznají, je k dispozici jen málo údajů o trofejních exemplářích. Taková ryba by měla mít délku kolem 35 cm. Literatura udává maximální hmotnost až 800 g, což by nasvědčovalo tomu, že existují ještě delší kusy.

Pokud jde o délku života, jedinci nad 10 let jsou u nás uloveni jen ojediněle, ale tento druh se může dožívat i vyššího věku. Z Ruska je uváděno maximální stáří samců 11 let a samic až 16 let.

Růst cejna perleťového na vodách ČR a SR:

(délka těla měřená od rypce ke kořeni ocasní ploutve používaná v ichtyologických pracích byla pro větší názornost přepočtena na celkovou délku, což může být příčinou drobného zkreslení)

Minimální rychlost růstu na vzorku z více lokalit

Maximální rychlost růstu na vzorku z více lokalit

Z tabulek je dobře patrné zpomalení růstu ve čtvrtém roce života. Je to celkem běžný jev, protože ryby v té době dosahují pohlavní dospělosti. Eenergie získaná z potravy už se nevyužívá jen na udržení tělesných pochodů a růst, ale také na tvorbu pohlavních produktů a výtěr jako takový.

Stejné hodnoty v posledních sloupcích první tabulky se dají vysvětlit malou početností vzorku nebo skutečností, že nejdéle žijící ryby zpravidla nejsou ty nejrychleji rostoucí.

Sportovní rybolov

Cejn perleťový není ryba, na jejíž lov je možné se cíleně zaměřit. Lze ho samozřejmě ulovit při lovu bílých ryb na plavanou či položenou (nejlépe feeder). Asi největší naději na úspěch nabízí lov na drobné živočišné nástrahy v blízkosti dna.

Protože se jedná o chráněný druh, nelze jeho lov doporučit a v případě náhodného ulovení by měl být co nejšetrněji vrácen vodě.

Cejn perleťový - fotografie

Odkazy

Naše články o této rybě:

K tomuto rybímu druhu není přiřazen žádný článek.